Finskej komentáře u knih

Jeden z oněch klasických románů, který je v podstatě o ničem a celé drama spočívá v tom, že situace je zuřivě nazývána dramatem. Jazyk ovšem a spisovatelské řemeslo jsou nádherné. Osobně už se k tomu nikdy nevrátím, kousek stačil.

Knize jako takové dávám 5 *, protože je to Žambochovina klasického střihu, na nic si nehraje a dobře odsejpá. Jen bych rád podotkl, že autora obálky i toho, kdo ji schválil, měli by bičem hnát z bran města, protože porno-style ženština je fakt úděsná a vrchol nevkusu a musel jsem se přemáhat, abych jen za to jednu * nesundal.

3 01.09.2023

Jak normálně Crichtonovy knihy miluji, zde mě až zaráží, s jak hroznými chybami je mám-být-dokonale-supermoderní laboratoř vybudována a zařízena a jakých přehmatů a fatálních nepochopení se máme-býti-ti-nejlepší vědci dopouštějí.

1 31.08.2023

Tentokrát chtěl Zane Grey patrně napsat grotesku, protože jinak se toto dílko vysvětlit nedá

Pořád je to příjemné čtení, ale šetření na korekturách v některých dílech této série je ostuda. FAKT VELIKÁ ostuda, milá MOBO. ("bysme"!) Čtenáři jsou často vyčítány rekapitulace, k nimž dochází v pozdějších dílech série, a je fakt, že by se daly řešit klasickou hvězdičkou a poznámkou pod čarou či na konci, jako tomu kdysi v literatuře bývalo. Tady je názorně vidět, že argument "dneska se to tak už nedělá" (který se náhle vynořil a byl brán v potaz) byl svého času fakt hloupý.

1 03.06.2023

Hodnota Emilia Salgariho coby autora spočívá hlavně v tom, že si člověk uvědomí, jak neuvěřitelně kvalitním autorem byl například takový Verne nebo May. Jako čtenář chápu, že hrdiny a hrdinky musí stíhat útrapy a nepřízeň osudu, ale nemuseli by se do nich neustále dostávat proto, že se chovají jak naprostí pitomci. Což, bohužel, se u Salgarino děje skoro pořád.

5 09.03.2023

Šolcovy knihy obecně jsou skvěle čtivé a zábavné – nejlepší ukázka toho, jak psát správnou naučnou literaturu. Navíc měl autor přehled, takže kromě známějších a „atraktivnějších“ kmenů probral vždy i ty méně známé, menší a okrajové a to se záběrem od severní až po jižní Ameriku. Spolupráce s ilustrátorem Jaromírem Vraštilem byla úspěšná a došlo k ní minimálně u jedné další knihy na toto téma: https://www.databazeknih.cz/knihy/indianskou-stezkou-62106

2 20.01.2023

Na rovinu: spíš se nejedná o (urban) fantasy jako takovou, ale o lehkou až střední erotiku smíšenou s červenou knihovnou. Fantasy to má leda tak omítku, navíc díl od dílu slabší.

1 20.01.2023

(SPOILER) Pozor, píšu v podstatě hodnocení série jako takové: tři hvězdičky jsem udělil proto, že ačkoli sama kniha je dobrá, je to začátek série, která se postupně kvalitativně horší a upadá, až se zcela doje- Ano, přesně tak. Že se série urban fantasy zabývají i citovým milostným životem svých hrdinů a hrdinek, to je normální. Že z toho autorka dokáže udělat skupinovou pornografii, kdy nakonec člověk vynechává až nějakých 40 %, aby si vůbec přečetl nějaký děj, a kruhy osob narostou natolik, že později i sama autorka musí je začít redukovat, už normální není. Vlastně je to dost špatný nápad, který pošle nadějnou sérii k šípku.

Nesmrtelná klasika dětské literatury, která se dá číst pořád dokola a to i ve chvíli, kdy jsou dítěti už desítky let (jak sám na sobě zjišťuji). Zdaleka ne každý už ví – a je užitečné to vědět – že Děti z Bullerbynu naprosto okouzlujícím způsobem načetla Libuše Šafránková: https://bit.ly/3kxNIBO

23 20.01.2023

Další sbírka básní Michala Bystrova. A je stejně dobrá jako ty předešlé. Michal píše texty zasmušile bluesové i sarkastické a ironické. I když těch zasmušilejších asi o trochu víc. Protože s jazykem českým to umí, je radost jeho texty číst. A protože jsou ze života a o životě, dávají smysl. I když jsou to zrovna nesmysly. Je to zkrátka poezie, kterou může v klidu číst i někdo, kdo jinak obvykle básním moc neholduje.

2 21.09.2022

Čtivé, zábavné a poučné. A díky krátkému formátu si člověk může sloupky báječně dávkovat dle denní nálady a momentálních možností. Jednoduchá, avšak precizní kresba pana Bartáka je dokonalým podkreslením nálady.

1 21.09.2022

Kvalitní spisovatelské řemeslo, které skvěle přeložil Viktor Janiš. Čímž končí pozitiva. Bohužel, ačkoli autorka psát věty umí, o příběhu už se to říci nedá. Příběh je tak rozvláčný, že postupně čtenáře více a více ubíjí a pokračovat ve čtení je stále obtížnější a nezábavnější až... Až jsem to nakonec nedočetl. A to se mi nestává často. Vlastně zřídkakdy, většinou knihu zabalím hned na začátku, když ji nemusím.

Rád bych se udržel, ale už to nejde: kdo, sakra, vymejšlí u Arga to přejmenovávání titulů? Zejména u Řek Londýna? Jednak Folly není rozmar, ale pošetilost – a ne, významy slov rozmar a pošetilost v češtině NEjsou totožné – za druhé, originální název samozřejmě naráží na sídlo/budovu speciální policejní jednotky tvořené Nightingalem a Grantem... V originálním znění je kniha za 5*, k českému se vyjádřit nemohu, protože jsem ho neviděl a už ani neuvidím.

24.08.2022

Musím přiznat, že nechápu, proč originální název „The October Man“ někdo přeložil jako „Stín nad Trevírem“. Jak si jinak kvalitní práce Arga vážím, tohle je na pohlavek. (Není to ostatně poprvé, „Lies Sleeping“ rozhodně nejsou „Zvony Londýna“.) Přejmenovávání titulů je zlo. A teď už k věci...
První díl Řek Londýna, kdy hlavní postavou není Peter Grant, mě příjemně překvapil. Přijde mi svěží, tím, že představuje jiný úhel pohledu na fenomén „máme tady magii, co s tím, jako policie, uděláme?“ v rámci série neotřelý a celkově vůbec jako jeden z nejzábavnějších dílů celé série. Byť to není Peter Grant. Když jsem si později přečetl „Co dělala Abigail v létě“, začal jsem mít dokonce pocit, že občasné odskočení si od hlavního hrdiny Benu Aaronovitchovi prostě sedí. A jiná jednání a jiné postupy a přístupy jiných postav k věci doplňují a zpestřují Grantův svět.

3 24.08.2022

HTO v jedné recenzi u jiné Mayovky napsal toto
„V Pádišáhovi a Vinnetouovi dosáhl May svých vrcholů, s tím zcela souhlasím (a možná bych přihodil ještě Na Río de la Plata)“
a mně nezbývá než podepsat. Dlouho jsem o existenci Mayových „jihoamerických knížek“ neměl ponětí, pak jsem je objevil čirou náhodou a nebyl jsem zklamán. Old Shatterhand, který, když zrovna nebyl na prérii, si vybudoval alternativní renomé v orientu, si ho zvládne zrovna tak dobře vybudovat na pampách a v pralese. Jako jo, motivy příběhů a morální stanoviska se u Maye opakují, o tom žádná, ale pořád je to dobrá oddychová zábava.

6 24.08.2022

Karel May toho napsal hodně, opravdu hodně, a tak není div, že kvalita jeho knih kolísá. Při takovém objemu ani nelze jinak. Duch Llana Estacada, naštěstí, patří mezi to nejlepší a i s rostoucím množstvím přečtených knih si vysokou pozici na žebříčku udržuje. Kniha obsahuje všechno, co člověk očekává – náčelníka Apačů, Olda Shatterhanda, další jejich společníky a zálesáky, boj za správnou věc a proti lumpům, odsouzení rasismu a obhajobu morálních hodnot, dobrodružství a trochu tajemství – a přitom je svižná, odsejpá a trvá právě tak akorát.

14 24.08.2022

Mé hodnocení se vztahuje k sérii The Black Jewels v originále, protože nemám odvahu vyzkoušet českou verzi. Co mi ji sebralo? Výše uvedená oficiální anotace. Proč? Je to nehorázný blábol. Vůbec nechápu, že se někdo nestyděl ten canc napsat, protože to říká prdlajs, nikdo, pokud už neví, nepochopí a navíc je to ještě nepřesné.
A nyní už ke knize: první díl je úvodem do dlouhé série (v roce 2022 celkem už 11 dílů) a jako takový je třeba ho číst. Ono se to postupně rozjede, myšleno celý cyklus, nicméně ze začátku mu to trochu trvá.
Za druhé, není to čtení pro každého. Reálie onoho vesmíru jsou, kromě magie, což je ten fantasy podíl, založeny na imaginární matriarchální společnosti a zneužívání sexuality (občas dost drsném).
Za třetí, není to špatné, dlouhodobě celé sérii dávám 3 až 3,5 hvězdičky, nicméně kdo si chcete přečíst opravdovou pecku (jako fakt pecku) z pera této autorky, zkuste https://www.goodreads.com/series/99557-the-others, což suverénně patří mezi nejlepší současnou urban fantasy vůbec.

20.08.2022

Uf. Kniha sama o sobě je skvělá, ale když vidím, budiž mi odpuštěno, neuvěřitelnou bezdůvodnou stupiditu, s níž původní název "Ukrást draka" (který z hlediska děje dává smysl) je, bůh ví proč, předělán na "Riallina hra" (který smysl nedává), říkám si, co ještě bylo změněno, aby "to bylo lepčí" (anebo zanedbáno), a radím každému číst sérii v originálním znění. Pro jistotu: https://amzn.to/3ObfDkG

14.06.2022

Cassandra Palmer je zajímavé čtení a celkem pravidelně se objevuje na různých stránkách ve výčtech toho nejlepšího ze současné angloamerické UF. Ale... Je to také nejednoduché čtení a jeden si na autorčin styl musí zvyknout. Jak peripetie plynou a hlavní hrdinka se vyvíjí, různé „přeskakování“ mezi liniemi a časoprostory je stále častější a komplikovanější. Skutečně jde o věc zvyku a přizpůsobení se a kdo k tomu tak přistupovat nehodlá, bude zklamán. A je i pravda, že autorka se také vyvíjela, postupně se naučila psát lépe a pozdější díly jsou stravitelnější než ty počáteční. Alespoň v některých místech.

1 24.04.2021