Elzina
komentáře u knih
Sto roků samoty
Gabriel García Márquez
Ódy na tuhler knihu mi tak trochu připomínají pohádku "Císařovy nové šaty". Kniha je sice svým způsobem zajímavá, ale pro mě je to literární bahno.
Konec civilizace
Aldous Huxley
Zpočátku mi to přišlo jako taková trochu praštěná kniha, ale nakonec se z toho vyklubal úžasný filozoficko-sociální román, podobenství, který mě napřed uvrhl do deprese, ale nakonec došlo k porozumění (mimo jiné propasti mezi civilizacemi a jejich různým vnímáním světa či relativitě toho, co je dobré a špatné) a přijetí. Každý máme v sobě kousek predestinovaného jedince i kousek divocha. Heče peče!
Jméno růže
Umberto Eco
Naprosto příšerné a nečitelné. Přiznám se, že neskutečně nudné a zdlouhavé pasáže skládající se z filozofických výlevů, z nichž se skládá v podstatě celá kniha, jsem přeskákala, a přečetla až poslední scénu. Tato poslední kapitola byla čtivá, ale rovněž neuvěřitelně dlouhá. Snesu hodně, ale toto bylo i na mě moc. Až si kladu otázku, jestli jsem nečetla jiné Jméno růže od jiného Umberta Eca než zde přítomní... :-)
Frišta
Petra Procházková
Kniha je napsána nesmírně poutavě a vtipně, aniž by zlehčovala trpký úděl žen... Jediné mi na knize vadí - gramatické a pravopisné knihy, jako by kniha neprošla žádnou korekturou. To je veliká škoda, kazí to dojem z celého díla!
Vysoká škola pozitivního myšlení
Monika Le Fay (p)
Do dvou třetin knihy jsem byla nadšená a moc ráda bych se s touto mimořádnou ženou setkala... Poslední třetina ale už mi přišla jako výčet dobrých skutků autorky a kritika všech, co to mají jinak. Z autorčiny dokonalosti jsem měla nakonec skoro depku... Ale pak jsem si řekla, že budu raději sama sebou a ponechám si svůj díl pokory. A to je asi to, co jsem v knize nakonec postrádala - trochu té pokory, která už se dneska asi moc nenosí...
Návrat krále
J. R. R. Tolkien
Tento díl byl o něco lepší než předchozí, zvlášť ke konci. Dala bych tři hvězdičky a půl, ale to nejde.
Nekonečný příběh
Michael Ende
Úchvatná kniha s hlubokou myšlenkou. Kam se hrabe Tolkien..? Tolkienofilové ať mi prominou! :-)
Peříčko v bouři
Emily Wu
Nádherný, smutný, pravdivý příběh dívky v drsné Číně, kde je člověk vlečen systémem proti své vůli, nemůže žít život tak, jak by chtěl, s kým a kde by chtěl... Přesto si hlavní hrdinka ponechává kdesi hluboko v sobě svou divokou nespoutanost a vzdor...
Krásy na mé vadě
Jaroslav Irovský
Sama básně píšu, ale moc nečtu. V poezii mě máloco zaujme. Tahle knížka mě ale chytla hned od prvních přečtených slov při otevření namátkou někde uprostřed... Jsem nadšená! Kniha je plná slovních hříček a neotřelých obratů, obrazů a připodobnění, které nutí k úsměvu či melancholickému pokývání hlavou... Verše jsou rytmicky a harmonicky dokonalé, plynulé, libozvučné, a přitom nejsou ani kýčovité, ani přehnaně složité, kdy se u moderních básní čtenář často ztrácí a vlastně neví, co chtěl básník říci... To se rozhodně netýká těchto veršů. Vřele doporučuji!
Společenstvo Prstenu
J. R. R. Tolkien
Docela pěkné a čtivé. Nic víc a nic míň. Nevím, jestli jde o stejné vydání, které jsem četla, ale to, co jsem četla, obsahuje strašně moc chyb, zejména chybějící čárky ve větách. V tomhle ohledu hrůza!
Hobit (alebo Cesta tam a späť)
J. R. R. Tolkien
První Tolkienova kniha, kterou jsem četla. Čtivý, hezký příběh, dobrý vypravěčský jazyk, i když od Tolkiena jsem čekala něco hlubšího. Snad je to tím, že je to jen takový "úvod" do jeho díla, od dalších knih očekávám ještě něco víc.
Bezceler
Erik Decimus
Knížka je super. Škoda, že paní, co psala komentář přede mnou, knihu z půli jen prolistovala, to bude možná ten problém... Ač se totiž povídky na první dojem jeví jako nenáročné čtení, vůbec tomu tak není. Mají neskutečnou hloubku a moudrost, a i já, která vše zhltnu jedním dechem, si musím dávat pauzy, aby sdělení skryté mezi řádky mohlo působit... Oceňuji i to, že v knize nejsou chyby, což jako nakladatel vím, jak je těžké uhlídat. A ačkoli povídky obecně nejsou můj šálek čaje (kávu skoro nepiju, takže jsou vlastně můj šálek kávy), musím ohodnotit vysoko...
Kámen mudrců
Johanes Anker Larsen
Kniha mi přijde předimenzovaná, jako by autor do ní chtěl vtlačit veškeré své poznání. Méně je někdy více... Místy bylo těžší pochopit, o které postavě vlastně píše. Je zde příliš mnoho tragických úmrtí. Trochu spoilerů: V pár případech mi i přišlo, že už autor nevěděl, co s postavou dál, tak ji nechal zemřít. Také se mi nelíbilo, že elementární snaha být dobrým a čistým byla nakonec k ničemu, takhle to přece nefunguje. Taky mě hodně rušily četné drobné chybičky snad na každé stránce - nevím, kdo dělal korekturu, ale profík to nebyl.
Kniha se dobře četla, zajímavé příběhy různých lidí. A wow okamžik se u mě konal u odstavečku:
"A chcete-li vědět, co je nirvána, pak je to tohle: smát se a činit, co se právě žádá, a vydrží-li člověk nebo zlomí-li se, po tom je mu houby. Pojďte, půjdeme oba na místo, kam nás velký kovář postavil."
Zůstane-li ve mně z knihy něco víc, ukáže asi až čas.
Cesty mimo tělo
Robert Monroe
Během té doby čtení knihy jsem měla pár zajímavých, snad mimotělních zážitků. Nejedná se o žádné "ezo", autor se snaží téma uchopit vědecky a věcně.
Příběhy z kovářovic komína
Tomáš Holíček
Nejprve pragmaticky negativa: V knize je občas používáno nářečí a občas ne. Lepší by bylo jedno nebo druhé, anebo jej používat výhradně v přímé řeči. Sem tam je i pravopisná chyba, což je velikánská škoda, chtělo to pečlivější korekturu. A při čtení jsem se užuž začínala bát, že ti dva budou pořád jenom chystat jídlo a jíst, ale těsně před tím, než už to bylo moc, se to zlomilo a děj začal mít spád.
A tím se dostávám k pozitivům: Knížka je čtivá, příběh je velmi milý, závěr dojemný, ilustrace překrásné. Díky tomu závěru knihu hodnotím velmi vysoko. A tu jednu hvězdičku mu ubraly chybičky a to sem-tam nářečí.
Štěstí, neštěstí, láska, pěstounství
Denisa Prošková
Vypraveni pestounky uzasne! Musela jsem i odpustit autorce novinarce par pravopisnych chyb v jejim vypraveni.
Já věřím
Tomáš Keltner
Kniha přináší dětem důležité poselství, čímž je opravdu jedinečná. Na druhou stranu - forma by mohla být lepší - autor se mohl více rozepsat a sdělit vše více formou příběhu a dění než sdělování ve větách, které pro dítě mohou být dlouhé a nesrozumitelné.
Můj Golem
Marek Toman
Celkem zajímavá kniha. Pro mládež bych řekla, že je psána příliš suchým stylem. Kdyby byla napsaná živějším jazykem a dramatičtěji (situace dramatické byly dost, ale vylíčeno zkrátka trochu suše), mohla to být uchvacující kniha. Takhle byla prostě pouze jen zajímavá a netradiční.