Ellen16
komentáře u knih
Úžasná knížka s lidsky propracovaným příběhem. Hana je sice hlavní hrdinkou, ale bez všech těch na první pohled ne tak důležitých postav a "náhod" okolo by její příběh nikdy nevznikl. Určitě jedna z nejlepších knížek, co jsem kdy četla.
"A já mám pořád pocit, že pro vás dělám tak málo". Jedna z nejlepších knížek, co jsem kdy četla a ke které jsem se několikrát vrátila. Pan Kopfrkingl je s tím svým chrámem smrti a přezdívkami typu "Něžná a Čarokrásná" úžasně děsivý už od začátku. Takový romantický typ, pro rodinu by udělal všechno, hlavně aby nikdo netrpěl.
Adelheid je jeden ze smutných poválečných osudů. Škoda, že se ti dva nepotkali jindy, takhle už od začátku neměli šanci.
Proměna je fajn. Četla jsem ji poprvé k maturitě, pak na VŠ na filosofii a nakonec viděla divadelní zpracování. Dá se toho v ní najít více, srovnávat ji s Kafkovým životem, hledat v ní různé významy a prvky. Mě nejvíce zaujala část, jak Řehoře měli všichni rádi jen, pokud jim byl potřebný, něco jim přinášel a dělal, co ostatní chtěli. Jakmile toto zmizelo, změnil se v brouka a nic nepřinášel, ale naopak něco potřeboval, byl na obtíž.
Já nevím, nějak mě to nechytlo. Prvních pár kapitol jsem se zasmála, ale postupem času mi stále opakující se motiv chybování pana Kaplana přestával bavit, až mě přestal bavit úplně a knížku jsem nedočetla. Postrádala jsem v ní nějaký příběh.
Četla jsem v rámci čtenářské výzvy a jsem za to moc ráda. Nepamatuji si, kdy mi po dočtení nějaké knížky naposled zůstal tak hrozný pocit jako po 1984. Ukazuje hrozný svět, ve kterém bych nikdy nechtěla žít.
Malého prince jsem četla 2x. Jednou jako malá a to jsem ho vůbec nechápala a nelíbil se mi. Teď už to bylo o hodně lepší. Je to tenoučká knížka, ale hodně toho v sobě skrývá. Určitě bych ji ale nezařadila do dětské literatury.
Knížka měla pomalejší start a trvalo mi, než jsem se dokázala začíst. Nejvíce mě bavila poslední čtvrtina knihy, to jsem se nemohla odtrhnout. Celkově hodnotím jako povedenou detektivku, která rozhodně není předvídatelná a překvapí.
Příběh jsem znala ze školy, ale vlastně jsem knížku nikdy nepřečetla. Až do teď. Čapek je skvělý spisovatel a zatím mě všechno, co jsem od něj četla, pozitivně překvapilo. Propracované, s myšlenkou, nadčasové.
Zajímavý jazyk, moc hezká čeština. Ale z toho, co se v příběhu stalo, se opravdu skoro chtělo až zvracet.
Asi nejsilnější protiválečná kniha, kterou jsem četla. Matka se snaží uchránit své syny, ale navzájem se nechápou. Dva různé pohledy - synů a zemřelých můžu z rodiny, kteří hledají nějaký větší smysl i kdyby kvůli tomu měli umřít a matky, která nechce přijít o své děti a tak se je snaží možná až přehnaně udržet u sebe. Někdy s tím byla až otravná.
Boží! Vůbec jsem nevěděla, co čekat, ale kniha se mi zalíbila už od první stránky. Vtipně napsáno, několikrát jsem se musela smát . Navíc je do toho i hezky a přehledně zakomponovaná gramatika, anglická výslovnost atd. Není to klasická učebnice, kde by se vyplňovala nějaká cvičení, ale spoustu si toho z ní odnáším, kolikrát se mi při čtení stalo, že jsem konečně pochopila něco z angličtiny, co mi dlouho nebylo jasné.
Není divu, že po dětství, jaké Lang měl, se z něj stala naprosto bezcitná bytost zvyklá jen plnit rozkazy a nepoužívat vlastní rozum. To ho ale v žádném případě neomlouvá, v některých chvílích jsem měla pocit, že nečtu příběh člověka, ale jen nějakého stroje. Děsivé.
Pro mě bezpochyby nejlepší Kafkovo dílo, které jsem zatím četla. Úplně si to celé dokážu tak živě představit, až si říkám, jestli jsem udělala dobře, že jsem to četla zrovna nemocná. Souhlasím s tím, že Proces v jedné své rovině ukazuje na byrokracii a jak to všechno nefunguje, každý dělá jen svoji práci, nikdo nic pořádně neví, za nic nemůže a lhostejnost se mění v nespokojenost a nakonec v odevzdanost. Překvapilo mi, že se K. nikdy nezeptal, z čeho je to vlastně obviněný, což by byla první logická otázka. Ale v procesu vše legiku postrádá, takže se asi není čemu divit.
Nejdříve jsem viděla film, ten se mi líbil, tak jsem se rozhodla přečíst si i knížku. V první chvíli jsem se nemohla začíst, děj ubíhá totiž nejdříve dost pomalu, nakonec jsem si ale knížku zamilovala. Čekala jsem oddechovku, ale to vůbec! Je hodně pocitová se spoustou hlubších myšlenek a věcí k zamyšlení. Líbilo se mi, že to není povrchní lovestory. Pocit z celého příběhu ve mě zůstal ještě docela dlouho.
První knížka na téma holokaustu a koncentračních táborů, kterou jsem četla. Už je to několik let a některé detaily si pořád pamatuji, jako bych ji dočetla právě teď. Silný příběh, v podstatě mě i "inspiroval" k návštěvě Osvětimi.
Psáno sice jako protiválečné drama, ale v době korony dostává knížka další rozměr. Čapek prostě uměl psát, vystihnout lidskou povahu a zpracovat nadčasová témata.
Knížka je super, ještě lepší než film. Příběh upoutá a vše doprovází tajemná, ponurá atmosféra, vůbec jsem se nemohla odtrhnout. A ten konec... je možné, aby se to fakt stalo?