elenai komentáře u knih

Takže za letošek mám splněno. Jeden retelling za rok. :-) Tento byl docela povedený, pohádku o Krásce a Zvířeti řadím mezi své nejoblíbenější. Kniha mi prostředím trochu připomínala filmovou verzi od Herze. Byla příjemně mrazivá. Autorka si psaní opravdu užívala a psala s láskou a úctou k příběhu, ovšem za mě mohla místy písmena ubrat - zkrátka a dobře byla kniha poněkud rozvláčnější. Vidím to na pěkných sedmdesát procent.

4 14.04.2018

Od knihy jsem dostala přesně to, co jsem očekávala - velmi dojímavý příběh plný lidí, kteří se nenechali zlomit příšernou dobou a dělali vše pro to, aby ji překonali. Konec byl hořkosladký, ostatně tak to u knih s touto tematikou bývá... Škoda, že některé postavy byly jen načrtnuty a dozvěděla jsem se o nich pouze to, že existovaly, a přitom byly velmi důležité, například Tyldina nejlepší kamarádka Ela mohla dostat více prostoru. Některé postavy mi naopak přišly takové vycpávkové. Co se týče spisovatelského řemesla, nemůžu autorovi nic vytknout, příběh se mi četl velmi pěkně, byť byl napsaný trošičku odlišným stylem, než na jaký jsme v moderní literatuře zvyklí.

4 03.04.2018

Bohužel mě kniha úplně minula... Asi nejsem cílová skupina. Navíc jsem se velmi špatně orientovala ve všech těch jménech a rodinných i nerodinných vztazích. Historické romány paní Vaňkové hold nejsou nic pro mne, to ale nijak nesnižuje jejich literární hodnotu a oblíbenost.

4 12.02.2018

Knihu jsem si přečetla na doporučení jedné velmi milé osoby. Prvních pár stran vyprávění mě zarazilo, ale nakonec se přede mnou rozvinul krásný příběh dvou lidí, kteří k sobě byli spjati již od dětství. Jakožto ženu mě primárně zajímal osud Líny, který k ní byl opravdu velmi krutý, a obávám se, že se takové zvěrstvo v Indii děje ještě nyní. O to víc jsem jí fandila a radovala se, jak se ke všemu postavila. Anil to měl v některých směrech mnohem jednodušší, a proto jsem nad jeho chováním místy jen kroutila hlavou.

Velmi se mi líbil popis nejen indické kultury, ale také kuchyně. Přiznávám, že se mi někdy opravdu sbíhaly sliny, když jsem knihu četla, a momentálně sháním nějakou indickou kuchařku. :)

Závěr knihy mě v jednom směru překvapil, ale jakmile jsem se dostala přes tento bod, sklouzl do klišoidní roviny. Ale víte co? Nějak mi to nevadilo. Občas si člověk rád dopřeje konec jako z bollywoodského filmu. :)

4 29.01.2018

Jako byste se opravdu procházeli v muzeu. Hlavně mě zaujal výběr živočichů a organismů, hodně z nich jsem viděla poprvé. Informace vás zaujmou na první přečtení, protože jsou vesměs vybrány tak, aby čtenáře udivily. A o ilustracích nemá smysl básnit. Prostě si to, lidi, pořiďte. Je to ta nejlepší investice!

4 16.01.2018

U předchozí knihy jsem nabyla dojmu, že autorovi došel trochu dech, moc mě nebavil, a tudíž si ho moc nepamatuju. O to skeptičtěji jsem přistupovala k Šesté hlídce. Mno, musím konstatovat, že autorovi se párkrát podařilo způsobit mi nejeden šok. Co se týče zápletky, tak jsem na ní neshledala nic moc originálního, spíš mi místy připadalo, že čtu parodii na Hlídky předchozí. A taky mě trochu štvalo, že si magii přizpůsobuje tak, jak se mu to zrovna hodí. Ale ty postavy a dialogy! Super, koží, boží zboží. Dočkáme se i několika překvapivých návratů, které mě osobně docela potěšily. A konec jsem opravdu nečekala... Mohlo by to vypadat, že už je to definitivní zakončení Hlídek, ačkoliv u Lukjaněnka člověk nikdy neví. :)

4 07.01.2018

Autorka je mi svým smýšlením velmi blízká. Chtěla bych šťastné a spokojené děti, protože vím, že tak budu šťastná i já. Ovšem docela mi vadil fakt, že uvedené hrozby lidského kontinua jsou čistě hypotetické a vědecky nepodložené.

4 12.12.2017

Jedním slovem ZKLAMÁNÍ... Tak jsem se na tu knihu těšila, ale bohužel z ní čiší mnoho začátečnických chyb. Autorka se do příběhu neuvěřitelně zamotala a učinila jej nesnesitelně rozvleklým. Myslím, že by tomuto příběhu bohatě stačila forma povídky. Takhle veškeré nápady vyletěly zbůhdarma komínem v této pro mě nečitelné směsce.

4 11.10.2017

Na knihu jsem byla opravdu zvědavá. Holokaust je téma, které by neměl minout žádný čtenář i nečtenář. A jak vnímám tuto knihu? Příběh Miky a jeho rodiny byl samozřejmě strašný, ale jelikož je to příběh v podstatě vymyšlený a autorka jej sama neprožila, nepřišel mi tak sugestivní jako jiné knihy od přímých svědků těchto strašlivých událostí - např. Deníky Helgy Weissové nebo Rivky Lipszycové apod. O to víc mě, na rozdíl od většiny, zasáhla více druhá část. Eva Weawer je 2. světové válce generačně vzdálena, ale velmi dobře se jí podařilo popsat pocity Maxe a Mary, asi právě proto, že je uvědomělá Němka, které není historie jejího národa lhostejná.
Konec knihy měl hořkosladký nádech, jenž vzal za srdíčko.

4 03.10.2017

Zvláštní knížka. Ještě jsem se s něčím takovým nesetkala. Skandinávská literatura mě ale nepřestává překvapovat. V tomto případě příjemně. Akorát si nejsem jistá žánrem. Že by ekvivalent pro finské podivno? :)

4 12.09.2017

Scarlet přesně navazuje na konec Cinder. Jak už název napovídá, setkáme se zde s novou hrdinkou - sličnou zrzkou Scarlet Benoitovou, která je tak trošku horká hlava. Do všeho se vrhá, aniž by trochu přemýšlela nad důsledky svého jednání. A občas je tedy úžasně naivní. Na rozdíl od Cinder, která se konečně vyloupla z vystrašené holčičky do rozumně uvažující dívky. A je i celkem vtipná. Velmi se mi líbily její slovní přestřelky s Carswellem Thornem. Toho chlápka buď milujete, anebo nenávidíte. Já se přikláním k tomu prvnímu. :) Nesmím ještě zapomenout na Vlka, který je dle mého zatím nejlépe propracovanou postavou, co se týče emocí, a zdá se mi z celé party nejvyzrálejší a nejrozumnější, čímž si získal první příčku v mém pomyslném žebříčku.

4 15.08.2017

Knihu jsem na doporučení koupila v Levných knihách a opět jsem za pár korun dostala poklad.

Autor popsal pocity obou hlavních hrdinek velmi poctivě a uvěřitelně. Včeliččin osud mě vpravdě dostal a je mi smutno z pomyšlení, že toto se opravdu děje v našem moderním jednadvacátém století. Hvězdu dolů dávám za uspěchaný konec.

4 30.07.2017

Útlá knížečka nabízí literární průřez Finnish Weird tvorbou. Neřekla bych, že jsou povídky špatné, ale jsou to povídky. Ne každá mi sedla, protože Fini opravdu vytvořili značnou směsici, ne-li galimatyáš, žánrů.

Za pět hvězd to u mě mají Transit a Temná zhouba, uzda smrti. U Johanny Sinisalo rovněž nějakou dobu pokukuju po jejím románu Jádro slunce a po přečtení Transitu už nebudu váhat a koupím si jej.
Čtyřhvězdičkové jsou pro mě povídky Lesní lišky a Kéž bychom tu byli taky. Každá stojí na opačném pólu literárních žánrů. Lesní lišky popisují vztah člověka a přírody, Kéž bychom tu byli taky pro změnu vliv technologií na člověka.
Povídky, které mne nechaly víceméně chladnou, jsou Čarodějná kolébka, Motýl a Gordonův příběh. Po stránce stylistické jim však nemůžu nic vytknout.

Co mě ale opravdu potěšilo a rozhodlo tak o hodnocení knihy, je závěr - Podoby finského podivna. Rozhodně ho nevynechávejte, dozvíte se hodně zajímavých informací a já si našla i několik dalších tipů na čtení.

4 26.07.2017

Myslím, že ve své době byla kniha určitě velice populární, obzvlášť mezi krajany. Pan Pooter a jeho Karlička představují úsměvnou staromilskou dvojici, která se bere až příliš vážně. V podstatě se v knize neděje nic extra vzrušujícího, čtenář se ovšem dozví o životním stylu anglické střední vrstvy z (už) předminulého století, což za sebe beru jako plus. Člověk se nejen občas zasmál, ale taky se něčemu přiučil. :)

4 24.07.2017

Troufala bych si tvrdit, že tato kniha mi leží v knihovně skoro deset let. A teď jsem se konečně odhodlala si ji přečíst. A nelituju. Skvělé vylíčení prostředí Deeptownu a jeho (ne)zákonitostí se Lukjaněnkovi opravdu povedlo. Jako fandu mě rovněž hodně bavila pasáž z Tolkienova světa.

Hlavní hrdina - diver Leonid - mi hodně připomínal Antona z Hlídek. Jak svými filosofickými úvahami, tak mluvou. Jeho parťačka byla skvělá, taková děvčica do nepohody oplývající mnoha výjimečnými talenty. Jediný, kdo mi dělal problém, byl Smolař/Plavec/Alien, v některých momentech mě fakt vytáčel. Ale tak to nejspíš muselo být, aby mu zůstal punc tajemnosti.

Knize ale nemůžu dát plný počet za zbytečnou zdlouhavost. Hlavně konec mi přišel až moc rozvolněný. U Hlídek mi to ani moc nevadilo, ale tady už jsem se modlila, ať jsem ve finiši.

4 22.07.2017

Některé postřehy byly velmi trefné, a to především ty od Miloše. Přišlo mi, že oroduje za všechny chlapy světa. Že je prostě takový ťunťulín a je mi to moc sympatické. :)

Michelle se snažila o lehkost a vtip a místy jako dobrý, ale některé její příspěvky rozhodně nemusely být tak vulgární.

Rovněž se blížím věkové skupině autorů, takže hlavně v Milošovi vidím svého muže, na což jsem ho upozornila, a společně jsme se bavili o to víc. :-D

4 02.07.2017

Oblíbená knížka mojí mamči, takže jsem ji četla v rámci výzvy. Já thrillery moc často nevyhledávám, a když už, tak si vybírám velice pečlivě. V tomto případě můžu děkovat mamčině dobrému vkusu.

Příběh byl velmi zajímavý a líbilo se mi lékařské prostředí - jde vidět, že se autor vyzná a využívá i své odborné znalosti. Čtení mi rychle ubíhalo, děj byl dynamický, bez zbytečných kliček jdete rovnou do cíle. Závěr je velice akční a skvěle vygradovaný.

Co mi trošilinku vadilo, byl trochu klišoidní popis hlavních představitelů. Všichni byli nádherní, nesmírně chytří, případně namakaní frajeři bez bázně a hany. Takový staromilský přístup k hrdinům, který už se v dnešní době příliš nenosí. :) A co se týče vztahů, tak se chovali jako puberťáci. :-D

Určitě si ale od pana Goldberga ještě něco přečtu, stojí to opravdu za to.

4 29.06.2017

Uteklo to, ani nevím jak. Ale vykreslení světa mě nějak nepřesvědčilo a ani mi neučarovalo. Atticus je celkem sympaťák, ale docela mě iritoval Oberon nadržený po francouzských pudlicích.

Příběh je dobře napsaný, ale očekávala jsem od něj něco jiného. Možná někdy v budoucnu zkusím druhý díl. Prý je lepší. :)

4 30.05.2017

Skvělá záležitost! Miluju styl psaní a černý humor pana Moora. A od té doby, co jsme si pořídili domů baseta, mu přezdíváme Veselín. :-D

4 11.05.2017

Čekala jsem od toho úplně, ale úplně něco jiného. Ovšem nemůžu říct, že jsem zklamaná, ba naopak! Děj byl u první povídky trošičku slabší, o to víc překvapily jednotlivé zvraty. Z druhé části jsem měla husí kůži a dost mě zamrzela jistá ztráta. A u třetí jsem se skvěle bavila, i když naši milí hrdinové dostávali pěkně na zadel. Každopádně mi řádsky přirostli k srdci, takže jsem hnedle rozčetla druhý díl a jsem zvědavá, do jakého průšvihu se zase dostanou.

4 05.05.2017