Kéž bych ti to dokázala říct

11. května

Jsem matka a kniha mě semlela. Semlela mě tak, že i po jejím přečtení jsem dlouho seděla a přemýšlela a po tvářích se mi koulely slzy jako hrachy... Asi jsem udělala chybu, že jsem knihu neodlozila ve chvíli, kdy se v příběhu objevila Zoe... Nedoporučuji číst matkám. Je to síla

36 02. ledna

Je to takové celé ponuré. Závěr mě překvapil, přesto jsem trochu tušila, že tam něco takového proběhlo. Je mi hrozně líto toho, že spolu sestry přes 30 let nemluvily. Jess mi byla strašně moc protivná. Takový velký špatný negativista, který všechny akorát rozčiluje. Je pořád v práci, aby uživila sebe a svou dceru a přesto ji skoro nezná. Lily je na tom finančně velmi dobře, ale zase žije jen prací a nemá čas na svůj soukromý život což se ji bohužel také vymstí. Kniha nebyla špatná, ale hrozně se to táhlo, bylo tam málo akce a v podstatě to bylo nejzajímavější až na konci.

"Teď ležím na posteli a přemýšlím o tom, jestli je pravda to, co lidi tvrdí - že se skutečně cítíte jinak, když je vám šestnáct. Až do včerejška jsem měla pocit, jako že je všechno jednou dané, jako by už byl celičký můj život rozhodnutý za mě. Ale teď, teď mám pocit, jestli jsem dostatečně odvážná, abych šla ven a popadla ho oběma rukama."

1 28.12.2022

(+ SPOILER) Encyklopedie katastrofických událostí.
Rakoviny, smrt v rodině minimálně čtyřikrát, přiznání se k jiné sexualitě... No jako....

6 08.12.2022

Poměrně drobná kniha, ale co je v ní tajemství, lásky, nenávisti, a to vše jen proto. že ani členové jedné rodiny nedokáží jeden před druhým říci co jej trápí. To vše nese v sobě dětská dušička, které nikdo nerozumí po celých dlouhých třicet let, až vše skončí matčiným odcházením. Škoda promarněných let mezi sestrami Lily a Jess. Nečekala jsem, že mě kniha náhodně vzatá do ruky, tolik zaujme a potěší.

1 19.08.2022

Příběh o jedné rodině, u které nemoc, činy jednotlivých členů a především neschopnost spolu vzájemně a bez příkras mluvit, domýšlení a vykládání si skutečnosti k obrazu svému zapříčiní, že se na dlouhá léta rozpadne a dohromady ji má slepit opět až nemoc jedné z nich.... podaří se jim najít sílu si vše vzájemně vyříkat, vyslechnout si pravdu a důvody, co je vedlo k jejich jednání?
Na můj vkus trochu rozvleklé s neustálými náznaky, ale přesto čtivé a opět potvrzení pravdy, že lidé by spolu měli vzájemně komunikovat, i když to může mnohdy bolet.

3 18.03.2022

Trochu moc rozvláčné, proto jsem četla tuto knihu docela dlouho. Chvílemi mě přestávala bavit, protože se pořád jen mluvilo o tom, že se něco hrozného stalo, jen jsem čekala, kdy už se to konečně dozvíme. Jak by to asi s touhle rodinou dopadlo, kdyby Audrey neonemocněla? Těch neštěstí tam bylo strašně moc. Kniha může být však dobrým varováním, kam vedou lži a předstírání, domýšlení si a nedůvěra lidí, kteří by si měli být nejblíž a měli by si i nepříjemné věci umět vyříkat. Bohužel se v rodinách často dějí věci, kvůli kterým spolu sourozenci nemluví, kde se vzájemně obviňují a nedokáží se usmířit. Nejvíc paradoxně dokáže ublížit ten, koho máme nejraději. Každý by však měl umět odpustit, protože život je krátký a často může být pozdě litovat. Oceňuji velký cit, s jakým je kniha napsána.

26.10.2021

Přečteno jedním dechem. Obvykle se při čtení nedojímám, ale tady jsem měla skoro slzy v očích. Příběh o bolesti, smrti, smutku, ale i síle a odpuštění.