Bubo19
komentáře u knih
Nejúžasnější příběhy z olympijských her
Luciano Wernicke
Kniha obsahuje spoustu zajímavých informací a příběhů z novodobých olympijských her. Zajímavější pro mě byla první půlka, protože při dnešních náročných přípravách organizátorů i sportovců na olympiádu, se člověk nestačí divit, co bylo kdysi možné.
Zrádná frankovka
Věra Fojtová
I poslední díl této vinařské série se čte dobře. Je to opět pohodová detektivka, ale musím říct, že přirovnání "zraje jako víno" bych tady rozhodně nepoužila. Sice jsem ještě nepřečetla všechny díly, ale tento mi přišel nejslabší. Chyběla mi tam taková ta pohodová atmosféra u vína a naopak bych klidně vynechala dlouhá melancholická až depresivní rozjímání hlavního hrdiny. Dávám tři a půl hvězdičky.
Lovci vran
Lyndsay Faye
I druhá kniha s Timothy Wildem, členem nově vzniklé newyorské policie se mi líbila. Tentokrát bylo vše zaměřeno na lov uprchlých otroků a svobodných černochů na severu USA, kteří byli posíláni na jih, jak jinak než kvůli zisku. Autorka má New York poloviny 19.století výborně nastudovaný i se všemi problémy a neřestmi, které tuto přelidněnou metropoli trápily. Jen detektivní linka je tady spíše na osvěžení. Čtenáři tradičních detektivek asi nadšení nebudou, knihu bych řadila spíš do společenských a historických románů než do krimi.
Nevěrné ženy pijí sauvignon
Věra Fojtová
Další pohodová krimi z jižní Moravy. Vražda, zamotané vztahy a víno, co víc říct...
Tramín s příchutí krve
Věra Fojtová
Po příjemné návštěvě sklípku minulý týden jsem se vrhla na tuto vinařskou krimi a jsem spokojená. Je to pohodové čtení, žádné drsárny. Kniha se čte dobře, pěkně postupně se dozvídáme, kdo byla oběť a kdo je vrah, k tomu i něco ze života kriminalistů. No a víno, to je samozřejmě na prvním místě.
Arktické safari a jiné povídky z Grónska
Jørn Riel
Tato kniha se skládá z povídek o lovcích v divoké severské přírodě Grónska. Jednotlivé příběhy se vždy věnují osazenstvu určité chaty a volně na sebe navazují. Je to milé pohodové čtení, u kterého jsem se zase něco nového dozvěděla a k tomu se dobře bavila.
Skok do tmy
Lubomír Kirman
Kniha pojednává o osobním rozvoji, ale není to čistá teorie, vše se dozvídáme v rámci příběhu o Tiborovi, který je na počátku úplně na dně. Objevilo se tam sice pár nelogických situací a drobností, které mi nesedly, ale kniha se mi četla výborně. Je to moje první zkušenost s tímto typem literatury a rozhodně nelituji. Nutí mě k zamyšlení.
Hlas větru
Stanislav Havlíček
Výborně napsaná kniha z uprchlického tábora v Bangladéši. Jen pár kilometrů od luxusních resortů se na malé ploše tísní neuvěřitelné množství lidí s hroznými životními zkušenostmi, hodně je tam i nemocí, bahna a front na všechno. Vše ostatní naopak chybí včetně jídla a léků. Kolikrát jsem byla při čtení v šoku, čeho všeho jsou lidé schopni. Obdivuji uprchlíky, kteří zvládají v takových podmínkách přežít a obdivuji lidi z Lékařů bez hranic a dalších organizací, jak statečně se dokáží s tou stresující a frustrující situací poprat.
"A jak je to s nadějí? Už si dávno nemyslím, že se naděje rovná víře, že všechno dobře skončí. Ani že naděje umírá jako poslední. Někdy musí pro naději stačit i víra, že to, co se děje, má nějaký smysl a že ho jenom neznáme."
Med v hlavě, marmeláda v srdci
Hilly Martinek
Hlavní hrdinka knihy, třicetiletá Tilda, vzpomíná na léto před dvaceti lety, kdy se u jejího milovaného dědečka projevila Alzheimerova choroba. Je to smutné vyprávění, ale současně z knihy doslova sálá velká láska mezi dědečkem a Tildou, která to vše vnímá svýma dětskýma očima. Což bylo nepochybně dobře, protože cesta do Benátek byla prostě úžasná. Kniha se mi četla výborně.
Čekání na kocoura
Michaela Klevisová
Milé povídání o kočkách, kocourech a lidech. O tom jak se navzájem ovlivňujeme, pomáháme si a často se soužitím se čtyřnohými tvory stáváme lepšími. Jednotlivé příběhy končí dobře, tak je to takové pohlazení po duši.
Než vzpomínky vyblednou
Tošikazu Kawaguči
Začátkem jsem se trošku prokousávala, ale pak se první příběh rozběhl a knížku jsem nakonec zvládla přečíst za jedno odpoledne. Možná byla výhoda, že jsem předchozí díl četla před víc než rokem, takže už si nepamatuji jednotlivé příběhy, jen pravidla, ta se opakovala v prvním díle tak často, že se nedají zapomenout :-). Mám ráda atmosféru japonské kavárny a japonský přístup k životu mě neustále fascinuje, jen bych knihu zvládla i s menším počtem sirotků a zemřelých. Možná je to nynější situací, ale tentokrát to na mě působilo dost depresivně.
Oblékni se pro smrt
Alan Bradley
Tato detektivní série mě baví a vůbec mi nevadí, že si ji musím půjčovat v dětském oddělení. I čtvrtý díl se odehrává v Jelením mlází, rodinném sídle de Luceových. Tentokrát je to v čase Vánoc, napadne spousta sněhu a k tomu se dům hemží filmaři. Když je uspořádáno dobročinné představení, na které přijde půlka vesnice, uvězní všechny, po vzoru Agathy Christie, vánice, a samozřejmě dojde i na vraždu. Takže jedenáctiletá Flavie musí kromě chemických znalostí znovu využít i své detektivní schopnosti, aby odhalila vraha. K tomu všemu je v knize opět spousta pěkných slovních obratů a přirovnání. Za mě jasných pět hvězdiček.
"Já jsem ji považovala za největší hudební skladbu, kterou kdy kdo vytvořil od doby, kdy Adam s Evou ještě kempovali v ráji, neboť ta melodie bublala, tancovala a hopsala kolem jako šťastné atomy sodíku nebo hořčíku, když je upustíte do kádinky s kyselinou chlorovodíkovou."
Příběh staré šperkovnice
Marie Macková
Zjistila jsem, že se mi čím dál víc líbí příběhy z 19. a začátku 20. století, doba ještě nebyla tak hektická a všechno pěkně plynulo bez mobilů, počítačů a televizí. Městečko Králíky leží na hranicích císařství, takže zdejší finanční stráž v čele s Eduardem Plischkem řeší hlavně pašování, ale tentokrát se k tomu připlete i nález záhadných šperků a vražda. Objeví se několik možných podezřelých a motivů a všechno se postupně rozplétá.
Knihu jsem si půjčila náhodou, až později jsem zjistila, že čtu druhý díl, ale to mi vůbec nevadilo. Úplně jsem se viděla, jak se v městečku mezi horami procházím. Určitě si přečtu i další díly.
Lovkyně
Kate Quinn
Je to moje druhá kniha od této autorky a opět jsem spokojená. Čte se výborně, je napínavá a k tomu jsem se dozvěděla zase něco nového z historie, tentokrát o sovětských pilotkách za 2. světové války. Pár věcem jsem sice nedokázala uvěřit a závěrečná "akční scéna" mi nesedla, ale protože jsem se nemohla od knihy odtrhnout a odkládala jsem všechno ostatní, jen abych se dozvěděla, co bude dál, nemůžu jinak, než dát pět hvězdiček.
Dům duchů
Isabel Allende
Díky této knize jsem si opět rozšířila obzory. Na čtyřech generacích žen jedné rodiny poznáváme život v Chile v průběhu téměř celého 20. století. A život je to hodně drsný. V první části knihy to ještě zlehčí troška té duchařiny, ale v závěru, který se odehrává po puči v roce 1973, jsem nevěřila tomu, čeho jsou někteří lidé schopni.
Kniha se mi líbila, byla zajímavá, jen bych ubrala popisů postav. Přišlo mi, že se autorka zbytečně rozepisuje, až si někdy protiřečí.
Jak Hitler ukradl růžového králíčka
Judith Kerr
Knihu jsem četla na doporučení čtrnáctileté dcery mé kamarádky a musím jí poděkovat, protože se mi hodně líbila. Očima devítileté dívky je zde popsán útěk její rodiny před Hitlerem z Německa nejdříve do Švýcarska, pak do Francie a příběh končí po necelých třech letech příjezdem do Londýna. Jak jsem v půlce knihy zjistila, hlavní hrdinka je vlastně autorka, která líčí, jak bylo těžké zvykat si na úplně jinou ekonomickou situaci, prostředí, nové lidi, ale také odlišný jazyk. V poznámce na obalu spisovatelka sama zmiňuje, že jim se na rozdíl od mnoha jiných nic nestalo, takže kniha ukazuje takovým poklidným způsobem Evropu ve stínu krize a nacistického Německa před druhou světovou válkou. I když musím říct, že to s růžovým králíčkem a několik dalších událostí mě dostalo.
Romeo & Julie (komiks)
Sonia Leong
Knihu jsem objevila náhodou a zaujala mě. Romea a Julii jsem četla, viděla jako hru, balet, muzikál, tak proč ne komiks. A musím říct, že se mi to líbilo. Vadily mi jen dvě věci. Tím že je to černobílé, trošku hůř se mi orientovalo v postavách, barevně by to bylo přehlednější. A potom chvilkama mi neseděl původní překlad k moderním obrázkům. Jinak jsem ale spokojená, zajímavá zkušenost.
Lehce neuvěřitelné příhody z hor
Martin Úbl
Příjemná jednohubka na sobotní propršené odpoledne. I v knize skoro pořád pršelo, takže jsem se do hlavních hrdinů lépe vcítila, i když jsem si mohla gratulovat, že jsem na rozdíl od nich pěkně v teple a suchu. Knihy o horách mě baví, tento díl navíc pojednává o treku v Bolívii a Kanadě, což jsou místa, kde jsem nikdy nebyla, tak jsem ráda, že jsem je mohla navštívit aspoň takto. Kniha se mi líbila a pokud vyjde další díl, určitě si jej přečtu.
Pipi Dlouhá punčocha (4 příběhy)
Astrid Lindgren
Tak jsem díky čtenářské výzvě konečně dohnala rest z dětství a přečetla Pipi Dlouhou punčochu. Přestože Děti z Bullerbynu jsem četla snad 20x, kniha o holce, která je neuvěřitelně silná, často si vymýšlí a chová se dost netradičně, mě nikdy moc nelákala. A taky jsem se začátkem knihy trošku bojovala. Rozčilovalo mě chování Pipi ve škole, v cirkuse i na návštěvě. Pak jsem ale vstřebala, že holčička, která vyrůstala na moři mezi námořníky, prostě neví, jak se v takových situacích chovat, a i když se sebevíc snaží, většinou to nevyjde.
No prostě Pipi jsem si nakonec oblíbila. Její dobré srdce, to jak pomáhá ostatním, snaží se všem dělat radost a stále vymýšlí nové hry, mě bavilo. Klidně bych zvládla i několik dalších neobvyklých příhod.
Prázdniny v Česku
Ladislav Zibura
Mám ráda cestování a ráda o něm i čtu. Tentokrát to nebylo pěšo po světě, ale autem po České republice a vůbec to nevadilo. Na některá místa jsem zavzpomínala, na spoustu nových mě kniha nalákala. K tomu je všechno líčeno s nadhledem a klidem bez cestovní horečky. Mám ráda, když se lidi neberou tak vážně a umí si ze sebe udělat legraci. Kniha se mi líbila a chystám se na ty, které jsem ještě od tohoto autora nestihla přečíst.