Hanina61 komentáře u knih

Ač byla trochu jiná než všechny předchozí knihy, nebyla o nic méně napínavá... Psychologická hra na kočku a myš, která člověka udrží v napětí od začátku až do konce. A ačkoliv mi Garcia přece jen trošku chyběl, nemůžu hodnotit jinak než opět plným počtem hvězd. Teď nějakou malou oddychovku jako vždycky mezi "carterovkami"... a už mám doma přinesenou z knihovny Nenávist...

25 29.03.2022

Na místě, kde se zrovna vyskytuji, jsem z nedostatku jiné četby sáhla po této fotografické publikaci. Ve středních Čechách jsem strávila dvě desítky let a pořád se tam ráda vracím, a tak jsem si listování a prohlížení míst, kde jsem byla i nebyla docela užila, ale nejvíc se mi líbily vsunuté černobílé fotografie, které jsou opravdu "dokonale retro", třeba ta, jak jede pan železničář zasněženou krajinou na kole do práce nebo vzpomínkové z chmelových brigád. Ovšem nejvíc mě fascinovala fotografie s názvem "Dálnice opouští hlavní město Prahu"...kde po jinak fantasmagoricky prázdné dálnici uhání do dáli pouhé tři či čtyři automobily, samozřejmě škodovky...to je dnes už pouhý řidičův sen... :-D

10 18.03.2022

Tak tohle bylo úplně parádní... Vybírala jsem z přeplněných polic knížky, které chci odnést do knihobudky na nádraží a padl mi do ruky tenhle malý poklad od Václava Čtvrtka s milými ilustracemi mého oblíbeného Jiřího Kalouska. No samozřejmě jsem se do knížečky začetla a přenáramně jsem se bavila - poněvadž jsem byla sama doma, četla jsem ji nahlas, stylizovala jsem se do jednotlivých postav a dokonce přezpívala všechny pirátské písně. Jen to kormarumpálvratiráhnostěhlepacholemordsecmiliónské zaklení se jaksi nemůžu naučit zpaměti... :-)

13 14.03.2022

Knížky Petry Soukupové mám moc ráda, přečetla jsem je zatím všechny... Ale v této jsem ty nekonečné hádky a argumenty mezi postavami prostě nezvládla... možná je to tím, co se kolem nás děje, možná mám jenom depku, ale knihu prozatím odkládám do nedočtených a nedávám hodnocení, možná se k ní někdy vrátím... teď si raději jdu číst Život v lesích... :-)

Ach jo, oči pálí, písmenka se rozmazávají, že už na ně skoro nevidím, ale přestat číst nedokážu... Jak už jsem psala dřív u jiného Carterova titulu, je to nebezpečně návykové... :-D

27 08.03.2022

Jen chci upozornit, že na knihách Chrise Cartera může velmi snadno vzniknout závislost, u mne se tak stalo již po dvou z nich. A doporučuju prokládat je poezií, pohádkami nebo červenou knihovnou... :-D Jinak klobouk dolů před Chrisem Carterem, že dokáže napsat něco takového a klobouk dolů před Hunterem a Garciou, že jsou vůbec schopni dělat takovou práci, byť jsou oba fiktivní... Doufám, že podle toho nikdo nenatočí film, asi by se jim nedostávalo rudé barvy...

34 02.03.2022

Všimla jsem si ji v naší malé knihovně, kde měl pan Nazarov vloni přednášku o svých cestách... milá malá knížečka plná moudra a krásných fotografií... i když k nim nejsou popisky, mnohé z míst jsem poznala ze svých vlastních dalekých cest, jiná vypadala jako z lesa za naším domem a možná by mi právě popisky připadaly trochu rušivé... Každý citát nabádá k zamyšlení...

"V životě nemusíš dostat vždy dobré karty, ale někdy jde jen o to sehrát dobrou hru se špatným listem."

10 02.03.2022

Všechno už asi bylo napsáno v komentářích pode mnou... a nenapadá mě jiné slovo než zde již použité - "geniální"... Ten začátek - první stránky - mě docela "rozsekal"... a konec ještě víc... Moje druhá kniha od Jana Štiftera a rozhodně ne poslední, myslím, že o tomhle autorovi ještě uslyšíme... Moc doporučuji...

20 27.02.2022

Překrásná fotografická publikace o mém rodném městě na Moravském Slovácku, především o místním folkloru (sama jsem jako děvčica taky chodívala do "krůžka" a tatínek i bratr hráli v cimbálovce, bohužel už oba hrají v nebi...), ve které si v dálce listuju, když se mně moc stýská... Za pozornost stojí především "galerie krojů"... Když jsem byla malá, na kolech jezdívalo po Dubňanech tolik "tetek" v jupkách a kanafaskách... dnes už by je člověk bohužel spočítal na prstech jedné ruky... Aspoň že ta krása ožívá při různých slavnostních příležitostech, především tradičních dubňanských hodech v měsíci říjnu... Tož sa dojeďte podívat... :-)

10 25.02.2022

Tak se zdá, že mám po Harrym Holeovi, Jacku Cafferym, Carlu Mørckovi a jiných (nezapomínejme na Sherlocka Holmese :-D) dalšího oblíbeného detektiva, Roberta Huntera (plus parťáka Carlose). Bylo to velmi napínavé a vraha jsem netipovala ani náhodou... Hned zítra si jdu půjčit "Popravčího"...

41 23.02.2022

Margaret Atwoodovou jsem dlouho obcházela, ale jakmile jsem ji objevila, jsem doslova "okouzlená" a mám další oblíbenou spisovatelku... Tahle sbírka krátkých povídek je naprosto jedinečná, místy jsem nepřestávala žasnout nad jejich originalitou, břitkostí a důvtipem...Taky obdivuju um obou překladatelů, především pak pana Miroslava Jindry v povídce "Vlčí máky: tři variace"... A tak nějak jsem po přečtení její knížky ráda, že jsem "výduťovým člověkem", a nikoliv "přívěskovým", muži prominou... :-D

10 22.02.2022

Červenočerná kniha byla báječná... ale zelenočerná mě bavila ještě víc, asi proto, že miluju les v jakékoliv podobě, i v té šeptající a zlovolné (jen tarantuli jsem si při čtení zakryla)... :-D. Autorčina fantazie je bezbřehá a ilustrátorova též, celkově je kniha neuvěřitelně krásná. Jsem docela ráda za větrné bouře Dudley a Eunice, které u nás vyhodily elektriku, takže jsem nemohla pracovat a tím pádem jsem si užívala krásně lenošivého čtení. A moc se těším na nového modročerného Warrena... :-)

10 20.02.2022

Nečetla jsem ji žádným dětem, ale sama sobě, a poněvadž taky už stárnu a blbnu, krásně jsem si ji užívala a skoro jsem se od ní nedokázala odtrhnout. Přesně jak napsal přede mnou uživatel Corso... hned jak jsem začala číst, vybavil se mi atmosférický Kingův Overlook, taky stojící o samotě v horách... Příběh sám o sobě je dokonalý, ale s těmi červeno-bílo-černými ilustracemi je to bomba... I teď, když to píšu, mám přihlouple šťastný úsměv na tváři... už i proto, že se mi včera podařilo ukořistit v knihovně další díl... takže hurá s Warrenem do "zeleného" Šeptajícího lesa... :-)

13 16.02.2022

Naprosto vynikající "zdravá kuchařka" z doby ještě předrevoluční (mám doma vydání z roku 1988), přeložená z ruštiny a doplněná krásnými ilustracemi Edity Plickové (už jen kvůli nim se vyplatí knihu mít). Velice zajímavé popisy jednotlivých druhů zeleniny, ovoce , obilnin a ořechů jsou doplněné spoustou receptů. Jsem ráda, že ji mám mezi svými kuchařkami. :-)

9 11.02.2022

Kniha stará přes třicet let, ale jedna z nejlepších, které u nás na toto téma vyšly. Pokud je to aspoň trochu možné, je vždy lépe zkusit nejdřív bylinky, než rovnou sahat po chemii. Už se těším na jaro, až je zase začnu sbírat... :-)

7 11.02.2022

"Sehnu se a copak to zvednu? Cosi raného, suchou bílou kytičku. Říká se jí smil a je to trvalka. Zvedla jsem ji u cesty, u dálnice, poblíž skalní stěny prokvetlé křišťálem, ozářené stoupajícím sluncem, které nasvěcovalo skálu jako sklo, jako bránu do světla. V tom okamžiku byl svět něco, čím by se dalo projít a do čeho by se dalo vejít."

Takový malý skvost, který mi dlouho ležel na nočním stolku, protože jsem jej četla jen po kouscích, jinak to snad ani nejde, protože jen tak může člověk ty jednotlivé kousky vstřebávat a prožívat je. Stejně jako čtenáři pode mnou se mi některé části líbily víc a jiné méně, ale celek je... prostě takový malý skvost...

7 10.02.2022

Veselé, hravé, úžasné a naprosto originální povídky, nad kterými jsem během čtení nepřestávala žasnout. Autorova fantazie je bezbřehá... Velmi oceňuji též práci překladatele Jaroslava Vančury a půvabné barevné i černobílé ilustrace Jiřího Moceka. Následně jsem zjistila, že existuje též filmová podoba těchto Kiplingových povídek, "Just So Stories", deset desetiminutových animovaných příběhů, které rozhodně stojí za zhlédnutí. A knížku opravdu doporučuji.
PS. Přečteno v rámci čtenářské výzvy 2022 jako kniha autora, který prožil 1. světovou válku"... Bohužel v ní padl jeho syn, což ovlivnilo i Kiplingovu tvorbu...

10 08.02.2022

Po přečtení (nebo spíš zhltnutí) "Trhliny" jsem si říkala, že ze všech Karikových knih, které jsem dosud přečetla (Smršť, Propast, Tma, Strach, Trhlina) se mi asi nejvíc líbil atmosférický "Strach"... Uplynulo pár dní, svůj názor přehodnocuji a "Trhlinu" stavím na první místo, protože ji pořád nemůžu dostat z hlavy... jako bych taky sama byla "zaháknutá" tam někde v Tribeči... Taky jsem se hned i přes ne zrovna příznivé hodnocení podívala na filmové zpracování, protože mě zajímalo, jak si Bebjak poradil s Igorovými "myšlenkovými pochody"... Po této stránce nic moc, ale jinak byla strašidelná atmosféra lesa tam nahoře zachycena docela slušně, nicméně kdybych předtím nečetla knihu, tak by mi asi film samotný nic moc nedal... Zato kniha super...

Aktualizace: Uplynul týden a mně v hlavě pořád zní:

"Dej si pozor na les,
ať tě nespolkne...
hýkal... a rudý vřes..."

29 06.02.2022

Další skvělý, správně praštěný A. Paasilinna. Je mi mi moc líto, že autor už zemřel a nenapíše žádné další skvosty...
PS. Taky si někdy, spíš od radosti než z žalu, hezky od plic zavyju... ;-)

11 01.02.2022

Další krásná fotografická publikace z roku 1980, zakoupená za dvacet korun v charitativním obchodě a přinášející úžasné panoramatické záběry vrchů a údolí Českého středohoří, krajiny mnou nesčetněkrát navštívené a nádherné ve všech ročních dobách. Barevné ilustrace vzadu doplňují černobílé obrázky a popisky hlavních míst a měst této oblasti.

11 29.01.2022