EvaHrky komentáře u knih

Uf. Tak by se daly shrnout mé myšlenky po dočtení knihy.
Začátek mě trochu štval popisem všudypřítomné šedi, čekala jsem tedy "jen" dystopický popis komunismu... ALE! To, jak kniha nabírala grády, jak to bylo čím dál horší a když jsem si myslela, že to horší už být nemůže, Mornštajnová mě přesvědčila o opaku.
Silná kniha. Po přečtení jsem nemohla najít slova.

25 17.07.2021

Hezká oddechovka, žádný krvák nebo psycho. Příjemné čtení s popisy krajiny, napínavé tak akorát. Příběh uvěřitelný, bez přestřeleného konce. Doporučuji :)

13 11.02.2024

Rozporuplné pocity. Vůbec jsem nepochopila, proč byla kniha napsána. Mám ráda temné knihy s těžkou tématikou, ale toto byl jen popis odporných dospělých a zničeného děcka, žádný přesah jsem nenašla. Konec, který mě třeba v Listopádu dostal do kolen, mi tady přišel prvoplánový a tak nějak rychle odbytý.
Navíc hlášky typu "zlo plodí zlo" nebo text na potahu knihu mi nepřijdou adekvátní k příběhu v knize. Hrdinka mi naopak na konci kniha přišla jako silná osobnost, která na úkor svého života upřednostnila záchranu někoho jiného.
Na knihu jsem se moc těšila, škoda.

12 08.05.2023

Moje první kniha autora a jedno velké aaach! Miluju, když se u knihy bojím a jde mi mráz po zádech a tady se mi to splnilo. Jen ten hype konec... (proč?). Ale odpouštím a těším se na další knihu.

9 21.11.2023

Všemi známá, často zmiňovaná.
Hltala jsem ji slovo po slovu.
Kroutila jsem hlavou i měla pochopení.
Temnota z té knihy byla hmatatelná kolem mě.
Zanechala ve mě kus sebe.
Rozhodně ale nesouhlasím s tím, že by ji měl číst každý. Nebo že by to měla být povinná četba (povinná četba sama o sobě je peklo). K takovým knihám musí člověk (dítě) uzrát. Někoho ve třinácti letech od drog dokonale odradí, někomu v šestnácti to může přijít jako dokonalý návod na řešení problémů.

9 01.03.2023

Měla jsem pocit, že autorka někdy vidí k nám do domu. Obyčejný život, obyčejné starosti, obyčejný chod rodiny. Celou knihou se táhne frustrace z dospělého života, skvělé byly pohledy muže i dětí. Co všechno je třeba přetrpět, abychom zjistili, že trpět nemusíme? Možná, že vůbec nic... Kniha byla silná, nemohla jsem se od ní odtrhnout.
Moje první kniha této autorky, určitě ne poslední.

8 10.07.2021

Skvělá a originální zápletka! Napínavé, uvěřitelné, přečteno za jeden den.

7 11.03.2024

Fajn čtení na pláž. Začátek super, dění na ostrově a návrat zpět přitažené za vlasy, konec příjemně pohodový. Dalo se to, ale Erika mě oslovuje více.

7 11.03.2024

Po přečtení knihy mám smíšené pocity.
Popisy zahrady se střídají s popisy Jaroslavových myšlenek. Na jednu stranu mi ho bylo hrozně líto, na druhou se mi z toho zvedal žaludek.
Kniha pomalu plyne, není v ní nic, co by nutilo rychle otáčet stránky a netrpělivě čekat na rozuzlení.
Neurazilo, nenadchlo.

7 04.03.2023

Hanu jsem četla jako třetí knihu od Mornštajnové a neuchvátila mě tak, jako ty předchozí (Listopád a Tiché roky). Napsaná je čtivě, ale iritovalo mě chování hlavních dospělých postav. Ač těžká témata, tak jsem se chvílemi u čtení nudila. Ale možná jsem se jen netrefila do správného období, kdy knihu číst.

7 10.06.2022

Silná kniha, přečetla jsem jedním dechem.

6 22.06.2018

Knížka se mi dobře četla, jde spíše o lehké čtení na dovolenou, kde jsem ji také přečetla. Po pár stránkách jsem měla pocit, že hlavní hrdiny znám. Můžou to být vaši sousedi, kamarádi, můžete to být i vy sami. Někdo píše, že tam je hodně sexu, tak to nevím, hodně sexu si představuju jinak. Příjemný román o obyčejných lidech, 2 rodiny, osudy každého z nich včetně psů. Konec mě malinko zklamal, chtěla jsem happyend v každém z osudů. Ale možná tam happyend byl, to záleží na úhlu pohledu každého z nás.

6 22.06.2018

Příběhy strašné, k tomu není co dodávat.
Nelíbila se mi linka s Ošetřovatelkou, popis "důchoďáku" s paliativní péčí (???), když si autorka dala tolik práce s jednotlivými příběhy, mohla se alespoň podívat, co paliativní péče znamená.
A že by to Muži takhle snadno procházelo? Pochybuju.
Škoda, ty příběhy si zaslouží víc...

5 08.03.2024

Několikrát jsem si při četbě říkala, že to musel vymyslet chorý mozek, protože "normálního" člověka by to nemohlo napadnout. Námět je skvělý, ale zpracování bídné. Zbytečně dlouhé pasáže popisující zoo, nelogičnosti, někdy jsem se ztrácela v tom, kdo zrovna mluví. Škoda.

5 29.05.2023

Mno. Nechápu to vysoké hodnocení. Kniha začíná slibně, prvních 50 stran je čtivých, zajímavých, vtáhne do příběhu. Následuje 250 stran slovní vaty, kdy se nic neděje. Když už to vypadá, že by se k něčemu mohlo začít schylovat, otočka a nic. Pořád se dokola točí jedna nit, jen se mění lidé nebo kulisy. K ničemu se ale schylovat ani nezačne. Posledních 50 stran rozplétá případ. Konec a tím pointa celého příběhu je zbytečně překombinovaný, nedotažený až nereálný.

5 08.07.2021

To byla bomba! Přečteno za jeden den, nešlo to odložit. Napětí roste od počátku až do poslední stránky. Skvělá zápletka rozplétající dva zdánlivě odlišné případy. Vše uvěřitelné, nic přitažené za vlasy.
Už se těším na další knihu ze série a určitě přečtu i ty předchozí.

4 09.03.2023

Nejodpornější kniha, kterou jsem zatím četla. Musela jsem ji odkládat, zdálo se mi o ní, pořád jsem na ni myslela. Musela jsem ji dočíst, protože tohle nejde odložit bez konce. Je hezky napsaná, čte se dobře. Ale ten obsah bych si nevymyslela ani v nejhorších nočních můrach.

4 06.08.2018

Protože jsem v dětském domově a kojeneckém ústavu kdysi dobrovolničila, nekonalo se žádné překvapení, bohužel. Jsem ráda, že autor přiblížil dobrou praxi a poukázal na tu nedobrou. Všechna čest těm, kdo traumatizovaným dětem ukáží bezpodmínečnou lásku.

3 27.09.2023

Přečteno za jeden den, nemohla jsem se odtrhnout. Konec, jak už to tak bývá, trochu přitažen za vlasy, ale zážitku z knihy to neubírá.

3 27.09.2023

Bože, jak mě štvala ta dokola omílaná klišé táhnoucí se celou knihou. Od začátku jsem měla pocit, že to nemůžu dočíst. Modrý koník hadr.
Nakonec jsem moc ráda, že jsem knihu dočetla. Konec byl překvapivý a epilog autorky dal všemu smysl.

3 08.03.2023