Finskej komentáře u knih

Silné čtení. Poutavé a strašné. Ta kniha, anebo alespoň pasáže z ní, by měly být povinnou součástí výuky moderní historie. Lidé by pak chápali závěr II. světové války a to, co ho provázelo, mnohem, mnohem lépe. I zde platí, jako u ostatních Hubáčkových knih, že autor dokázal napsat vojenskou historii tak, aby bavila i nás, co ji normálně nečteme s moc velkým zájmem.

2 03.12.2017

Mercedes Thompsonová nám zavítá do Prahy. Sice ne dobrovolně, ale je to snad poprvé, kdy únosci hlavní hrdinky odpouštím. Protože... je to celé neskutečná prča. Člověk autorce rád promine "americký pohled a mišmaš" na tu a té naší slovansko/středoevropsko/židovské reality i mytologie, protože se zkrátka dobře baví. Od prvních okamžiků, kdy chudák znenadání kde-jsem-se-tu-vzala-tu-jsem-se-tu-ocitla kojotice řeší, jak vůbec sehnat komunikační prostředky a eura na nějakou tu baštu, i čelí první kulturním šokům: "I trotted past closed tourist shops filled with an unlikely mix of chandeliers and alcohol and T-shirts situated next to antique shops - Good heavens, was that an absinthe shop?" ... a pak už jen dál a dál. Mé srdéčko knihomola, již načaté dojetím nad chudákem zmatenou Mercy ve zcela cizím prostředí, definitivně roztálo při potížích komplikujících spojení se vzdálenou domovinou: "Out of battery on borrowed e-reader, sorry." Myslím, že tak úsměvnou krasojízdu nám, českým čtenářům, nabídne nějaká angloamerická UF série jen málokdy :-D

1 09.10.2017

O sérii s Kate Daniels v hlavní roli lze říci totéž, co o některých dalších sériích současné angloamerické UF: nic mimořádně objevného nečekejte, nicméně je to dobře napsané, tím pádem čtivé, takže jako zdroj zábavy na nějakou dobu poslouží. Citové peripetie hrdinky sice jsou určeny spíše čtenářkám nežli čtenářům, přesto ale musím pravdivě přiznat, že dialogy mezi ní a osudovým vyvoleným jsou zábavné a mají švih a břink. Asi to bude tím, že autorka je ve skutečnosti manželská dvojice. Nezapomenutelným zážitkem Kate Daniels není, příjemným relaxačním čtivem už ale ano. A vtipným – to není u UF zdaleka samozřejmost.
(Technická poznámka: hovořím o orig. verzi, překlad nemohu posoudit.)

2 28.09.2017

Je to sice, nepřehlédnutelně, materiál z kategorie „UF (hlavně) pro ženy,“ ale je to dobře napsané, a tím pádem čtivé. Když člověk nečeká nic zvláštního a objevného a spokojí se s dobrým řemeslem v oblíbených kulisách světa supernaturálů, prokouše se sérií i jako kluk. Minimálně někde na dovolené při nenáročné relaxaci. (Nicméně ke konci série raději nalaďte režim „večer s pohádkou“:-)
(Technická poznámka: hovořím o orig. verzi, překlad nemohu posoudit.)

1 28.09.2017

Nepříliš známá kniha, což je škoda. Příběh sice není miliónově ojedinělý a neopakovatelný, je však zručně řemeslně napsán a průměrný středoevropan sotva kdy ochutná vzdálenou a cizí atmosféru vyprahlé krajiny na opačné polokouli tak jako tady. + Drsné romantické kouzlo dozvuku divokých časů horeček po drahých kovech, které kdysi nezasáhly jen Severní Ameriku (jak obecně víme), ale i Austrálii (což už víme méně).

4 13.06.2017

Neuvěřitelnej nářez. Hlavně proto, že jsem byl ujištěn několika důvěryhodnými a problematiky znalými jedinci, že se v žádném případě nejedná o humor. Že divoký přechod do nové "podnikatelsko-tržní" éry po konci socialismu a rozpadu bývalého Československa takto v některých regionech dál na východ od nás skutečně i vypadal...

4 13.06.2017

Typická švandrlíkovina... Čtivé, lehce a neškodně zábavné, věčnou památku nezanechá, ale času stráveného touto zábavou neolitujete. + Seznámení i s pár méně známými pověstmi a legendami.

13.06.2017

Svižné, čtivé a tematicky pestré. Člověk si to možná nezapamatuje na věky, ale času stráveného čtením rozhodně litovat nebude.

1 04.06.2017

Je-li toto čtení pro holky, které kluci nejspíš nebudou číst, zapomíná mi vesmír vytrvale něco velice důležitého sdělit. Příběhy o Mercy Thompson jsou a) čtivé (alespoň v originálním znění velmi), b) odlehčené tím, že autorka (ústy hrdinky) na začátku série i na jejím konci dokáže ironizovat sama sebe, c) zajímavé z hlediska střetů psychologie různých osobností mixnuté navíc druhy, rasami a kulturními tradicemi d) a v neposlední řadě fenoménem, který se vyskytuje jen v některých sériích současné UF, totiž "jak se jednotlivé typy nadpřirozených stvoření postupně zjevují lidem a co z toho vzešlo..." (Ne, voda nestekla dolů z kopce a Stázina se nedostala Kubovi za ženu, místy spíš naopak.) Série jako taková je solidní odpočinkové čtení a 10. díl nemůžeme z podstaty věci nemilovat, ten čtenáře, jejichž rodným jazykem je čeština, prostě pobavit musí.

2 19.05.2017

Skvost. Problémem antologií bývá, z podstaty věci, různá úroveň kvality, proto lze antologie, kde čtenář zaváhá tak maximálně u jednoho, dvou kousků, považovat minimálně za nadprůměrné. Což je přesně tento případ. Osobně bych vyzvedl The Adventure of the Laughing Fisherman (Dobrodružství škodolibého rybáře) Jefferyho Deavera, které rozhodně pobaví (nejen) zaryté příznivce klasického idolu SH (mezi něž patřím a pobavilo moc).

3 21.04.2017

U jiných románů pana Francise jsem poznamenal, že spisovatel daleko přesáhl žánr, tento mě však dostal do kolen. Tak strašlivě přesný popis životní ztráty a všech iracionálních, ale naprosto oprávněných pocitů a zábran, které následně duševno provázejí, je... neúprosný. Je hrůzně přesný, a proto krásný, a je o to neobvyklejší, že většinou se v podobném tématu romanopisci zmítají na x-set stranách. Expert tentýž poznatek servíruje plynule a přesně a "bokem". Bolest ze ztráty je ošklivá věc, ale autor, který dokáže jinak nepřenositelnou zkušenost přenést, je... no génius.

5 19.04.2017

S určitým překvapením zjišťuji, že krátké historky z Nightside jsou snad ještě zábavnější než vlastní série. Která sama o sobě je zábavná docela dost. Green sice možná není ojedinělým géniem ve vymýšlení zápletek a snad se občas opakuje v popisech a představování postav, jak je mu v některých komentářích vytýkáno (nikoli zcela neprávem), ovšem jestli v něčem předstihuje řadu ostatních autorů, je to neuvěřitelná imaginace, kterou projevuje právě při vymýšlení všech možných postav a postaviček a jejich charakterů, vlastností a legend. Je to zkrátka neuvěřitelně pestrý, nápaditý a barvitý cirkus a panteon. A v povídkovém sborníku se, logicky, celá ta přehršel sejde na jednom místě :-)

3 08.04.2017

Druhý díl sestřenkovské trilogie si nezadá s prvním a pokračuje v kvalitním, příjemně čtivém řemesle. Což skýtá nadějná očekávání směrem k dílu třetímu...

06.04.2017

Svižné, zábavné a především příjemně civilní čtení. Patrně ona lehkost bude Pilipiukovou největší výhodou, protože vyprávění se pak nedostává do křeče v místech, kde se to některým jiným podobným moderním středoevropským urban fantasy (v nichž také vystupují alchysmisté, upíři, lovci atd.) stává… a příčinou obvykle bývá až příliš přehnaná, bombastická a rádobykulervoucí epičnost a nesnesitelná mohutnost. Tak u Pilipiuka ne – autor okolnosti a dramata podává snesitelně uměřeně. Civilně. A to je um nikoliv samozřejmý.

2 06.04.2017

Pořád je to dobré, avšak kritikům, kteří tvrdí, že tentokrát Francis nezvládl další oblast, musím dát trochu za pravdu. Autor opustil obvyklé pole tématu anebo tématu příbuzného snad až příliš moc a výsledek je: dobrý pro jiného autora, průměrný pro Francise.

1 21.02.2017

Jedna z IMHO nejlepších francisovek vůbec skrývá hned několik zajímavých rovin... Za prvé, je výborné si počíst, jaké to je, když se člověk narodí do rodiny, kam vlastně nepatří – a která mu to dovede dát (nebo spíš nedat) najevo. Za druhé, jak hlavní hrdina, tak jeho antagonista jsou skvělou ukázkou neústupnosti lidské povahy a toho, kam až lze v rámci fatálního odhodlání zajít. Za třetí, mám rád civilní a intimní milostné linky, kterými Francis tak zručně ilustruje, jak moc a jak moc různě mohou okolnosti lidem zamotat a zkomplikovat citový život.

7 20.02.2017

Na jednu stranu by to nemusel být špatný příběh pro mládež, na druhou stranu to vyšlo ještě za socialismu a bohužel je to vidět. Příliš mnoho třídní didaktiky ve výkladu společenských poměrů...

1 21.12.2016

„No one comes near me. I’m somewhere south of sanity right now and people can tell.“

Prostě paráda. Člověk občas cituje z knížek, ale méně často se stává, že k dokonalému vyjádření postačí jedna, dvě věty... Sandman Slim pokračuje v krasojízdě. Příběh je díl od dílu je kompaktnější a barvitější a nová zjištění a odhalení ještě stále dokáží překvapovat. Vysoká úroveň cynického černého humoru zůstává zachována, takže si skoro musím začít klást otázku, co se v českém překladu tak pokazilo, když originál je tak zábavný. A to platí i poté, co jsem se mezitím prokousal k anglickému 8. dílu.

07.12.2016

První díl Sandmana Slima byl docela zábavný a druhý to nepokazí, příjemně cynická jízda plná sebenenávisti pokračuje. Vlastně je to svým způsobem povzbudivé čtení, protože si člověk občas říká, že jeho vlastní život je moc príma :-)

3 22.11.2016

Nemohu se vyjádřit k české verzi, nicméně... v originálním znění je to docela nářez. Drsné, akční a rychlé a – na rozdíl od Kulhánka – zdaleka ne tak autorsky sebestředné. Je docela zvykem, že hlavní hrdina moderní urban fantasy občas něco zachraňuje, málokdo to však činí s takovou nechutí a kotlíkem nevyřešené sebenenávisti jedna radost, že by diplomant psychologie zajásal.

1 22.11.2016