Disease
komentáře u knih
Hodiny z kostí
David Mitchell
Mitchell jak ho máme rádi. Nic pro čtenáře přímočarých příběhů.
Na hranici zákona
Will Bryant
Tak trochu jiný western. K této knize se rád vracím, i když taková bomba jako Muž se srdcem kovboje to není.
Spisovatel jako povolání
Haruki Murakami
Není to nějak zvlášť poučné, spíš taková "cesta do hlubin spisovatelovy duše", ale je to napsané zábavnou formou, takže se to čte v pohodě, lépe než některé jeho v poslední době u nás vydané romány.
Sněhulák
Jo Nesbø
I napodruhé v pohodě, ačkoliv jsem si vzpomněl, kdo byl syčák. Ale teda ten Plísňař? Že by pokus o filosofický přesah?
Červenka
Jo Nesbø
Sice se to na pár místech trochu táhne, ale celková prokomponovanost je parádní.
Výlet pana Broučka do XV. století
Svatopluk Čech
V době studií jsem tuhle knihu samozřejně jakožto povinnou četbu programově ignoroval. O to větší teď bylo mé překvapení, jak byl Svatopluk Čech vtipný.
Podivná knihovna
Haruki Murakami
Podobně jako u Spánku lze hodnotit přidanou hodnotu v podobě ilustrací, jinak běžná povídka, která by mě v povídkové sbírce příliš nezaujala.
Národní satanista
Erlend Erichsen
Místy nechtěně legrační. Nejvíce mě bavily pasáže z přírody, tam i překladatel věděl, o co jde.
Klub nenapravitelných optimistů
Jean-Michel Guenassia
Relativně dlouho už jsem nečetl tak komplexní román, který by se četl prakticky sám.
Zlodějka příběhů
Michaela Klevisová
Nějak mě to klevisovské panoptikum trochu nudí, hlavně proto, že autorka píše dost polopaticky a stylisticky neobratně, hlavně dialogy. Dám si pauzu a později zkusím něco novějšího.
Promlčení
Jiří Březina
Jako detektivka to nefunguje, protože to žádná detektivka není. Jako čtení do tramvaje v pohodě.
První osoba jednotného čísla
Haruki Murakami
Nejlepší povídková sbírka od Murakamiho, navzdory tomu, že působí jako fragmenty, které se mu nevešly do románu (nebo možná právě proto).
Tancuj, tancuj, tancuj
Haruki Murakami
Už je tu znát, že se Murakami "našel". Na Kafku nebo Wonderland to nemá, ale solidní to je.
O Pavlovi
Daňa Horáková (p)
Ze začátku jsem se bál, že to bude pouze jakési erratum k Juráčkovým deníkům. Naštěstí se tu píše i o disidentech a emigrantech, což vlastně pro mě bylo zajímavější. Navzdory slušné stylistice to ale je "pouze" vypsání se z traumatu, takže kniha je nejdůležitější pro autorku.
Noční rozhodnutí
Ed Brubaker
Slabší než předchozí dva díly. Asi kvůli tomu, že se tu podepsala snaha "udělat to jinak" a také ty kraťasy holt nejsou tak propracované. Jako doplnění předchozích příběhů ale v pohodě.
Mezi dvěma ohni
Martin Goffa
Výborně popsaná korupční aféra, nicméně v rámci Goffy to není to nejlepší.
Cesta
Jack London
Jak říkal Oscar Wilde, knihy nejsou morální nebo nemorální, ale dobré nebo špatné. Hodnotím tedy knihu, nikoliv morální hodnoty vagabundů. A kniha se povedla, i když na plnou palbu to není. Palec nahoru paní překladatelce. I když slangové výrazy jsou trochu napříč subkulturami a lokalitami (občas brněnský hantec, občas se hanykuje hantýres ze Žižkova), asi to lépe nešlo.
Kulový blesk
Liou Cch'-sin
Nedočteno, vzdal jsem to někde na 90+ stránce, takže nehodnoceno. Přišlo mi to literárně i vědecky někde na úrovni J. M. Trosky a přece jen už mi není 12. Díky lazarovi za terminus technicus WikiBrak, to naprosto sedí.
Pondělí začíná v sobotu
Arkadij Strugackij
Chvíli je to zábavné, nicméně časem se ta absurdita přejí. Holt bratři Strugačtí nejsou Bulgakov.
Vděk
Delphine de Vigan
Vážné téma, ovšem napsané tak zlehka a čtivě, že jsem to slupnul jak malinu. Oceňuji, že de Vigan dokáže napsat o stáří tak, že se u toho člověk nemusí zmítat v depresích.