capricorn__ komentáře u knih

Mám moc rád Nicka Cavea. Je to jeden z mých nejoblíbenějších zpěváků, líbí se mi jeho hluboký hlas, neotřelé příběhy za písničkami, jeho všestrannost, co se hudebních stylů týče, mám ho rád i jako osobnost.

Ale tahle kniha... Ehh...

Vydržel jsem číst hodně dlouho, do konce mi chybí asi sedmdesát stránek, ale už jsem ke knížce ztratil jakoukoliv chuť a sympatie. Věděl jsem, že kniha nebude hezká, vím, že v době, kdy to Nick napsal, byly i jeho písničky dost temné. Já teď nekritizuju ani tak to, že kniha je brutální, odporná, lidi se k sobě chovají krutě a tak - i to může být dobře sepsáno, pokud má příběh smysl. A já mám pocit, že "A uzřela oslice anděla" ho zkrátka nemá. Z každé druhé věty mi připadá, že se Cave vytahuje nad tím, jak moc umí mluvit sprostě a kolik paseky umí lidem nasekat. Neměl jsem rád ani jednu postavu a děj mě taky tolik nebavil, protože byl strašně zmatečný a nedával vůbec žádný smysl.

(Kontrast: "Valérie a týden divů" od Nezvala je taky strašně zmatečná kniha, pořád tak nějak netušíte, co se děje, atmosféra je taky docela podobná, ale Nezval mi připadá jako podstatně lepší a poutavější vypravěč... Nevím no...)

Každopádně dávám Nickovi velké plus za to, jakou má fantazii a jaké umí vymyslet neotřelé metafory. Podle mě je to dobrý spisovatel, ale v této knize jsem to zkrátka neviděl.

4 29.06.2022

Prvně jsem viděl film, ale velmi dávno, proto mi nijak "nezkazil" četbu. Chvíli mi sice trvalo, než jsem se začetl (autorův styl psaní mi totiž docela dělal problémy), ale pak jsem se do knihy položil a ani mi nevadil počet stránek. Nikdy jsem se nenudil a upřímně nemůžu přijít na části, které by mi vadily a já chtěl s četbou skončit. Kniha je perfektní jako celek a za sebe nejlépe hodnotím lidské, promyšlené postavy a celkovou plynulost románu. Dokonce i ten jediný vroubek, který jsem v knize našel, tedy to, že jde o VELMI nereálný příběh a že autor využívá různých těžkých strastí života (viz smrt) často pro to, aby nastavil tu pravou emoční atmosféru, mi příliš nevadil. Velmi kladně hodnotím i autorův přístup k otázce ohledně potratů, ale i rasismu či sirotků. Věřím, že i kdyby kniha měla 1.000 stránek, stejně by mě bavila.

11 17.06.2022

Krásná a citlivá kniha, která rozebírá kontroverzní téma sebevražd a psychiatrických léčeben. Coelha příliš nemusím kvůli jeho schopnosti neustále čtenáře o něčem poučovat, ale "Veronika..." se mu moc povedla. Nejvíce se mi na krátkém románu líbí styl psaní, kdy mi připadá, že si Coelho z takové těžké tématiky dělá trochu legraci a zlehčuje ji, nedělá z ní tabu. Kromě toho jsou mi moc sympatické hlavní postavy, jejich osudy a především pak vývoj.

10 04.06.2022

Tuto knihu jsem četl, když mi bylo cca 13-14 let a teď, zpětně, mě překvapují autorčiny spisovatelské schopnosti, kdy skvěle dokázala předem dětem, které, ruku na srdce, jsou mnohdy velmi kruté vůči ostatním dětem, které jsou nějak jiné, jak to vypadá v hlavě takového kluka a čím vším si musí projít. Líbí se mi i to, že jsou v knize rozpracovány i pohledy dalších lidí, například Augustovy sestry, cením i citlivé popsání zdravotního postižení hlavního hrdiny. Kniha je velmi lidská, milá a komplexní, zároveň vím, že se u ní děti určitě nebudou nudit. Hrdě se tedy přidávám do klubu lidí, kteří "Neobyčejného kluka" vychvalují.

2 02.06.2022

Velmi zajímavá válečná kniha, která spíš rozebírá filozofii a hlavní postavy. Ty jsou velmi lidské a uchopitelné, jejich osudy ovlivněné těžkou dobou byly vykresleny velmi emotivně a surově. Milostná linka mě bavila nejvíce. Určité pasáže mám i teď vryté v paměti, což hodnotím velmi kladně, když jsem knihu četl cca dva roky zpátky. Jedinou hvězdu strhávám za to, že mi občas v knize chyběla větší dynamika.

7 28.05.2022

Skvělá kniha, která perfektně prolíná oblasti historie a thrilleru. Brown je velmi dobrý spisovatel, který umí vytvořit napětí a napsat dlouhé historické popisy bez toho, abyste se u nich nudili. Všechno v jeho knihách dává smysl, je logicky odůvodněné, autor se opírá o fakta a balancuje mezi úctou k umění/historii/náboženstvím a úplnou fikcí. "Anděle a démony" a "Šifru..." řadím mezi jedny z nejlepších detektivních knih, které se spousta autorů snažila (a taky snaží) napodobit. Bohužel jediný problém Browna vidím v tom, že se od třetího dílu začíná opakovat.

16 28.05.2022

Tak půl na půl. Moc se mi líbí, že tato kniha není ždímárna emocí a Backman svým psaním dobře vystihuje to, jak Ove o své ženě mluvil a přemýšlel. Kniha navíc hezky plyne, není těžké ji rychle přečíst, občas se u ní člověk zasměje a občas je mu z ní smutno. Pokud bych měl hodnotit čistě to, jakým způsobem autor zpracoval život a přemýšlení starého člověka, pak bych dal hvězdiček pět. Z té druhé, kritičtější stránky mi občas připadalo, že autor se snažil být vtipný za každou cenu, i za vymýšlení "groteskních" scének, které mi připadaly spíš trapné. Autor otevřel spoustu důležitých témat, ale ne všechny dotáhl do konce. Konec byl... takový zvláštní, nevím, nelíbil se mi. Celkový dojem z knihy je takový, že ano, líbila se mi, je taková odpočinková a nenáročná, ale z té druhé jsem od ní asi čekal více.

7 08.05.2022

Díky Bohu jsem se románu během povinné četby na gymnáziu vyhnul on-line rozborem, protože vím, že bych Werthera nenáviděl, kdybych ho musel číst na sílu. Já jsem si knihu zamiloval a řadím ji mezi své nejoblíbenější, protože se mi líbí kombinace poetického stylu psaní Goetha, osudů hlavních postav a celého tragického příběhu, obohaceného popisy emocí a přírody. Čtení jsem si užil, je nenáročné a zároveň hluboké, ale chápu, že pro někoho možná i sentimentální. Pro mě jde o nadčasovou knihu, ke které se rád někdy vrátím.

9 26.04.2022

Ke "Carrie" jsem se dostal úplnou náhodou, kdy jsem na internetu zhlédl nějaké krátké video ze stejnojmenného filmu ze sedmdesátých let, a protože u filmů moc nevydržím, samozřejmě jsem dal přednost knize. Četl jsem i Kingův autobiografický román, kde psal o tom, že "Carrie" je jeho prvotinou, která je inspirovaná dívkou, která s ním chodila na střední školu, proto jsem už na nic nečekal. Musím říct, že na to, že jde o prvotinu, je velmi kvalitní a propracovaná, psychologie postav je skvělá, a na Carrie člověk jen tak nezapomene. Děj je předvídatelný, to ano, ale zato se mi moc líbí hlavní myšlenka a celkový koktejl nálad, který si ze čtení odnáším. ("Carrie" mě třeba vyděsila víc než "Řbitov zviřátek".) Za sebe doporučuju. Jediné, za co strhávám hvězdičku, je převis odborných článků, který mě začal ke konci už rozčilovat.

9 26.04.2022

"Žízeň" je čtivá detektivka, která ještě k tomu zastupuje roli jakéhosi strašáka na populární seznamovací aplikace jako Tinder. Není těžké dostat se od začátku na konec, kniha je velmi napínavá a promyšlená - pokud bych "Žízeň" četl jako první díl, dal bych pět hvězdiček. Jenže právě proto, že jsem četl všechny předešlé díly, mi "Žízeň" připadá o něco slabší, dokonce i více než první dva díly, které se nedočkaly takové popularity mezi čtenáři. Rozhodně ale čtení nelituju, pořád jde o velmi kvalitní detektivku.

1 22.04.2022

Tato kniha mě zaujala svým nápadem, nemůžu říct, že bych se u ní vyloženě nudil, ale pořád jsem měl pocit, že by kniha mohla poskytnout více na to, jak slibně vypadá začátek a anotace. Musím bohužel přiznat, že toto je jedna z mých nejméně oblíbených knih od autora.

3 22.04.2022

Mezi moje nejoblíbenější Kingovy knížky patří právě ty delší a popisnější, proto mě poměrně překvapuje, že jsem docela fanda Bachmanových jednohubek. Kromě toho se mi moc líbí Bachmanův cynismus a celkově jeho vyjadřování, které je oproti Kingovi vybroušenější. "Běh o život" je velmi bezbolestná kniha, která má spád, autor se nikde nezdržuje a hned vás dovede tam, kam potřebuje. "Běh o život" mi skoro připomíná filmový snímek přepsaný v románové formě. Byť jsem fanda knihy, k pěti hvězdičkám mi chyběla větší hloubka a trochu mě rozčilovala předvídatelnost a v určitých místech i nelogičnost. (Do "Dlouhého pochodu jsem se ponořil více.) I přesto příběh doporučuju, nápad je skvělý a atmosféra povedená.

8 26.03.2022

Přečetl jsem několik knížek o astrofyzice - od těch začátečnických po ty odborné, na kterých jsem se docela spálil - proto jsem si řekl, že už jsem vyzrálý na Hawkinga. To se splnilo částečně. Vždycky mi připadá úsměvné, že i ty knížky, které hlásají, že jim bude rozumět i někdo, kdo procházel s fyzikou na čtyřku (já...), jsou ve výsledku stejně složité. Zdá se, že autoři (vědci) zkrátka neumí vypnout. "Stručná historie času" mě určitě obohatila a rozšířila mé obzory, ale přiznávám, že jsem se v určitých částech velmi topil a nechápal nic. Hodnotím pěti hvězdičkami, protože mě kniha moc bavila, ale Hawking nemůže za mé neznalosti. Věřím, že po čase si z ní odnesu více.

5 18.03.2022

Rozmýšlel jsem se mezi čtyřmi a třemi hvězdičkami, a nakonec dávám čtyři, protože mi ničím výrazně kniha nevadila a já si čtení užil. Anotace knihy mě přilákala okamžitě: jsem typ člověka, co vždycky upřednostní kočku před psem a co se zajímá o filozofii. Kniha je velmi zajímavá a jedinečná, s čím jsem trochu bojoval, byl styl psaní autora, který mi něčím zkrátka neseděl. K tomu mi určité části připadaly příliš infantilní a autor se uchyloval k takovému efektu čarodějnického proutku, kdy rázem všechno dopadne skvěle. A to příliš nemusím. I přesto dávám vysoké hodnocení, protože kniha má svoje kouzlo, hezkou atmosféru. Je to taková pohádka pro dospělé. Filozofie a moudra jsem v ní sice tolik nenalezl (jsem zhýčkaný "Citadelou" od Exupéryho), ale přesto jsem se u ní odreagoval.

5 15.03.2022

Murakami bez koček a magického realismu, ale pořád se starou muzikou, rozervaným hlavním hrdinou a velmi explicitními scénkami. Musím říct, že je dobře, že si mezi autorovými knížkami dávám pauzu, protože věřím, že by se mi snadno zprotivil, kdybych ho četl nahusto. Díky tomu je to pořád jeden z mých oblíbených autorů a odpouštím mu i to, že v této knize tak nějak vzal to, co fungovalo u těch předchozích, a udělal z toho jakýsi (kvalitní... uznávám) koktejl. Tato kniha je dějově velmi krátká a rychlá, ale pomalá, co se vnitřních monologů a filozofie týče. K hlavní postavě jsem si kupodivu dokázal najít cestu, ale nikdy bych se s takovým člověkem asi nechtěl spřátelit. Věřím, že se mi podařilo prokouknout, co má hlavní postava symbolizovat, co taky zastupuje Šimamoto a mohl bych pokračovat dál a dál. Plný počet hvězd dávám především proto, že ano, mám ke knize výhrady (a je jich celkem dost), ale i přesto obdivuju to, co na krátkém prostoru autor dokázal a že mě přinutil o knize pořád přemítat, abych závěr lépe pochopil.

8 07.03.2022

Šel jsem do čtení této knihy s tím, že v ní Virginia Woolfová poprvé zkoušela své uchopení proudu vědomí, proto "Jákobův pokoj" zdaleka nedosahuje kvalit "K majáku" či "Paní Dallowayové". Pokud máte rádi tvorbu autorky, pak vás "Jákobův pokoj" zaujme, protože si všimnete autorčina vývoje, kromě toho má tato kniha ono charakteristické kouzlo a nostalgii, které paní Woolfové zjevně nechyběly už od začátku psaní. Nápad románu je velmi zajímavý - líbí se mi, že se o Jákobovi dozvídáte bez toho, aby on sám něco řekl, jenže to, co je na knize zajímavé, je paradoxně i kámen úrazu. Vy totiž o Jákobovi prakticky nevíte nic, a to vás časem začne docela rozčilovat. Tak či onak je to velmi příjemná kniha, pro fanouška Woolfové skvělá.

2 03.03.2022

Docela mě zaráží, že nyní jsou v Americe a Anglii proti románu takové rozbroje a chtějí ji zakázat. "Jako zabít ptáčka" jsem četl v angličtině pro lepší pochopení jazyka a od první stránky jsem se do knihy ponořil kvůli nádhernému stylu psaní a hlavním postavám. Klobouk dolů pro autorku, když toto je její prvotina. Průběh děje je poněkud předvídatelný, ale to mu nic neubírá na kvalitě vzhledem k spisovatelským schopnostem autorky, díky kterým se vám kniha vryje do paměti. Velmi důležitý román popisující nelehkou historii minulého století.

17 23.02.2022

Kvalitu této trilogie vidím v tom, že i když hodnotím "Šachové figurky" jako nejslabší díl, stejně je velmi kvalitní. Psal jsem podobnou myšlenku i u jeho jiných knih, ale na stylu psaní autora se mi nejvíce líbí jeho lidskost, metafory a především to, že se mu nějakým způsobem podařilo napsat díla, která se odehrávají na stejném místě plném zimy a studených větrů, kde se příliš moc neděje, ale zároveň mají velký spád. Celou trilogii doporučuji (ale radím nepřistupovat k ní jako k thrilleru) a rád se k ní někdy vrátím.

9 23.02.2022

Bohužel nedočítám. Došel jsem do půlky, a pak jsem se zcela ztratil a vůbec nevěděl, kde zrovna stojím a co se v knize děje. Jsem poměrně zvyklý číst náročné knihy (například mám za sebou "Duhu gravitace"), jenže v nich, i když jsem se ztrácel, jsem měl záchytné body a pokud jsem nechápal děj, chápal jsem filozofii a pokud zas ne filozofii, tak děj. Tady jsem nechápal nic. Joyce je velmi zajímavý autor se zajímavými myšlenkami a stylem psaní, ale možná si od něj raději přečtu něco jiného.

Škoda, že tohle byla povinná četba už v sedmé třídě, takže mi trvalo dlouho, než jsem se zbavil mírného odporu, který ve mně "Lakomec" zanechal. Je to skvělá, nadčasová divadelní hra s velmi symbolickými postavami, o kterých se mluví v různých kontextech dodnes. Styl psaní je pro mě jediná obtíž, ale co čekat od 17. století? "Lakomce" doporučuju pro charakteristicky ironický humor a i za konec, ten se mi líbí z celé knihy asi nejvíc.

12 15.02.2022