Charmedka
komentáře u knih
Pýcha a přemlouvání
Jane Austen
K Jane Austen jsem si bohužel zatím moc kladný vztah nevybudovala. Pan Darcy, o kterém mnohé romantické duše sní, pro mě vůbec není romantický hrdina, ale arogantní blbec a celá kniha Pýcha a předsunek ve mně melancholickou náladu také neprobudila, vůbec mi romantická nepřišla. Snad více mě bavila Lady Susan, která naopak tak populární není.
Anna Elliotová neboli Pýcha a přemlouvání je první knihou od Jane Aausten, o které i můžu říct, že mě bavila a čtení jsem si docela užívala. Samozřejmě za to nejvíce může sympatická hlavní hrdinka, ale kniha celkově měla děj, ve kterém se pořád něco dělo a líbila se mi tu ta láska mezi Annou a Frederikem.
Drobná potěšení
Clare Chambers
Kniha sleduje nejen lékařská vyšetření, těch ale upřímně není moc, ale spíše se zaměřuje na soukromý život Jean a život, který ji začíná spojovat s Gretchen. Celé je to hodně nenucené, pozvolné, vztahy se budují pozvolna a netlačí na pilu, ale...působí to kolikrát až nudně, stále to samé dokola a mně chyběla nějaká ta akce či větší napětí.
Téma knihy je opravdu zajímavé a troufám si tvrdit, že i originální, nic podobného jsem ještě nečetla. Na druhou stranu nebudu tvrdit, že se jedná o napínavý příběh, kdy vůbec netušíte, co se bude dít dál. To hlavní rozuzlení mi bylo jasné snad ještě dřív, než jsem se do příběhu pořádně dostala, vlastně nic nečekaného.
Ano, kniha je sem tam milá, někdy depresivní, ale bohužel nemůžu říct, že by mě zasáhla, čekala jsem více a rozhozená jsem byla jen z konce, ten mě dostal.
Psycho II
Robert Bloch
Když jsem se začetla do dvojky, tak jsem byla mile překvapená, začátek v léčebně a následný úprk vygradovaly napínavou atmosféru na maximum, prostě wow. Jenže to nadšená pak trochu opadlo. Kniha napínavá je, o tom žádná, má super tajemný a děsivý nádech a díky opravdu krátkým kapitolám ji ihned zhltnete, ale po útěku z léčebny tam Normana bylo najednou nějak hrozně málo.
Rozuzlení zas bylo super, nebo minimálně hodně nečekané, což chválím, na druhou stranu se opět jedná o knihu, která neurazí, ale ani nenadchne.
Dvakrát za uherský rok
Christina Lauren
Bohužel k postavám jsem si úplně cestu nenašla, přitom jejich charaktery jsou poměrně reálné a autorky hezky poukázaly na to, že vlastně vše není jen černobílé a všichni dělají chyby.
Kniha špatná není, takový průměr, který neurazí, ale ani nenadchne. Sem tam se zasmějete a mě osobně bavily úryvky ze scénáře, které knize trošku přidaly na čtivosti.
Chtíč
J. R. Ward (p)
Popisy všech těch vojenských organizací a kdovíjakých ještě spolků, mi tolik neseděly a nebavily. Je tam toho za mě hodně, stejně tak postav. Těch je série plná a ani u druhého dílu jsem nebyla schopná se zorientovat. Vlastně si pamatují jen dvě hlavní postavy, kolem kterých se točí onen díl. Kniha má spoustu plusů, ale i minusů. Nelze čekat stejnou úroveň, jako má Bratrstvo. Přesto pokud Vám styl psaní J. R. Ward sedí, jděte do toho.
Něco si přej
Karen Rivers
Rozhodně se jedná o orginální příběh a autorka měla dobrý nápad, jenže to krapet celé přepálila, ne krapet, hodně. Celé je to neskutečně moc překombinované, dost se skáče v čase a je to matoucí. Sami vůbec netušíte, co je skutečnost a co ne, kde se v čase zrovna nacházíte a co si myslet. Nesedli mi ani postavy, nezajímavé, Elyse byla otravná a nesmypatická. Bohužel bylo špatně úplně všechno. Čekala jsem alespoň nějaký wow epický konec a ani ten se nekonal.
Černý telefon a další příběhy
Joe Hill (p)
Za mě nejlepší byla povídka Poslední dech, muzeum s doslova posledními dechy. Z toho šel mráz po zádech, přitom nebyla strašidelná, ale ta atmosféra byla dokonalá, ponurá, přitom svým způsobem uklidňující. Za nejhorší považuji Otcovu masku, nepochopila jsem a ještě v ní byla erotika, která mě rušila.
Co povídka, to odlišná kvalita. Některé mě doslova nudily a přišly mi too much, z jiných jsem byla nadšená, ať už příběhem či zakončením.
Rozhodně se nejedná o hororovou sbírku, vyloženě hororových povídek je tu minimum, je to spíše taková kombinace hororu/thrilleru/fantasy a vlastně kdoví čeho ještě, takové fantasmagorie. Za sebe knihu dopuručím a to hlavně díky těm rafinovaným koncům, u kterých jsem ale občas měla chuť začít řvát, že chci rozuzlení.
Dívka na kusy
Kathleen Glasgow
Kniha se čte velmi dobře, je psána z pohledu hlavní hrdinky a v podstatě máte dojem, že čtete její deník. Kapitoly jsou krátké, některé jen na stránku. Autorka omezuje příběh kolem a hodně se zaměřuje na všechny ty myšlenky a pocity, které Charlotte má v hlavě, postupně odkrývá celý její příběh, ale vše stručně, jasně, aby nebyly utlumeny ty pocity beznaděje, strachu a bohužel i nenávisti sama k sobě.
Léto plné neskutečných věcí
Rowan Coleman
Kniha byla velmi miloučká, ale zároveň působila jako čtení pro mladší čtenáře, do dospělého příběhu, který od autorky znám, to mělo trošku dál. Kniha byla svým způsobem naivní, ale nemůžu říct, že by se mi nelíbila, naopak, bavila mě moc.
Ve výsledku je to ale příjemná oddechovka, která zaujme narušeným časoprostorem, rodinným dramatem, ale i láskou a v neposlední řadě Vás rozhodně dojme.
Psycho
Robert Bloch
Kniha je psána velmi jednoduše, věty většinou nejsou rozvinuté, ale autor píše opravdu v jednoduchých větách většinu knihy a já musím říct, že to v tomto případě funguje velmi dobře, protože i ta určitá strohost navodí tu správnou psycho atmosféru.
Vyloženě horor to není, ale jako psychologický thriller, proč ne. Je třeba vzít v potaz i to, že kniha vyšla před více než šedesáti lety. Za mě se jedná o lepší průměr, kdy mě nejvíce dostal konec, ten je wow.
Psí hvězdy
Peter Heller
Kniha není nijak zvlášť akční, hodně se zaměřuje na vnitřní pocity hlavního hrdiny, častokrát působí až velmi melancholicky a dramaticky, což je možná i důvod, proč mi tolik příběh nesedl, asi jsem očekávala více napětí, akce a ne až takový pohled do hlavy.
Co mi dost vadilo a kvůli čemu jsem se i hodně ztrácela, v knize není označená přímá řeč, což je za mě průšvih. Než se tedy dozvíte, zda se jedná o dialog, nebo myšlenky, jste u konce věty či rovnou odstavce.
Dvůr stříbrných plamenů
Sarah J. Maas
Nesta působí velmi bezcitně, chladně a ač se s Cassianem od první chvíle přitahují, dává mu jasně najevo, že vycvik a vše kolem neabsolvuje dobrovolně, Cassiana jen uráží a kope kolem sebe. Vlastně Nesta je naprosto nesnesitelná a povahově hrozná postava, ale já si ji svým způsobem oblíbila, dokonce hodně oblíbila a bavilo mě sledovat, jak se vyvíjí a docela jsem ji i chápala. Autorka se nebála knihu pořádně okořenit, takže o erotické scény tu není vůbec nouze. Je jich spousta, ale vůbec mě nerušily v příběhu, byly super popsané, to erotické napětí dodalo knize ještě větší šmrnc.
Já jsem naprosto nadšená, bavily mě postavy, i to, kam se příběh ubírá a vysvětlení Nestiny moci, velká hitparáda. V knize je všechno, napětí, romantika, akční a krvavější scény, ale i dojemné momenty plné bolesti.
Mihotavé stíny
Patricia Briggs
Vůbec nejsem povídková a bohužel je to vždy při hodnocení povídkových knih znát, vlastně i při tom čtení, protože se hrozně těším, až danou knihu dočtu a budu se moci pustit zas do klasického příběhu.
Za mě asi vůbec nejhezčí byla první povídka Stříbro, která se zaměřila na Briana, Samuela a dokonce i Arianu, sahá tedy hluboko do minulosti. Docela emotivní byla Růže v zimě, příběh o dětské vlkodlačici Kaře.
Ďáblův podíl
J. R. Ward (p)
Věřím, že série nebude pro každého, pokud pamatujete seriál Dynastie, tak přesně taková atmosféra z toho sálá, bohatství, křívdy, nešťastné lásky a lži, vlastně i máte dojem, že se to neodehrává v současnosti, ale pár desítek let zpět, mě to ale překvapivě bavilo.
Osobně je třetí díl za mě ten nejlepší. Četl se skvěle, stránky odsejpaly a tím, jak se blížil závěr a bylo potřeba vyřešit spoustu otázek a záležitostí, tak se jednalo o velmi dojemné a emotivní čtení. Bylo to romantické, zároveň ale i dost bolavé, s emocemi se zde autorka pohrála dokonale, mě dostala.
Pláč zavržených předků
Angela Slatter
Příběh Vás ihned vtáhne do děje, i když jak jsem psala výše, nebyla jsem si jistá, zda vše má být skutečnost, nebo pouze pohádky. Kniha je vyprávěna z pohledu Miren a často se díky příběhům vrací do minulosti.
Wow, ty příběhy jsou neskutečné a knize dodávají nějakou tu přidanou hodnotu. Dokonale do ní sedí, není to jen ztráta času a nezáživné odstavce, ale opravdu něco, co Vás chytne a Vy se tak těšíte na další a další střípky z minulosti.
Mořské panny se v knihách moc nevyskytují a autorka si s tímto tématem poradila bravůrně. Vůbec to nepůsobí jak pohádka pro děti, naopak, je to drsné, krvavé a plné mrtvol.
Čokoládový klub
Carole Matthews
Je to šíleně praštěné a přitažené za vlasy. Autumn, Chantal a Nadia budiž, ty ještě mají reálné životy, kterým i věříte, ale Lucy je vlastně taková Bridget Jonesová, co scéna, to kalamita, smůla a trapasy se jí lepí na paty. K tomu je tak naivní, že máte chuť ji jednu plesknout. Nejvíce sympatická mi byla asi Autumn, která by se rozdala, nebo Nadia, která opravdu řeší závažné problémy, které nejsou nic nemožného, naopak.
Kniha se četla moc dobře, jakmile jsem se začetla, tak stránky plynuly úplně sami. Příběh je velmi oddechový, nic inteligentního a náročnéhé nečekejte, je zábavný, ale asi v něm bylo všeho až moc a trochu bych ubrala.
Chamtivost
J. R. Ward (p)
Jak mám autorku ráda, tak tady jsem měla šílený problém se začíst a docela jsem se obávala, že s knihou strávím hodně času a představa celé série mě děsila. Je ale potřeba se prokousat, v nejhorším rovnou celým dílem.
Ono to není špatné, ale opravdu se špatně začítá. Navíc jsem byla neustále ztracená v postavách kvůli tomu i v ději jsem plavala a určitě to nelze porovnávat s Bratrstvem.
Je tu erotika, vtip, je to vesměs všechno jako v Bratrstvu, ale je to zkrátka jiné. Přesto fanoušky potěší provázanost a odkaz na různé postavy, to mě opravdu těšilo.
Milovat a psát
Lily King
Osobně jsem čekala milý příběh plný psaní, lásky, romantiky a nějakých těch životních pádů a vzestupů. Nemám nic proti ženským románům a jednoduchým příběhům, ale co mi většinou vadí, tak jsou vulgarity, trapný smysl pro humor a bohužel přesně tohle kniha nabízí.
Hlavní hrdinka je nesympatická, nezodpovědná, hloupá a ta láska tady je hodně taková rychlá, aspoň z Oscarovi strany a bohužel nechytne úplně za srdce, postrádám upřímnější romantiku a vášeň.
Dokonalá
Cecelia Ahern
Dystopie miluji, stejně tak různé zvrácené světy, takovéhle čtení si vždy užiju a Cecelia Ahern rozhodně umí psát, takže kniha je zárukou kvality.
Možná byl první díl krapet lepší, ale to už tak bývá, zkrátka nový svět, nové pocity, ale Dokonalá rozhodně nezaostává za Vadnou, to vůbec ne. Navíc když vezmu v potaz, že tohle není běžný autorčin styl, tak ještě větší wow.
Andělský podíl
J. R. Ward (p)
Místo nějakých odpovědí se příběh spíše ještě více zamotává a láká k přečtení posledního dílu. Jak mi ze začátku přišlo, že nejsem úplné cílovka, tak jsem knihu přelouskala během pár dní a příběh si vážně užila a do dalšího se pustila téměř okamžitě.