Ellis komentáře u knih

Tak ale jo, nakonec celkem dost zajimave. Porad mam ale na prvnim miste Tajny zivot stromu. Ale tuto muzu doporucit, nudit se nebudete :)

12.08.2018

S autorovými knihami se po vydání velmi úspěšného Tajného života stromů roztrhl pytel. Žádná další ovšem "Stromy" nepřekoná, autor se opakuje...Les nebyl tak špatný, po opravdu nudném začátku (jak překračovat potoky) jsem nakonec dočetla a pár informací bylo i zajímavých. Do domácí knihovny netřeba ale pořizovat.

5 06.01.2018

Tak tohle mě nebavilo ani trochu, čekala jsme asi něco jiného. Užvaněné a rádobyvtipné. Přečetla jsem tedy Strach a chvění, ale až po shlédnutí filmu, který byl jednoznačně lepší než to číst.

1 25.09.2017

Tak nevím, ač jsem se na knížku od Torey těšila, tak úplně poprvé jsem se nemohla začíst :( Příběh nemluvící Venus mě tolik nezaujal (jinak děsivý samozřejmě), tak jako jiné knihy, přestože šlo opět o traumatizované dítě, moc se tam s ní nedělo...asi jsem čekala více práce s ní. Možná je to už příliš dokola ta témata, ale všechny ostatní knihy jsem přečetla se zájmem na jeden zátah. Zajímala mě práce a techniky Torey s těmito dětmi. Ale tady se to nějak táhlo beze změny. Horší je ale, že příběh je pravdivý.

PS: V anotaci tady nahoře u knihy je nějaká Vendy...hlavní hrdinka je Venus.

1 14.03.2016

Skutečné příběhy ze života čtu velmi ráda. Zároveň knihy o drsné přírodě severu, Yukonu. V této knížce je krásně spojeno obojí a Aleně se vyprávění moc povedlo. Ač není spisovatelka, tak knížka krásně plyne, vtáhne vás do děje a přiblíží, jak se české emigrantce žije v drsné přírodě. Počtete si o zimě, sněhu, psech a psích závodech, lidech na kanadském severu, lovu lososů, medvědech a dalším. Obdivuji ji, že dokázala vést takový život v těch mrazivých podmínkách, nezmrznout ve srubu, vařit a péct v něm a ještě si do něj pořídit miminko :) Ale když máte milujícího manžela a pár přátel, jde vše :)
Vynikající čtení, doporučuji.

2 16.11.2015

Knížku jsem dostala k přečtení od kamáradky, přišla mi vhod, zrovna nebylo nic moc extra po ruce. První setkání s s tímto autorem a velké překvapení. Sice jde o poslední díl serie, ale protože jsem si chtěla nejdříve vyzkoušet, jak mi příběh, historie a hlavně styl vyprávění od Fr. Niedla sedne, tak jsem ji zkusila....a přečetla za 2 večery. Skvělé čtení. Už mám z knihovny všechny předchozí díly této série o Hynkovi plus Platnéřskou :)
Doporučuji.

4 08.11.2015

Vynikající čtení, pro mě novinka, knihy o české historii a českých autorů jsem zatím nečetla. Série Platnéř mě zaujala a tento díl je asi nejlepší. Můžu doporučit.

3 08.11.2015

Kniha s nemnoha stránkami, ale o to více nabitá úžasnými informacemi z etologie zvířat. Psána velmi příjemným slohem, s vtipem a lehkostí. Četla se báječně, a nejen, že jsem se dozvěděla zajímavé informace, ale i jsem se skvěle bavila. Doporučuji!

3 02.03.2015

Přečteno již podruhé, četla jsem před x roky, ted vyšla kniha v novém vydání, takže jsem si ji znovu vypůjčila. Strašný osud 4 dětí. Ta krutá matka a babička by zasloužily to samé, zavřít nadosmrti do jednoho pokoje. vyměnit své hezké a šikovné děti za mladého milence a bohatství je trestuhodné. Údajně vychází příběh ze skutečné události, to by mě tedy zajímalo, jestli byly ty dvě potrestány.
Dobře napsaná pentalogie, doporučuji.

17.09.2014

Asi nejemotivnější skutečný příběh, který jsem kdy četla (a že jich nebylo málo). Velmi těžké čtení, to co tuhle rodinu postihlo je opravdu síla. Musela jsem se podívat dozadu na "jak dlouho ještě a kdy...", potřebovala jsem vědět, kdy to přijde. Před koncem doporučuju si dát pauzu a dočíst později, je to opravdu náročné.
Nechápu jak mohli ten rok vydržet se dívat na tak nemocné dítě...to udržování na konci mi přišlo vůči té holčičce kruté, ať to vyzní jak chce...Sice psali jak se kolem ní všichni motali, pořádali večírek "aby si i ona užila", ale jak, když matka napsala, že dcerka už nevidí,neslyší, nehýbe se, prostě nic? Naštěstí jsem nic takového neprožila, takže nemůžu žádným způsobem soudit, co dělali či nedělali. Starali se jak nejlíp mohli, velmi těžké to bylo i pro staršího syna. Celkem by mě zajímalo, jak to dopadlo s Azylis a další osud rodiny vůbec. V každém případě má rodina můj velký obdiv, dostali na sebe naloženo opravdu maximálně.
Nehodnotím, protože dávat tady hvězdičky za to, jak se mi to líbilo, tady nelze....Doporučuji odvážným.

5 17.09.2014

Zase poučení pro mě: knihám označovaným jako bestseller a majícím v knihovně více jak 10 rezervací je lépe se vyhnout :). Proč jsem ji teda četla? Zaujalo mě téma, poté několik prvních stran. Nemůžu říct, že bych se nebavila, ale pouze asi tak max do první třetiny. Kniha se čte lehce, je nenáročná, semtam vtipná....ale posléze mě začaly ty úžasné náhody a absurdní situace unavovat. V podstatě jsou to šílené fantasmagorie, asi jsem čekala vážnější téma (autora jsem neznala a komentáře zde nečetla), doporučuji pouze nenáročnému čtenáři. "Staříkovi" se už vyhnu :).

4 06.09.2014

Četlo se pěkně, téma zajímavé: léčitelství, bylinky, režim... Akorát že citované dokumenty se tvářily jako opravdové, ale autorka dodává, že se jen opravdovými dokumenty inspirovala, to mi vadilo, že je předkládá takovou formou. Vím, že jde o příběh inspirovaný skutečnými událostmi, ale o to víc mi při čtení začalo vadit, že nevím co je pravda a co fikce. "Donutilo" mě to vypůjčit si další knihy o žítkovských bohyních, např. od Jiřího Jilíka, kde jsou pouze skutečná fakta, to mou touhu po pravdě uspokojilo:)
Jinak doporučuji jako zajímavou knihu, která vás přiměje pátrat po dalších informacích:)

2 14.08.2014

Četla jsem až po románových bohyních od Tučkové. Tady jsem aspoň přesně věděla na čem jsem, že tu nejsou žádné výmysly. Tenká, ale hodně zajímavá knížka.

2 14.08.2014

Velmi příjemné čtení, autor používá takový jemný humor. U některých kapitol jsem se nasmála fakt dost:) Rozhodně doporučuji!

4 12.08.2014

Tak tahle autorka krásně rozhodně nepíše. Pokoušela jsem se číst, protože jde o téma, které mě obvykle baví. Ale ten sloh, to je děs. V jedné větě je 6x ! spojka "a", to se opakuje neustále. ......a.......a...............a...a....a. Je to nepříjemné, divné. Těžko se mi držela nit. Nedočteno.

11.08.2014

Zajímavý a nic neskrývající náhled do rodiny s duševně nemocným dítětem. Napsáno opravdu otevřeně. Je neskutečné, jak dlouho systému amerického zdravotnictví trvá diagnostikovat Janinu nemoc, nechtělo se mi tomu ani uvěřit. Když jim ji neustále propouštěli (spíše vyhazovali?) z léčebny s tím, že u nich se chová dobře, a že pojištovna další hospitalizaci nebude hradit, bylo mi nanic. Bylo jasné, že nic nevyřešili. Ještě ke všemu obvinili otce ze zneužívání po tom, co musel sám v nemocnici zanedbanou(sestry se nestaraly) dceru vykoupat. Stačilo k tomu to, že s ní šel sám do koupelny! No doufejme, že se náš zdravotní systém k tomuto chování nedopracuje.
Boj zejména otce je obdivuhodný. Nicméně z knihy vyplyne, že duševní poruchy( i schizofrenie) jsou na straně obou rodičů i prarodičů, tak lze se divit tomu, že má Jani také něco?

1 31.07.2014

Naprosto nechápu, jaktože mi tato kniha unikla a ještě jsem ji nečetla. Frýbovou čtu nesmírně ráda...no aspoň to bylo příjemné překvapení. Možná je to těmi podobnými názvy knih.
Jako obvykle jsem se výborně bavila, 5 povídek z manželské poradny se četlo samo:). Mně naopak přišly postavy i děj zpracovaný velmi dobře, jak je ostatně Frýbové zvykem.
Skvělé čtení, určitě doporučuji.

4 31.07.2014

Kniha, na kterou jsem se jako milovnice sushi a objevitelka japonské kuchyně velmi těšila a plánovala si ji koupit. Stačí mi ovšem pouze přečíst. Pro toho, kdo nicmoc neví je velmi názorná, obsahuje hodně fotek, množství receptů se mi zas tak moc velké nezdálo. Na můj vkus je těch obrázků až moc na úkor textu. Sushi znám a doma dělám, takže bych ocenila více informací.
Jinak jsem se ale několik velmi zajímavých faktů zejména o přísadách dozvěděla , inspirativní jsou i jídelníčky pro různé počty kalorií a některé recepty.
Určitě doporučuji těm, co se chtějí zdravě i chutně stravovat :).

31.07.2014

Opět lákavé téma, dva spolu postaví srub, ve kterém budou bydlet. To by se mohlo číst dobře. Četla jsem ještě před "dočtením" (do 3/4) Ostrova Sukkwan s tím, že toto bude třeba lepší....nebylo. Hned na prvních 10 stranách mi bylo jasné, co se stane. Nevím proč, ale napadlo mě to. I když to běžně nedělám, ověřila jsem si svoji předtuchu zalistováním. Opět nesympatické a divně a nepochopitelně se chovající postavy. Děj plochý, málo rozepsané, na psychologický příběh strašně slabé.

Vann nepíše dobře. Já osobně už od něj nic číst nebudu.

1 31.07.2014

Přečetla jsem 3/4 a stačilo. Začátek příběhu, kdy otec a syn jedou na Aljašku bydlet v divočině je lákavý. Ovšem brzy se ukáže, že jsou velmi velmi nepřipraveni, že otec věčně brečí a vůbec je divný. Děj se dost zvrtne, dále je to nechutné, nemohla jsem dočíst. Postavu otce jsem jaksi nepochopila, i když je vzadu uvedeno, že autor se tímto příběhem jaksi vypsává ze svých vzpomínek. Psal to zřejmě pouze pro sebe, že by psychoterapie?? Proč toto divné dílo s ještě divnějšími postavami a událostmi předkládá čtenářům, nechápu.

Ještě než jsem dočetla, půjčila jsem si i " Srub", no to je ještě horší...Tento autor mi absolutně nesedí.

2 31.07.2014