ferdada komentáře u knih

Knihu jsem četla už před mnoha lety, teď jsem si na ni vzpomněla. Ztotožňuji se se zde uvedeným komentářem anibeni: "Příjemná, milá knížka o cestování a hledání sebe sama... Sice byla kniha dosti předvídatelná, ale to příběhu nijak neuškodilo, alespoň mě to vůbec nevadilo.."
Jo, s touhle knížkou jsem strávila velmi příjemnou část prázdnin.

1 23.02.2021

Kniha o běžných životech, tak, jak se osudy navzájem prolínají. Ať už trapně, nechutně, nahodile nebo cíleně. Jak konání jedince zasahuje ostatním do jejich příběhů.

1 16.10.2020

Oddyyyyych. A asi nemá větší ambice. I takového čtiva je třeba, si myslím. Tak to beru.

1 03.10.2020

Hodnotím docela vysoko. Kniha traká na mou romantickou strunu a spouští snivou náladu. Snad právě proto, že už nikdy nebude to, co jsme žili. A až zoufale se mi stýská po dětství, které bylo v bezpečí.

1 31.01.2020

Knížku hodnotím jako průměrnou. Četla se dobře. Nenásilný, krátký vhled do historie. Líbily se mi vsuvky z herbáře; kniha by byla určitě vábivější, kdyby obrázky bylin byly vyvedeny v barvách. Ale i z černobílé verze se člověk poučí - že fakt né všechno je v přírodě k sežrání nebo ochutnání. Bacha na to!

1 28.03.2018

Zrovna jsem chtěla napsat, že je to nejhorší knížka ze série Julie Caplin, fakt, úplně nadbytečná. Ale když jsem otočila ještě na takový ty doslovy Jsem se umírnila. Každej, tedy, nechci generalizovat, myslím ale, že každej míváme všelijaký nedobrý stavy a období. A je prima, když nás někdo podpoří, utěší, k něčemu dotáhne. Tím pádem z bahniva vytáhne. Dobře, že takový management se našel, aby autorce zlepšil výhled na život. Za to jsem ze srdce ráda a hodnotím všemi možnými hvězdami. Nicméně, můj názor na to, co jsem četla ve Vinici ve Francii, to nemění.

Oceňuji stylistické ztvárnění, zacházení se slovy a odvahu Kateřiny Šafránkové. I když je předesláno, že se nejedná o autobiografický příběh - známe smýšlení a předpojatost společnosti.
A byl to krásný návrat do let na střední, zpátky byly ty pocity a vůně chvil, které jsem zažívala. Jaká to vzácnost a vlastně dar to znovu prožít. Byť (aktuálně) pouhý čtenář, film běží a je velmi osobní. Ano, je to psaní o životě, jaký bývá, může být, jaký jsem zažila. Díky za něj. Něhu a čas. Potřebujem napořád.

05.11.2023

Tak jako oddech, no, ale jsou i horší. Nejdřív jsem myslela, že se neprokoušu, ale pak děj trochu nabral na zajímavosti, nakonec mě to i bavilo. Asi vzhledem k tomu, že jsem ji četla v pracovně náročnějším období, se tahle knížka hodila.

05.08.2023

Zajímavá doba, zajímavé osoby - jiný svět, než je dnes. Knihu vnímám jako zápisy z kronik, deníků, občas barvité. Nemám z ní pocit jako z beletrie, to rozhodně ne. Ale nelituji, že jsem ji přečetla, chtěla jsem se s tímto tématem seznámit.

16.01.2023

Oblibuju výtvarno v různých podobách. Tip na komiks mne ihned zaujal a Sidonii v tomto ztvárnění jsem si hnedle s chutí objednala. Grafické zpracování mě nezklamalo, je velmi zdařilé, ale jinak mi ten počin přišel jaksi plochý, ne li zbytečný. Minimalistické útržky působily divně, bez znalosti alespoň nástinu charakteristiky postavy Sidonie Nádherné vskutku nevím, jak bych s tím barevným příběhem naložila. Měla jsem pocit, jako když si po letech čtu rychlé strohé poznámky z přednášky. Ale dovedu si představit, že mi někdo o Sidonii vypráví a já k tomu listuji stránkami zrovna tohodle komiksu.

08.01.2023

Ach, bože, to bylo trápení. Ne, tohle není pro mě. Čtení jen pro čtení, žádný pěkný pocit, přínos - smyslové obohacení. Zbytečný. Aspoň vím, čemu se příště vyhnout a vějičku konejšivé obálky nechat bez povšimnutí vějit… :-)

03.01.2023

(SPOILER) Šestý díl série se mi četl o něco líp, než předchozí Modrá hvězda. Ale velký čtenářský zážitek to nebyl. Rychle sem chci přidat pár hodnotících slov, než do měsíce zapomenu, oč šlo. Vykreslení padesátých let mne vlastně dost zaujalo, ale příběh má pro mě nepochopitelné díry. Vcelku seznalý chytrý chlapec (otužovaný pravidelným - preventivním denním bitím od nevlastního idiotského otce - a s tím související nemožnost - nebo neschopnost? -zásahu kultivované rodiny do takového způsobu "výchovy"!!! No hrůza!) nemá pojem o "židovi", ač od konce války uplynulo pouhých pár let a celá rodina je do ní různými způsoby vtažena… Prostě divné a málo uvěřitelné.
A je úsměvné, jak se může lišit pohled dítěte na matku od pohledů ostatních. To mi na knize bylo velmi sympatické a velkou radost jsem měla z chlapcovy přiznané lásky a uznání k matce.
Před posledním dílem si přečtu alespoň tři knížky od jiných autorů. Vlastně jsem zvědava, jaký z 1968 budu mít pocit.

15.02.2022

Teď hodnotím maximálním počtem hvězdiček, z čiré nostalgie. Je to kniha mého dětství, kterou jsem si pořád dokola půjčovala od její majitelky, mé nejlepší kamarádky. Četly jsem ji na střídačku. Vzpomínky na ni mám opravdu krásné. (Z dnešního pohledu upjaté a nepřirozené) vyprávění nás přivedlo do vlastně stěží uvěřitelného jednoduchého světa, který měl řád a jasná pravidla - to mne tehdy asi upokojovalo (a vlastně i teď). No a nyní tento poklad hřejivých vzpomínek vlastním!!! Po letech shánění a skoro už zapomnění se kniha znovu objevila na pultě antikvariátu.

15.02.2022

Velmi povedená publikace. Tenkrát jsem byla moooc ráda, když jsem ji sehnala.

20.05.2021

Třetí kniha od RRR. Když jsem zjistila, že je na světě, měla jsem velikou radost. Od poslední vydané pár let uplynulo a já mám pocit, že i autorka nějak víc dospěla. Či snad vyspěla. Styl psaní je ještě víc košatější, důmyslnější. Autorka se důstojně, bohatě a neotřele vyjadřuje a jsem schopna věřit tomu, že některým čtenářům toto může být překážkou.
Při čtení jako bych se vrátila do těch let - nástup na VŠ. Všechno to nové, poznávané, obávané, objevné, svobodné. Naprosto odlišný život od toho středoškolského zabezpečeného blízkostí rodiny.
Jo, na chvilky čtení jsem se těšila a i ve snaze si ji šetřit, jsem knížku zbaštila hladově v krátkém čase. Jo, moc jsem vzpomínala na tu dobu, vybavilo se mi zasunuté a jsem za to ráda.

20.03.2021

Už jsem ji přečetla tolikrát! A je to spousta let, kdy poprvé. Pořád na ni vzpomínám a doporučuju. Zakoupila jsem několik exemplářů a s nadšením pověnovala milým kamarádkám…
Loukotková - pro mě vzácná bytost.
Ano, tahle kniha je ta, ke které se stále vracím. Kolik takových mám? Zkusím spočítat. V žebříčku číslo 1.

22.02.2021

Zajímavý nápad psaní, ale mé nadšení nepřišlo.

16.02.2021

Inu, docela pěkný příběh. Ač reálný popis života tří sester, přesto autorka nechává prostor pro čtenářovu vlastní mysl, chcete li - fantazii. A to mám ráda. Když si s účastníky děje mohu povídat, domnívat se a odhadovat, a knižní postavy se tak nenásilně stávají součástí mého blízkého okolí, rodiny. Při čtení jsem nezažívala iritující momenty, jaksi jsem se přenesla i přes válečné období (to totiž dnes, jak zjišťuji, musí být nezbytně zmíněno, aby kniha vůbec mohla přijít mezi čtenáře). Povinnosti naštěstí učiněno zadost jen nízkým procentem.
Kniha mi vyvolala množství pocitů a zamýšlení mezi čtením. Obdivuji entuziasmus tří letitých žen. Jejich pragmatismus, víru a naději. Žádné pofňukávání. Jak příkladné!

11.06.2020

Leckteré facebookové statusy dokáží pobavit. Tak je to i s těmi statusy, které přidává Lucie. Ráda je během dne na FB nacházím, leckdy dokáží občerstvit. Ale kniha z nich sestavená je pro mě moc a vlastně mě ani nebaví. Jsou to takové vtipnosti pro doma, snad dost sebestředné. Nakumulovat je a předložit veřejnosti, to se mi moc nezdá.
Knihu jsem si koupila krátce po vydání a opravdu jsem ji nezblajzla jedním dechem, to mi nešlo, u takového druhu "literatury" nevydržím. Musela jsem dávkovat - tak jednu, max dvě stránky denně. Oceňuji však, že autorka je všímavá a optimistická.

Kniha psaná živě, při čtení jsem vlastně ani nečetla, ale sledovala různé dějové roviny zrovna tak, jako když běží na plátně film. Ba ne, četla jsem - a vracela se zase o stránky zpět, abych si, díky autorovu obratnému vypravěčství, vychutnala tu originalitu a smršť v dialozích, neotřepané myšlenky. Díky za takové knihy.

09.08.2019