Cisuna komentáře u knih
Děkuji… přání autorky vyslyšeno. O historii tohoto kraje jsem věděla jen velmi málo a o Šikmém kostelu jsem nikdy neslyšela. Jen díky knížce jsem se začala pídit dál. Skvělá práce a úžasně zpracované příběhy zapomenuté krajiny.
Na knížku jsem se moc těšila, protože příběh je z mých milovaných Krušných hor ale za mne teda obrovské zklamání. Postavy naprosto ploché, žádná nebyla dotažena tak, aby mne její příběh zaujal. Žádné emoce a hloubka. Navíc mám pocit, ze si autor vzal vic než zvládnul. Stačilo by vyprávět příběh tři/čtyř postav, takhle byl každý jen nakousnut a nijak dotáhnut do konce. Začátek děje byl ambiciózní, ale ke konci jakoby autorovi došly síly a vše rychle ukončil. Snad bude Sudetský dům lepší.
První kniha od spisovatelky...celou dobu jsem se těšila na další stránky příběhu. Ale ten konec? Vážně? Nesnáším otevřene konce, a tady mi to přišlo, jak když autorce došel čas na dopsani. Za to hvězda dolu, jinak to byl moc hezky příběh.
Úžasné!! Miluju autorky způsob psaní, jak vše zdánlivě zamotá a potom jednoduše rozbali a vy jen zírate s otevřenou pusou. Nechápu, jak to takhle můze napsat, asi bych k tomu potřebovala nástěnku s hromadou poznámek. Nemam pocit, ze by zadne tajemství nebylo odhaleno, možná dvě nebyla uzavřena úplně, ale na to jsem u paní Třeštíkové zvyklá.
Stařík a Analfabetka naprosto super!!!! Ideální na dovolenou, nechápu, kde autor bere ty nápady. Už se těším na zabijáka.
Nikdy jsem nečetla sladké romány pro ženy ale poslední dobou jsem zjistila, že potřebuji klasickou a těžší literaturu prokládat něčím odlehčeným. Začala jsem na doporučení Greenem, ze kterého jsem se neposadila na zadek ale ani neurazil. Po této knize jsem sáhla namátkou v knihkupectví asi jen kvůli přebalu. Po těch 400 stránkách mě přítel musel 10 minut utěšovat ať nebulím, že je to jen knížka. Prostě přečteno jedním dechem. Od knihy jsem se nemohla odpoutat, pokaždé jsem se těšila až k ní zase usednu. A ten můj hysterický pláč na konci mluví za vše....
Pokud bych měla hodnotit knihu jako literární dílo, tak palec dolů ale životní příběh těch dvou je neskutečný..
Ve chvili, kdy se mi do rukou dostala kniha jsem její blog nečetla. Cetla jsem tedy naprosto neznámý příběh, který mne neovlivňoval nabranymi předchozími sympatiemi či opačne. Nutno říct, ze smysl celého blogu a knihy je naprosto chvályhodny a ji ja za nej děkuji. Pokud bych ale měla hodnotit knihu, trochu mne zklamalo, ze autorka nesla více do hloubky při popisu minulosti, povahy svého muže apod. Možná bych jeho jednání více pochopila. Literárně jsem čekala asi vic ale chapu, ze autorka není spisovatelka a jde tu především o předání zkušenosti.
Je to milý, je to hezký, je to lehce naivní a není to náročný....Ale do týdne už nebudu vědět o čem se psalo. Některé fejetony jsou vtipné ale když ji čtete v kuse, tak zjistíte, že je to samá přeslazená láska, milování světa, života, sám sebe...
Nicméně kniha jako celek je nádherná.
Knihu jsem četla asi v 15 a dodnes, když si na ní vzpomenu, mohla bych ji odvyprávět skoro do detailu. Naprosto mně nadchla a vtáhla. Možná, že právě díky této knížce mně dodnes zajímá historie 2. světové války. Měl by si ji přečíst každý v tom věku...
Upřímná zpověď herečky, která si šla za svým...naivní, hloupá? To si rozhodně nemyslím. Chuť po slávě je silná a je to hodno odsouzeni? Určitě ne. Děkuji paní Baarova a pane Škvorecký.
Předvídatelný konec, možná až moc oddychový příběh. Hlavní hrdinka mi byla hrozně nesympatická. Neustálé vracení se k mrtvému manželovi už mě otravovalo. Pořád jsem si říkala, že knihu odložím ale nerada nedočítám knihy.
Otevřený konec? Vážně? Celou dobu jsem hltala řádky, abych věděla, jak to dopadne a závěr teda zklamání. Nesnáším otevřené konce. Dle předchozích recenzí mrknu i na seriál.
Jelikož jsem ještě nečetla Zmizelou ani Dívku ve vlaku, tak pro mně byla knížka skvělým překvapením. Příběh super, to jakým spádem byla kniha napsaná také. Je to typická knížka na dvě odpoledne, což není úplně pro mně. Ráda žiji s knížkou trochu delší život. Ta hlavní myšlenka ale pro mně nebylo to, jestli být na straně hlavní hrdinky či ne. Jestli jí pochopit. Ale za mně to byla spíš ta komunikace. Proč si něco takového nechat pro sebe, proč nevysvětlit. Na druhé straně manžel - proč nevyslechnout toho druhého, proč mu nedat šanci to vysvětlit. Já si v této knize hlavně potvrdila, jak je důležitá komunikace. Za mně prostě reálné a proto plný počet bodů.
Uf Uf Uf...tvrdý a syrový pohled na skutečnost, kterou nám jiní autoři tu citovaní - Green či Moyesová podávají v ochranné mlze. Naprosto beru autorův přístup k dané situaci. Ničím mně neurážel, snad jen možná překvapil. Nemyslím si, že je na místě soudit někoho, komu umírá jeho druhá polovina a který potřebuje vypadnout od každodenního koloběhu chemoterapií, blití, vynášení hoven atd. Nejsilnější místo pro mně? Nebyla to ta, kdy trávil čas se ženou, kdy se o ní staral a loučil se s ní ale ta chvíle, kdy se loučila se svou dcerou...pak už jen slzy slzy a slzy...
Na čtení jsem se pokaždé moc těšila a i když mi přišel příběh místy pritazeny za vlasy, tak hodnotim rozhodne kladne. Hubert by letěl po týdnu!!!
Asi se mi ještě nestalo, aby mi korektury, tak moc zkazily zážitek z četby. Tímto gratuluji nakladatelství k výběru zaměstnanců.
Rozhodla jsem se číst Harryho příběh postupně, proto nám zatím jen srovnání s prvním Netopýrem. Ale i tak musím říct, že Thajský děj se mi líbil více. Harry tu na mne působil mnohem lépe. Zápletka byla dokonalá. Jen jsem se chvílemi zamotavala v postavách