Gabi13 komentáře u knih
Co dodat - škoda dobrého, které odchází. Při čtení jeho života se mi do hlavy loudily různé scény z filmů a přednesů na jevišti, které jsem zažila nebo viděla ze záznamu a mám takovou chuť si jeho filmy pustit. Dát si dobré vínko a užívat si ten herecký koncert. Těším se na vás pane Hrušínský.
Přečetla jsem knihu jedním dechem. Hlavně začátek mě úplně strhnul, protože vždy mě zajímal ten "počátek" to zjištění. Jak s tím naloží rodina, prostě vše okolo běžného života... Toto není běžný život a smekám před všemi, kteří cestu životem Matymu usnadňují. A já děkuji, že jsem směla nakouknout jak se vám žije.
Ach. Čím starší jsem tím víc mě tento příběh dojímá. Jak je to stále krásné, něžné a aktuální.
Přesně takhle jsem si o paní Horákové chtěla přečíst. O tom, že byla velmi skromná a obětavá. O tom, že ji chyběl cit pro to být hospodyni, ale zase byla skvělá ve vyjednávání, v politice a ve všem, kde cítila nelad a křivdu.
Cítím velký vděk a jsem s úctou.
Neuvěřitelné. Nemám slov. Díky paní Špitálníkové za její sílu být nestranná a nechat si svůj názor pro sebe. Výpovědi byli skvělé a někdy se mi chtělo brečet a někdy křičet. Hlavně jsem ale viděla velké zlo a neskutečnou podobnost s knihou DÁRCE, která je fikcí. Kdežto zde se jednalo o realitu.
Smekám, mám velkou úctu k lidem jako je Josef. Je to pracant, dříč, palice, ale díky tomu dokázal co nám ukázal. A to je jen zlomek ze všech jeho výprav, které jsou pro mě v některých místech nepředstavitelné. S velkým zájmem jsem jednotlivé cesty četla a vždy si říkala, že člověk je opravdu odolný a má silnou vůli. Jen toto na sobě objevit.
Jsem romantik a když mohu číst knížku o lásce z anglie 19.století je to potěšení. Mám ráda současnou literaturu, ale nepohrdnu knížkami jako jsou ty od Jane Austenové. Líbí se mi jazyk, úcta i trápení té doby. Moc jsem si knížku užila.
Miluju tenhle příběh a knížku čtu vždy když se mi rozmůže taková melancholická nálada. Miluju to sychravé počasí na Vichrném návrší. Miluju Heathcliffa.
Pomalu plynoucí příběh ženy. Bylo to odpočinkové, bylo to bez velkého napětí, s mírným souzněním. Někdy jsem byla netrpělivá, že vše není dořešeno, ale ono to nakonec nějak dopadlo. Život plyne, příběhy se dějí...
Jsem ráda za tyto fakta, méně již za to, že někdo mohl takto změnit a zničit život druhým. V každé době jsou hyeny, ale když to člověk čte bez všech příkras, prostě skutečnost, jak to bylo, je mu z toho všeho smutno. Díky za doporučení této knihy.
Právě je to pár minut co jsem knížku dočetla. Prostě jsem si potřebovala udělat prostor a knížku v kuse dočíst.
Srdce mi tluče o ostošest a trochu mám žaludek na vodě. Při představě, že by život od roku 1989 pokračoval, tak jak píše paní Mornštajnová.
Líbí se mi taková úvaha. Není samozřejmostí, že žijeme dnes takto. Vážím si každého dne a děkuji za takovou knihu, která mi dala další náboj do toho, že svoboda a demokracie má smysl.
Vždycky když čtu o hrůzách druhé světové války cítím stud, jak to, že se tohle mohlo dít? Cítím takovou nespravedlnost a bezmoc.
Tento příběh a celá kniha je dobře rozdělena do 3 dílů života Zuzany. Příběh utíká díky skvěle psanému textu, který není složitý, ale pod jednou krátkou větou je schované všechno.
Knížku doporučuji!
Dlouho jsem nečetla napínavou knihu. První čtvrtina knihy byla hrozná. Myslela jsem, že to nedám. Jímala mě hrůza s té zloby, která prostupovala každé slovo a ještě jsem nechápala co mě čeká.
Doslova horor z českého městečka. Beru to jako odraz dnešní doby. Kdy rozdílnost je nežádoucí a hlavně buďme ovcemi. Skvěle napsané s postupným vyvrcholením.
Děkuji za propojení dnů a ásán. Je fajn se něčeho držet.
Och, ach, wau. Krásné, děkuji za takové nahlédnutí do soukromý a do světa, který si neumím ani představit. Je to pro mě neskutečně vzdálený svět. Hory miluju a ve výborném popisu Lucky se mi z výšky třásli kolena. Na druhou stranu mého obdivu - nedokázala bych takto opouštět svoji rodinu. Jsem kvočna, která kolem sebe chce mít své nejbližší a to právě hlavně ve chvílích pocitů štěstí, nadšení a nekonečnosti, tak to Lucka popisuje... Má můj obdiv a kniha byla vstoupenim do jiné dimenze, jiného světa, do Lucie...
Kdo nezažil takový běžný stereotyp života? Myslím, že kousky zde napsaného, někdy prožil každý.
Mě na této knížce fascinuje, jak nikdo není černý ani bílý a jak mě vlastně baví číst ten běžný život.
Z mé povahy všem přeji jen to dobré, takže doufám, že se rodina stala opět rodinou.
Něžná kniha, která mě dojímá moudrem, které je v každé části jejího příběhu. Mám neskutečný obdiv k paní spisovatelce, která toto napsala v době, kdy bylo těžké pro ženu, se psaním prezentovat.
Krásně popsané postavy a jejich dospívání a změna jejich povah. Nalézání pravd a toho co je v životě důležité. Příjemné prostředí amerického venkova.
Přečteno na jedno nadechnutí. Voňavá knížka plná krásných fotografií a vzpomínek na dobu, když bylo líp a my to mohli vidět naživo.
Za mě dobrý. Miluju ten popis situace a vykreslene postavy, přesně tak jak to umí paní Soukupová. Naprosto boží, jak nikdo není černý nebo bílý a průběh příběhu je zkrátka ze života.
Já chci vědět, jak to bude dál... Opět mě příběh strhl a věřila jsem, že tohle může být skutečnost. Hezky psané i pro mladší čtenáře.