Nervy

12 23. března

Moje první a nejoblíbenější Francisovka. Četla jsem mockrát , i po více jak třiceti letech jsem druhou půli od momentu v opuštěné stáji četla jedním dechem. Stále skvělá a napínavá detektivka.

1 11. února

Příjemné, napínavé čtení - vše, co lze od Mr. Francise očekávat.

50 31.12.2020

Na tuhle knížku jsem narazila náhodou, v knihovně po babičce je stále co objevovat...Takový nenápadný tenký brožovaný výtisk, ale o to zajímavější obsah. Z vyprávění je jasné, že autor je znalec nejen dostihového prostředí, ale dokáže velice poutavě vylíčit složité rodinné a partnerské vztahy. Čtení mě bavilo od začátku až do konce.

4 07.10.2020

Francisovy hlavní postavy jsou zkrátka dokonalé! Jejich suchý humor, inteligence, morální přístup, to vše si člověk zamiluje. Tentokrát se navíc díváme na svět očima žokeje, Roba Finna, jehož potká výkyv formy. Moc se mi líbila pasáž, kdy popisuje jeho vztah s rodinou, své city k sestřence i jak smýšlí o závodech a o koních. Ten člověk jednoduše koně miloval, to je cítit z každého řádku. Líbily se mi dialogy, uvažování hlavního hrdiny i celková zápletka (včetně padoucha). Je to zatím nejlepší Francisovka, jakou jsem kdy četl. A co vytknout? Možná až příliš zdlouhavý závěr, některé fádnější pasáže knihy či nepříliš autentické vyzpovídání (přiznání) hlavního záporáka na konci příběhu.

40 26.09.2020

Jedna z nejlepších od Dicka. Dostihy, neúspěchy, napětí a vyšetřování žokeje Roba. Úžasný strhující závěr, jako vždy.

3 02.09.2020

Moje první kniha od Dicka a přečtená jedním dechem, fakt skvěle napsáno :0)))

17 21.08.2020

Vůbec první kniha od Dicka Francise u nás vydaná v zelené edici MF zvané Smaragd a hned mezi čtenáři bomba ! V té době běžný náklad 100.000 výtisků v t.zv. "knižním čtvrtku" zmizel rychle z pultů.
Proč ?
Šlo o zcela nový druh detektivky. Prostředí anglických vrcholových dostihů bylo čtenářům neznámé. K tomu hlavní postavy : začínající a zprvu úspěšný žokej a proti němu padouch jak vyšitý (což se v dalších knihách autora stalo pravidelnou kostrou příběhu).
Kniha má spád, čte se dobře a je s podivem, že původní překlady těchto knih byly lepší, než v časech, kdy se jich ujmula paní Moserová-Davidová.
Škoda, že autor nepokračoval v tomto nastaveném scénáři. Pozdější knihy mají hrdiny čím dále, tím více postižené tělesnými vadami a u padouchů roste stupeň jejich psychopatie. Čtenář si pak brzy uvědomí na čem je.
Shrnuto : start byl výtečný do první třetiny vydaných knih, pak to šlo bohužel již dolů.