crazyslunicko komentáře u knih
Začátek knihy byl takový nijaký, samý večírek, práce, společenský život atd. Lavinie je velice bohatá a všude bere Luisu sebou. Luisa si však takový život nemůže dovolit a proto neustále pracuje, ale zároveň chodí s Lavinii na večírky. Jsou velké kamarádky a jsou si velice podobné. Pak se, ale něco stane a je oheň na střeše. Luisa udělá něco, aby o společenský život nepřišla a je to dost děsivé a až neuvěřitelné, že dokáže tolik lidí obalamutit. Závěr mě velice překvapil.
Je to takové celé ponuré. Závěr mě překvapil, přesto jsem trochu tušila, že tam něco takového proběhlo. Je mi hrozně líto toho, že spolu sestry přes 30 let nemluvily. Jess mi byla strašně moc protivná. Takový velký špatný negativista, který všechny akorát rozčiluje. Je pořád v práci, aby uživila sebe a svou dceru a přesto ji skoro nezná. Lily je na tom finančně velmi dobře, ale zase žije jen prací a nemá čas na svůj soukromý život což se ji bohužel také vymstí. Kniha nebyla špatná, ale hrozně se to táhlo, bylo tam málo akce a v podstatě to bylo nejzajímavější až na konci.
"Teď ležím na posteli a přemýšlím o tom, jestli je pravda to, co lidi tvrdí - že se skutečně cítíte jinak, když je vám šestnáct. Až do včerejška jsem měla pocit, jako že je všechno jednou dané, jako by už byl celičký můj život rozhodnutý za mě. Ale teď, teď mám pocit, jestli jsem dostatečně odvážná, abych šla ven a popadla ho oběma rukama."
Krásné pohádkové příběhy i ilustrace. Některé pohádky byly na můj vkus hodně krátké, ale vždy se najde nějaké ponaučení. Líbí se mi, že jsou pohádky z celého světa a můžeme si přečíst oblíbené pohádky z Austrálie, Afriky i různých vzdálených částí. Kniha obsahuje i nejoblíbenější české a slovenské pohádky.
Kniha se mi moc líbila. Celine stráví s Patrickem jedině 4 dny svého života a přesto to její život ovlivní do konce života. Přestože spolu nemohli zůstat, tak na něj Celine myslí neustále a moc by si přála se s ním setkat. Již je v manželství s Mikem, který ji vroucně a bezmezně miluje, ale přesto ji to pořád táhne k Patrickovi a neustále ty dva srovnává. Když se však při 10 letém výročí rozběhne za svou první láskou, Mike již není tak tolerantní. Ví, že její místo v srdci nenaplní tolik jako Patrick.
Mika mi bylo hrozně líto. Strašně se snažil udělat Celine šťastnou. Možná, kdyby na Patricka zapomněla, tak by mohlo být všechno jinak. Takhle se ji neustále objevoval ve vzpomínkách na dávnou lásku.
"Kdysi mi někdo řekl, že nic takového jako náhoda neexistuje. Že existuje jen synchronicita. Lidé s podobným vnitřním nastavením se často vydávají podobnými cestami a ty se nakonec sbíhají. Někdy to ale vypadá, že podobná náhodná setkání nejsou důsledkem spřízněných okolností, a někoho ze své minulosti potkáte na místě, kde je přítomnost vás obou tak nepravděpodobná, že si to nedovedete vysvětlit. Ono to ani nejde pochopit. Velmi často jsou totiž věci v životě dílem souhry okolností. Třeba i to, do koho se zamilujete."
"Když ses znovu objevil v mém životě, za jsem v něco uvěřila,". Ale víš co? My dva jsme hezký sen a dost možná bych nejradši spala dál, ale není to teď lepší, než to bylo před všemi těmi lety. To si přiznejme. Jenom jsme zestárli."
"Taky jsem ti měla říct něco, co jsem ti předtím neřekla. Měla jsem ti říct, že tě miluju. Měla jsem k tomu tolik příležitostí, ale nikdy jsem to neudělala..."
"Přesvědčila jsem sama sebe, že ta slova nemůžu říct, protože jsem měla silní pocit, že tě ztratím, ale chci je říct teď, protože je to pravda a vždycky byla a ty bys to měl vědět, i když to určitě nic moc nezmění."
Pro mě je to prvotina od Tima Weavera a moc se mi líbila. Nedokážu si ani představit jaký to pro něj musel být šok, když viděl po 8 letech svou mrtvou manželku na policejní stanici... Staré rány se otvírají a David začne pochybovat o svém zdraví. Opravdu zemřela nebo je David opravdu nemocný a léčí se? Jak je možné, že ta žena ví o jeho životě všechno? Každou maličkost, intimní věci a je jí hodně podobná. Víc asi prozrazovat nechci, abych neprozradila zápletku a nespoilerovala. Každopádně je tenká hranice mezi šílenstvím a normálním životem a je těžké takového člověka poznat..
Některé povídky byly až geniální - prostě perfektní na zamyšlení se zajímavým koncem. Ale některé byly velice slabé.
Nevíce se mi líbila povídka: pohádky a milada.
V pohádkách se jedná o psychickou šikanu ze strany manžela. Ačkoliv ženu nebije, tak jí všechno vyčítá. Nechce od něj odejít kvůli finančnímu zázemí - prostě klasický příběh ze života. Obdivuji co udělala a jak to udělala. Víc prozrazovat nebudu.
Milada - tam je to jiná... Milada má svá soukromá tajemství, které si střeží ve školní kapli. Ke konci, ale zpanikaří a...
"Honza se rozčílil, že mám toho spratka hlídat... To byla poslední kapka. Ríša přece není žádný spratek, je to malé dítě."
"Napadlo mě, jak dlouho bude trvat, než začne řvát i na něj, a v tu chvíli jsem věděla, že musím odejít. Hned. Dřív než z toho Ríša bude mít rozum."
"Teď už je to hotové, mami. M"
Knihu jsem měla v knihovničce schovanou dva roky a konečně jsem se k ní odhodlala. V podstatě je v knize vyobrazené Rusko, tak jaké bylo a jak v něm Romanovci nevědomky žili. Kniha navíc vychází ze skutečných událostí a závěr je opravdu velmi autentický. Začátek je v podstatě klasická červená knihovna a nic podstatného se neděje. Všechno se, ale změní z nástupem nezkušeného syna Mikuláše, který dělá snad všechno obráceně. Závěr je velice dramatický a pro všechny drastický.
"Možná se postupem času Rusko zase vzpamatuje."
"Nakonec, po všech těch odmítnutých přáních, Bůh mou modlitbu vyslyšel. Dopřál mi tenhle jediný zázrak. Nikdy nebudeme zapomenuti."
Ač jsem si myslela o sobě, že o historii toho vím celkem hodně a znám nejznámější krále a královny, tak jsem se hluboce spletla. Některá jména jsem nezaslechla ani z dálky natož o nich něco vědět. Kniha je nabušená vědomostmi a osobnostmi bez rozdílů světadílů. Doplněno o časové osoby a nejvýznamnější životní události konkrétního panovníka. Trvalo mi celkem dlouho než jsem se knihou prokousala neboť jsem se chtěla nového naučit a opravdu těch mne neznámých osobností bylo mnoho...
To je fakt šílený. Jediné dítě a matka ho pošle do Anglie, aby mu zachránila život. Zoufalí lidé, dělají zoufalé činy. Je úžasné, že se cizího dítěte v Anglii ujali a vychovali ho jako své dítě. Kdoví jak by to dopadlo v dnešní době. Trochu mě zmátlo, že neutekli s Miriam a nezačali nový život, ale asi to tenkrát nešlo a hlavně nikdo nevěděl co je vlastně čeká. Koncentrační tábor v Terezíně byl popsán jen okrajově, ale to hlavní tam autorka vypsala - hlad, vši, blechy, nemoci, zima a stovky mrtvých denně. Setkání Evy s Hanou mě velmi dojalo. Ačkoliv to byla temná minulost, tak si tu chvíli spolu aspoň prožily. Vztah s Josefem byl dost zvláštní, takový obchodní, ale poklidný život...
Kniha se mi vcelku líbila. Byla napínavá a měla spád. Jediné co mi vadilo byla hlavní postava - psycholožka, která asi nedokázala číst v lidech a poznat kdy lžou? Jako vážně? Jinak příběh byl hezký - prolínala se minulost s přítomností s její pacientkou a všechno na sebe krásně navazovalo. Konec mě překvapil.
Tak z této knihy jsem byla spíše zklamaná. Chybělo mi tam více akce a 80 % knihy bylo o ničem. Závěr to trošku zlepšil, ale i tak to nebylo nic extra. Sophie mi přišla tak trochu jako důvěřivá naivka a její manžel - škoda mluvit.
Příjemná oddychovka. Zajímavý výběr postav. Rozzuzlení bylo velice překvapivé a nepředpokládala jsem takový konec. Každá z postav měla svůj temný příběh - svoje tajemství - svůj jedinečný život - svoje problémy. Všichni se sejdou v luxusním rezortu na svatbě. Ženy se setkají na baru a svěřují se jedna druhé. Pak se stane vražda a ženy se spojí jako jedna...
"Jestli mi tě mají vzít, užijme si spolu veškerý čas, který nám zbývá."
"Teď se na mě podívejte. Opravdu je tak šťastná, jak tvrdí? Má kožichy, domov a manžela... ale není to jen iluze? "
Tak na tuhle knížku jsem se těšila celý rok jako malá holka. A nakonec jsem musela zpomalit a opravdu si ji přečíst. Hrozně se mi líbil ten nápad. Nora se pokusí spáchat sebevraždu, protože už nemá pro co žít. Něco se, ale zvrtne a ona se octne v půlnoční knihovně a má možnost prožít své vysněné životy - stát se slavnou plavkyní, cestovat atd. Postupně, ale zjišťuje, že její vysněné životy mají spoustu vad na kráse a každé její rozhodnutí pro jiný "lepší" život, ovlivní i život jejího blízkého okolí. Postupně vystřídá několik profesí, ale uvědomí si moc důležitou věc - nikdy nežije svůj život podle sebe, ale podle druhých.
"Životu nemusíš rozumět, stačí ho žít."
"Buďme laskaví k lidem v našem vlastním životě. A z místa, kde jsme občas vzhlédněme, protože ať už stojíme kdekoli, obloha nad námi se táhne donekonečna."
"Kvůli výčitkám se užíráme a chřadneme a připadáme si jako největší nepřítel sebe sama i všech ostatních."
Velice milá knížka pro děti s kouzelnými příběhy medvídka Toma a jeho přátel. Kniha obsahuje krásné ilustrace a zaujme každého. Určitě se k ní budu vracet.
Líbil se mi popis osobní asistentky/sekretářky - nenápadná šedá myš, na které stojí všechno. Ví o všem co se ve firmě děje, je pravou rukou své šéfové, udržuje tajemství, peče jejím dětem koláčky a jiné soukromé věci. Postupně se její práce stane celým jejím životem. Do doby než dojde na soud a všechno se sesype... Konec byl dost nereálný a děsivý. Možná by byl zajímavý epilog - jak to vlastně dopadlo a zda vyšlo všechno podle plánu.
"Christině bych svěřila vlastní život. I životy svých dětí. Mám Christinu moc ráda - je to někdo, komu věřím."
"Jak snadno pak člověk zapomene, že jsou mezi námi lidé, kteří vedou svůj život, aniž se musí pořád tlačit dopředu, Christine Butherová je jedním z nich. Je to obyčejná žena pocházející ze skromných poměrů, tichá a pokorná, svůj život vede příkladným způsobem. Je tragédie... je tragédie, že takhle slušná, laskavá žena se ocitla před soudem. Je to zrůdné překroucení spravedlnosti."
"Na světe by mělo být víc takových Christin Butcherových. Je to spořádaná žena, která se ocitla uprostřed smršti obvinění a falešných a nepodložených nařčení, a to jen proot, že dělala svou práci."
"Jako kdyby tě celé ty roky držela v zajetí a vymývala ti mozek."
Velice příjemné čtení. Taková jednohubka. V jednu chvíli si myslíte, že víte kdo je padouch a najednou je prostě zase všechno jinak.
"I potom všem cítím pod nohama pevnou půdu - poprvé po hodně dlouhé době. Jako bych měla konečně v plicích kyslík a v srdci naději. Říká se tomu myslím druhá šance."
Krásné pohádky, ale i básničky a říkanky.
Až se zas sluníčko vytratí z oblohy,
až vítr zafouká, zesmutní svět,
zešedne ulice, mraky se rozpláčí,
najdi si pastelky, sedni si ke stolu!
Po dlouhé době thriller a velice podařený. Stella je od mala vnímaná jako ta problematická dcera faráře a advokátky. Snadno se dostává do špatné společnosti a do problémů. Když na ni padne obvinění ohledně vraždy, v podstatě to nikoho nepřekvapuje. Zatímco hnije ve vazbě, snaží se ji její otec sehnat alibi...
Jenže co se vlastně stalo? Co se ten večer odehrálo?? A Proč Amina mlčí?
Kniha velké osobnosti - britské panovnice Alžběty II. Popisuje její život ještě než se narodila a pak postupně její dětství a pak život po korunovaci. Chtěla se vdát z lásky a učinila tak. Vzala si svou životní lásku prince Philipa. Začátek vlády nebyl nijak jednoduchý a do toho se jim povedlo počít 4 děti. Kniha popisuje i jejich panství a všechny ministry, se kterými Alžběta II. spolupracovala. V knize je i lehká zmínka o princezně Dianě, Williamovi a Kate a v neposlední řadě o Meghan a Harrym. Kniha nás odkazuje i na filmy o královně a slavném seriálu Koruna (neviděla jsem ani jedno). Takovou osobnost už asi nic nepřekoná. Byla to ikona Anglie. Prožila velice dlouhý, bohatý, naplněný život ve jménu Anglie.
"Byla to pro nás výzva, ale pokusy, omyly a získávání zkušeností jsme, jak věřím, dosáhli rozumného rozdělení rolí a dobré rovnováhy mezi našimi individuálními a společenskými zájmy." řekl Princ Philipp.
Princ William o ní řekl: " Dokáže skvěle naslouchat. Pokud máte nějaký problém, je ráda, když se s ní o něj podělíte, a bude se vám snažit pomoci.. jen vám nikdy neřekne, co máte dělat. Vaše úspěchy jsou vaší zásluhou a selhání můžete dávat za vinu zase jen sobě."
"Viděl jsem, jak se umí obořit na své pejsky, když dělají neplechu... to se jí snažím nechodit na oči."
Pro mě je to vlastně druhá kniha od autora. První byla hra o trůny, ale bohužel jsem ji nedočetla. Lekla jsem se množství postav a taky se kniha trochu vzdalovala od seriálu, který jsem sledovala a nechtěla jsem si kazit chuť? Každopádně tato kniha je úplně jiná. Popisuje rod Targaryenů od krále Aegona Dobyvatele a líčí postupně všechny vládce železného trůnu a s nimi jejich slavné bitvy a osobní či rodinný život. Nejvíce mě však zaujala část, kde začíná vláda Viseryse a řeší následníka, neboť nemá chlapského potomka, ale pouze svou dceru Rhaenys Targaryen. Postupně se to však celé zamotává, když se znovu ožení s Alicient a ta mu začne rodit chlapce. Tak trochu jsem doufala, že Rhaenys bude žít se svým strýcem Daemonem, kterého zbožňuje, ale o tom později. Slavný tanec draků byla pěkná jatka. Nevím co bylo horší, jestli to jak se postupně zabíjeli navzájem nebo to jak na sebe vymýšleli nejrůznější intriky a upalovali se zaživa. A pokud něco takového prožijete, tak se nedivím, že to na některých přeživších nechalo následky. Spíš jsem se divila, že tohle někdo přežil, ale to by nemohly pokračovat hrou o trůny. Překvapil mě konec knihy a to jak se všichni kolem snažili, aby vše fungovalo bez válek a míru. To velice obdivuji. Postav bylo tak akorát. Dalo se v tom orientovat a na to jak je kniha obsáhlá, tak se četla lehce.
"Byl jsem blázen, ale nikdy tak velký blázen, abych s tím bláznem zůstal."
"Drahý bratře," řekla, "doufala jsem, že jsi mrtvý."
"Máš přednost," odpověděl *****. "Jsi starší."
Kniha měla spád a člověk se u ní odreaguje.