Dějiny lásky
kniha od: Nicole Krauss
Román jedné z trojice nejvýraznějších mladých amerických spisovatelů (vedle Davea Eggerse a Jonathana Safrona Foera). Nestává se často, aby teprve druhý román sotva třicetileté ženy budil pozornost měsíce před svým vydáním. Dějiny lásky, osudy hned několika postav zasazené do současného New Yorku a vracející se do doby 2. světové války, nezapřou hořký humor a gradaci napětí točícího se hlavně kolem ztraceného rukopisu – všechny tyto motivy patří k nezaměnitelným poznávacím znamením vytříbeného stylu samotné autorky. Židovští prarodiče Nicole Kraussové pocházeli ze čtyř různých států; Dějiny lásky jsou tedy nejen brilantní verzí amerického přistěhovaleckého příběhu, ale svým rozpětím, inspirací a ambicemi i románem kosmopolitním. Nebo ještě spíše tím, co slibuje titul: dějinami lásky.... celý text
Literatura světová , Romány
Vydáno: 2006 , Argo
Originální název:
The History of Love , 2005
více info...
Komentáře (44)
Komentáře 44 Recenze 3


Pekná knižka, prečítaná za jeden deň, takže som sa v jednotlivých linkách až tak nestrácala. Vyzdvihla by som tu najmä hlavnú postavu príbehu. Leo Gursky v celej svojej tragickej osamelosti je veľmi uveriteľný a sympatický starý pán, už dávno som so žiadnou literárnou postavou tak nesúcitila... Možno by bolo lepšie viac popracovať s touto postavou, miesto, podľa mňa, zbytočného komplikovania deja ďalšími linkami, aj keď chápem, čo tým autorka sledovala. Len výsledok vyznieva trocha rozpačito.


Jedna z knih, kde jsem se chvíli smutně díval na prázdný list a bylo mi líto, že už je konec.


Tohle je přesně jedna z těch knih, která má zvláštní styl. Mezitím, co u nějakých knih je odkládám, protože nevím, co se tam děje a tím pádem mě nebaví, toto je endemický případ toho, kdy nevím, co se děje, ale kupodivu mě to baví. Může za to asi délka díla, případně styl autorčina podpisu v díle, ale zcela subjektivně mluvím o tom, že pokud bych shrnul případ, nedal bych to na víc než dva řádky. Ovšem nic to nemění na upřímném užití knihy. Ahoj, Jíťo.


Na začiatku som ju chcela odložiť nedočítanú. Nevedela som sa orientovať v tých prelínajúcich sa príbehoch. Nič nedávalo zmysel, pôsobilo to na mňa chaoticky, komplikovane, zamotane. Ani na konci knihy som niektoré spojitosti nepochopila. Ale musím uznať, že príbeh lásky Almy a Lea je krásny a smutný. Postava Lea bola príliš deprimujúca, išla z nej osamelosť. Na konci knihy som však zistila ako moc bol skutočne osamelý. Týmto koncom ma autorka dostala, pretože som to absolútne nečakala.
Táto kniha je určená pre náročnejšieho čitateľa, alebo len ja som proste nepochopila jej posolstvo. Pre mňa to bolo príliš.


Tolik jsem Leovi záviděla Bruna - než jsem s hrůzou pochopila, že ho mám ...
Nepamatuji si, že bych kdy předtím četla knihu, která by tak výstižně popisovala osamělost.
Leo, nevím jak to lépe vyjádřit, kdybych tě někdy opravdu potkala, pokusila bych se tě obejmout a pak bych jen vedle tebe mlčela.


Kniha Dejiny lásky je svojou osobitou formou spracovania určená skôr pre náročnejších čitateľov.
Obyčajne si podobné knihy vychutnávam, ale v tomto prípade prelínanie rôznych prvkov, postáv, štýlov rozprávania alebo časových línii zapôsobilo na mňa prekombinovane a často som strácala orientáciu hlavne vo vzťahoch medzi postavami.
Inak je to román o nezabudnuteľnej láske, o rodine, priateľstve, o hľadaní, ale i o utrpení, či dokonca holokauste....


Kniha se mi dostala do ruky náhodou. V první řadě mě zaujala volba a vytříbenost slov, jimiž autorka barvitě a poutavě popisuje proudy myšlenek a niterných pocitů hlavních postav. Tyto atributy zasazené do příběhu o lásce s jejími strastmi i krásami, jej činí jedinečným a také mnohovrstevnatým. Proto může být zpočátku náročnější na orientaci ve zdánlivě různých dějových rovinách, avšak s ubývajícími stránkami se začnou útržky dějových linek protínat a skládat v celistvý literární obraz.


Náročné na orientaci, ale nemohla jsem se odtrhnout. Bylo to celé takové milé, poetické, kouzelné.


Veľmi zvláštne písaná kniha. Bez nejakého deja. Avšak svojou atypickosťou bude pre mňa už navždy nezabudnuteľná.


Možná kvůli anotaci, která superlativy nešetří, jsem částečně zklamaná... přišlo mi to překombinované, přehnané (hlavně v případě dětských pasáží) - ostatně celá střední část je špatně čitelná, nejen kvůli obtížné orientaci v postavách. Doporučuji raději jinou autorčinu knihu - Velký dům.


Nicole Krauss mě opět přesvědčila, že opomíjet ženské autorky je chybou. Často čtu spíše mužské autory, ale jak se ukazuje, dobrý autor či autorka dokáží napsat velmi dobře pocity a myšlení ať již muže či ženy. A vlastně myslím, že tak se vynikající spisovatel/ka pozná, že se dokáže dostat do míst a hlubin uvažování a představit si a popsat to i přesto, že tam nikdy být nemohl/a. Dějiny krásy jsou ódou na život, který se skládá z lásky stejně tak jako z utrpení a bolestí. Leo Gursky pro mě zůstává jednou z nejlepších literárních postav, snad se s ním ještě někdy někde na tom literárním políčku setkám.


odkládám v polovině, je mi z toho smutno, tak jsem se na knihu těšila. ale nechápu ji, není mi sympatická, hraje si na něco, co není.


Nic podobného jsem dlouho nečetla a jsem nadšená. Ačkoliv na začátku jsem uvažovala, zda knihu vůbec dočtu, špatně se mi orientovalo v postavách, po polovině jsem se nemohla odtrhnout a musela ji dočíst na jeden zátah. Vše se krásně a pomalu odkrývá a konec je prostě příjemný :-)
Navíc ocení každý, kdo rád čte o židovských předválečných imigrantech v Americe.


Osudy polských Židů vylíčené jen tak mimochodem. Tak jako se v životě dozvídáme zásadní věci mezi řádky. A přitom myslím šlo knize především o to - ukázat jak holokaust poznamenal životy těch, co ho zažili, ale i jejich potomků. Nenásilně, zajímavě napsáno - pokud bych ovšem nedávno nečetla Příšerně nahlas a neuvěřitelně blízko od Jonathana Safrona Foera a nepřišlo mi to jako přes kopírák. Stylem, pocity, postavami. Možná měli manželé vydat svoje knihy jako dvojice.


Láska v mnoha podobách, holocaust, pátrání po tajemství zvláštní knihy - přesně ingredience na uvzdychaný kýčovitý románek pro ženy, kterými se pulty knihlupců poslední dobou jen hemží. Ale tahle knížka je úplně jiná. Prostý příběh bez překombinovaných efektních zvratů, kterému na napětí dodává postupné rozplétání z několika pohledů. Citlivé, dojemné, opravdové, bez tlačení na pilu a snahy šokovat.


Po prvním přečtení znovu opakuji. Snaha o pomalejší tempo není korunována úspěchem. Opět se hltavě ženu příběhem, několika příběhy, k jejich překvapivým vyvrcholením.


Prílišné očakávania vedia skaziť čitateľský zážitok a tak to bolo aj v mojím prípade s touto knihou. Na začiatku, alebo skôr do trištvrtiny knihy som mala chaos v postavách, až na konci sa mi všetko dalo tak nejako dokopy. Príbeh každej z postáv bol zaujímavý, ukazoval síce len určitý úsek života, občas nám autorka ukáže niečo z minulosti no pre mňa to bolo málo. Krásne myšlienky, krásne postavy ale škoda že sa to nespojilo v nejakom hutnejšom, detailnejšom príbehu.


Kniha, která hladí laskavým tónem vyprávění, hravostí fantazie ...ale jejíž příběh samotný tak nenáročný není, zpočátku spletitý a nepřehledný, jeho nitky se jen pozvolna odmotávají a je dobré být neustále ve střehu a nepropást žádnou zdánlivě nevýznamnou zmínku (jinak nezbývá než neustále listovat nazpět jako já), aby všechny dílky skládačky mohly na konci pečlivě dosednout na svá místa.
Čtenář, kterému nevadí být otevřen i nereálným, romanticky pohádkovým konstrukcím, si může vychutnat její svět bez negativních postav, svět, kde vedle lidí ochotných přijímat skutečnost takovou jaká je, příběhy tkají svou představivostí věční snílci jako Leo a Vrabčák.
Hodně milá kniha s něžně poetickou atmosférou.


Nie som si úplne istá čo napísať o tejto knihe.
Veľmi sa mi páčil začiatok a hneď som si obľúbila Leovu postavu. Pripadal mi úplne skutočný. Stredná časť ma strašne nudila. Moc som nepochopila potrebu pre niektoré Almine kapitoly a nemohla som sa dočkať až knihu dočítam (a nie z toho dobrého dôvodu). Ale na konci bola kniha znovu úžasná. Cez slzy som nič nevidela. Niektoré časti boli naozaj krásne, hlboko a citlivo napísané.
Dokončiť tút knihu ma stálo kopec námahy. Ale som rada že som si ju prečítala.


Jedna z mála knih, která mě rozplakala. Přestože si myslím, že autorka hraje (trochu lacině) na vybuzení čtenářovy sentimentality, moje hodnocení ukazuje, že jí to vychází.


Skvelý príbeh. Prepletený až tak, že som rozmýšľala, a to som už mala prečítanú dobrú polovicu, či sa nejako vôbec vyrieši.
Viete, čo mi to pripomínalo? Príšerne nahlas a neuveriteľne blízko od Foera. Nebol to až taký wau efekt ako pri Foerovi, lebo som knihu čítala s prestávkami a riešila niečo, čo ma odpútavalo od deja, tak som sa 100% nesústredila. Ale bolo to fajn. Páčila sa mi grafická úprava, aj viditeľné delenie textu štýlom, ktorý odzrkadľoval každú postavu. Páčili sa mi retrospektívne momentky, kde sa spomínala doba zo začiatku 2. sv. vojny, židovstvo a Alma. A zároveň som zbožňovala pátranie mladučkej Almy po svojej dávnej menovkyni, jej bráško, ktorý hľadal svoj zmysel života v Bohu, a aj myšlienkové pochody starého pána, ktorý celý život opodiaľ sledoval život svojho syna. A áno, samozrejme aj osudy tajomnej knihy Dejiny lásky. Tvorili ju poetické opisy rôznych „dôb” v dejinách ľudstva a lásky všeobecne, vymyslené spôsoby, akým sa ľudské bytosti k sebe snažili priblížiť. Nie, nebolo to nič skazené, práve naopak, veľmi lyricky opísané a krásne. Keby som však začala citovať, tak sem prepíšem 3/4 knihy . Takže, ak máte chuť na niečo pokojné a láskavé, skúste za začítať do Dejín lásky. Keď nájdete kapitoly, čo nepatria k hlavnému príbehu, zastavte sa a vychutnajte si ich. O mužovi zo skla, o dobe mlčania, alebo: City nie sú také staré ako čas, a tak podobne...


Kniha, kdy na konci listujete prázdnými listy a říkáte si → PROČ-MI-TO-DĚLÁŠ? KDE-JE-TEN-VÝZNAM? CO-JSI-MI-TÍM-CHTĚLA-ŘÍCT?
Musela jsem se na chvíli vydýchat a říct si: "To je v pořádku Evičko, život taky nemá význam."
Ovšem: Kniha není život!
Pojďme raději zpátky na začátek. Od prvních slov jsem Dějiny lásky milovala. Nejen knihu hlavní, ale také stejnojmennou knihu, o které se uvnitř tak trochu píše. Může, prosím, Krauss vydat tuto knihu z knihy samostatně? Milovala jsem každou mini kapitolu! O gestech, o lidech ze skla, o písku. Krása! Vydání takové knihy bych považovala za životní a naprosto kultovní záležitost. Ovšem také z knihy hlavní jsem si vypsala enormní množství úryvků a citací. Zkrátka - pokud se rozhodnete začít číst, čeká vás velká nádhera! A také spousta zvláštně provázaných postav. Doporučuji si kreslit pavouka nebo číst na čtečce, já musela neustále lovit v paměti - nebyl náhodou tento pán ze strany 120 i na straně 10? A pokud ano, v jaké souvislosti? Miliony otázek. V průběhu čtení, na konci čtení a ne vždy v úplně pozitivním slova smyslu.Poslední část knihy ve mě svými nahodilostmi a možná i nesmyslnostmi velkou část lásky zabila.
Příběh nakonec hodnotím za 3 - jako dobrý.
Ovšem všechno ostatní na 5 minimálně - dostáváme krásný průměr 4, dávám tedy 4. Ale trochu se zlobím! Celou dobu jsem čekala, že se s knížkou rozejdeme jako nové nejlepší kamarádky.
Každopádně po další knize od Krauss sáhnu zcela určitě.
I kdyby to mělo být jen kvůli tomu stylu psaní.


Něco úplně jiného, než jsem čekal - hlavně jsem nepředpokládal, že hlavním hrdinou knihy s takovým názvem může být, když to řeknu nehezky, stařec nad hrobem. Přesto jsem z této knížky nadšený. Je to krásný příběh o nenaplněné lásce a životních ztrátách, navzdory tomu ale ani trochu nepůsobí depresivně. A postava Lea Gurského i obě dvě další hlavní, pro změnu dětské, postavy mi doslova učarovaly. Příběh sám je pak jako napínavá detektivka (i když se přiznám, že některé detaily mi stále zůstaly trochu nejasné).


Není to lehké čtení, vyžaduje se soustředit kvůli změnám v čase /více hrdinů, atd., ale kniha se mi opravdu hodně líbila. Vlastně to pro mě bylo obrovské překvapení, jak mne kniha nadchla a jak silný pocit ve mně zanechala. Bylo zde pár opravdu moc pěkných nápadů a závěr je vynikající. Ztotožňuji se s názorem odejana, ta to trefila přesně.


Běžně moc ráda píšu komentáře květnatě a podrobně. Ale tady to nejde. Jedna z nejlepších knih, co jsem kdy četla. Tečka.


Pořádně zamotaný příběh, který, ač působivý, si ke mně až tak silnou cestičku dojmů a emocí neprošlapal. Velký problém mi dělaly jednotlivé pasáže, promluvy a vyprávění různých postav, které jsem od sebe měla problém rozlišit. A ještě jedna věc mi vadila: autorka povýšila spojku ALE na funkci vět. Ne, že bych tuto pěknou českou spojku neměla ráda. Ale. Mi to vadilo. Děsně!
Štítky knihy
Židé láska zfilmováno americká literatura USA (Spojené státy americké) psychologické romány černý humor osamělost přistěhovalci, imigranti
Autorovy další knížky
2006 | ![]() |
2012 | ![]() |
2009 | ![]() |
2018 | ![]() |
2021 | ![]() |
Kniha Dějiny lásky je v
Právě čtených | 5x |
Přečtených | 277x |
Čtenářské výzvě | 17x |
Doporučených | 38x |
Knihotéce | 125x |
Chystám se číst | 188x |
Chci si koupit | 21x |
dalších seznamech | 3x |