Hani77 komentáře u knih
Příjemné čtení o krásných místech. A někdy i docela humorné.
"Znal jsem jedno nádraží,
kde nejhlubší byl les;
zrušili tam lokálku
a teď tam chcípnul pes!"
(SPOILER) Většina příběhu pro mě byla průměrná, za 3 *. Dokonce tam bylo několik nepřesností. Ani v 90.letech by přeci lékařka nemohla vyhodit použitou inj.stříkačku do běžného kuchyňského odpadu, policie by musela 14letého kluka vyslýchat za přítomnosti zákon.zástupce, nezdá se mi, že by se dvojčata mohla narodit v rozmezí 2 hod. apod. Ale líbila se mi zápletka s partou, za to přidávám čtvrtou *. Taky mi vyhovovalo střídavé vyprávění Petry a Dominika. A ráda jsem zavzpomínala na tehdejší počítače :-). Docela příjemné splnění jednoho tématu, kniha od autora mého dětství.
Úvodní slovo autorky a první povídka se mi moc líbily, bylo znát, že autorka kočkám opravdu rozumí. Kočky jsou individualistky a na rozdíl od psů nedělají nic kvůli páníčkovi, ale jen to, co ony samy chtějí. Ale další povídky už mě tak nebraly. Takový průměr, nenáročné čtení.
Některé vtipy mě vysloveně pobavily, ale většinou byly spíše k zamyšlení. Je to takové nenáročné oddychové čtení, které svůj účel splnilo a ke kterému se zase ráda vrátím.
Půjdu proti všem, ale mně se to tak skvělé nezdálo. Četlo se to velice dobře, těšila jsem se na rozuzlení .... ale to se mi zdálo hloupé. Možná, kdybych viděla Stellu Zázvorkovou a Wericha, tak bych hodnotila úplně jinak, ale dílo znám jen z psané verze-a ta mě nenadchla.
Příběh byl hezky zamotaný, dobře se četl, ale ten konec mě trochu zklamal, proto nemůžu dát plný počet *.
Zajímavý námět i provedení, ale mám raději jiné divadelní hry Karla Čapka.
(SPOILER) Některé povídky měly velice zajímavý námět (kůň, který měl kamarádku kočku, kočka záchranářka apod.), některé byly super k zamyšlení, ale jiné zase byly takové tuctové (kocouři se vrací domů, na tom není nic zvláštního, koťata se snadno přizpůsobí novým páníčkům apod.). Takže pro mě takové průměrné dílo.
Velice dobře napsané vzpomínky, dokumentující události ve Varšavě od léta 1939 až do jejího osvobození. Ale je to velice smutné čtení.
Váhala jsem mezi 4 a 5 hvězdičkami, protože jsem měla drobné výhrady. Ale kniha je velice napínavá a tajemná, navíc jsem tento závěrečný díl neznala, na rozdíl od předchozích dvou. Proto dávám opět pět.
Některé pasáže mi přišly naivní, ale nejsem cílová skupina a jako dítě bych to tak necítila. Kniha mě přitáhla a nepustila, dokud jsem nebyla na konci, tak musím dát pět. Hezká vzpomínka na dětství.
Na 3.díl jsem se moc těšila, ale už to nebylo takové "wow". Místy trochu zdlouhavé. Ale teprve v tomto díle jsem zjistila, že mnohé hlavní postavy jsou historicky doložené osoby ze 14.století, což mě při předchozích dílech vůbec nenapadlo. Velkokníže moskevský-Dmitrij Ivanovič, Čelubej, Mamaj, Oleg Rjazan, dokonce i Vasji bratr Alexandr Peresvet a její švagr, kníže serpuchovský-Vladimir Andrejevič. Myslela jsem, že je to vše vymyšlené, pouze na základě ruských pohádek, na kterých jsem vyrůstala. Za tento historický podklad bych přidala i půlhvězdu, ale protože mě nejvíce zaujal 2.díl, zůstanu u čtyřky.
Uf, byla to dřina, a nebýt těch srdíček na obálce, tak bych knihu rozhodbě odložila nejpozději po druhém příběhu. Ale potřebovala jsem knihu do výzvy (se srdíčkem na obálce), tak jsem to nakonec dala. Ale už nikdy více.
Začátek knihy mě nadchl, především zjištění, že všichni puberťáci jsou stejní. Dcera "hm" mě opravdu velmi bavila. Je to oddychové počteníčko, mnoho kapitol je super-ze života. Hrubky v podobě chybějících čárek ve větách mi vadily, ale hvězdičku strhávám jen za to, že některé pasáže mi přišly už trochu praštěné.
Jsem ráda, že jsem knihu objevila, příběhy jsou zajímavé, ale jednu hvězdičku ubírám, protože druhou polovinu knihy jsem se už musela do čtení nutit.
Jsem ráda, že jsem se dozvěděla nové věci o prvních dámách (i nedámách) naší země. Některé pasáže byly zdlouhavé a ne vždy bylo řečeno vše podstatné, ale kniha byla jako celek zajímavá.
Druhý díl byl rozhodně mnohem čtivější než první a také méně temný. Hezká pohádka pro dospělé. Líbila se mi jména hrdinů známá z ruských pohádek, které mě provázely celým dětstvím. Těším se na třetí díl.
Přečteno jako příprava na dovolenou. Hezky rozdělené na popis cesty cyklo/pěších výletů a na druhé straně jsou stručně popsány zajímavosti na trase, vč. kontaktů a webových stránek. Zpracování se mi líbí, ale pěších výletů je popsáno málo.
(SPOILER) Knihu jsem moc dlouho odkládala. Když jsem se k ní konečně dostala, tak jsem si první dvě kapitoly říkala, že to bude utrpení přečíst. Ale pak se začal rozvíjet zamotaný příběh a já byla zvědavá, jak to bylo dál. Jen jsem si musela udělat rodokmen, kdo s kým byl příbuzný, abych se v tom vyznala. A konec taky dobrý. Ze tří * se to vytáhlo na plný počet. A doufám, že to nikdy nebude patřit mezi zakázané knihy jenom proto, že jeden snědý přivandrovalec ničil život dvěma rodinám.
Kniha se nikdy nestala mojí oblíbenou. Četla jsem ji asi jen jednou, rozhodně je v bezvadném stavu, jako nová, na rozdíl od mých "oblíbenců", které jsem vytahovala z knihovny při každé nemoci.