elenai komentáře u knih

Oblíbená knížka mojí mamči, takže jsem ji četla v rámci výzvy. Já thrillery moc často nevyhledávám, a když už, tak si vybírám velice pečlivě. V tomto případě můžu děkovat mamčině dobrému vkusu.

Příběh byl velmi zajímavý a líbilo se mi lékařské prostředí - jde vidět, že se autor vyzná a využívá i své odborné znalosti. Čtení mi rychle ubíhalo, děj byl dynamický, bez zbytečných kliček jdete rovnou do cíle. Závěr je velice akční a skvěle vygradovaný.

Co mi trošilinku vadilo, byl trochu klišoidní popis hlavních představitelů. Všichni byli nádherní, nesmírně chytří, případně namakaní frajeři bez bázně a hany. Takový staromilský přístup k hrdinům, který už se v dnešní době příliš nenosí. :) A co se týče vztahů, tak se chovali jako puberťáci. :-D

Určitě si ale od pana Goldberga ještě něco přečtu, stojí to opravdu za to.

4 29.06.2017

Já se na tu knížku tak strašně těšila. A zhruba z poloviny se moje očekávání naplnilo. Příběh je temný, krutý a pochmurný, přesně jak má postapo být. Radost a štěstí aby člověk pohledal. Arťomovi jsem držela palce, dostal se do tolika neskutečně nebezpečných situací, až jsem si říkala, jak se z toho sakra dostane. Jindy mu ale všechno prošlo příliš hladce - pan autor několikrát využil starého principu deus ex machina. Dokud Arťom putoval do Polis, byla jsem napnutá jak kšandy. Pak se to ale nějak zvrtlo a bavilo mě to čím dál tím méně. A konec mě definitivně udolal.

Kvalita psaní Glukhovského je velice kolísavá a nevím, jestli si kdy budu chtít přečíst pokračování. Zároveň mě mrzela absence nějaké výraznější ženské hrdinky. Ženy se objevovaly velice zřídka, a to buď jako slabé a bezvýrazné postavičky, anebo jako mrtvoly.

8 27.06.2017

Zakletou Ellu znám jako film s Anne Hathaway a Hughem Dancym. Je to takový milý film, na který se ráda podívám, když je v televizi. Z knihy si ale moc nezval. Ta je totiž úplně jiná, i když také milá, a Ella je hodně sympatická dívka. Ale docela dost mě zklamalo, že autorka originální příběh pohřbila takovým vykrádáním jisté známé pohádky.

5 24.06.2017

Má nejoblíbenější kniha od Tolkiena. Je nejepičtější, nejrozsáhlejší a také nejsmutnější. Obsahuje plno úžasných příběhů a taky ukazuje, že i elfové mají spoustu kostlivců ve skříni. Ráda se ke knize vracím, pokaždé k nějakému jinému příběhu, ale nejčastěji asi k Túrinovi a Tuorovi. A když to tak píšu a vzpomínám, mám chuť si zase Silmarillion vytáhnout z knihovny... Ano, jdu na to! *IN LOVE*

12 22.06.2017

Přistupovala jsem ke knize s velkou obezřetností, ale byla jsem velmi mile překvapená. Začátek je, pravda, trochu pomalejší, člověk má problém vcítit se do postav. Ovšem od nějaké padesáté stránky to byla jízda! Všechny ty časové roviny, ta spletitost, vztahy mezi postavami, super! Na konci všechno dokonale zapadlo do sebe. Pravdou je, že autorka nechává čtenáře dost tápat a taky si člověk musí hodně domýšlet, ale to je na tom to kouzelné. Můžete si vytvořit svou představu o tom, jak to nakonec dopadlo. Já tedy sice moc nejsem fandou otevřených konců, ale k téhle knize mi to prostě sedí.

7 22.06.2017

Můj první román od Careyho a myslím, že ne poslední. Postapo tematika patří mezi mé oblíbené, takže jsem si knihu s chutí přečetla a rozhodně nelituju. Příběh je dynamický, pořád se něco děje, akorát některé ženské postavy byly fakt na facku, tedy kromě Melanie. :-D

7 18.06.2017

Dva mí oblíbení autoři spojili své síly a vytvořily naprosto geniální text se dvěma ikonickými postavami - jednou božsky naivní a druhou ďábelsky vtipnou. Azirafala a Crowleyho si nelze nezamilovat, a kdykoliv mám trudnou náladu, otevřu Dobrá znamení a přečtu si jejich úvodní rozhovor. To prostě nemá chybu!

Celkově je děj dost předvídatelný, ale to vúbec nevadí. Někdy je cesta důležitější než cíl. :-) A tady ta je neskutečná jízda. Jen je třeba mít trošku nadhled, protože pánové to umí rozjet, a pokud čtenář trochu nezná dílo obou, může jen kroutit hlavou nad tím, jaká je to hovadina.

11 14.06.2017

Mé první setkání s Dorotou Masłowskou a je to tak půl na půl. O ději zde nemůže být příliš řeč, hlavní hrdinka Farah je spíše antihrdinkou a ani vás nenapadne ji třeba politovat, nene. Co jsem si naopak užívala, bylo jazykové zpracování, struktura textu a snové pasáže. Možná někdy v budoucnu zkusím ještě něco dalšího z autorčiny tvorby, ale jsem moc ráda, že kniha nepřesáhla 150 stran - tato délka je tak akorát na vstřebání moderní polské literatury.

5 12.06.2017

Pan Čapek zcela právem patří mezi největší spisovatele nejen české, ale i světové literatury. Jeho prostřednictvím jazyk krásně plyne a člověka těší číst každé slovo.

14 10.06.2017

Na knihu jsem narazila čistě náhodně v nějaké diskuzi o dětech. Nejdřív jsem si říkala, že je to blbost a že mi to v mojí situaci určitě nepomůže (sedmileté dcerce se totiž dost změnilo chování vůči mně a manželovi a začalo nás to dost iritovat), ale tak těch 250 korun není moc, že jo. A za přečtení nic nedám. Ajaj, jak šeredně jsem se spletla! A jsem za to ráda. Ono to totiž opravdu funguje!

5 08.06.2017

Moc pěkné pohádky, které inspirovaly další autory. Čtení této sbírky mi bylo potěchou pro mou dětskou dušičku.

7 07.06.2017

Uteklo to, ani nevím jak. Ale vykreslení světa mě nějak nepřesvědčilo a ani mi neučarovalo. Atticus je celkem sympaťák, ale docela mě iritoval Oberon nadržený po francouzských pudlicích.

Příběh je dobře napsaný, ale očekávala jsem od něj něco jiného. Možná někdy v budoucnu zkusím druhý díl. Prý je lepší. :)

4 30.05.2017

Já jsem na rozdíl od Garaguna ráda, že parta Vukovazdských dostala trochu oraz. :) Povídky se mi četly jedna báseň a skvěle jsem se bavila. Hlášky některých byly naprosto skvělé, ačkoliv, pravda, sem tam se opakovaly, ale stále byly trefné a na správném místě.

První povídka byla taková, hm, vztahová. :) Co si budeme povídat, Meoda jako jediná (polo)ženská na tu bandu testosteronu prostě nestačila, takže jsem ty tři svérázné děvčice uvítala. Druhou bych označila za klasickou dobrodružku, ovšem stále velmi kvalitně napsanou. Možná se mi nakonec líbila asi nejvíc z těch tří. A třetí povídka zaváněla survival hororem. Když jsem ji četla, tak nejraději pod peřinou a v teplíčku, protože to, co tam bylo popsáno, to fakt nechceš. U třetí povídky mě rovněž mrzela absence hned několika postav a konec mohl být rovněž trochu propracovanější. Takhle si člověk řekne, hm, dobrý, a co dál? Bude ještě něco?!

A ono bude, přátelé! A já se hrozně těším na čtvrtý díl! (Mám to potvrzeno přímo od pana Kravčíka). Zároveň bych ráda vyzdvihla nejen text samotný, ale i práci redaktorů, ilustrátorů a grafika. Letopisy se v knihovničce krásně vyjímají a hodně zvažuju, že si pořídím i mapu.

3 22.05.2017

Začátek byl takový rozvláčný, ale potom děj nabral spád a grády. Příběhy byly plné překvapení a autor se s hrdiny opravdu vůbec nemazlí. Stejně jako Vukogvazdskou družinu, tak i mě konec dost sebral, a proto jsem se hned pustila do třetího dílu, abych mohla s Rinvitem a Lopinem (mí oblíbenci) dojít nějakého šťastného konce. Snad... Možná... Doufám... A jestli jednou budu mít loď, bude se zovat Vykuřpytel!

3 15.05.2017

Kniha, kterou tradičně již několik let otevřu v tom předvánočním šrumci a nechám si namáhat bránici. Báječná oddychovka, která skloubila dvě má oblíbená témata - zombie a anděly. Jo, a dala bych si Snickers!

6 11.05.2017

Skvělá záležitost! Miluju styl psaní a černý humor pana Moora. A od té doby, co jsme si pořídili domů baseta, mu přezdíváme Veselín. :-D

4 11.05.2017

Čekala jsem, že se dozvím něco nového, ale je to popravdě jen omílání informací z předchozího titulu Digitální demence.

3 11.05.2017

Kniha se četla velmi dobře, ale jak již bylo uvedeno, nemohu se také zbavit dojmu, že je Manfred Spitzer až příliš radikální. Digitální technologie jsou součástí běžného života populace 21. století a je třeba se s tím smířit. Poté už záleží pouze na nás, do jaké míry si je vpustíme do života.

7 11.05.2017

Pro studenty informační vědy je tato kniha povinnost. Skvěle napsané, ale opravdu se člověk musí soustředit, aby mu neušly souvislosti. Doporučuji!

3 11.05.2017

Čekala jsem od toho úplně, ale úplně něco jiného. Ovšem nemůžu říct, že jsem zklamaná, ba naopak! Děj byl u první povídky trošičku slabší, o to víc překvapily jednotlivé zvraty. Z druhé části jsem měla husí kůži a dost mě zamrzela jistá ztráta. A u třetí jsem se skvěle bavila, i když naši milí hrdinové dostávali pěkně na zadel. Každopádně mi řádsky přirostli k srdci, takže jsem hnedle rozčetla druhý díl a jsem zvědavá, do jakého průšvihu se zase dostanou.

4 05.05.2017