Carmen13 komentáře u knih
Zase jeden z netypičtějších příběhů, hlavně, co se pachatele týče. Pokud si pamatuji, s podobným jsem se v příbězích pana Oldřicha ještě nesetkala. V tomto díle mě hlavně potěšila absence dvorských intrik a role Diviše. Už jsem taky měla někdy dost neodbytný pocit, že je pomocník druhé kategorie...i když vlastně chronologicky patří příběh před Dýku s hadem, Diviš ještě nezná Martu. Kolem a kolem, mohu jen doporučit.
Samotný příběh je v pohodě, zajímavý...ale nějak nesedí chování pana Oldřicha k Divišovi...přijde mi, že ho hrozně a zbytečně trápí. Až ponižuje. Neznat ho z jiných příběhů, myslela bych si, že je to pěkný pokrytec a sobec. Napřed mu sklepnici pomalu nacpe do postele a pak ho kárá...nevím, stejně tak mi přijde, že i panoš Ota se do něj zbytečně moc navážel. Třeba to s tím prstýnkem bylo podle mě úplně mimo mísu. Nicméně jak se říká, konec dobrý, všechno dobré a můžeme se vrhnout na další díl:-)
Po Dračím náhrdelníku je to další díl, který je silně ovlivněn politikou. Mně osobně příběh nepřipadá vůbec překombinovaný. Jen mi přišlo, že si urozený pan Oldřich tak trochu stojí na vedení, když ho hned nezarazila ta věc s novým cestovním glejtem. Ale asi měl těch myšlenek v hlavě trochu moc a tohle mu prostě nějak uniklo a díky tomu se mohl celý příběh odehrát:-)
Za mne osobně zatím nejlepší díl této série. Přiměřeně akční a záhadná:-)
Mě příběh zase tak moc překombinovaný nepřišel. Vždyť se přece jednalo o plán na zavraždění nejmocnější ženy království:-) Plán byl vymyšlený dobře, všechno to okolo bylo potřeba popsat, aby mohl čtenář správně pochopit danou situaci a pozadí, proč byl plán vymyšlen tak, jak byl. Jen jeho autor nemohl počítat s náhodou....Akorát jsem z celé knihy měla pocit, že je urozený pan Oldřich byl celou dobu mírně řečeno poněkud nazlobený:-) Normálně takhle nejedná. Ale nedivím je. Místo toho, aby měl po dlouhé době volno, tak zase práce a k tomu takováhle. A aby toho nebylo málo, musel tančit, taková hrůza:-)
Poměrně jednoduchý příběh s očekávatelným výsledkem. Pro mě osobně byl nejzajímavější popis jednotlivých postav.
Se synem Kláry z Assisi se nedá než souhlasit. Pan Oldřich se ale taky zachoval správně. Jediný, kdo byl na pěst, byla Anežka Přemyslovna. Z té bych si hodila mašli ještě dřív, než by se opustilo české království, neb jsem také toho názoru, že co si člověk neudělá sám, to nemá a modlitba na to moc vliv nemá:-)
Zase jeden z příběhů, který je trochu odlišný od ostatních. Apriori se nejedná o násilnou smrt, ale základem všeho jsou falešné listiny. Jen přemýšlím, kde se zasekl Diviš, že se do konce příběhu nestihl vrátit z Bezdězu a stejně tak mi trochu nesedí věk syna Marijánky a rychtáře Slamy. Marijánka se seznámila s rychtářem v příběhu Román o růži, který končí svatbou pana Oldřicha a Ludmily. Ti ted budou slavit páté výročí svatby...at počítám jak počítám, mohlo by být synovi Marijánky max. 4 roky. Pokud ano, tak je to chlapec šikovná a vyspělá:-)
Za mě zatím nejvtipnější díl. Obzvláště mě dostala představa urozeného pana Oldřicha převlečeného v ženských šatech za nevěstku. To by musel být pohled pro bohy:-) Ale je mi líto chudáka Oty. Poslední dobou ho pořád někdo trápí a ponižuje. V Olomouckém bestiáři mu Radana ostřihá vlasy, které mu určitě za měsíc nedorostou a tady ho rovnou pan Oldřich donutí, aby si nechal narůst vousy. Další nebetyčné příkoří:-)
Velmi zajímavý a poněkud netypický příběh, nicméně se musím přiznat, že jsem nějak nepochopila, proč vlastně vůbec došlo k prvotnímu útoku na Tajnou. Budu si to muset ještě jednou v klidu srovnat v hlavě...dám si číši vína v klidu si ještě jednou srovnám všechna fakta:-) Ale stejně byly nejlepší pasáže, kde urozený pan Oldřich vystupuje v přestrojení:-)
Čtivý příběh, od začátku bylo jasné, kdo je pachatel a tak jediným problémem zůstalo, jak to dokázat:-)
Velice zajímavý a akční příběh. Myslím, že společně se Zlatou štolou patří zatím k nejlepším, které jsem v této sérii četla.
Příběh byl zajímavý, místy mi přišel trošku zbytečně komplikovaný, nebo možná spíš příliš zatížený nepodstatnými detaily, ale zase díky nim byl příběh zábavnější. Takže vlastně všem jak má být:-) Jen mám trochu zmatek v dětech pana Oldřicha. V Záhadě zlaté štoly se mu měl narodit syn a tady se paní Ludmila cítila slabá po porodu dcery a druhé časově stihnout nemohli...:-)
Moc hezký díl. Jen jsem si chvílemi připadala, jako bych četla ne Adventní kletbu, ale Strašidelní klášter. Což ovšem ale vůbec nevadilo, myslím, že právě Strašidelný klášter je jeden z nejlepších případů soudce Ti od Roberta van Gulika.
Konečně jsem přečetla i poslední díl série a nemůžu se zbavit pocitu, že Sano je pokrytec, komoří Yanagisawa zase tak špatný nebyl, Hirata byl hodný a naivní kluk, kterého Sano akorát zmeužil a Masahiro je rozmazlený spratek.
Synovi se knížka moc líbila. Myslím, že je to dobrý nápad, jak s dětmi procvičovat skloňování.
Myslím, že je to velmi silná kniha. Hlavně její prostřední část stojí za opakované přečtení a zamyšlení.