Ellen16
komentáře u knih
Marta spí
Romy Hausmann
Byla to svým způsobem divná knížka, úplně jiná, než ostatní. Ale líbila se mi. V postavách jsem neměla vůbec problém s orientací, jak někteří píší. Není jich tu zas tak mnoho. Za mě zajímavý thriller a náhled do lidské psychiky.
Kaštánek
Søren Sveistrup
Knížka měla pomalejší start a trvalo mi, než jsem se dokázala začíst. Nejvíce mě bavila poslední čtvrtina knihy, to jsem se nemohla odtrhnout. Celkově hodnotím jako povedenou detektivku, která rozhodně není předvídatelná a překvapí.
Jak je důležité míti Filipa
Oscar Wilde
Knížka mě pozitivně překvapila, ze začátku jsem neměla vůbec žádná očekávání, ale nakonec to byla fakt sranda a moc se mi to líbilo.
Úzkosti a jejich lidé
Fredrik Backman
Kniha není špatná, ale nějak mě nebavila natolik, abych ji vzhledem k tomu, že má skoro 400 stran dočetla, když mi vlastně bylo jedno, jak to dopadne. Občas jsou tam opravdu trefné okamžiky ze života, občas je to vtipné, ale celkově mě to moc neslovilo a nechci se do čtení nutit.
Vlhká místa
Charlotte Roche
Jako jo, někdy to bylo fakt hodně nechutný. Ale bavilo mě to :D.
40 dní pěšky do Jeruzaléma
Ladislav Zibura
Zatím nejlepší Ládíkovo knížka, dost jsem se při čtení i zasmála. Vyprávění o Turecku a Israeli se mi moc líbilo a žádná část mě nenudila. Doufám, že Zibura nepřestane cestovat a psát.
Kavárna nad Prahou
Lenka Reinerová
Knížka se mi moc líbila. L. Reinerová krásně vypráví své vzpomínky na Prahu, které se mísí s její vlastní snovou kavárnou, kde se setkávají všichni, pro ni důležití. Celé vyprávění provází jemná, hřejivá atmosféra příběhů minulosti. Doporučuji také audiokniku, kterou čte sama autorka a je doplněná hudebními vstupy.
Příšeří
Peter James
Četla jsem někdy před sedmi lety a pořád mám před sebou obrázek zaživa pohřbené těhotné Sally. Takže asi tak.
Proces
Franz Kafka
Pro mě bezpochyby nejlepší Kafkovo dílo, které jsem zatím četla. Úplně si to celé dokážu tak živě představit, až si říkám, jestli jsem udělala dobře, že jsem to četla zrovna nemocná. Souhlasím s tím, že Proces v jedné své rovině ukazuje na byrokracii a jak to všechno nefunguje, každý dělá jen svoji práci, nikdo nic pořádně neví, za nic nemůže a lhostejnost se mění v nespokojenost a nakonec v odevzdanost. Překvapilo mi, že se K. nikdy nezeptal, z čeho je to vlastně obviněný, což by byla první logická otázka. Ale v procesu vše legiku postrádá, takže se asi není čemu divit.
Doupě / Der Bau
Franz Kafka
Tohle mě opravdu moc nezaujalo, nemusím knihy založené především na vnitřních pocitech bez viditelného děje a nějaké větší zápletky. Navíc to bylo pořád o tom samém dokola, jako by všechno stálo na místě. Nechávám nedočteno.
Není kouře bez ohýnku
Agatha Christie
Četla jsem do čtenářské výzvy a vybrala jsem si knihu proto, že je tenká, a že mám ráda Agathu Christie a detektivky. Určitě jsem se nezklamala, po pravdě jedna z mála detektivek, kde jsem pachatele tipoval někoho jiného. Slečna Marplová tam nevystupuje dlouho, skoro bych ji až přehlédla, nebýt toho, že případ vlastně na konci vyřešila. Taková fajn oddychovka.
Memento
Radek John
Takové hlubší podívání se do světa feťáka, do světa, ve kterém jsem nikdy nechápala, jak lidi ze sebe můžou dobrovolně něco takového udělat. Trochu se mi to poodhalilo, ale stejně nechápu a hlavního hrdiny mi líto není.
Poslední místo, kam se podíváš
Kristen Lepionka
Na krimi a detektivky se spíš dívám, nebo je poslouchám jako podcasty a k téhle knížce jsem přišla úplnou náhodou, když jsem ji dostala jako dárek (e-knihu) k nákupu jiné knihy. Autorku jsem vůbec neznala, jsem ale moc ráda, že jsem ji objevila. Je to skvělá a napínavá detektivka se zajímavými postavami, ke konci jsem se nemohla odtrhnout, protože jsem chtěla vědět, jak to teda dopadne.
Temná stránka hledačů světla
Debbie Ford
Příjememe svůj stín a staneme se zpátky sami sebou. Knížka pomáhá odhalit to, co jsme v sobě potlačili a ani o tom třeba nevíme. Ma konci každé kapitoly je cvičení, jak toho dosáhnout, někdy to jde lépe, někdy hůře, celkově je to dlouhý proces, který ale stojí za to. Určitě přínosná pro ty, kteří na sobě chtějí v tomto směru pracovat.
Dej mi své jméno
André Aciman
Nejdříve jsem viděla film, ten se mi líbil, tak jsem se rozhodla přečíst si i knížku. V první chvíli jsem se nemohla začíst, děj ubíhá totiž nejdříve dost pomalu, nakonec jsem si ale knížku zamilovala. Čekala jsem oddechovku, ale to vůbec! Je hodně pocitová se spoustou hlubších myšlenek a věcí k zamyšlení. Líbilo se mi, že to není povrchní lovestory. Pocit z celého příběhu ve mě zůstal ještě docela dlouho.
Češi a Němci v zrcadle dějin. Od nejstarších časů - květen 1938
Karel Richter
Váhala jsem, jestli dát tři, nebo čtyři hvězdičky. Kbyby to šlo, dala bych 70 %. Nakonec dávám čtyři, protože knížka obsahuje spoustu zajímavých informací. Na můj vkus je ale trochu černobíle laděná do postoje "chudáci Češi, Němci jim pořád něco dělají". Motivace české strany jsou zde pěkně vysvětleny, německé strany ale už tolik ne.
Rašómon a jiné povídky
Rjúnosuke Akutagawa
Moje úplně první setkání s japonskou literaturou. Povídky jsou skvělé, není mezi nimi ani jediná, která by se mi nelíbila, nejlepší byly Rašómon a Obraz pekla.
Kuře melancholik
Josef Karel Šlejhar
Zajímavý jazyk, moc hezká čeština. Ale z toho, co se v příběhu stalo, se opravdu skoro chtělo až zvracet.
Teorie mezinárodních vztahů
Petr Drulák
Ne, že by to byla nějak extra zábavná literatura, ale je dobře zpracovaná. Potřebovala jsem rychlý úvod do teorie mezinárodních vztahů a to určitě splnila.