Blue komentáře u knih

Knížka, k níž se dá nepochybně stále vracet. A nejen proto, že je tak malá, že si ji můžete nosit i v kapse a že ji přečtete za den. Je to prostě dobré čtení, které přes závažnost svých témat zároveň umí přinést čtenáři pohodu a dodat optimismus.

4 23.10.2018

Není to jednoduché čtení, styl bratrů Strugackých je náročnější, kniha se musí číst pozorně, dlouho čtenář vůbec neví, co se děje, až postupně se věci vyjasňují. Kniha je to nesporně zajímavá, ale výsledný čtenářský dojem, možná i díky již zmiňovanému ne zrovna čtenářsky nejpřívětivějšímu způsobu vyprávění, u mne není jednoduché pojmenovat. Bylo to dobré, ale... 70 %

4 22.10.2018

Kateřina Tučková tu nepochybně potvrdila svou zručnost, nicméně divadelní hra má oproti próze ten handicap, že její text je svým způsobem polotovarem, teprve jeho inscenace jej dotvoří. Buď ho pozvedne na velký zážitek, nebo pohřbí. Každopádně se pouhý text divadelní hry špatně hodnotí. Rád bych ten kus někdy viděl na prknech. Text je skutečně dobrý.

4 19.07.2018

Příznivcům klukovských dobrodružství lze jen doporučit. Napínavá četba, které čas moc neubral na působivosti.

4 09.06.2018

Rád bych napsal něco hodně inteligentního, ale myslím, že postačí, když knihu jen upřímně doporučím. Je mimořádně originální a uspokojí především přemýšlivé jedince. Jen ještě dodávám, kdyby to někomu bylo jako doporučení málo, že autor je vynikající vypravěč a má velký smysl pro humor, pročež své pojednání bere s příjemným nadhledem.

4 12.02.2018

Myslím, že je dobré upozornit všechny, kdo viděli film Na kometě a domnívají se, že se jedná o adaptaci knihy, že se domnívají špatně. Podobnost obou děl se vyčerpává shodným názvem a výchozí situací, kdy je kus Země odtržen od zbylé koule a s ním i nějací ti hrdinové, aby bylo o čem vyprávět. Na můj vkus je kniha poněkud zdlouhavá, zejména co se týká častého výkladu o astronomii. Ten zabírá snad polovinu obsahu. Ale někomu to třeba vyhovuje. A ti ostatní už teď budou aspoň vědět, co je při čtení čeká. 70%

4 20.06.2016

Je naprosté zvěrstvo vydat takovouto knihu brožovanou. Když to navíc udělá prestižní nakladatelství Academia u knihy, u níž ještě uvádí, že tu žádná podobná nevyšla 87 let, derou se mi přes stažené rty jen samá nepublikovatelná slova. Je to i neúcta k autorům. Doufám, že se v Academii stydí.

Kdysi by mě ani ve snu nenapadlo, že někdy sáhnu po Zeyerovi. Mrtvý klasik. No, a vidíte, sáhnul jsem. Když už člověk není tlačen do četby školními osnovami a má úplnou volnost, po čem sáhne, je pohled na literaturu trochu jiný. Amis a Amil, to je nesmírně hutný příběh napsaný krásně starobylým, ale přesto i dnes plně čitelným jazykem, který dokáže pohltit. Sáhněte po něm také.

4 15.07.2013

Já se budu poněkud lišit od většinového čtenáře. Staříka jsem přečetl, ale musel jsem se k tomu nutit. Nebavil mě. Jsem ochoten uznat, že tam je sem tam dobrý nápad, sem tam se čtenář pousměje, ale jako celek je to hrozně utahané. Uf, jsem rád, že to mám za sebou.

4 25.05.2013

Greenovy knihy jsou zvláštní směsicí lehčího čtení a vážných témat. Svět jeho knih je svérázný, má svou zvláštní poetiku. I jeho hrdinové jsou osobití, greenovští. Není to čtení, které by mi nedovolovalo knihu odložit, na druhou stranu nedokážu jeho knihy ani nechat nedočtené. A rozhodně jsou psány s velkým nadhledem, mimořádnou spisovatelskou zručností a velmi sympatickým jemným humorem. Komedianti nejsou v tomto směru výjimkou. Je to skutečně zralý román.

4 14.04.2013

Autorka je nepochybně velmi zručná stylistka, kniha se čte jedním dechem, není snadné se od ní odtrhnout. Hlavní částí je takřka lineární vyprávění příběhů několika německých obyvatel obce Rzy za druhé světové války, což je zarámováno úvodem a závěrem odehrávajícím se v nedávné minulosti. Nevím ovšem, nakolik bylo skutečně nutné to takto udělat, když rámec a vlastní příběh nejsou příliš provázány. Určité rozpaky vzbuzují i kolážovité odstavce zasazující příběh do širších dějin. Ale budiž. Moc dobře se to čte. 90%

4 30.12.2012

Je to stejné jako Menzlův film, respektive filmový přepis je mimořádně věrný. Takže komu se líbil film (já), tomu se bude líbit i knížka. Spíše ji ovšem ocení ti čtenáři, kteří vědí, o čem je řeč, tedy mají nějaké životní zkušenosti s reáliemi socialismu, nebo jsou o nich dostatečně poučeni. Ti se zasmějí.

4 31.08.2012

Julian Barnes zřejmě není můj autor. Knihu jsem přečetl spíše z povinnosti. Nedokázala mě po celou dobu zaujmout, ale sto čtyřicet stran není tak moc, abych se trochu nepřekonal a nepokusil se vecpat do společnosti intelektuálů, kteří Barnese bezmezně obdivují. Nepodařilo se mi to. Dalším čtenářům přeji v tomto ohledu více štěstí. Je to nepochybně kvalitní literatura, jsou tam výborné ironické postřehy, styl je osobitý a na skutečně vysoké úrovni. Nedivím se, že Michal Viewegh si tohoto autora velmi cení, v některých větách jsem ho poznával. Nicméně mne to nechytlo.

4 26.06.2012

První kniha, kterou jsem od Škvoreckého přečetl. Byl to tenkrát skutečně text o nejdůležitějších věcech života. Takže pak šly v rychlém sledu i jeho ostatní knihy.

4 15.02.2012

Výborný nápad a také výborné reportáže, jejichž celek nabývá až románového charakteru.

3 24.01.2024

Musím velmi pochválit nezaujatý a věcný pohled na dané téma, na ten nejsme u nás zvyklí, ale musím zároveň zkritizovat přílišnou stručnost, která bohužel na některých místech vede až k nesrozumitelnosti. Ne každý čtenář je tak poučen o historii SSSR, že mu stačí jen zkratkovité vyjádření, aby pochopil, o co se jedná. Ta kniha je opravdu stručná, pár stránek navíc bychom jistě ještě učetli.

3 15.11.2023

Jako dítě jsem o tuto knihu neměl zájem. Jako většina tehdejších občanů socialistického Československa jsem odmítal vše, co mělo původ v Sovětském svazu. Takže jsem si tuto klasiku přečetl až nyní. A to už je pozdě. Je to kvalitní dětská literatura, ale prováhal jsem tu dobu, kdy jsem ji měl číst. Jednak je opravdu určena dětskému čtenáři (ne jako třeba Tom Sawyer, kterého může číst i dospělý), jednak už se na ní přece jen podepsal i zub času.

3 15.06.2023

Rád občas vezmu do ruky nějakou klasickou českou knihu z 19. století a rád zjišťuji, že se nestala klasickou jen z něčí libovůle, ale že je opravdu dobrá. Herrmannův příběh o nebohém kupci Žemlovi dnes už sice od čtenáře vyžaduje jistou větší trpělivost, protože způsob psaní se opravdu výrazně změnil, ale trpělivý čtenář je pak odměněn silným literárním zážitkem. Na to, že má kniha 400 stran se jedná o nečekaně komorní příběh, ale je to dáno tím, že se autor svým postavám a zejména jejich nitrům (to je slovo) věnuje velmi podrobně. Má je dobře prokouknuté a staví tak před nás jejich věrohodné psychologické portréty. Není to samozřejmě kniha pro každého, ale minimálně staromilec si na ní pošmákne. I díky tomu jazyku.

3 04.03.2023

Oddechové čtení, kterému poněkud přidává (pro někoho) na atraktivitě lokalizace. Takže obyvatelé okresu Frýdek-Místek knihu přečtou zřejmě s větším potěšením, než čtenáři z druhé strany republiky. Hlavní hrdina je osobitý jako jeho rodný kraj, jednotlivé příběhy jsou krátké, svižné, nejsou zbytečně překombinované. Zkrátka ideální relax pro čtenáře z Třinecka a Jablunkovska. Ale zkusit to samozřejmě mohou i jiní.

3 03.11.2022

Je pravda, že se to dobře čte, ale víc pozitivního tu nenajdu. Výchozí situace je už hodně překombinovaná. Doufal jsem, že autor bude mít vymyšleno nějaké snesitelné rozuzlení. Jak se nakonec ukázalo, neměl.

3 20.06.2022