Hani77 komentáře u knih
Přečteno "jedním dechem". Ale upřímně, v 18 letech bych toto dílo nedokázala docenit.
Na tuto knihu jsem se chystala od maturity, ale povedlo se až o 10 let později. Bohužel to pro mě bylo trochu zklamání: velice mě zaujal název a slyšela/četla jsem samé dobré recenze, ale kniha mě nezaujala natolik, abych jí dala více hvězdiček.
Knihu jsem si vybrala z nabídky povinné četby od V.Huga, protože byla nejtenčí. Dala se přečíst, ale nijak mě nenadchla a nikdy jsem se k ní nevrátila.
Napoprvé jsem ji ani nedočetla, povedlo se to až napodruhé. Nijak moc mě nezaujala. Souhlasim s Petruse21, napsala to přesně.
Annu proletářku jsem četla na gymplu ve 4.ročníku-měli jsme mít k maturitě přečtenou 1 knihu od Olbrachta. Já jsem si ji vybrala i na referát jako provokaci vůči naší profesorce a povedlo se, zavařila mi to při maturitě. Kniha mě nezaujala, už bych si ji nikdy nevybrala.
Knihu jsem četla jako dívka a myslím, že se mi líbila. Ale vůbec jsem si nevybavovala děj, jen jsem poznala obálku a pamatuji si, že knihy od S.Rudolfa ze své knihovny jsem přečetla všechny. Z toho důvodu jsem ji přečetla teď znovu. Jako dospělá bych rozhodně dala jen 3*, protože se mi to zdálo "o ničem", dívčí tlachání. Zajímavá (napínavá) byla jen poslední kapitola, ale ta zase byla taková neukončená ... Ale pro mladé dívky 80. let to bylo super :-). Myslím, že dnešní dívky už vyhledávají "akci".
Myslím, že při této knížce mě kdysi chytla touha naučit se jednou judo :-). Nikdy jsem se k němu nedostala.
Míšu Kuličku nám četla paní vychovatelka v 1.třídě v družině. Podruhé jsem ji četla dcerám před spaním,ale to už mě moc nenadchla-a dcery taky ne. Ty 4* jsou za mé dojmy z dětství ☺.
Knihu jsem četla jako povinnou četbu, protože jsme si museli vybrat mezi touto knihou a 1.dílem F.L.Věka. Nepamatuji si, jak se mi četla, ale nikdy jsem neměla potřebu se k ní vrátit.
Mně se kniha líbila a dobře se četla☺. Je to taková klasika, určitě stojí za přečtení. Navíc je to krátké dílo, necelé dvě hodinky času. Nechápu, jak to někdo může nazvat odpadem.
Knihu jsem četla jen kvůli Čtenářské výzvě. Jinak bych si ji nikdy nevybrala a nedočetla. Pro mě vyloženě nudné. Absence označení přímé řeči, malá Sofie pro mě protivná a rozmazlená holka... Nenašla jsem si nic, co by se mi vyloženě líbilo. Byla jsem ráda, když jsem byla u konce.
Knihu jsem si vybrala jen kvůli Čtenářské výzvě, ale byly pasáže, kdy jsem se smála nahlas, což se mi při čtení už dlouho nestalo. Výborné byly rozhovory. Sice jsem to četla v nějakém komentáři, ale neuměla jsem si představit, co by mohlo být na rozhovoru tak skvělého ... Byly BOMBASTICKÉ. Úplně jsem viděla naši rodinu a říkala jsem si, že je to všude stejné.
František Nepil velice humornou formou popisuje jednu dovolenou, kdy projeli autem pobřeží celé tehdejší Jugoslávie. Moc se mi to líbilo, ale musím přiznat, že naše děti už by mnoho věcí nemohly pochopit, protože je nikdy nezažily (už jen ty formality, co rodiče museli podstoupit před "obyčejnou cestou do Chorvatska").
Po přečtení 3-4 kapitol jsem to chtěla vzdát-trestná činnost lehčího typu, jako jsou krádeže, přepadení apod. Pak ale přišly 2 zajímavé případy a začalo mě to bavit. Humorné příběhy o místní galérce, výborně popsaný místopis, který velice dobře znám a uměla jsem se díky tomu krásně vžít do příběhu. Četla jsem mnohem lepší detektivky, ale toto dílo mě bavilo.
Poezii nečtu, ale "vyhecovala" jsem se k tomuto dílku. Některé balady/romance se mi četly dobře, jiné hůře, ale souhlasím s komentáři níže, že je to krátké dílko, které by mohl zvládnout každý do půl hodinky a že by si ho člověk alespoň jednou za život měl přečíst. Mně osobně se nejvíc líbí Romance o Karlu IV.,, kdysi jsem první sloky uměla nazpaměť, jak mě zaujala :-). Hezká (ale smutná) je Balada dětská, na kterou si pamatuji ze školy, a při čtení jsem zjistila, že jsme četli ještě minimálně Baladu českou a Baladu štědrovečerní. Já jsem byla zvědavá hlavně na Baladu o Černém jezeře, protože jsem tam hodně jezdila v dětství a nyní tam jezdíme každoročně na lyžování. V některých verších jsem to jezero úplně viděla před očima :-). Hezky napsané. Asi tak polovina básní mě neoslovila, ale neodsuzuji je. Jen to není můj šálek čaje.
Četla jsem v rámci "povinné četby literatury faktu" ke zkoušce z historie a líbilo se mi to. Rozhodně zajímavější kniha než některá další literatura tohoto typu, proto jsem váhala jsem mezi 4 a 5 hvězdičkami. Dala bych 4,5 :-).
Kdysi jsem přečetla, abych věděla, jak vlastně vypadá "Harlequin", ale jednou to opravdu stačilo :-). Nikdy více jsem si nic podobného nekoupila.
Knihu jsem četla jako dítě školou povinné a moc se mi líbila!!! Film, který jsem viděla mnohem později, už pro mě to kouzlo neměl, v podstatě můžu říci, že bych ho znovu vidět nemusela, na rozdíl od knihy. Moje dcery v ní bohužel to kouzlo nenašly .... myslím, že je to škoda.
Koupila jsem pro večerní čtení a byla u nás oblíbená. Vždy jsme si z 1. nebo tohoto 2. dílu něco vybrali.☺
První kniha, kterou jsem starší dceři koupila ☺. Každý den můžete číst o jiném Večerníčku a ty nejoblíbenější si pak koupit/půjčit pro přečtení dalších příběhů ☺.
Knihu jsem si koupila proto, že se mi líbil film. Super, člověk si může představit konkrétní obličeje a jejich gesta ☺.