Faustka komentáře u knih
Kniha pro duši. .. "Proč jsem znásilňovala samu sebe tím, že jsem se stále snažila získat souhlas ostatních, že smím být sama sebou? Proč jsem nenásledovala své překrásné srdce a neříkala svou vlastní pravdu?" .. Která mi odhalila mnohé a souznění s ní vnímám každou další stránkou. Je to dar, který jsem měla štěstí poznat.
Knížka veselá i k zamyšlení. "Smutné je, že je lhostejno, týrá-li vás Einstein nebo debil. Vyjde to nastejno."
Chytila jsem retro slinu a tak čtu a čtu a navíc Metráček je oblíbená knížka mojí mamky.
Kniha, která má více využití. Dá se s ní i zabít. A nemusí to být zrovna ruská chřipka typu A.
..................
A taky už nechci žádný bichle. Svatá dobroto, to vážně ne.
"Tělo si vynutí chviličku zdřímnutí, oči pálí a vidin máš fůru, jenže ve spánku kdes číhá takový děs, že by snad bylo lepší být vzhůru…"
Zažila jsem "Něco Neskutečného."
"Kdo je sexy, je sexy, kdo není, není. Ale jídlo tu bude vždycky."
... Jako kdybych se dívala do zrcadla.
"Ten pocit nechtěl Harryho opustit. Pocit, že něco nebo někdo je tady, blízko, uvnitř, a že se zjeví, stačí, aby se Harry podíval správným způsobem, ve správném světle." … Stále mě mrazí. A to sníh ještě nepřišel.
Působivé a dokonale emzácké. Po celou dobu jsem měla neodbytný pocit, jako bych tam byla s nimi. A v tomto ročním období je to zvlášť pozoruhodné.
.....................
On totiž Stephen King i z obyčejného prdu dokáže vytvořit něco velikého.
"Věřím, že v každém člověku je ještě někdo jiný…"
… a proto tuto knihu otvírám…
Černočerná tma je temnější, než nejtemnější močál. Co pohltí už nevydá. Zůstane jen nejistota a strach. Jestli přece jen…
Tato kniha, za kterou jsem v pražském antikvariátu zaplatila pouhých 10-, Kč, se pro mě stala doslova k nezaplacení, takové potěšení a pohodovou atmosféru mi při čtení přinesla. Věčná Ambra je poutavě napsaný historický román dějově zasazený do Anglie druhé poloviny sedmnáctého století. Zdařilé je také vykreslení všech postav, kterých tam není zrovna málo. A i když nelze hlavní hrdinku charakterizovat jinak, než jako vypočítavou mrchu, která si jde tvrdě za svým cílem, tak její vyzývavá krása, odhodlanost a zarputilost dokázala mnoha vlivným mužům poplést hlavu a v mnoha ženách vzbudit osten žárlivosti a nenávisti. Jen toho jediného, lorda Carltona, kterého skutečně milovala, si nikdy zcela nepodmanila. A to byl její největší trest.
S Alenkou nikdy, tak úplně nedospěju. A to mě baví.
Knížka, která mě patřičně nabudila (asi tak silou vznětového motoru). Vím, že Pacifickou hřebenovku nikdy nepůjdu (na to prostě nemám), ale mám v životě pár vrcholů, které si troufám zdolat. A velký obdiv a poděkování autorce! Přidávám hvězd pět.. a ať si to holka frčí dál.
Když už mě ta "mrška padesátka" dohnala, tak alespoň s veškerou parádou i připomínkou dob dávných(nostalgická slza ukanula, ne, že ne). A taky to od teď pořádně rozjedu(ne, že bych se předtím držela nějak při zdi). Zkrátka .. bude to velkej h-u-k-o-t !!
V dětství mi Děti z Bullerbynu nějak unikli, tak teď to doháním. A taky je to dobrý tip do výzvy. Skandinávie už má totiž dost překriminováno.
Nechtění mě chytlo,
až mě z toho v kříži ruplo.
..........
Dám si proto malou radu,
Sedmikrásky budou k duhu.
„Když se ti nelíbí chodit do školy, proč se nevyučíš aspoň nějakému řemeslu, aby sis poctivě vydělal na chleba?“ „Chceš, abych ti něco řekl?“ odpověděl Pinocchio, který už začínal ztrácet trpělivost. “Na světě je jen jedno řemeslo, které by se mi líbilo.“ „A které řemeslo by to mělo být?“ „Jíst, pít, spát, hrát si a od rána do večera se toulat.“
.......................
Jó, tak to by se mi taky moc líbilo. Ale řekni mi milý Pinocchio, kdo mě bude sponzorovat? Zvlášť, když je Modrá vílečka už zadaná.
Pipi vykouzlí úsměv na tváři .. v mládí .. i ve stáří. Když jdou na mě chmury .. přivolám Pipi .. a hned je mi veseleji. A to za to stojí. :-)
Šahrazád králi dlouho vyprávěla,
tisíc a jednu noc jí naslouchal,
slavičí píseň ze zahrady zněla
a jasmín voněl, svěží vánek vál,
svou ženu za nic byl by nedal král.
Krásné příběhy, které pohladí.
"Nebudu utrácet za: strojky na těstoviny, na zmrzlinu a další kuchyňské vynálezy, které stejně nepoužívám; knihy od pisálků, které se jen impozantně vyjímají na polici; exotické spodní prádlo - nemá to smysl, když s nikým nechodím."
Deník Bridget Jonesové je zábavná a inspirující literatura. Stačilo několik stran a Bridget se stala mojí favoritkou. Taky čekám na svého Marka. Přišel. Ovšem skončil u rozvedené sousedky o patro níž. No, nic.. počkám si na takového, který těch pár schodů navíc překoná.
"Tik-tak-tik-tak."