brunettlibrary
komentáře u knih
Tahle píseň ti změní život
Leila Sales
Knihu bych doporučila holkám do patnácti let. Je plná pubertálních výlevů, myšlenek a zápletek. Ovšem jsou v knize i pasáže, které vás překvapí. Hlavní hrdinka mě docela štvala, ale řekla bych, že to bylo hlavně tím, že není má vrstevnice. Styl psaní byl dobrý, zápletka taky. Po přečtení knihy mám neutrální pocity.
Faust
Johann Wolfgang Goethe
Knihu jsem četla jako povinnou četbu. Příběh nebyl špatný, ale četlo se mi to hůř díky cestování.
Opilý koráb
Arthur Rimbaud
Zajímavá básnická sbírka. Básně jsou ladné a melodramatické.
Řbitov zviřátek
Stephen King
Z první přečtené knihy od Kinga jsem rozpačitá. Jednou to bylo dobré a jel mi mráz po zádech, podruhé jsem si říkala, že to je velká nuda. Styl napsání knihy se mi četl hůř, ale nebylo to nic hrozného. Hlavní postavy byly fajn, ale žádné nadšení. Příběh byl velmi originální. Konec knihy jsem dopředu neodhadla. Asi nechci říct, zda bych knihu doporučila či nikoli, přečtěte si ji a udělejte si na ni názor sami.
Ztracené světlo
Jill Santopolo
Kniha je skvělá, strašně mě bavila. Vůbec mi nevadilo, že je kniha psaná retrospektivně. Děj byl promyšlený, emocionální a složitý. Hlavní postavy byly skvělé, ovšem hlavní hrdinka mě začala v průběhu hodně štvát. Ovšem bylo to kvůli tomu, že máme obě jinak postavené životní hodnoty. Styl psaní perfektní, kniha se nedala odložit. Doporučuju!
Milionkrát June
Emily Henry
Kniha mi přišla nedomyšlená. Autorka se snažila propojit nadpřirozený svět s tím reálným, ale hrozně špatně. Přišlo mi, že nad příběhem autorka vůbec nepřemýšlela. Hlavní hrdinové jsou žáci střední školy, takže jsou ještě hodně dětinští. Problémy jen tak plavou na vodě a nejsou vůbec řešený do hloubky. Nedoporučuju.
Sonety
William Shakespeare
Jelikož se jedná o barokní literaturu, nemůžeme jo posuzovat podle dnešních měřítek. Mě sonety nic neřekly, jsou plné metafor a naznačených skutečnosti… Ale je to klasika, kterou by měl znát každý.
Cesta
Cormac McCarthy
Knihu jsem četla kvůli studiu. Kniha je pořád o tom stejném, ale má v sobě určitou jiskru zajímavosti.
Růže ran
* antologie
Kniha, která obsahuje studii o barokní poetické a některé ukázky básní.
Nabíječ
Alice Clayton
Kniha se mi líbila a doporučuji ji lidem, kteří mají chuť si přečíst primitivní romantiku. Hlavní postavy byly sympatické. Děj byl sice jednoduchý, ale vtip mu dodal na zajímavosti. Styl psaní nebyl nijak složitý. Autorka se do textu snažila jednoduchou formou vsunout i nějaké hlubší myšlenky. Jednou se vrhnu i na další díly.
Candide
Voltaire (p)
Děj je zajímavý. Místy vtipný, místy nudný. Musíte číst mezi řádky, které pochopíte pouze když víte, v jaké době byla kniha napsaná. Hlavní postavy byly zajímavé.
Faidra
Jean Racine
Jednoduchý děj bez žádných komplikací, který plyne bez závratné zápletky. Postavy jsou přímé. Na dnešní dobu bych to nazvala “neurazí, nenadchne”, ale chápu, že pro dobu klasicismu to byla pecka.
Štěstí na dně silné kávy
Agnès Martin-Lugand
Kniha mě moc nenadchla. Její obsah byl překombinovaný a nereálný. Tak nějak plul na vodě, nedokázal jsem učinit ty hlavní myšlenky. Styl psaní byl jednoduchý, moc mi nesedl. Hlavní postava mi byla volná (žádné sympatie; ale ani mě neštvala). Konec a celkově děj knihy byl velmi emočně vypjatý, někdy až nereálně moc tlačil na pilu. Nakonec bych chtěla zmínit obálku a název knihy. Proč autorka vybrala zrovna tento? Vždyť se k obsahu knihy vůbec nehodí!! Knihu nedoporučuju.
Bouře a vzdor
Leigh Bardugo
Kniha plynule navazuje na první díl. Hlavní postavy jsou mi sympatické a jejich osud vám není lhostejný. Děj je jak na houpačce, některá pasáž vás baví a některá zase nikoli. Styl psaní bych přirovnala k prvnímu dílu, je stále jednoduchý. Svět Griš je vymyšlený dobře, je zajímavý a zaujme. Do třetího a posledního dílu se určitě jednou pustím.
Dokud se budeš smát
Hana Marie Körnerová (p)
Knihu jsem přečetla jedním dechem. Nápad na dej byl originální. Osudy dvou kamarádek byly napsány surově a prostě tak, jak to v životě chodí bez žádných příkras. Hlavní hrdinky mi byly sympatické a do poslední strany jsme jim držela palce (až mě bolely klouby). Čtení ve mně vyvolalo silné emoce (vztek, opovržení, štěstí, smích). Abych se přiznala, četla jsem druhy díl bez přečtení prvního dílu, ale vůbec mi to nevadilo. V tomto dílu nic nenavazovalo na první a tak mi nic neunikalo. Takže kdo se rozmýšlí, zda potřebuje první díl, nepotřebujete a hned teď se pusťte do čtení druhého, je to jízda!
Neohlížej se
Ben Cheetham
Pro mě kniha není horor. Mám z ní docela rozporuplné pocity. Hlavní postava mi nebyla vůbec sympatická a pro příběh tam bylo zbytečně moc postav vedlejších, které ději nepřidaly nic důležitého. Postavy dělaly až moc iracionálních rozhodnutí, bylo to do očí bijící, protože normální člověk by se takto nezachoval (alespoň ne v takovém měřítku). Styl psaní naopak byl velmi čtivý, za ten chválím. Konec knihy jsme neodhadla a v pár situací ve mně děj vyvolal napínavý pocit. Popis domu ani jeho historie mě nenadchla, a ještě tím autor knihu zbytečně natahoval. Určitě je mnoho lepších knih na trhu s hororovými domy než je tato.
Sněhulák
Jo Nesbø
Dobrá detektivka, pachatele a tím i konec jsem dopředu neodhadla, ale líbil se mi. Kniha mě bavila, až na jednu pasáž, která mi přišla zbytečná. Oceňuji, že hlavní hrdina nebyl neomylný. Jeho postava mi byla sympatická, jako ostatní vedlejší postavy. Styl psaní mi seděl. Kniha ve mě vyvolala pocity napětí a zvědavosti. Knihu doporučuji.
Ve skrytu stínů
Bianca Iosivoni
Má recenze na knihu bude tak 50/50, protože takové jsou i mé pocity z ní. První bych chtěla zmínit postavy, tak ty mi hned přirostly k srdci a fandila jsem jim do poslední chvíle. Nebyla tu žádná postava, která by mi vadila. Styl psaní nebyl dobrý, kniha mě do svého příběhu nevtáhla a já jsem se do otevření knihy musela nutit sama. Děj byl místy zajímavý, místy nudný (například nechápu, proč jsem v knize musela číst sálodlouhé myšlenkové postavy jednotlivých postav). Ovšem musím se přiznat, že jsem konec neodhadla. Poslední co knize odebralo čtvrtou hvězdu je fakt, že po přečtení, jsme v sobě necítila vůbec nic, kniha ve mě nevyvolávala žádné emoce. Přes tohle všechno, bych se chtěla v budoucnu vrhnout na druhý díl série a dát tomu ještě jednu šanci.
Zločin na Bezdězu
Vlastimil Vondruška
Kniha mě vůbec nebavila a to jsem se na ni tak těšila. Její detektivní příběh byl tak moc zastíněn nudnou každodenní hlavních postav, že si člověk říkal, zda je to vůbec detektivka. Postav je tu tolik, že se v nich člověk někdy až ztrácí. A to ani nemluvím, že najít si tu oblíbenou postavu je taky pěkný oříšek. Jednu hvězdu dávám za pár pasáži, které mě docela bavily. Asi autora úplně zatracovat nechci, styl jeho psaní není nejhorší, ale tento díl za mě určitě ne.
Média, lži a příliš rychlý mozek
Petr Nutil
Vůbec nedoporučuju. Kniha chce vyvracet vyhýbavé termíny, ale sama tak mluví. Chce řešit termíny, které jsou lidem známé a stejně je jen popisuje. Styl psaní je hrozný, vůbec mi nesedl. Témata nebyly zajímavé. Kniha mi nic nedala a ještě mě naštavala.