HaniSebi komentáře u knih

Nejlépe se mi pro popis Zlaté vařečky hodí slovo "fajn". Pro mě to byla knížka typu neurazí, nenadchne. Očekávala jsem feel good detektivku, ale tady mi příběh připadal celý takový nemastný, neslaný.

Je to napsané dobře, čte se to rychle, ale nemůžu si pomoct, něco mi tam vadilo.

V první řadě mě asi zklamal styl soutěže. Doufala jsem, že to skutečně bude styl Peče celá země nebo lépe řečeno The Great British Bake Off, a ze stránek knihy na člověka dýchne ta pohodově atmosféra a vůně pečení. Tohle bylo Peče celá země po americku, takže se celý jemný prvek pořadu pro mě vytratil. Přijde mi, že Američané tyto pořady prostě neumí, chtějí show, akci. Ale proto lidé zrovna tuhle soutěž nesledují.

Druhou věcí je případ/záhada. Nebylo to špatně vymyšlené, ale takové nedotažené. Poslední stránky působily prostě odfláknutě. Rychlé uzavření, konec. Ještě pár stránek by příběh klidně snesl.

4 01.05.2024

Tohle byla skvělá knížka, která si za mě 5* zaslouží. Je to první díl, takže se postupně seznamujeme se světem a jeho pravidly. A mně se svět knihy zatím líbí, je docela jednoduchý, nijak originální, ale funguje. Tři hlavní hrdinové jsou dobře pojatí, ačkoli je jasné, že víc se o nich budeme dozvídat až v dalších dílech. Knížka se čte strašně dobře, není nijak extra náročná (možná i díky zaměření na mládež). ALE...!

Člověk musí počítat s tím, že jde spíš o klidný, seznamovací díl. Stránky plynou a v podstatě se toho moc neděje. Obsah je asi takový, že tak třetina knihy je naprosto poklidný konverzační (možná dobrodružný?) román, další třetina nese nějakou akci (spíš ve smyslu, že se něco děje) a další třetina je akce, ale taková relaxační akce. Může to být napínavé, ale rozhodně nečekejte epické fantasy bitvy tisícových armád. Obecně nejde o žádné velkolepé fantasy, ale třeba to ještě přijde.
Co mně vadilo nejvíc, byly pravopisné chyby, každopádně za to autorka nemůže, proto nemám důvod snižovat hodnocení.

8 09.02.2024

(SPOILER) Dlouho jsem váhala, jestli dát 2* nebo 3*. Sice nejsem cílovka, knížka je určena mladším čtenářům, ale mám ráda podzim, mám krásné vzpomínky na návštěvu Neuschwansteinu a Ludvík II. Bavorský je pro mě fascinující postavou, proto jsem po knize sáhla.

Než přejdu přímo k obsahu, musím se vyjádřit ke stylu autora, který mi absolutně nesedl. O Luke Oscainovi nevím nic, ale očividně je to nepřítel jednoduchosti. Postavy nemůžou alespoň sem tam něco normálně říct, ale „vyžvýkl“, „zadrmolil“, „zahuhlal“, „protáhl“, místnost prostě nemůže být alespoň jednou místnost, ale ideálně „jizba“ nebo aby byla změna tak „světnice“. Jasně, některé termíny navodí jinou atmosféru, dokreslí děj, ale ne pořád a ne náhodně jen abychom nedej bože nepoužili obyčejné slovo. Oscain také kromě personifikací skutečně miluje metafory, všechno musí k něčemu přirovnat, takže „jak“ a „jako by“ jsou nejlepšími kámoši. Co mně přišlo fajn bylo, že si autor dal práci s přechodníky. Ne že by jich tam bylo moc, mě potěšily, ale dnešní děti z nich asi tak nadšené nebudou. Ale k obsahu:

SPOILER!!!

Trojice anglických studentů přijela na výměnný pobyt do Bavorska. Shodou okolností mají možnost zúčastnit se mecheche na zámku Neuschwanstein – Podzimního hvězdobraní. Fancy název, ale jde v podstatě o koncert a pár tanečních vystoupení. Vše se vlastně děje v jednom dni – na Halloween. Do toho se na zámku má konat boží soud, aby se rozlouskla záhada smrti Ludvíka II. Bavorského a byli potrestáni viníci. (Proč teď? Fakt nemám ánung.) Kniha je tedy plná duchů lidí, kteří měli něco společného s Ludvíkem a přítomen je i duch samotného Ludvíka. Naše anglická trojice se samozřejmě do pátrání po pravdě zapojí.

Nevím, kolik autorovi je, ale vyjadřování náctiletých „parťáků“ mi neskutečně vadilo. Moje dvanáctiletá sestřenice se vyjadřuje lépe a dospěleji než postavy z knihy. Mimoto se dost často chovají fakt hloupě a nelogicky. Že se jedna z postav během cca 10 vteřin naučí hrát dokonale na bicí raději přehlédnu. Že se pihovatý náctiletý skopčáček chová jako velký mafián a za pár hodin nastane zázračné obrácení Ferdyše Pištory, to už přehlížet nechci. Oscain se někdy také snaží až moc poeticky popisovat krajinu, počasí atd., ale vzhledem k typu knížky mi to přišlo často spíš úsměvné. Mimochodem, boží soud plný duchů se odehrává pár kroků od mecheche na nádvoří zámku, kolem lidí projede duch Ludvíka, ale všechno je v pohodě, normálka. Kluci pak uvnitř architektonického skvostu vystřílí pár rachejtlí, ale zase nic, klidně poničíme Neuschwanstein, nikdo se nijak nevzrušuje. Nikde není zamčeno, po zámku se můžete procházet (a ničit ho) jak je libo. Be my guest.

Nedávno mi kamarádka říkala o knize Dvojí mysl Martina Rouska. Sama jsem jí nečetla, ale její styl je prý otřesný a text často jako kdyby autor vzal slovník synonym a házel náhodně slova, aby se nic neopakovalo. Oscain tyto sklony má bohužel také.

Duchařská knížka (trochu do detektivky) pro mladší náctileté čtenáře. Možná jim styl sedne. Nápad nebyl rozhodně špatný, provedení trochu pokulhává.

5 09.01.2024

Jemná knížka, která podává téma smrti až překvapivě lehce. Je vtipná i dojemná. Stránky ubíhaly samy a hlavní hrdinové byli báječní. U Wallace bych nicméně měla jednu poznámku: obrácení Ferdyše Pištory. Každopádně jsem po přečtení trochu smutná. Ještě jsem nebyla připravená čajovnu opustit. Jednou se do Charónova přívozu určitě vrátím.

10 06.08.2023

Nalákaly mě obálka, anotace i hodnocení v zahraničí, ale po přečtení jsem trochu zklamaná. Přišlo mi to plytké, strašně jednoduché, mdlé. Nápad určitě dobrý, provedení pokulhává. Ale je pravda, že nejsem cílovka, mladším by tento styl mohl vyhovovat. Kapitoly jsou velmi krátké, takže se v nich ani nic moc řešit nedá, protože sotva se rozjíždí, už zase končí. Je fajn, že ačkoli se Acevedo očividně snaží o trochu woke literaturu, není to nějak moc tlačené, tak to ani tolik neruší. Co mi vadilo, bylo oslovení "Holčičko". Po pár stránkách jsem si říkala "jdi s tím už do někam". K Emoni jsem si obecně žádný vztah nevytvořila. Přišlo mi, že co odstavec, to nám musí připomínat, jak to má holka těžký. 3* a bacha na Kryštofa Kolumba.

4 15.06.2023

Málokdy se mi film líbí více než knižní předloha. V tomto případě to tak ale stoprocentně je. Přišlo mi to celé takové nijaké, ale na dovolenou dobrý. Překlad ze slovenštiny do češtiny je tedy kapitola sama pro sebe, ten raději ani hodnotit nebudu, za ten autorka nemůže. Každopádně bych doporučovala, pokud máte tu možnost, sáhnout raději po slovenském originálu. Nebo ještě lépe, vezměte do ruky knihu jinou a tady raději zhlédněte film.

4 11.06.2023

Vlastně nemám důvod nedat 5*. Kniha byla fajn, já si četbu užila (ačkoli možná je to jen můj dojem, ale někdy mi psaní přišlo trochu zmatečné a potřebovala jsem minutku na ujasnění si, co vlastně čtu), přesto jsem možná čekala trochu víc. Po všech těch jásavých ohlasech a velebení Pratchetta, které jsem viděla všude možně, jsem zkrátka asi měla přehnaná očekávání. Za mě prostě fajn fantasy. Určitě si časem přečtu i další díly, ale k tomuto se už asi nevrátím.

12 12.02.2023

(SPOILER) Tuhle knížku je pro mě těžké zhodnotit určitým počtem hvězd, proto se o to ani nebudu pokoušet.
Co mě asi úplně nejvíc překvapilo na knize je její formát. Je stejné velikosti jako můj diář, což jsem popravdě nevěděla, když jsem jí kupovala online. Ale to nevadí, knížka akorát do vlaku.
Co se týče obsahu... Největší část zabírá Utrpení těla - autorce se očividně nechtělo nijak přemýšlet nad nějakým propracovanějším začátkem a koncem, takže se rychle dostane k tomu, o co jí asi šlo nejvíc. Jde prostě jen o sérii znásilnění, přičemž brutalita se postupně zvyšuje.
Pak následovala povídka Jasmín a Česnek. Tyto dvě části mě nijak nebraly. Upřímně? Od více čtenářů ze svého okolí jsem se dozvěděla, že tohle byla ta nejnechutnější a nejzvrácenější kniha, jakou kdy četli, což tak nějak vzbudilo mou zvědavost. Co se týče prvních dvou částí, tak to už jsem četla i horší věci. Šokovaná jsem nijak zvlášť nebyla.
Pak ale přišla povídka Experiment s podstatou lidství. A to musím přiznat, že nic podobného jsem ještě nikdy nečetla a už ani asi nepotřebuju.
Co mi trochu nesedí je zařazení knihy v rámci žánru Horory. Jako horor vnímám něco, co se u mě snaží vyvolat strach. Tady jde spíš o násilí a ještě brutálnější násilí. Monica chce očividně své čtenáře šokovat a asi to funguje.
Knížku nedoporučuju slabším povahám. Sice to není něco, u čeho by jeden zvracel, ale na druhou stranu svojí těhotné kamarádce jsem jí taky nedala k přečtení na dlouhý večer.

Nemůžu Ahnhemovi upřít, že psát umí, jeho styl mi přijde čtivý. Ale celkový dojem z knihy? Přišlo mi to nějak překombinované, přeplácané, jako by měl autor tisíc nápadů k psaní a všechny se je rozhodl nacpat do jedné knihy. Mně osobně by stačila klidně i jen jedna rovina vyšetřování, linka s Dunjou tam tak nějak prostě jenom byla a nic z toho. Kromě toho mi Fabian Risk ani v "první" knize Oběť bez tváře ani tady nepřirostl k srdci. Dobře napsaná slátanina. Základní motiv a linka mi přijdou dobré, ale trochu moc balastu kolem.

10 06.08.2022

Situace Ujgurů v Číně. Téma, o kterém se dlouho nic moc nevědělo a nemluvilo, ale které se v posledních letech pomalu dostává i do povědomí širší veřejnosti. Ze Sin-ťiangu se tak trochu stal druhý Tibet. Celosvětové se ví, že je něco špatně, politici a různé organizace sem tam zmíní, že to, co Číňané provádí není úplně v pořádku a Čína zatím nevzrušeně sedí v Radě pro lidská práva (pravděpodobně v křesle hned vedle Ruska).
Obyčejná Ujgurka Gülbahar nám trochu blíže popisuje situaci v nejzápadnější čínské provincii. Projevuje se zde pověstná efektivita a vytrvalost Číňanů, respektive Chanů. Proces sinizace jede na plné obrátky. Ujguři a ujgurská kultura zkrátka musí pryč. Gülbahar nám pootevře dveře věznice i převýchovného tábora. Přiblíží nám praktiky čínské policie i tajných agentů.
Mně osobně se knížka četla dobře, ale možná proto, že mě téma skutečně zajímá. Příběh mě chytl od první stránky a nepustil. Pro někoho ovšem může být styl trochu hutný, až nemotorný. Je třeba pamatovat, že jde o reálný příběh, literaturu faktu, ne beletrii. Je zde plno popisných pasáží, suché líčení reality, moc dialogů zde nenajdete. Přímé řeči skutečně poskrovnu.
Co oceňuji je reálnost ztvárnění samotné Gülbahar. Nedělá ze sebe superhrdinku, která se za žádnou cenu nenechá zlomit. Tím se pro mě příběh stal skutečně uvěřitelným. Nemůžu říct, že bych si ho užila (to by bylo zvláštní), ale můžu říct, že jsem skutečně ráda, že jsem ho přečetla a zase si trochu rozšířila obzory. Někdy mi přijde neuvěřitelné, co se může ve 21. století dít. Nepoučitelnost.

7 11.04.2022

Další z knížek, které se mi těžko hodnotí nezaujatě, protože pro někoho znamenají vrchol literární tvorby. Ale i proto jsem si Průvodce chtěla už delší dobu přečíst, ačkoli nejsem žádný fantasy fanda. A nelituji. Oltáříček mu sice zřizovat nehodlám, ale docela jsem se bavila. Styl humoru mně osobně sednul, knížka se čte rychle a dobře. Povedené ilustrace z Průvodce tomu dodaly ještě něco navíc. V budoucnu určitě sáhnu i po dalším dílu.

15 09.04.2022

Bajky Barda Beedleho se mi dostaly do rukou úplnou náhodou a jsem za to ráda. Vzhledem k "tloušťce" knihy, mezerám mezi řádky i četným ilustracím (ačkoli za mě povedeným) jde skutečně o jednohubku. Sednete, otevřete a máte přečteno. Samotné pohádky nejsou špatné, žádné "wau" se sice nekonalo, ale napsané jsou hezky. Moc se mi líbily komentáře profesora Brumbála. Byly sem tam vtipné a pro mě byly tím něčím navíc, co knížečce pomohlo nejen přidat pár stránek navíc, ale i trochu ji odlišit od jiných.

12 03.04.2022

Mé pocity z této knížky jsou trochu rozporuplné. Všude na ní pěli ódy, tak jsem to taky zkusila a nemůžu říct, že bych byla zklamaná, ale zároveň si myslím, že na toto téma existuje spousta lépe zpracovaných knih. Plusem je, že knížka je skutečně tenká, mezi řádkami jsou poměrně velké mezery a styl jakým je napsaná je dost jednoduchý, takže jí máte přečtenou za odpoledne a ještě stihnete rozečíst něco dalšího. Navíc se nedá popřít, že Eddieho příběh je velmi silný a jak sám řekl, kdo nezažil, nemá šanci pochopit. Eddie prošel neskutečnými hrůzami a i proto jsem dala takové hodnocení.
Na druhou stranu knížka trochu píchla do mého cynismu a skepticismu. Přijde mi až neuvěřitelné, jak se Eddie striktně držel svých morálních zásad, dá se říct, že v každé situaci se zachoval bezchybně a byl ve všem nejlepší, všem jenom pomáhal. Já nevím, až se mi té dobrotě a zásadovosti nechtělo věřit. Každopádně to je jen můj dojem.
Asi to nebude knížka, kterou bych s nadšením nutila všem ve svém okolí, že to si prostě musí přečíst, protože je skvělá, ale zároveň bych ani nikoho od přečtení neodrazovala. Když už nic jiného, tak o těchto událostech by se mělo mluvit, zvlášť, když jejich svědkové pomalu vymírají.

9 29.01.2022

(SPOILER) Už bych měla přestat kupovat knížky podle nadšených zahraničních ohlasů, pak jsem zklamaná, jako v případě této knihy. Ale asi to prostě jen není knížka pro mě. Celou dobu mi připadalo, že čtu knihu pro děti. Jasně, je to YOLI, je zařazená v Young Adult, ale celý ten styl mi nesedl. Říkala jsem si, že jí možná dám přečíst své desetileté sestřenici, pak tam zase byly vraženy scény spíše 15+, tak s tím radši ještě počkám. Příběh je až neskutečně jednoduchý. Můj brácha je gay, takže kolem sebe mám dlouhodobě možná až moc gay energie, ale máme rok 2021, takže stejnopohlavní páry jsou snad něco naprosto normálního a tato kniha je postavená jen na tom. Mně nestačí, že princeznu vymění za prince a myslí si, jak je to šokující. Není. Chci nějakou přidanou hodnotu, stejně jako kdyby šlo o "klasický" pár muž a žena, první syn a princezna.
Na základě této knížky bych také raději volila republikány. Demokraté jsou očividně moc emocionálně nevyrovnaní a moc v oblacích. Chtěla bych tady aspoň zrnko reality. Takto vrcholní politici mají ve většině případů alespoň jisté psychopatické rysy. To by třeba bylo fajn pozadí. Tahle kniha je komicky postavená na dichotomii čistá upřímná Demokratická strana versus zkorumpovaná fuj Republikánská strana. Na druhou stranu věta "Spolehlivý, tvrdě pracující, upřímný jižanský demokrat versus korupce, zákeřnost a nenávist." mě vyloženě pobavila, to musím uznat. Jinak totiž knížka humorná vůbec není, tak je třeba najít si takovéto chvilky, které pobaví. Politika je tady uchopena opravdu roztomile, takže pokud není vaším šálkem kávy, nemusíte se bát. Třešničkou na dortu je konec, který je tak optimistický, že jsem obracela oči v sloup. Všechno dopadlo tak dobře, že se Walt Disney může jít zahrabat.
Celkový dojem? Buď pro mládež nebo děti s tím, že jim to předčítáte a pár scén vynecháte. Hlavní postavy se také chovají spíše jako náctiletí, sem tam jsou trochu labilní, ale to by mladším právě mohlo sednout. Henry mi byl docela sympatický, ale Alex mi byl po celou dobu nějak naprosto ukradený, kdyby na konci knihy spadl z volebního pódia a zlomil si vaz o maketu osla (kdo ví něco málo o Demokratické straně, ten pochopí), tak bych jen pokrčila rameny a knihu zavřela se stejnými emocemi.

9 31.10.2021

Pořad Hyde Park Civilizace mám moc ráda. Vždycky obdivuji, jak je Daniel Stach perfektně připravený. Pokaždé je vidět, jak velká práce za rozhovorem stojí. Knižní podoba je fajn, ačkoli jsem ráda, že si rozhovory člověk může i zpětně pustit. Vybrané osobnosti v knize jsou různorodé a dokázaly/prožily/přežily neskutečné věci. Za tu rozličnost jsem skutečně vděčná. Ještě nikdy jsem například nepřečetla ani jeden komiks, přesto byl jedním z mých nejoblíbenějších rozhovorů s komiksologem Jamesem Kakaliosem. Nikdy jsem v matematice nebyla žádná hvězda, ale rozhovor s matematikem Cédricem Villanim jsem si fakt užila. A mohla bych pokračovat dále. Každopádně jsem snad zase alespoň o malinko chytřejší.

7 04.07.2021

Tuto knihu jsem si pořídila kvůli nádherné obálce, která mě na první pohled zaujala a ačkoli nejsem žádný fantasy fanda, strašně jsem si jí užila. Svět Domu mě úplně pohltil, představovala jsem si popisované sochy i zvuky moře. Po chvilce mi sice už bylo úplně jedno, kde jsme, sto devadesátá druhá západní síň nebo sedmnáctá předsíň, co na tom sejde. Víc se mi líbily první části, kdy jsme víceméně žili s Piranesim v nevědomosti a mohli obdivovat krásy Domu, ačkoli bylo jasné, že nic nebude tak, jak se zdá. Svým způsobem zvláštní příběh. Určitě bych si dokázala najít důvody, proč snížit hodnocení, ale proč se v tom vrtat. Dům a jeho ticho a klid mě úplně vtáhly a já si to vychutnala. Někdy se určitě vrátím zpátky.

8 03.07.2021

Takové detektivky dnes snad už nikdo nenapíše. Georges Simenon nepotřebuje dvacet mrtvol zavražděných na dvacet co nejvíc šokujících způsobů, žádné rádoby napínavé přestřelky a honičky, a přesto jsou jím vytvořené případy zajímavé, zapletené, promyšlené a napínavé. Očividně kdo umí, ten umí.

5 25.06.2021

Knihy se vždy snažím hodnotit v rámci žánru, protože si nemyslím, že má logiku porovnávat například tuto knihu s Harry Potterem. Co se tedy týče tématu seberozvoje, tato kniha si podle mě 4* zaslouží. Když jsem slyšela všechny ty nadšené ohlasy, které v zahraničí sklidila, musela jsem si jí koupit. A nelituji, nejsem zklamaná. Nicméně jde hodně o přístup. Pokud tuto knihu otevíráte se slovy "no tak se ukaž, změň mě", pak si myslím, že číst ji je vyloženě ztráta času. Pokud jste ochotní něco změnit a vynaložit aspoň malinkou snahu, pak si v knížce můžete něco najít.
Oceňuji, jak dobře je napsaná, nenudila mě. Ačkoli to není knížka, kterou bych přečetla na jeden zátah, nemusela jsem se do čtení nijak nutit. Když se to tak vezme, James Clear nepřišel s ničím závratně novým, ale tím jak vše hezky vysvětluje, uspořádává, prokládá poznámkami ze svého života i ze života slavných lidí, si získal mojí pozornost. Také neslibuje závratné změny, které přijdou samy od sebe prostě po přečtení knihy. Klidně se přiznám, že všechno, co jsem si přečetla, nevyužiji (a popravdě si už všechno ani nepamatuji), ale svoje jsem si vzala a uvidím, jestli si svůj dobrý návyk vybuduji.

5 06.05.2021

Ke knize jsem přistupovala bez jakéhokoli očekávání, takže nemůžu říct, že bych byla zklamaná. Není pravda, že už od prvních stran víte, jak to dopadne. Víte to už z anotace, ale tak pro rozuzlení záhady tyto knihy nečteme, že. 3* dávám, protože kniha splňuje svůj účel, naprosto oddychové, můžete zcela vypnout, ideální po náročném dni v práci. Nechlámete se u toho smíchy, to fakt ne, ale úsměvné momenty tam jsou. Více hvězd dát nemůžu, protože knížka vyvolává pocit, že už jste desítky takových četli. Není tam nic nového. On bohatý, strašně sexy, ona chudá, ale chytrá, strašně sexy, ale pozor, tady není panna (ačkoli daleko k tomu nemá). No asi je to osvědčený koncept, tak proč ne. Jednou z úsměvných chvil pro mě bylo i to, jak urputně se autorka očividně snažila o naprostý happyend.

5 30.04.2021

Skvělá kniha, ale měla jsem chuť dát o hvězdičku méně, protože jsem kvůli ní šla spát ve 4 ráno. Pokud víte něco o chemii, fyzice atd., pak určitě najdete stovky nepřesností a blbostí. Já jsem to ve své blažené nevědomosti Andy Weirovi žrala i s navijákem. Vše tak dobře popisuje, že ve mně vyvolal pocit reálnosti, až jsem si sem tam říkala "jo, to je logický, to dává smysl".
Mark Watney se stal jednou z mých nejoblíbenějších knižních postav vůbec. Optimistický, vtipný sympaťák, který si (dost nereálně) poradí vážně v každé situaci. Nejsem fanynka sci-fi, ale tohle bylo bezva. Chápu, pokud se někdo nemůže začíst, začátek se může zdát trochu pomalejší, ale doporučila bych vydržet. Teď mám v plánu co nejdřív zkouknout film.

20 10.04.2021