O čtení děl básnických

O čtení děl básnických https://www.databazeknih.cz/img/books/78_/78395/bmid_o-cteni-del-basnickych-gbb-78395.jpg 5 3 2

Filosof Emanuel Rádl reflektuje svět poezie a jejích čtenářů. Polemizuje s toho času uznávanými autoritami na poli teorie poezie typu Schopenhauera či Bergsona. Jak je Rádlovým zvykem, nenechá ve snaze nalézt nejbohatší možný vztah k poezii na pokoji ani dobové trendy a jejich limity.

Přidat komentář

Hobo
30.10.2021 5 z 5

V plném významu je esej vlastně o posuzování umění vůbec. A, jak podotkl Knišíl, nejdůležitější je obsah. Bohužel literatura (i ostatní druhy umění) stále jde většinově cestou formy. Myslím, že nejlépe to vystihuje tento úryvek: "Když romantika postavila líčení citů za základ poesie, nutně nabyla erotika neobyčejného významu pro básníky, neboť to právě jest thema básně bez duchovního obsahu, naznačující pouze smyslové zážitky. Kdežto v básních, které kladou na první místo myšlenku, jest láska muže k ženě jen pozemským nahodilým příkladem života v pravdě a lásce, v erotické poesii jest sexuální život obsahem, a obrazy, vzaté ze života duchovního, jen básnickou příkrasou. ... V novodobé poesii však byl tento poměr převrácen; zmizela víra v ducha, zůstalo jen tělo, zmizela láska, zůstala erotika. 'Láskou' (která jest službou druhým lidem) se rozumí jen egocentrická erotika; mluví se sice ještě o kráse, blaženosti, o bohyních, ale obsah těchto obrazů, vypůjčených z duchovního života, jest jen biologický. A tak moderní erotika jen zneužívá víry v ducha, aby přikrašlovala psychologické a fysiologické zážitky. Od erotiky jest pak krátká cesta k obscénnostem."
A pak si stačí promítnout dobu od vydání díla k dnešku.

Knišíl
24.10.2021 5 z 5

Zajímavá krátká knížka o literatuře od člověka, který nebyl literárním vědcem. Souhlasím s Rádlem, že je to především obsah, co dává dílu smysl. Forma je prostředkem, sice důležitým, ale bez obsahu je kniha jen prázdným tlachem, nicneříkající akrobacií slov. Rádl kritizuje Bergsona a všechny literární ismy, které se vyrojily po první světové válce a chtěly radikálně změnit literární pole, ale jak již víme, většina těch ismů dlouho nepřežila. Umění potřebuje především obsah, tedy myšlenku, bez ní je celkem k ničemu.