Franc komentáře u knih

Spad rozhodně není špatná kniha, ale takovou sílu, abych z "spad" na zadek nemá. Možná to nebylo knihou, ale očekáváními, s kterými jsem jí otevíral.

Knihu bych rozdělil do tří částí. Pomalý rozjezd, svižný, akční, hláškami prorostlý střed, neslaný nemastný konec. Četba připomíná jízdu na vlně. Nahoru, vrchol, sešup dolu. Tím nechci nikterak kritizovat, leč upozornit na z mého úhlu pohledu jistou nevyváženost knihy.

Ale lhal bych, kdybych tvrdil, že v některých úsecích jsem si knihu neužíval. Poté co váleční veteráni opustili Prahu začalo být docela živo. Akcí a mrtvolami autor rozhodně nešetřil. Až si člověk říkal, že přidat autor ještě jednu dvě takové výpravy, neměl by pomalu o čem psát, neb všichni přeživší by se navzájem zlikvidovali. Hlášky především hlavního hrdiny dokázali nejednou vyloudit úsměv na tváři.

Pokud bych měl brát v potaz uvěřitelnost autorova světa po atomovém ping-pongu, asi bych se z jeho vizí neztotožnil. Ale jako kulisa pro předložený příběh mi sedl a času, kterém jsem v něm četbou mohl strávit rozhodně nelituji.

3 28.04.2017

Z každou další předčtenou knihou přicházím tomuto autorovi více a více na chuť. Z každou přečtenou knihou tohoto autora více a více "nenávidím" zato, kterak nenásilně mi ukazuje, jak miniální jsou mé znalosti z oblasti fyziky, chemie, či fungování života samého. Autor Vás při čtení vzdělává i baví. A to vše tak mimoděk, samovolně, že si musíte říkat, že být on autorem učebnic, bylo by po mnoha problémech spojených se vzděláváním.

Jako u předchozích knih má kniha spád, neustále Vás udržuje v napětí. Autor směřuje k odhalení aby v okamžiku, kdy si myslíte, že teď už přijde rozuzlení, znovu odbočil. A Vám pak nezbyte než znovu hádat, jestli vrahem je opravdu zahradník. Hlavní hrdinové se Vám před očima mění a autor s nimi předvádí takové triky, že by se za ně nemusel stydět ani slovutný David Copperfield.

Takže pokud se chcete knihou opravdu bavit, dozvědět se něco zajímavého, prožít akci i napětí, jste rozhodně na té správné adrese. Věřím, že tato kniha rozhodně osloví i čtenáře, kteří by si jinak mysleli, že sci-fi není jejich šálek kávy. Tato kniha toho může nabídnou mnohem, mnohem více.

8 17.04.2017

Při četbě této knihy Vás musí mrazit až do morku kostí. Autor předkládá příběh člověka, z kterého kola osudu udělaly jednu z největších zrůd v dějinách lidstva.

Za jiných okolností by člověk takových vlastností jako je vytrvalost, pečlivost, odhodlanost, slepé plnění úkolů, byl oslavován. Jenže každá mince má dvě strany a tady se ukazuje, co se může stát, když se taková osoba stane vykonavatelem vůle nacistických pohlavárů. Nástroj smrti, pro který je rozkaz zákon, nástroj, který nezná význam slova svědomí.

Knihu jsem přečetl jedním dechem, ale hodnotit jí nechci. Žádné hvězdy nemohou vyjádřit jak silné pocity ve mně zanechala.

Tato kniha ve mě zanechává dost rozporuplné pocity. I když jsem se do četby musel poměrně nutit, samotné čtení už tak hrozné nebylo. Vyskytlo se pár vtipných hlášek, pár vtipných příhod z života jedné nedoučené čarodějky. Ty měly měly svůj půvab. Jenom bych si představoval více propracované konce jednotlivých příběhů, silnější pointy. Vše autorka na můj vkus moc rázně utnula, konce by si možná zasloužily více práce.

Nějak jsem nepobral, zda-li mělo jít o pohádky, parodie na pohádky, humornou knihu, humornou fantasy, v tomto směru kniha postrádala jasnějších kontur. Něco bylo vyloženě dětské, něco by dítko školou povinné nemělo šanci pochopit. V tomto směru toho kniha nabízí hodně, chtělo by se možná říci možná až příliš, jelikož si nakonec ničeho ani pořádně neužije.

Takže pokud chcete zakusit něčeho netradičního, kombinaci vícero žánrů, trochu toho humoru, trochu té pohádky, asi jste na té správné adrese. Mojí trvalou se bohužel tato adresa nestane.

1 08.04.2017

Klasická military se všemi pozitivy i negativy. Zásadní průlom do tohoto žánru sice neudělá, k tomu nejhoršímu bych jí však také neřadil.

Kniha se drží tradiční koncepce zahrnující výcvik mající oddělit zrno od plev, ze kterého se záhy přejde do ostré akce na neznámé zapadlé planetě. Tím jsou současně naplněny podmínky pro potřeby zaškatulkování do žánru sci-fi. Zaměnit vesmírné reálie za zemské zeměpisné šířky by se nabízelo spíše. Z textu je více než patrné, proti komu a čemu hrdinové námořní pěchoty stojí. Autoři touto knihou reagovali na aktuální dění se záměrem oslavovat neohrožené "americké" vojáky v boji proti hordám barbarských nomádů, kteréžto by našinec hledal v Kábulu a rozhlehlých oblastech válkou zmítaného Afghanistánu.

K dalším povinnostem tohoto žánru, kterých se tato kniha drží, je rozdělení na ty dobré a špatné velitele. Máme tu tedy neohrožené oblíbence a neschopné arogantní zoufalce.

Víše uvedené konstatování nemá být výčtem negativ, pouze konstatováním, že kniha nikterak nevybočuje z vyjetých kolejí svého žánru. Co bych spíše vyčítal je až okaté rozdělení na ty špatné a na ty zlé. V tomto směru kniha působí moc černobíle. Ale pokud na tuto hru přistoupíte, dostane se Vám přesně toho, s čím jste se do četby pouštěli.

28.03.2017

Skvělý počin. Tato kniha mě opravdu bavila od samého začátku po poslední tečku. Hrdinové mají svůj cíl a zatím si jdou hlava nehlava. Žádných zbytečných řečí a dějových kudrlinek v tomto případě netřeba.

Kdo chce fantasy s potoky krve a maratónem useknutých hlav, jež nemají právo být déle na krku svého nositele, nechť je ujištěn, že drží tu správnou knihu. Možná si budete říkat, že to zní kýčovitě a četba takové knihy je ztráta času, ale věřte, že někdy může být opak pravdou.

Na rozdíl od předchozích dílu ztrácí kniha nádech povídkovosti a jedná se o ucelený příběh. Tím spíše si knihu užijete, protože co tak slibně začíná záhy nekončí. Autor navíc přišel s novými hrdiny a je třeba přiznat, že to byla trefa do černého. Souhlasím s komentáři níže, že postava Snorriho Nosohryze je to nejlepší, co mohlo tuto knihu potkat. Jak se říká, není malých rolí. A toto rčení se v této postavě naplňuje bezezbytku. Tak troch podezřívám autora, že bylo jeho záměrem tímto způsobem propašovat do knihy trochu toho britského humoru. Hlášky Snorriho jsou věru kouzelné. Je zbytečné je tu uvádět, protože by jste si mohli ťukat na čelo se slovy, jak o něčem takovém může člověk prohlásit, že je to vtipné. Leč počkejte, až Vám na nich spočine zrak v kontextu děje. Pak seznáte, že s takovou postavou, která by nebyla středem všeho dění, ale zároveň knihu tolik obohacovala, jste se již dlouho nesetkali.

Takže už jenom kvůli němu musím knihu doporučit k přečtení.

2 18.03.2017

V jednoduchosti je síla - tímto heslem se při psaní autor řídil a nutno říci, že se to vyplatilo. Jednoduché a prosté, leč svižné a akční, takové jsou příběhy hlavních hrdinů mající svůj silný půvab. Pokud se chcete pobavit a zabavit, hodit za hlavu starosti všedních dnů stejně silně jako Gotrek skavena, je tato kniha ideálním prostředkem. Neočekávejte dialogy v duchu jazyka Dostojevského, složité dějové zápletky hodné anglické detektivky. Zato potoků krve za neustálého břinkotu zbraní se Vám dostane měrou vrchovatou.

Oproti předchozímu dílů hodnotím krapet výše. Kniha není o tolik lepší, jenom jsem ji bral do rukou s jinými očekáváními a představami. Tentokráte se mi dostalo přesně toho, co jsem očekával. Pokud hledáte akční fantasy se zajímavými hrdiny a ještě zajímavějšími nepřáteli, směle do toho.

3 07.03.2017

Na tuto knihu jsem se dlouho chystal. Možná proto byla má očekávání krapet vyšší, než byl nakonec pocit z přečteného. To ale neznamená, že jsem se při čtení nebavil. Ani nevím, který z hlavních hrdinů mě oslovil více. Na každém lze nalézti něco, co Vás osloví a zaujme. Každý má své silné, ale naštěstí i slabé stránky. Takže se nejedná o ten druh fantasy knihy, ze které na Vás vyskočí rek z plakátu nemající chybu, neznaje bázně, neznaje strachu.

Pokud hledáte knihu při jejíž četbě se necháte unášet příběhem, aniž by jste museli přemýšlet, proč tohle je takto a ono zase onako, jste na správné adrese. Dostane se Vám všeho, co můžete od fantysy očekávat - kouzla, magiii, orky, trpaslíky, magiií znetvořené zrůdy v počtu rovnajícím se počtu slevových akcí našich supermarketů. Co si budeme nalhávat, nejedná se o převratné dílo, ale potenciál pobavit má tato kniha poměrně silný.

Na klidný večer s knihou u příběhů nevšedních druhů ve zbrani, kteří nerozšíří Vaše literární obzory, ale nudit Vás rozhodně nebudou ideální volba.

1 25.02.2017

Ty vole! Toď byla má slova po přečtení Sila. Ty vole? Toď byla má slova po přečtení Turnusu. Slova stejná, leč intonace a důraz jim dodá úplně jiný význam.

Turnus mě neoslovil. Už to nebylo to nové, co mě zaujalo u Sila. Veškerá nová tajemství s kterými přišel autor, aby je záhy odhalil, mmě dech rozhodně nevyrazila, neřkuli, že jsem je tak nějak očekával. Několik dějových linií nepřineslo ani jednoho hrdinu, kterému bych držel palce ať při boji o přežití, při hledání pravdy, při pomstě. Přišlo mi to celé ušité horkou jehkou se snahou skončit tam, kde začalo Silo.

Kniha své fanoušky dle stávajícího hodnocení má, leč já se k nim v tento okamžik do fronty nepostavím.

9 19.02.2017

Povídky jsou skvělé, proti tomu žádná. Autor nešetří humorem, satirou, kritikou, výsměchem. Jednotlivé kusy představují skvělou sondu do duše sovětského občana. Není ušetřen nikdo, člověk stavu nízkého ani člověk stavu vysokého. Autor dokáže skvěle odhadnout omezenost lidského charakteru a tento neduh obrátit v žert. Poukázat na absurdnost fungování lidské společnosti, odsoudit, ale neurazit. Posud je vše v nejlepším pořádku a na plné hodnocení.

Jedinou výtku bych měl asi k rozměru knihy. Dle mého soudu by bylo ku prospěchu věci, kdyby obsah byl poloviční. Mám pocit, že spousta skvělých věcí se v množství povídek, jež kniha obsahuje, ztrácí a nevyzní tak, jak by si vyznít zasloužila. Podobný námět se opakuje opakovaně několikrát po sobě, jedinečnost jednotlivých povídek se tím pádem zředí, a výsledný pocit z četby se tím chtě nechtě omezí. To je také důvod, proč jsem z hodnocení jinak pěkné knihy vtipného autora musel ubrat ubrat.

4 04.02.2017

Skutečně povedený literární počin ze staré sci-fi školy. Prostý a jednoduchý námět, ze kterého vzejde příběh, který je radost číst. Hlavní hrdina je skutečným hlavním hrdinou hodným Vaší přízně. Nechybí mu humor, zapálenost ani duchapřítomnost. Ústřední motive bych neshledával zrovna v cestování časem. Toto je spíš prostředkem k naplnění cílů, které si hlavní hrdina vytyčil - touha po pomstě, hledání pravdy, hledání lásky. Možná to zní kýčovitě, ale věřte, že opak je pravdou. I s takovýchto ingrediencí se dá stvořit literární počin, který Vás pevně připoutá ke knize, byť by jste to možná od takovýchto témat ze začátku neočekávali.

S Henlein pár zkušeností mám a toto dílo je zatím asi to nejlepší, co mi prošlo rukama. Pokud s tímto autorem nemáte dosud zkušenost, bude nadšení, pokud již nějakou ano, budete možná ještě o to více překvapeni právě tímto dílem.

8 25.01.2017

Opět skvělé dílo, které oblaží duši čtenářovu. Ústředním tématem knihy je vražda. Spolu s autory proniknete až na úplné dno duše vrahovi a téměř autenticky s nimi prožíváte jejich pohnutky, důvody, následky skutků.Tak tomu může být pouze u povídek pocházejících z pera ruského autora.

Autoři ve svých dílech nešetří stavy nízké ani vysoké. Ve jejich dílech se odráží morálka doby. Z osob nízkých číší beznaděj a rezignace na spravedlnost, z osob vyšších bezcharakternost a rezignace na úvahy nad následky svých činů.

Věřím, že každý komu projde tato kniha rukama bude nadšen, a jen tak mu z paměti nezmizí vzpomínka na silný čtenářský zážitek.

2 21.01.2017

Opět se ukázalo, že autor je mistr zápletky. Kniha je jak vánočka. Máme tu jeden výchozí začátek, následuje propletenec jednotlivých copů, které se záhy opět setkají v jednom konci. A tak tomu je i u této knihy. Začínáme jedním únosem, odtud se začíná vinou několik dějových coopů, které fungují samostatně, ale vzájemně se prolétají, aby nakonec opět splynuly v jeden konec.

Autorův styl psaní je opět lehký, dynamický, a v neposlední řadě velice poutavý. Jednotlivé dějové linie kolem sebe krouží, dotýkají se, odbíhají od sebe. To vše dohromady knihu činí velice čtivou, byť téma samé není nikterak zásadně originální. Každý si najde svého hrdinu, kterému bude držet palce, bude kroutit hlavou nad fungováním světa, nechápat smysl krevní msty, ale hlavně bude mít radost ze čtení.

Někde jsem četl, že tato kniha je označována za jednu z nejslabších od K. Bulyčova. S tímto konstatováním bych se neztotožnil. Je jiná, ale má své kouzlo a atmosféru. Proto ti, kdo autora dosud neznají, nebudou dozajista zklamáni. A ti, kteří již mají zkušenost, se touto knihou pouze usvědčí v názoru, jakým je K. Bulyčov skvělým spisovatelem.

2 15.01.2017

Tak nevím, nevím, ale tahle volba určitě nebyla trefou do černého. Byl to boj, ale knihu jsem zvládl až do poslední stránky. Nemít ve zvyku dočítat knihy až do konce, po dlouhé době by se ve mě probudila potřeba knihu po úvodních stranách odložit.

Nevím, jaký byl autorův záměr s touto knihou, ale já nabyl dojmu, že čtu červenou knihovnu. Alespoň předpokládám, že tento příběh veškeré atributy červené knihovny bezezbytku naplňuje, protože mi dosud žádný před očima neprošel. Nicméně máme tu muže a světe div se, máme tu i ženu. Krouží kolem sebe a středem jejich kružnice stane loď. Žel na lodi se toho moc dělat nedá. Věrni této myšlence toho hlavní hrdinové moc nedělají a jenom řeší zda ano, či zda ne. A zde vstupuje onen údajný prvek sci-fi, který byl důvodem, proč také došlo na tuto knihu v mém případě. Ale nevím, nevím, jestli tohoto prostředku autor nevyužil pouze proto, aby se opět mohlo řešit zda ano či ne, pouze za jiných podmínek a jiných myšlenkových pochodů.

Abych autorovi úplně nekřivdil, jisté vysvětlení pro to kde a proč se hrdinové nacházejí, proč se děje to co je uvedeno v anotaci sice nabízí, ale mám pocit, že o to v této knize ani nešlo.

Takže mé výsledné hodnocení vychází pouze s pocitu, že jako milovník sci-fi jsem byl podveden. Soudím v tomto případě o sci-fi vůbec nejde. Prvek sci-fi byl pouze využit. Věřím, že kniha někoho může zaujmout a oslovit, ale já tou osobou ve vší úctě k autorovi určitě nejsem.

1 10.01.2017

Ticho a vřava není špatnou knihou, ale také není knihou, kterou budu držet výrazněji v paměti v průběhu následujících let.

Autor styl psaní je svižný jako rytmus vojenských pochodů, které jsou tak často v knize zmiňovány. Proti tomu žádná a tady za mě velké plus pro autora. Méně jsem se v průběhu četby sžil s hlavním hrdinou. Pakliže autor vychází s osobních zkušeností, které promítá do jednání hlavního hrdiny, já odsud z matičky Prahy mohu některé skutky a jednání chápat jinak. Jako čtenář jsem hlavního hrdinu vnímal spíše jako bezstarostné dítko, které si celou dobu hraje, aby mu v závěru jeho oblíbenou hračku sebrali, a jemu nezbylo než se rozhodnout být či nebýt i nadále oním dítkem.

Nějak jsem v této knize nenalézal onu nekonečnou bezmoc, bezvýchodnost, beznaděj vlastní jiným knihám podobného ražení. Třeba tam byla a já jsem knihu jenom špatně pochopil.

Kniha za přečtení stojí. Máme tu příběh, který není ryze nový či originální, je to variace na něco, co už na stránkách knih bylo. Tato kniha nám to servíruje z jiného úhlu pohledu. Ale že by kniha měla atmosféru orwelova 1984? To se omlouvám, ale s tím rozhodně nesouhlasím. Pakliže jí někdo bude v tomto díle hledat, obávám se, že bude hledat marně.

4 06.01.2017

Geniální. Nevím, jak jinak označit tuto knihu. Neskutečně silný příběh, který Vás osloví, ohromí, uchvátí.

Již hodně času uplynulo od doby, kdy jsem nějakou knihu tak malého rozsahu četl tak dlouho. Důvod byl prostý. Nechtělo se mi knihu dočíst. Užíval jsem si každou větu, každé slovo, každé písmeno. Doslova a do písmene jsem s hrdiny prožíval jejich osud, cítil strach a napětí, že se na místo určení nedostanou včas. Fandil jsem Pavlyšov, nechápal Klaudii, podporoval Sally. Způsob, jakým nechal autor plynout a splynout dvě dějové linie vedle sebe byl a je prostě fenomenální. V jeden okamžik jdou téměř ruku v ruce a Vy si říkáte "Teď", aby mezi ně během doby potřebné k vyslovení onoho "Teď" vstoupila vzdálenost vesmírných pustin.

Přečíst si tuto knihu by mělo být povinností každého, komu není sci-fi lhostejná.

8 31.12.2016

Ať už si o ruském národu můžeme myslet cokoliv, jeho přínos pro literaturu je neocenitelný. Přesvědčuji se o tom s každou další knihou vzešlou z pera ruského autora. Ani u této knihy tomu není a nemůže být jinak. Stáčí pár stránek, na kterých se toho odehraje velice mnoho, a ve skutečnosti tak málo. Řeklo by se, že ústředním motivem knihy je jedna cesta s jedním úkolem. Ale jde hlavně o to, co tato cesta představuje. Střet mizející civilizace s nastupujícím divošstvím. Zoufalé lpění jedněch na minulosti, pragmatismu a přizpůsobení jiných současnosti.

To je to oč tu běží. Rozhodně nikdo s milovníků žánru sci-fi by si tento skvost neměl nechat ujít.

3 24.12.2016

Na knihu jsem se velice těšil. Nicméně tentokrát musím v hodnocení ubrat jeden rychlostní stupeň dolů. Asi za to může pomalý začátek knihy. Možná jsem to u předchozích knih ve svém nadšení z jejich četby neshledával toliko zásadní. Toto byla první kniha, u které jsem to zaregistroval. Proto bych toto dílo z pohledá čtenářova rozdělil do dvou částí.

První polovina je startovací a více méně se točí kolem událostí minulých. Kdo nečetl předchozí knihy, ocitne se ve víru odkazů na události, které nezná. Nicméně nenechte se odradit, pro četbu této knihy to není zásadní. Kdo má již s předchozí autorovou tvorbou zkušenosti, připomene si události jemu známé.

V druhé polovině jsem již našel starého známého mistra Kotouče, jehož knihy mám tolik rád. Jak už je patrno z názvu, je jasné, kam se budou soustředit ústřední události knihy. Milovníci militari sci-fi dozajista budou nadšeni. Staří známí z knih předchozích se do toho opět pustí s plnou vervou a o akci nebude nouze. Pakliže na začátku knihy autor sundal nohu z plynu, zde ho naštěstí přidal na tu správnou míru.

Co dodat. Kniha se mi líbila, to zase ne že ne. Ale poprvé jsem při její četbě pocítil jisté rozpaky. Přeci jenom je to již 7 díl ze stejného prostředí a chtě nectě, jisté stereotypy se musí objevit. Možná by neuškodilo ubrat pár stránek, trochu omáčky, a přidat více masa z druhé poloviny knihy. I přesto knihu doporučuji. Zklamáni dozajista nebude, nakolik nadšeni, to si nedovolím soudit.

4 20.12.2016

Vzpoura mrtvých je dobrá kniha. Bohužel nemá natolik ostrý háček, který by Vás po zaseknutí nepustil až do poslední stránky. Důvod bych asi viděl v nevyváženosti jednotlivých příběhů.

Jako nejpovedenější bych volil 2 povídku nesoucí název Mrtvý luh. Toto dílo mi jistým způsobem připomnělo Roberta Holdstocka a jeho Ryhopský les. Zajímavý příběh, tajuplné prostředí, neočekávaný konec. Tato povídka je opravdu povedenou a zaslouží si více než plný počet bodů.

Jako protipól bych hodnotil úvodní nesoucí název Příšerný jezdec. S následujícími dvěma neměla nic společného a netuším, proč zrovna ona doplňuje tuto knihu. Jednoduchý příběh, který zrovna v tomto případě nepotvrdil rčení "V jednoduchosti je síla". Právě ona mi krapet "zkazila" dojem z knihy jako celku.

Nicméně na jeden či dva večery Vám večer kniha zpříjemnit může. Zvlášť pokud jí neodložíte po úvodním příznačně pojmenovaném Příšerném jezdci.

1 11.12.2016

Mimořádná kniha, která je i v dnešní době stále aktuální.

Snaha a píle nestačí, osud člověk svojí snahou stejně nepřemůže. Víra v lepší zítřky je jen iluzí ale i luxusem, který se ukáže být naprosto zbytečným leč zároveň tím jediným, na který se zmůže.

Mimořádně bohatým a popisným jazykem autor vypráví příběh ženy, která nahlédne za oponu života šťastných a falešných. Toto prozření neúprosně nastaví zrcadlo jejímu dosavadnímu životu, minulosti, přítomnosti, ale i budoucnosti. Právě ta pro ni tímto okamžikem ztrácí jakýkoliv smysl.

Psychologii postav má autor zpracovanou bravurně. Myšlenkové zvraty a pocity hrdinů jsou propracovány do posledních podrobností, emoce na Vás přímo dýchají ze stránek knihy. Bezesporu každý, kdo holduje tomuto druhu literatury, musí být nadšen při četbě, a zklamán po dočtení, že toho není více.

3 04.12.2016