Dorrinka komentáře u knih

Kniha mě od počátku oslovila víc, než jsem u tak "provařeného" titulu čekala. Líbil se mi lehký, čtivý styl, kterým autor popisoval svůj duchovní zápas se sebou samotným. Bohužel, musím říct, že poslední tři kapitoly mi knížku naprosto znechutily. To vážně prošel celou tu cestu, aby poznání využil k lacinému hodnocení a kritizování jiných lidí? Jako vážně... A má to druhý díl, kde se tohleto odnaučuje? :-D Víte, pro hlupáka každý hloupý, jak říkala Forrestova máma...

2 13.02.2017

Věcná a stručná publikace, uspořádaná přehledně a prakticky. Nicméně formou podání poměrně nezáživná, pokud se chcete u čtení i trochu pobavit, doporučit se určitě nedá. K rychlému prostudování tématu je ale velmi vhodná.

09.02.2017

Pro mne byla kniha hlavně o tom, že běh dějin je vždy krutý k bezbranným jednotlivcům, že nevinní se stávají tichou obětí. Ale na druhou stanu snad ještě více o tom, že osud oběti může člověku pomoci zlomit silná touha žít a důvod proč žít, proč jít dál, proč zapomenout nebo prožité překonat. V tomto asi bude knihu každý vnímat jinak, ale pro mne jako největší tragédie života hlavní hrdinky nevyzníval samotný odsun a následné události, ale to, jak s tím vším ona naložila, jak po tom, co by se dalo říct, že obstála a uhájila svou důstojnost, zatrpkla a nechala se polámat. Mocné, působivé.

12 09.02.2017

Kniha se mi líbila, obsahem i formou. Někdy bylo na mě sarkasmu a ironie až moc, ale oceňuji, že autor "vytáhl na světlo" černý humor rodičů dětí s postižením.

1 09.09.2016

Už kvůli možnosti číst znova (a znova a znova a znova) knihy, jako je tahle, se vyplatí mít dětičky. Napínavé od začátku do konce. Doporučuji!

5 03.09.2016

Někdy se hodí podlehnout vábivému volání bestselleru a někdy prostě ne. A toto je jeden z těch přehmatů - autorka od první do poslední stránky opakuje stále jednu myšlenku opentlenou asi deseti ustálenými frázemi. To by ještě tak nevadilo, v knize o úklidu to snad ani nepřekvapí. Na pováženou je, jaké očividné pitomosti se zde omílají. To prostě nemůže fungovat. No, dobře může pokud nesdílíte pokoj se sourozencem, nebydlíte se spolubydlící, nesestěhovali jste se právě s partnerem, nemáte malé dítě (nedej bože víc malých dětí), nemáte velké dítě, nemáte dospívající dítě, nejezdí k vám dospělá dcera s partnerem, nejezdí k vám vnoučata... No, atd. Navíc, proč to ta ženská valí vše do pytlů na odpadky? To je nějaká obsese? Je tolik elegantnějších, vynalézavějších, ekonomičtějších, ekologičtějších a dobročinnějších způsobů... Brutální část o vyhazování knih mi rozhoupala žlučník asi nejvíc. Vyhodit knihu se rovná vraždě, nenávratně to kazí karmu a v příštím životě se stanete autorem bezduchých knih, jako je tahle (kterou tak jedinou můžete vyhodit beztrestně). K úklidu vážně není třeba psát knihy, stačí si zapamatovat, že na smetí se musí se smetákem, to říkala už Forrestova máma...

Ať si říká kdo chce, co chce, já mám Aňu ráda (prostě jen tak, ale za tuhle knížku ještě víc). Její postřehy a názory krásně rezonují s tím, co žiju a s tím, co si o životě myslím, když mám čas nad ním přemýšlet. Je hezké číst dvě tři kapitolky denně, zejména v situacích, kdy vám usne dítě, manžel i pes a vy si sednete s dvojkou vína na deku mezi dětské hračky a nohy si podložíte pořádným komínem prádla na žehlení.

6 10.06.2016

Dala jsem se do čtení s velkou vervou, první dvě třetiny přečtla za den a pak... Pak jsem se nemohla na ten zbytek odhodlat, nechtělo se mi a radši jsem listovala časopisem. Zjistila jsem totiž, že kniha nikam nespěje. Nemluvím teď o tom, co by se konvenčně dalo nazvat "děj", ale spíš o vnitřním obsahu, o směřování hlavní myšlenky díla. To tu úplně chybí. Autor vrší zkazky bez hlubší logiky (a někdy zcela bez obsahu, co si budeme nalhávat) a zdá se, že jediným cílem je snaha poněkud prvoplánově dojmout. Abyste mne, vážení čtenáři, nechápali špatně Samota není špatná knížka, má světlé okamžiky, úsměvné ostrůvky ve vlnách patosu. Škoda, že vrchol zažijeme už ve čtvrtině knihy v příběhu o vysloužilém sportovním komentátorovi, protože právě zde se autor jedinkrát blýskne vtipem a důmyslnou gradací k pointě.

1 09.06.2016

Hlavní motivací k výběru téhle knihy pro mě byla čtenářská výzva, jinak je to kus žánrem i stylem dost odlišný od mého průměru i od mých oddychových guilty pleasures. Ale jsem ráda, že jsem po ní sáhla, četla se snadno a rychle, ale na rozdíl od jiných "rychloknih" po ní nezůstala nepříjemná pachuť nehotového. Místy mě malilinko rozčilovala autorčina světoborná americká hlubokomyslnost v situacích, kdy by si soudná Evropanka řekla prostě jen "ach jo" a dál nekomentovala.

1 28.05.2016

Když jsem si na záložce přečetla, že Ztrácení je považováno za jeden z nejlepších amerických románů, po vzoru Jiráskova Koziny jsem si pomyslela "hyň sa hukáže" a šupla knížku do kabelky. A samozřejmě jsem začínala číst s notnou skepsí (tss, MNĚ bude někdo říkat, co je dobrý román...), ale veškeré pochyby padly nejpozději na desáté stránce. Nejedná se o nic tak skromného jako jeden z nejlepších románů, je to dokonalý román. Magický realismus bez magie a naturalismus bez krutosti. Pro mne jedna z mála knih, kde jsem se s hrdinkou ztotožnila úplně, takže katarze jako víno. Doporučuji číst pomalu, jako když se pije hodně hodně hutná horká čokoláda.

4 24.05.2016

No dobře - mám čtenářské oddechové období a tenhle druh čtiva je můj osobní překlad výrazu guilty pleasure. Takže po přečtení tohoto klenotu dívčí knihovničky jsem zcela spokojená. Objektivně je na knize nejvíc zajímavé to, že se nedozvíte naprosto nic o Francouzkách (protože to, co tam stojí, nemůže žádný Evropan americké autorce spolknout), ale dozvíte se prakticky úplně všechno o Američankách.

2 07.05.2016

Kniha se mi po obsahové stránce docela líbila, hlavně na začátku první části, která popisuje vývoj módy a stylu v prvních třech dekádách 20. století. Myslím, že je zde dobře patrná erudice autorky v oblasti výtvarného umění a vůbec kulturního dění té doby. Naopak u popisu subkultur a jejich způsobu oblékání jsou popisy lehce zmatené co se týče časového zařazení a místy i úplně nepřesné ve vztahu k vývoji na hudební scéně, se kterou souvisejí. Ale v kontextu široce pojaté historie módy v uplynulých 120 letech jsou to maličkosti... Poslední oddíl knihy, srovnávající různé tvůrce a módní tendence, byl na můj vkus někdy příliš šablonovitý, místy zde úplně zanikla hlavní myšlenka kapitoly.
Co se na knize naopak ocenit nedá, je grafické zpracování. U publikace o módě a stylu bych čekala něco víc... šmrncovního.

04.05.2016

Půjčila jsem tu knížku mé mamince na přání. A protože schopnost ukázněně dočítat knihy v rozumném časovém horizontu se v naší rodině vyskytla v první generaci až u mne, už mě štvalo, jak se ubohá kniha stále někde válí a záložka se v ní nikam neposouvá atd. Inu, oddychové čtení, sympatické tím, že vyvrací populární mýty typu "Francouzky necvičí v tělocvičně" nebo "Francouzky snědí, co je napadne, ale tak geniálně, že nepřiberou". Jako v každé podobné knize se autorka vlastně stále opakuje jak kolovrátek, ale zas tak to neva, pokud knížku čtete, když se zrovna snažíte v kočárku udrncat mimino (protože pak nemáte pocit že marníte čas). Jen místy zamrzí ten překlad, hlavně v momentech, kdy lehce nepochopíte, co chtěl básník říci, a tak si představíte větu v originálním znění a ejhle - on je to vtip! Škoda toho, ale jinak bezproblémová oddychovka.

29.04.2016

Běžně moc ráda píšu komentáře květnatě a podrobně. Ale tady to nejde. Jedna z nejlepších knih, co jsem kdy četla. Tečka.

4 27.04.2016

Mám hloupý, hloupý, HLOUPÝ zvyk dočítat všechno, v tomhle případě jsem ho měla porušit! Dobře, chvilku (přesně asi po stranu 64) jsem se bavila tím, jak moc je ta knížka špatná, ale pak už to byl boj o život. Hrdina idiot, hrdinky afektované běhny, děj ODPAD bez špetky logiky. Kniha přímo srší vtipem, až na to že není ani trochu vtipná, protože autor strašně tlačil na pilu, aby hrdinovi vecpal do úst co nejvíc siláckých hlášek... V pubertě mě úspěšně minula pochybná série Mládí v hajzlu, dnes za to děkuju všem svatým. Knihu vřele doporučuju před plánovanou sebevraždou.

Svižné a čtivé, krásné plynulé pokračování prvního dílu, které navnadí na díl následující. Už aby to bylo... A zdaleka to není jen teenagerská fantasy, jak by kniha mohla na první pohled působit.

1 25.02.2016

Doporučuji všem, které by na první pohled odrazovalo téma knihy, aby neváhali a četli. Jedná se o příběh nesmírně temný, protože je o vytahování kostlivců ze skříně. A mnohoznačný, protože nikdo se nemůže dozvědět vše.

6 13.02.2016

Čekala jsem asi něco jako pseudohistorický román, a tak jsem byla chvilku rozčarovaná, že vlastně čtu normální červenou knihovnu, ale když jsem si zvykla, musím říct - na červenou knihovnu dost dobré. Čtivé, napínavé a v rámci žánru originální. Pravda, osobně bych nemusela konzumovat feministické názory hlavní hrdinky v tak vysoké koncentraci, ale krom tohoto po obsahové stránce příjemná oddychovka, skvělé čtení ke kojení. Jen vám kniha nesmí upadnout na dítě :-)

1 23.01.2016