Denaille Denaille komentáře u knih

☰ menu

Měsíční píseň Měsíční píseň Patricia Briggs

Zase něco jiného od všech přeupírovaných a přeEdwardovaných fantasy knížek. Originální pojetí světa s nadpřirozenými bytostmi. A taky tak trochu detektivní fantasy s hezkým Sherlokem Holmesem v podobě kojota.

15.02.2011 5 z 5


Ódinovo dítě Ódinovo dítě Siri Pettersen

Asi jsem někde udělala chybu... Když jsem viděla tu pečeť "nejlepší norská fantasy"... říkala jsem si, že to bude něco o vikincích. :D , což by mě moc nebralo. Takže jsem byla celkem příjemně překvapená, že obsah knihy je úplně o něčem jiném. Není to žádná pecka, ale poměrně příjemná fantasy, která ač s mladou hrdinkou, tak i mě celkem oslovila. A jsem ráda, že se to nestočilo do klasického love trianglu. Nicéně spousta věcí se mi zdála trochu nedomyšlenená nebo až příliš uspěchaná. Na konci knihy jsem zmateně listovala zpět, jestli jsem náhodou nějakých pár stránek nepřeskočila, protože po dlouhém a vláčném rozepisování se konec zcvrknul do pár stránek a já netušila, kdo a jak se vlstně dostal k závěrečné bitvě. Pár hvězdiček to celkovému hodnocení ubralo.

29.12.2018 3 z 5


Z ohně a papíru Z ohně a papíru Rachel Caine (p)

Pro mě asi největší objev tohoto roku. Líbí se mi nápad, styl vyprávění i to, jak se vše vyvíjí. Rozuzlení některých věcí šlo možná v druhém dílu až moc hladce..., včetně odpouštění některých činů hlavních postav. Ale téma, kterým se kniha zabývá je tak složité, že zacházet do podrobností a komplikovat tak linku celého děje by bylo v tomto případě na škodu.

16.11.2018 5 z 5


Jaro rebelů Jaro rebelů Morgan Rhodes (p)

Přišla jsem na to, v čem je chyba. Jsou to ty kapitoly z pohledu více postav, co mi brání se ihned v začátku do knihy pořádně dostat. Po pár stránkách totiž máte pocit, že je to nuda a nejradši byste to vzdali, ale stejně jako u prvního dílu se to vše rozjede o pár stránek dál.
Ale co mě štve nejvíc je vlastně to, že nevím, jak to skončí... fakt ten zbytek nevydají?

16.05.2017 3 z 5


Archiv Archiv Victoria Schwab

Archiv mě příjemně překvapil, i když začátek byl z mé strany trochu rozpačitý. Dějová linie a rozuzlení zase tak moc ne, což mi trochu vadí. Ale vážně jen trochu.
Příběh jako takový byl zajímavý, nevšední. Naprosto dokonale byly promyšleny úryvky vzpomínek na dědečka, které korespondovali s přítomností a bez nich bych dala si tak tři hvězdy.

04.05.2017 5 z 5


Šeptající lebka Šeptající lebka Jonathan Stroud

Druhý díl mě nezklamal, naopak možná ještě více překvapil než ten první, ačkoliv jsem si byla opět padouchem docela jistá, do poslední stránky jsem byla na pochybách. Jde o skvělé detektivní příběhy s nádechem hororu, které momentálně vnucuju mojí náctileté sestře. A mít děti kolem deseti let, tak to nutím i jim. :D Jediné mínus má počet vydaných knih této série, pár mi jich ještě chybí.

23.02.2017 5 z 5


Prachožrouti Prachožrouti Paolo Bacigalupi

Příjemné počtení. Obsahem spíše pro mladší čtenáře, než jsem já, ale i tak oceňuji zajímavý nápad. Námořnické fantasy to bylo vždycky moje, tak snad se to v dalších dílech posune tímto směrem. Dýchá to stejnou atmosférou jako Dívka na klíček.

03.01.2017 4 z 5


Tokijský ghúl 1 Tokijský ghúl 1 Sui Išida (p)

"Drápy" je asi poněkud nešťastný překlad, ale nad tím se člověk pozastaví až když začne přemýšlet, jak se mu to vlastně líbí. Já jsem si mangu koupila poté, co jsem viděla anime. A byla to taková ta chvíle, kdy se mi nechtělo začít číst nic dlouhého, protože už jsem cítila, že každou chvílí usnu, kdy jsem se pustila do TG. A nakonec jsem otevřela i druhý díl, protože mě to chytlo i přesto, že děj dávno znám.
Byl to takový pokus o zavedení nové mangy do knihovničky (držet krok s již vycházejícími tituly by pokladnička neunesla) a myslím, že vyšel a budu doplňovat.

27.12.2016 5 z 5


Veřejné mínění, image a metody public relations Veřejné mínění, image a metody public relations Jaroslav Kohout

Sice starší, ale myslím, že stále aktuální kniha. Velmi příjemně se četla, žádné zbytečně odborné výrazy a přesto řekla co má.

10.05.2016 4 z 5


Hlas nože Hlas nože Patrick Ness

Velmi zajímavá kniha, ačkoliv mi trvalo dlouho, než jsem ji přečetla. Je to spíše "klučičí" četba, ale i mě (holku) to celkem zaujalo a líbí se mi nápad. Má ale sem tam díry, které nejsou až tak napínavé a čtivé, nebylo to pro mě žádné "wau", ale narozdíl od jiných knih jsem si i po dlouhých čtecích pauzách pamatovala podrobné informace k ději a mohla jsem tak navázat tam, kde jsem skončila, aniž bych si musela číst něco znovu. To se mi zase tak často nestává. Příběh se dokáže dostat pod kůži, což je asi nejsilnější stránkou knihy.

09.03.2015 4 z 5


Peklo Peklo Jasutaka Cucui

Posmrtný život... to je moje parketa. Takže Peklo jsem otevřela s dost velký očekáváním. A i když to nebylo úplně podle mých představ, nemohla jsem být zklamaná. Japonská literatura mě vždycky něčím dostane. Ať už je to zcela jiný pohled na věc nebo autorův styl. Je tu ovšem ten problém, že to nesedne každému. Se jmény jsem neměla nijak velký problém, dalo se v tom orientovat.
Tenhle nápor nových postav mě ještě více navodil do takového snového pekla, kde se realita mísila se smrtí třikrát tolik, takže to nevidím jako nevýhodu.

02.08.2013 4 z 5


Lhář 4 Lhář 4 Jakub Ćwiek

Řekněme, že závěr a celkové rozuzlení trochu zklamalo. Nebylo tak majestátné, jak by se k Lháři hodilo, ale nakonec člověk musí uznat, že to byl logický závěr a poslední pokus o to, dát těm čtyřem knihám nějaký smysl a možná filosofickou myšlenku.
Jestli se to povedlo si netroufám říct. Mě to tak docela přišlo. Ale tentokrát jsem se ani tak nesoustředila na závěr jako spíš na tu výplň celého příběhu. Bylo to vtipné, napínavé a charaktery postav mě budou dlouho při mém studiu pronásledovat (religionistika). :D
Prostě jsem si s tímto autorem kápla do noty a na nějakou dobu bude mou modlou, než jeho post vystřídá někdo lepší. Možná to nebude tak brzy.

20.06.2013 5 z 5


Lhář 3 Lhář 3 Jakub Ćwiek

Dobře, uznávám, že tahle kniha možná není tak dobrá jako její dva předchůdci, přesto je to pořád skvělé. Teprve teď jsem měla pocit, že čtu ucelený příběh. Co se týče první a druhé knihy, měla jsem pocit, že čtu samostatné povídky, které ke konci nějakým záhadným způsobem dají jedno story, což se mi zdálo velmi zajímavé a originální. Právě tohle nějak zmizelo. Lhář naštěstí zůstal stále stejný.
A kdybych byla lépe informovaná a věděla, že se objeví i Lucifer, dávno by kniha stála v mojí knihovničce (stejně jako první a druhý díl.)
Obdivuji ale, že si kniha stále uchovává smysluplnost a působí velmi jednoduše, ačkoliv se nám podává na talíří hned několik mytologických postav z různých sfér náboženství a mýtů (zase jich několik přibylo). Opravdu jich tam není málo a přestože každá z nich patří do zcela jiného kulturního zázemí, autorovi se podařilo je nacpat do jednoho. Do našeho moderního světa. A podotýkám, že brilantně.

22.05.2013 4 z 5


Dva týdny s královnou Dva týdny s královnou Morris Gleitzman

Tuhle knihu jsem četla někdy ve čtvrté třídě na základce, kdy mě rozbrečela snad hned třetí stránka. To, že jsem si ji po deseti letech přečetla znovu na množství probrečených kapesníků moc nezměnilo. Je to kniha pro děti, ale fakt, že jsem ji i v mém věku stále propadla buď něco svědčí o mé osobnosti (jo, jsem trochu citlivka) nebo na té knize opravdu něco bude. A kdyby ne, tak kniha pro děti je to skvělá, i když se zaobírá až moc smutným tématem.

12.01.2013 5 z 5


Jméno větru I. Jméno větru I. Patrick Rothfuss

Knihy jsem si koupila před rokem a doteď nechápu, proč jsem tak dlouho čekala na to, abych si je přečetla. V poslední době na mě všude kouká YA fantasy, takže jsem byla ráda za změnu a s radostí se ponořila do klasické hrdinské fantasy. Kvothe hned na začátku vypadal slibně, čekala jsem úžasného hrdinu a vida, on z něho byl nakonec obyčejný kluk, která má jen o něco lepší hlavu než ostatní. Také způsob vyprávění na mě zapůsobil celkem originálně, jelikož začátek sliboval něco jiného.
Také jsem byla překvapená některými vtipnými scénami. Pokus Kvotheho dostat Mistra Elodina se zrvrtl v něco nečekaného. :D A naprosto jsem si oblíbila jeho přítele Sima. Ten se mi dostal pod kůži při Kvotheho vystoupení v Eolianu.
Autor se zdá se nechal inspirovat bohatým studentským životem a také je jasné, že k hudbě bude mít vřelý vztah.
Přesto mám pocit, že to pravé začne až s dalším pokračováním v knize Strach moudrého muže... a že se na to dost těším.

01.08.2012 5 z 5


Stříbrná relikvie Stříbrná relikvie Patricia Briggs

Série Mercedes Thompson je už mezi čtenáři YA literatury známým dílem. Úžasné prostředí i detektivní zápletka jsou originálním nápadem a navíc fantasticky zpracovaným pro všechny možné věkové kategorie. Věřím, že bych to dokázala číst jako náctiletá i jako mamina s břichem, která občas ráda "vypne" a na chvíli si odpočine u nějaké dobré knížky.
Hlavně poslední stránky jsem se připitoměle culila a zaklapla knihu s pocitem, že jsem pedasátiletá ženská, která právě dočetla něco děsně romantického a zatím jí u ucha chrápe manžel, z pod peřiny se mu vyvaluje pořádný pivní sval a tak si poslední stránky otevře znovu a dá si opáčko. :D

Tenhle díl se mi zatím líbil nejvíc. Mercy už se vzpamatovala z traumatického zážitku, který ji nedovoloval užívat si s Adamem, ale na druhou stranu se objevil mnohem větší problém - smečka.

13.01.2012 5 z 5


Zkřížené hnáty Zkřížené hnáty Patricia Briggs

Čas, který uběhl od přečtení třetího dílu, se mi snažil namluvit, že jde jen o průměrné fantasy knížky. Dokonce jsem se zastyděla, že mě něco takového vůbec napadlo.
Kam se na tohle hrabe Hugner Games nebo Smečku...
Opravdu si myslím, že se autorce podařilo stvořit něco nového, neokoukaného a opravdu smysluplného. Po těch šílených love story a neuvěřitelně spletitých trojúhlenících jsem si konečně mohla pošmáknout nad dějem, kde hlavní hrdinka neřeší, koho si sakra vybrat, ale má v tom jasno. Postavy a jejich charaktery jsou přesně dané, víte, kde je v příběhu jejich místo. A především je vám jasné, proč a co dělají.
Jediný nedostatek už tady někdo vzpomenul a to neustálé opakování. Ale už je to dost dlouho, co jsem četla poslední díl a byla jsem ráda, že věci byly znovu průběžně vzpomínány, protože jsem si je opravdu nepamatovala a takhle jsem se snáze dostala do obrazu.

28.11.2011 5 z 5


Meluzína, dívka jménem Ema Meluzína, dívka jménem Ema Ondřej Netík

Přiznávám, že jsem knihu četla hodně dávno, ale stále si pamatuji, jak mě dostala. Přesně takový druh fantasy prostě miluju.
I přesto, že jsem neznala první díl jsem se nakonec odhodlala číst a nešlo toho litovat. Spolu s knihou Daň Peklu je tohle moje srdcovka a doufám, že seženu i další knihy.
Tenhle český autor je pro mě v naší zemi prostě jednička...

15.11.2011 5 z 5


Médeia Médeia Eurípidés ze Salamíny

Jediný záblesk jakéhosi zamyšlení ve mě vyvolal osud Medei pouze na základě seriálu Lovci duchů. Chlapci se potýkali s duchem ženy, která po cestě stopovala muže a který byl někdy nevěrný, toho zamordovala. Postupně zjistili, že její manžel jí byl nevěrný a tak zavraždila svoje dvě děti. Když si uvědomila, co udělala, spáchala sebevraždu. Padla tam věta, že se to u některých žen stává běžně. Nevím, nakolik je to pravdivé, ale když jsem četla, nemohla jsem si tyhle dvě věci nespojit.
Nějaký feminismus jsem v tom ani tak necítila. Spíše jako takové psychologické drama... Ať už je to z kteréhokoliv století, je to současné dílo. Hledat v tom vinu muže nebo ženy je zbytečné, protože většinou nesou vinu oba.

12.11.2011 3 z 5


Vzpoura Vzpoura Andrea R. Cremer

Druhý díl je oproti prvnímu opravdu o něco slabší. Tady jsem si hodně uvědomovala tu nesmyslnost toho love story, kdy se Calla nedokáže rozhodnout, zda chce být s Shayem nebo Renem. Přišlo mi to dost laciné a konec tomu všemu nasadil korunu.
Pozitivní jsou určitě nové zvraty v ději a sblížení se se světem Hledačů a objasnění některých záhad ohledně Strážců...
A i přes nedostatky, kterých tam bylo dost jsem ochotna koupit si další díl, jelikož v porovníní se Stmíváním nebo Školou noci je to na úplně jiné úrovni.

24.10.2011 4 z 5