Komu zvoní hrana

Komu zvoní hrana
https://www.databazeknih.cz/img/books/36_/36470/bmid_komu-zvoni-hrana-0Js-36470.jpg 4 1651 1651

Proslulý román amerického autora je věnován účasti mezinárodních bojových jednotek ve španělské občanské válce v letech 1936–1939.

Literatura světová Romány Válečné
Vydáno: , Odeon
Originální název:

For Whom the Bell Tolls , 1940


více info...

Přidat komentář

Pablo70
08.06.2024 5 z 5

Po 55ti letech se vracím k této knize. Nedojímá mě už ani tak zmařená láska Jordana a Marie, zato si velmi silněji uvědomuji, komu zvoní hrana – což je motto knihy. Zvoní tobě, tedy mně a vám všem. Válka je kurva, zazní z úst románové postavy a vy si uvědomíte, jaké krutosti se dějí. A vlastně je to celé zbytečné, jako ta jakoby ofenzíva, která je jen dalším omylem této války. Hemingway nemohl přehlédnout sovětské čistky v povstaleckých řadách, kdy ve jménu ideologie a „opravdového“ komunismu vraždili rudí komisaři své spolubojovníky, anarchisty a trockisty. Vlastně ani hlavní hrdina nebyl žádný komunista. A zcela správně je zde napsáno: smrtí každého člověka je mne méně, neboť jsem část lidstva.
V knize se objevuje řada Hemigwayových přátel a známých. Tak např. Maria nese jméno zdravotní sestry, kterou potkal v roce 1938 u Matará. Robert Jordan měl některé rysy majora Roberta Merrimana z 15. brigády. Pilar se jmenuje po Hemingwayově jachtě. 32. kapitola je pak cynickým intermezzem, v kterém ukazuje svůj hněv, který cítil k oběma bojujícím stranám. Té ideologie na něj bylo opravdu moc. Stále živý válečný příběh. Ty občanské války jsou nejhorší…
Za jak dlouho se dá prožít celý život? Děj se odehrává v 68 hodinách a Robert Jordan leží na borovém jehličí jako na jejím začátku...

Tess.96
19.04.2024 2 z 5

Od svého prvního setkání s autorem jsem měla obrovská očekávání. Doslova jsem čekala, že mě jeho styl a kniha posadí na zadek, ale nestalo se tak. Dialogy jsou velmi zvláštně napsané. Hemingway často dialogy opakuje klidně nekolikrát za sebou a to mi upřímně lezlo strašně na nervy. Stejně tak jako neustále se opakující jméno Robert Jordan. Robert Jordan udělal tohle, Robert Jordan udělal tamto. Bylo to velmi otravné. Moc tomu nepřispěly ani zdlouhavé a nudné filozofické myšlenky hlavní postavy. Celkově byl pro mě příběh dost o ničem, dokonce i ta romantická linka byla dost odtažitá, stejně jako zbytek knihy.


KapitánSmrt
22.03.2024 4 z 5

Rozhodně zajímavý příspěvek do žánru protiválečných knih. Zároveň ale poměrně střízlivý v tom ohledu, že není pacifistický. Hemingway naopak obhajuje násilí vůči agresorovi, vůči tyranovi a to i násilí naprosté, smrtící. Jen je zkrátka občas obtížné rozeznat, která ze stran je ta špatná (nebo ta horší). Většinou, jak už to tak bývá, jsou obě strany konfliktu schopny rozpoutat hrůzy, teror a nesmyslnou destrukci, které s humanismem nemají příliš co společného. Román pak má dle mého trochu problém s tempem. Některé části jsou dechberoucí a člověk je hltá a nemůže přestat. Některé naopak údernost postrádají. Přesto mi postavy přirostly k srdci a konec, ač je předvídatelný, je i značně působivý.

Pavelpi
09.03.2024 5 z 5

Vidím to asi jako většina tady. Když to byla povinná četba, moc mě to nebavilo a nijak jsem k tomu nepřilnul. Po letech je to ale něco úplně nového, asi to je tím, že se na svět dívám jinak, než dřív. A nebo jsem třeba dostal rozum.

alishek
22.02.2024 3 z 5

Dočetla jsem ji do konce se sebezapřením, místy mě to opravdu nebavilo, ale jinak příběh zajímavý, jen se hodně vleče a pak konec zase zrychlený.

sidonka
15.02.2024 3 z 5

Klasika, která mě přilákala válečnou tématikou, ale styl autorova psaní mi vůbec nesedl, přišlo mi to často rozvláčněné a jelikož neodkládám rozečtenou knihu, tak to byly chvílemi muka

Lexand
04.01.2024 2 z 5

Směs dobrodružného příběhu, červené knihovny, levičácké ideologie a existencionálního filozofování směřujícího k pacifismu. Všechno to postmoderním prismatem působí divně a naivně. Ale získal jsem vhled, jak vypadala partyzánská válka ve Španělsku (popisy oděvů, zbraní atd.) A fascinuje mne H. přístup k psaní dialogů. Ty opakované repliky navozující nedorozumění mluvčích jsou výborné.

Pavlaj
01.12.2023 5 z 5

„Smrt nic neznamená a nedovedl si ji představit ani z ní neměl strach. Ale život je obilné pole, vlnící se ve větru na stráni kopce. Život je sokol na obloze. Život je hliněný džbán s vodou v prachu mláceného obilí, když cepy vytloukají zrní a létají plevy. Život je kůň, kterého svíráš stehny, a karabina pod jednou nohou a kopec a údolí a potok mezi stromy a protější strana údolí a za ním kopce.“
Nemám slov. Něco od Hemigwaye už jsem četla, a mnoho z jeho knih se nečte lehce. Komu zvoní hrana je pro pokročilejší čtenáře, ale po jejím přečtení si definitivně Hemingwaye přiřazuju do svého seznamu největších literárních velikánů. Ne proto, že je to tak v učebnicích, ale protože jako doopravdy.

Iamblichos
22.11.2023 3 z 5

Nie.....proste som sa cez tie dialogy nepreniesol...hemingwayove poviedky su super, toto by sa tiez dalo napisat na 20 stran

zuzad
28.08.2023 2 z 5

Mě to prostě nebavilo, i když je to klasika. Zdlouhavé, zdlouhavé a zase zdlouhavé. Námět také nic moc. Takové uspávadlo.

JohnMiller
27.06.2023 4 z 5

Toto bolo moje prvé vážnejšie stretnutie s Hemingwayom (Starca a more na základnej škole si dovolím preskočiť) a musím sa priznať, že jeho rukopis ma očaril. Z knihy som mal pocit, akoby autor čerpal z vlastných skúseností. Pozná to tam, rozumie jazyku, obyčajom, terénu.............. a vojne. Kniha nie je skúpa na opisy a v podstate odďaľuje finále z ktorého sála strach. Vieme, že k tomu príde ale radšej na to nemyslíme. Rozumiem tomu, že niektorí čitateľ môže mať problémy s hlbokými opismi ktoré sú mimo hlavnej dejovej linky, no mne až takú bolesť hlavy nespôsoboli. Za to koniec knihy sa s nami nepára. A asi sa ma to dotklo viac ako by som predpokladal

Květinka008
09.04.2023 2 z 5

Knihu Stařec a moře jsem přečetla nadšená. Zkusila jsem tedy i tuto klasiku, která se mně dostala v podobě zcela nové knihy z roku 1987 - byla jsem první, kdo ji otevřel... a na straně 150 zavřel. Věčné téma lásky a války, úsilí nějak v tom přežít, zmařených nadějí, smrti - jen jsem nezvládla rozvláčnost vyprávění a dlouhé opisy, rozhovory "o ničem". Nepopírám filozofický a dobový přínos, leč v této době jsme zvyklí žít jinak a já se svou povahou potřebuji vše dynamičtější.

"Každý si potřebuje s někým pohovořit," řekla žena. "Dřív jsme měli náboženství a jiný nesmysly. Dnes by měl mít každý někoho, s kým by si mohl upřímně promluvit, protože i na sebestatečnějšího člověka padá hrozná samota." (s. 79) - vážně napsáno před více než 100 lety? Přeplo mě to do doby covidové a vlastně je to aktuální pro celé 21. století... Globální vesnice, spojení s kýmkoliv kdekoliv kdykoliv, ale jedinec je osamělejší než kdy dřív.

sabina5156
18.12.2022 5 z 5

Kniha, která je důkazem toho, jakým velikánem Hemingway byl. Kniha je velmi obsáhlá a složitá nicméně z každé stránky cítím obrovskou odvahu - udělat si to ještě těžší. Nicméně spisovatel na to má a dokazuje to každou další větou. Já se upřímně přiznám, že jsem knihu četla dlouho, nečetla se mi dobře. Filozofické otázky, které jsou knihou prostoupeny mi nedávaly takový prostor, jaký bych potřebovala - i především kvůli rychlému spádu určitých situací a dynamickým změnách charakterů jednotlivých postav. Kniha je jistě pokladem, který má nesmírně bohatý jazyk, přidanou hodnotu i přesah, který sice neodpovídá na otázky války ale snaží se mluvit o problémech lidství.

JakeTheDog
14.11.2022 3 z 5

Ve Španělsku zuří občanská válka, ve které proti sobě stojí levicoví republikáni a vzbouření pravicoví nacionalisté. K republikánské armádě se připojuje Američan Robert Jordan, který je vyslán za frontu, kde se ujímá velení partyzánské skupiny. Jeho cílem je sabotovat most a zabránit tak postupu nepřátelských posil během probíhající ofenzivy. Celý děj se odehrává během tří dnů a zachycuje především přípravu na sabotáž mostu.

Robert Jordan se postupně seznamuje s partyzány. Každý z nich přistupuje k odboji jiným způsobem a s jinou motivací. Velkým tématem je všudypřítomná smrt. Někteří v ní nacházejí zalíbení, zatímco jiní si uvědomují nesmyslnost války a nikdy se s nutností boje nesmíří. Kniha je tak klasickou kritikou války, na kterou pohlíží jako na nesmyslný a zmatený konflikt, ve kterém trpí především obyčejní lidé. Hemingway se také snaží o kritiku armádního velení a politického pozadí republikánů, kteří jsou sponzorováni sovětským svazem.

Velkým tématem je láska, která je zde zobrazena jako hlavní smysl života a jako síla, která člověku dokáže změnit život. Kniha toto zobrazuje na romantické lince mezi Robertem Jordanem a povstalkyní Marii. Romantická linka je bohužel špatně budovaná, začíná doslova odnikud a působí nerealisticky. Samotná postava Marie je loutkou bez osobnosti, sloužící pouze jako "poslušný" objekt k zamilovaní. Osobně mi je poselství knihy sympatické. Bohužel je ale zobrazené na povrchním vztahu a celá myšlenka tak vyznívá do prázdna.

Velkou předností je naopak budování atmosféry. Hemingway dokáže přenést tisnívé pocity partyzánů, kteří plánuji téměř beznadějnou akci. To vše je zasazeno do Španělských hor na začátku jara a je tak využíván kontrast krásných popisů přírody a právě probíhající války.

Kniha funguje jako atmosférický válečný román o jedné partyzánské akci. Bohužel však selhává při pokusech o přesah mimo tento žánr a lidem, které toto téma nezajímá nemá příliš co nabídnout.

tomas6658
27.08.2022 5 z 5

Tohle je prozaické mistrovství, dámy a pánové. Nesdílím názor mých některých kolegů zde v komentářích, že text "neodsýpá" či že se kniha čte ne úplně dobře. Z mého pohledu jde o Hemingwayovo vrcholné dílo, doplněno jistě i jeho autobiografickými postřehy z dob, kdy jako reportér pokrýval občanskou válku ve Španělsku. Hlavní postavy, expozice i samotný děj jsou dle mého názoru velmi dobře vystavěny. Pro někoho může být detailnější popis příprav na vrchol děje zdlouhavý. Já jsem nicméně ocenil jak podrobný popis pohnutek a vnitřních myšlenek Jordana a dalších postav, tak i důkladný filozoficko-psychologický ponor do nitra hlavní postavy a jeho provázanost s hlavním dějem. Velký román.

Porlan
06.07.2022 2 z 5

Liboval jsem si, že se kniha zaměří na události ve třech dnech a bude odsýpat. Neodsýpala. Tak jsem se těšil, až bude popisovat poslední den. A zas nic. Pak konečně nadešla hodina H a... a kniha skončila.

Čmeláček
20.06.2022 4 z 5

Hemingway je klasika, ale nečte se úplně dobře. Takže čtyři stars a hotovo :))).

Atanone
11.06.2022 5 z 5

Zkoušela jsem číst už před lety, ale nedopadlo to. Ani na druhý pokus mi tento autor nedal nic zadarmo. Říkalo se o něm mnohé a jedna ze zmiňovaných vlastností prý byla egocentričnost či sobectví. Jeho knihy v tomto potvrzují, že pro Hemingwaye si prostě musíte udělat čas. Nedá se číst jen napůl.

Kabuky
30.05.2022 5 z 5

Super.

capricorn__
28.05.2022 4 z 5

Velmi zajímavá válečná kniha, která spíš rozebírá filozofii a hlavní postavy. Ty jsou velmi lidské a uchopitelné, jejich osudy ovlivněné těžkou dobou byly vykresleny velmi emotivně a surově. Milostná linka mě bavila nejvíce. Určité pasáže mám i teď vryté v paměti, což hodnotím velmi kladně, když jsem knihu četl cca dva roky zpátky. Jedinou hvězdu strhávám za to, že mi občas v knize chyběla větší dynamika.