Drobná potěšení
Clare Chambers
https://www.databazeknih.cz/img/books/49_/499515/bmid_drobna-poteseni-6Fk-499515.png
4
26
16
1957, jihovýchodní předměstí Londýna. Jean Swinneyová je novinářka v místních novinách, zklamaná v lásce a na prahu čtyřicítky žijící v omezeném životě se svou svárlivou matkou: malý život, z něhož není úniku. Když se na redakci obrátí mladá Švýcarka Gretchen Tilburyová a tvrdí, že její dcera je výsledkem panenského porodu, je na Jean, aby zjistila, zda jde o zázrak či podvod. Čím více však Jean pátrá, tím více se její život podivně (a ne nepříjemně) proplétá s životem Tilburyových: Gretchen je nyní její přítelkyní a její svérázná a okouzlující dcera Margaret jakýmsi náhradním dítětem. Příběh, který zkoumá pro noviny, však stále více způsobuje temné vlny v životě všech. A přesto se Jean nedokáže přimět k tomu, aby zavrhla šanci konečně okusit štěstí... Ale bude třeba zaplatit vysokou cenu.... celý text
Přidat komentář
V množství knih vydaných ročně v naší republice se tahle nenápadná kniha asi ztratí, a to je škoda. Nejde o strhující příběh, navíc děj se odehrává v Anglii v 60. letech, ale přesto je to zajímavé čtení. (Určitě k němu přispěl i kvalitní překlad, i když hned na s. 14 jsem narazila na špatnou shodu podmětu s přísudkem, ale to je opravdu detail.) A to zdaleka nemám na mysli pouze ono důkazní řízení ohledně případné partenogeneze, mnohem zajímavější mi připadá život hlavní hrdinky, Jean Swinneyové.
Na tehdejší poměry emancipovaná žena, zaměstnaná v redakci místního časopisu, která žije život druhé dcery - té, která se nevdala a která proto pečuje o stárnoucí, poměrně rozmazlenou matku. Nudný život, bez vyhlídky na vlastní rodinu či na kariérní postup, ale Clare Chambersová dokáže tuhle nezáživnost a stereotyp podat velmi čtivě, aspoň pro mne. A potom se objeví něco, co tento pravidelný rytmus pomalu mění a dává životu čtyřicetileté novinářky jiný, nadějeplný směr.
Líbí se mi vsuvky pro hospodyňky; jednu se chystám v dohledné době vyzkoušet. A mile mě překvapil i závěr knihy - čtenáři si vlastně mohou vybrat, podle toho, zda patří do skupiny pesimistů či optimistů . . .
Kniha z povalecne Anglie, ve ktere dej nehraje zas az tak velkou roli. Dej plyne line a pomalu a nez o dej jde v knihe spise o popisy postav, cinnosti a prostredi. Pro nekoho muze byt kniha nudna, pro nekoho prilis popisna. Me vcelku oslovila.
Z knihy mám takové rozporuplné pocity. Na jednu stranu se mi líbil námět a zpracování příběhu, na druhou stranu mi ale přišlo, že je příběh spíš popisný než vyprávěný. Každopádně ale jsem zvyklá, že knihy od nakladatelství Ocelot jsou jiné, zajímavé a řekněme melancholické, i proto jsem si knihu vybrala k recenzi. Příběh se četl hezky, plynul, charaktery postav byly skvěle zpracovány. Bohužel ale ty popisné části mě rušily a zápletka mi v některých pasážích přišla až moc přitažená za vlasy, takže bych knihu hodnotila jako lepší průměr.
Kniha je spíše popisného typu. Autorka tu dlouze popisuje jak prostředí, tak postavy a situace, které se v příběhu odehrávají. Postavy jsou velice zajímavé a hezky vykreslené. Tempo příběhu je spíše pomalejší. Hlavní zápletka je velmi zajímavá a objevují se zde i nepředvídatelné zvraty. Velké plus přikládám dopisům, které si postavy mezi sebou psaly, což knihu příjemně oživilo, ale také zasazení queer tématiky. Knihu bych doporučila spíše starším čtenářům, neboť já sama si ve svých 26 letech nepřišla jako cílová skupina.
Kniha se ke mně dostala formou spolupráce, anotace mě nadchla a já si řekla proč ne. Bohužel ale musím říct, že mě lehce zklamala. Možná, protože nejsem cílovka? Protože nečtu běžně tento žánr? Asi jsem zhýčkaná z YA napínavých knih, ale zde se děj na můj vkus moc táhl a postrádal již zmíněné napětí. Téma bylo velmi zajímavé a má zvědavost mě donutila knihu dočíst. Do čtení jsem se ale občas nutila. Věřím však, že si kniha své čtenáře najde.
Za knihu děkuji megaknihám.
Kniha sleduje nejen lékařská vyšetření, těch ale upřímně není moc, ale spíše se zaměřuje na soukromý život Jean a život, který ji začíná spojovat s Gretchen. Celé je to hodně nenucené, pozvolné, vztahy se budují pozvolna a netlačí na pilu, ale...působí to kolikrát až nudně, stále to samé dokola a mně chyběla nějaká ta akce či větší napětí.
Téma knihy je opravdu zajímavé a troufám si tvrdit, že i originální, nic podobného jsem ještě nečetla. Na druhou stranu nebudu tvrdit, že se jedná o napínavý příběh, kdy vůbec netušíte, co se bude dít dál. To hlavní rozuzlení mi bylo jasné snad ještě dřív, než jsem se do příběhu pořádně dostala, vlastně nic nečekaného.
Ano, kniha je sem tam milá, někdy depresivní, ale bohužel nemůžu říct, že by mě zasáhla, čekala jsem více a rozhozená jsem byla jen z konce, ten mě dostal.
Velice zajímavá a čtivá kniha. Myslela jsem si, že se budu nudit, ale je fakt super.
Obálka se povedla na jedničku, je barevná a pozitivní a zároveň uklidňující. Příběh je tak zajímavě vystavěný, originální a neotřelí děj mne fakt bavil.
Žena na prahu čtyřicítka, pracuje v Londýnských novinách a setkává se se ženou která tvrdí, že její dcera počala zázrakem. Ovšem v roce 1957 velice nepravděpodobné, nebo ne?
Tempo této knihy vás překvapí, utíká jako olympionik a je tam napětí, romantika, běžný život , zápletka a vše vynikajícím a jednoduchým jazykem napsáno.
Mohu za sebe říct, že je to moje nej kniha letošního roku.
Velice vám doporučuji tuto knihu přečíst a také možná darovat, to je už na vás. Jedno je jasné, musí se číst, je velice zajímavá a přitom jednoduchá.
Anotace slibovala zvláštní námět a vůbec jsem nevěděla, co od knížky můžu čekat. Po přečtení jsem nadšená, tohle je titul, který mnozí přejdou bez přemýšlení, ale je to škoda. Téma neposkvrněného početí zpracováno věrohodně s logickým vyústěním. Moc se mi líbil popis života v poválečné Anglii, vylíčení mezilidských a rodinných vztahů a sedl mi styl, kterým je román napsaný, mám takové poklidné příběhy moc ráda.
Kniha má velmi příjemný styl psaní, který není nijak složitý, ale zároveň se čte velmi dobře. Text se zaměřuje spíše na vztahy jednotlivých postav než na popis prostředí, ale když se objeví, tak si lze snadno představit, kde se jednotlivé postavy vyskytují. U některých kapitol jsou drobným zpestřením novinové články, které píše Jean. Bavilo mě sledovat, jak se její životní situace dokážou promítat do novin.
Jean mi jako hlavní hrdinka sedla. Líbilo se mi, jak budovala postupně vztahy s Gretchen a zjišťovala záhadu ohledně panenského početí. Též bylo skvělé, že jsem se dozvěděla i něco ohledně její minulosti.
Nejvíc mě však dorazilo odhalení všeho, co se týkalo panenského početí. Nic takového jsem nečekala a zároveň je to i dost velké tajemství. Upřímně, ještě teď po dočtení knihy nad tím stále přemýšlím. Aby toho nebylo málo, tak poslední kapitola, která je zároveň časově i první kapitolou, tomu dala poslední kapku. Jen jsem si říkala, že to snad není možné a vracela jsem se zpět k první kapitole, abych se ujistila ohledně jedné věci.
Pokud máte rádi příběhy, týkající se špetky tajemna, jež hlavní hrdinka chce odhalit, a zároveň máte rádi příběh s komplikovanými vztahy, pak Drobná potěšení je tou správnou knihou pro vás.
Spolupráce s Megaknihy.
Tahle knížka upřímně dost předčila má očekávání. Maličko jsem se bála, že bude nudná a nebude mě bavit, a to i přesto že mě její námět patrogeneze zaujal (fakt to není ohrané). Ale tyhle obavy se vůbec nevyplnily a jsem fakt ráda, že jsem si to přečetla. Stránky ubíhaly poměrně rychle, jen začátek byl trochu pomalejší. Postavy v knížce mi nepřišly ploché. Bylo vážně hezké číst o myšlenkách hlavní hrdinky a o tom, jak se pomalu mění její vyčerpávající rutina. Našla jsem v knížce i několik zajímavých myšlenek, které stály za označení. Rozuzlení bylo chytře napsané a celkově oceňuji ty zvraty, které nám autorka naservírovala. Není to ten typ knížky, u které byste se vyloženě chytali za pusu a nevěřícně kroutili hlavou, ale i tak jsem byla překvapená. Byla pro mě takovým objemnějším drobným potěšením. Doporučuju jako takovou oddechovou (a po většinu času příjemnou - jsou tam i témata, která by nemusela být příjemná všem) knížku! Zároveň mi přijde skvělý doslov autorky, kde vypráví, jak ji psaní téhle knížky napadlo a jak trvalo, než k tomu opravdu došlo.
Začátek mi přišel takový o ničem a nedokázala jsem se začíst, ale pak se v té knize něco zlomilo, kde mě to začalo bavit. Jean je vlastně novinářka a zjišťuje o životě Gretchen Tilburyové co všechno prožila, když byla v mladém věku v sanatoriu a kde také se stalo to, že tam proběhlo panenské početí. Tohle už je docela zajímavé téma a rozhodně jsem si myslela, že to bude více do hloubky. Bylo tam i něco o životě, žila s Howardem, ale s ním to nebylo ono a právě Jean se do něj zamilovala a konec byl prostě takový na mě moc rychlý.
V knize najdeme i různé dopisy co si psaly. což za mě velké plus. Ale taky takové malé ilustrace třeba právě z novin a nebo takovou křížovku, kterou právě luštil Howard. I přes to knihu hodnotím velice pozitivně a moc se mi líbila, protože vtáhla do děje a rozhodně je to docela zajímavá kniha a právě i téma.
Přečteno za tři dny, prakticky na tři zátahy a moc jsem si to užila. Tohle je jedna z těch knížek, kde si při čtení budete užívat každou stránku, budete se úplně rozplývat mezi řádky a jediné co si budete přát je, aby knížka nikdy neskončila. Autorka to s jazykem opravdu umí a bylo to vidět, četlo se to krásně a slova hladila po duši. Při čtení jsem opravdu měla nádherný pocit a užívala jsem si to. Když jsem od knížky ale odešla, nic moc mě netáhlo zpět. Ano, napsána je krásně, ale abych se ke knížce chtěla vracet a neustále na ní myslet potřebuji k tomu trochu nabitější děj. Tím nechci nic vyčítat, vůbec mi nevadilo, že tady byl děj až druhotný a vlekl se trochu pomaleji, fakt jsem si to užívala. Jen mě knížka sama od sebe nenutila ke čtení, ale když už jsem ji četla, šlo jen těžko přestat. Zamilovala jsem si postavy i prostředí, které se mi zdálo být originální a já ho moc ráda objevovala. Oblíbila jsem si i celou atmosféru roku 1957 kdy se příběh odehrává. To jak si postavy postupně mezi sebou budují vztahy a pouta a zároveň sledujete linku ohledně neposkvrněného početí, to bylo boží. Měla jsem své nápady a ty se nepotvrdily. Byla jsem spokojená s tím jak to autorka zakončila a jak si s celou myšlenkou pohrála. Také musím ocenit hezké myšlenky v knize a v neposlední řadě to, jak autorka spojila konec s prologem. Musela jsem se vrátit na začátek, abych se ujistila, že tomu tak opravdu je. To že má knížka nádhernou obálku a že je krásná i pod přebalem je jen příjemný bonus, stejně tak jako to, že se knížka krásně čte a plyne úplně sama. Já si hrozně moc užívala pocit který jsem z ní při čtení měla a pokud hledáte nějaké citlivé čtivo, které bude krásně napsané, Drobná potěšení jsou ideální.
Musím se přiznat, že po přečtení anotace jsem byla vůči knize skeptická. Kniha sice zněla originálně, ale nebyla jsem si jistá, zda je to téma pro mě. Nakonec jsem jí ale dala šanci a ani v nejmenším tohle nelituji!
Kniha je originální a skvěle promyšlená. Soustředí se najednou na několik směrů příběhu, které tvoří krásný celek a až do konce příběhu není jasné, jak se celá věc s panenským početím má, ale ani další osudy hrdinů. Je zkrátka nepředvídatelná a hodně návyková, protože jsem nedokázala přestat číst, dokud jsem se neocitla na konci, který byl za mě opravdu geniálně vymyšlený.
Podtrženo sečteno, tuhle knihu rozhodně doporučuji! Dost pochybuji, že na světě existuje příběh, který by byl tomuto podobný. Takže pokud hledáte jedinečný společenský román, tohle je ta pravá volba.
Pro upřesnění, hodnotím 4,25*.
Ke knize jsem přistupovala s jistou opatrností, ale nemohla mě víc překvapit. Autorka má lehký a čtivý styl psaní zároveň, který mě příjemně unášel na vlně příběhu. Nenašla jsem žádné nudné pasáže. Do příběhu jsem vklouzla jako nic a chytl mě od začátku. Jeho námět je velmi originální, s ničím podobným jsem se dosud nesetkala, což si tady zaslouží vyzdvihnout. Jean jsem si jako hlavní postavu velmi oblíbila, mimo jiné jsem ji hodně obdivovala pro její trpělivost a nesobeckost. Z Howarda jsem trochu učůrávala už při čtení řádků o něm a Gretchen se na konci vybarvila do dobrého rozmazleného fracka. Romantická linka sem zakomponovaná se mi moc líbila svou nenuceností a upřímností, jak krásně vyplynula ze situace. Autorce se ze mě podařilo vycucat jistou dávku emocí tím, že kniha je napsána opravdu citlivě a na tu emocionální strunu vám hraje. Najdete tu i zajímavé myšlenky. Oceňuju to, že jsou sem zapracována témata jako panenské početí, péče o nemocné rodiče (komplikované vztahy) a život s tím související… Co mě nejvíc dostalo, je to, že příběh je zčásti vystaven na reálných základech, což u mě vždycky zvedá hodnotu. Finální konec s doslovem se mi tedy moc líbil (a nelíbil zároveň) a dost mě překvapil. Drobná potěšení vám můžu doporučit všemi deseti, pokud byste si rádi přečetli zajímavý román vybočující ze všeho, s čím jste se doposud setkali.
Můžeme docenit sladkost bez hořkosti?
Drobná potěšení, jež mi přinesla radost přímo olbřímí, jsou naprosto mimo můj běžný literární záběr. Nejsou tu ani výjimečné postavy, ani kromobyčejné situace, ani dechberoucí prostředí. Z knihy přímo vyzařuje každodennost. Je to špatně? Naprosto ne! Paní Chambers je mistryní slova, zřetelně ukazuje, jak nesmírně zajímavý může být i všední život, jak dojímavé osudy vcelku ordinérních lidí, jak sympatické osobnosti, jež nejsou ani dobré, ani zlé, nýbrž jsou prostě lidmi. Sám jsem byl navýsost překvapen, jak moc mě to celé bavilo, byť by se na první pohled mohlo zdát, že se vlastně valnou část knihy "nic neděje". Jenže ono se děje - děje se každodenní drama se vší svou těžkostí, a díky tomu, že jsou postavy tak (bolestně) realistické, člověk si snadno uvědomí, že všechno, co potkalo hlavní hrdinku Jean, se dost dobře může stát i jemu. A to je věru vzrušující i děsivé zároveň.
Dvě věci zaslouží obzvláštní pochvalu: postavy a vytříbenost vyprávění. Ani na okamžik jsem se nenudil, nekontroloval, kolik stran mi zbývá, nedoufal v rychlejší spád událostí. Popisy jsou hezky evokativní, dialogy plně uvěřitelné, prožívání postav krásně vykreslené. Střet touhy a smyslu pro povinnost je jedním z hlavních motivů, a myslím, že je rozpracován znamenitě.
Vím, že pro mnohé zahraniční čtenářstvo je konec poněkud... kontroverzní, s tím však nemohu souhlasit. Domnívám se, že zcela odpovídá myšlence knihy a razantně ji podtrhuje. Celkově mohu s velkým potěšením doporučit. Pod hezkou slupkou je skvělá šťavnatá dužina.
Drobná potěšení
Recenzia na túto knihu sa mi píše nesmierne ťažko a premýšľam, kde vlastne začať. Do knihy som išiel s tým, že sa bude jednať o spoločenskú beletriu s filozoficko-náboženským presahom. Veľmi som sa mýlil. Celá kniha je písaná dosť zvláštne. Je to taký mix denníku, novinových výstrižkov, detektívky a prekvapivo aj so štipkou rád starých materí. Autorka sa rozhodla spojiť tému veľkej vlakovej tragédie s témou nepoškvrneného počatia a za mňa sa jej to nepodarilo. Bolo cítiť, že je to dosť nasilu.
Za hlavný problém knihy považujem fakt, že väčšinu času som sa pri čítaní nudil. Dej je extrémne pomalý, od určitého bodu prakticky úplne predvídateľný. Kniha sa venuje okrem vyššie spomínaných tém aj téme manželstva, slobodných matiek a lesbickej lásky. Človek by očakával, že keď už je dej tak pomalý, tak aspoň sa jednotlivým témam povenuje hlbšie a čitateľ bude mať možnosť precítiť spoločenskú atmosféru 60. rokov v Anglicku. Žiaľ, ani toto sa autorke nepodarilo.
Postavy v knihe sú vykreslené celkom dobre, problém je však v tom, že sú strašne nezaujímavé. Sú to typy postáv, ktoré si čitateľ na dlho nezapamätá, nevytvorí si k nim vzťah a ich konanie je miestami trochu nelogické. Čo sa však autorke vydarilo a za čo dávam knihe plusové body je dobré vykreslenie ťaživej atmosféry bežného dňa osoby, ktorá sa pohybuje na hranici depresie. Ďalším pozitívom Drobných potešení je, že vzťahy medzi postavami sa budujú postupne a pôsobia tak realisticky. Pridávam ešte drobné plus za naozaj krásnu obálku.
Suma sumarum autorka písať nepochybne vie, ale myslím si, že si odhryzla väčšie sústo, než bola schopná prehltnúť. Knihu Drobná potěšení teda nemôžem odporučiť s čistým svedomím, myslím si však, že si na našom trhu nájde svojich fanúšikov.