Blondebookdevil komentáře u knih

Mám v plánu se pročíst všemi Agathinými romány, dokud nenarazím na nějaký, co mi nevyrazí dech a závěrečné rozuzlení mi nevyrazí dech. (Zatím myslím, že takový neexistuje.) Myslím, že jsem na tipování vrahů dobrá, ale Agatha a smýšlení Herculea Poirota mě vždy vyvedou z míry. Skvělé, letní vražda na pláži se četla lehce, klasika jako Christie neomrzí.
(Spoiler - můj původní tip - dcera kapitána Marshalla. Avšak skoro vždy je to ten, koho nejméně čekáte...)

1 15.07.2019

Sarah Addison Allen je kouzelnicí ve svém oboru. Jsem přesvědčená, že v každé knížce naservíruje v malých dávkách lásku, chutné a neobyčejné jídlo a příběh obestřený tajemstvím, který se pomalu rozplétá. Zatímco u Dívky, která sahala po hvězdách to bylo o postavách - dětech a jejich rodičích, zkrátka hlavně o minulosti; tak Zahrada kouzel nám představuje Severní Karolínu zase v jiném světle - kouzelnou zahradu s hlavním elementem, jabloní, jež po lidech mete jablka, která když ochutnáte, bude se vám zdát o největší události vašeho života. Claire mistrně vaří a zapéká nejrůznější dobroty z nezvyklých ingrediencí, a to především z bylin z její zahrady (např. levandulový chleba). Její sestra Sydney, která se svou malou dcerou Bay přijede do Bascomu po deseti letech, zde nachází lásku a pochopení. Evanelle je stará dáma, a obdarovává lidi věcmi, které jsou jim dřív nebo později nějak k užitku. Osud lidí v tomto městě je malými cestičkami propleten a dokonce je na konci napínavý zvrat, při kterém se mi tajil dech.
Tato spisovatelka je nadaná a je mou oblíbenou, protože její sloh je nezaměnitelný. Je obrovská škoda, že u nás vyšly jen dvě z jejích knih, dokonce existuje pokračování Zahrady kouzel, (First frost), kde se zaměřuje na Bay jako teenagera. Uvažuji, že udělám na Megaknihách nákup jejích knížek v angličtině.
Zkrátka si u Sarah můžu být jistá, že to nebude žádná slátanina a každý příběh mě pohladí na duši.

2 06.07.2019

Stejně jako spadne Adrienne dědictví Ashburn house do klína, tak se mně ocitla tato kniha v domácí knihovně.
Na úvodu se dozvídáme, že mladá dívka zdědila po pratetě, kterou skoro neznala, odlehlý dům za vesnicí. Její prateta nebyla mezi lidmi příliš oblíbená, spíše se jí báli. A obyvatelé vesnice jsou k nové majitelce také mírně odměření.
Ale Adrienne je silná a odhodlaná přijít tajemství domu na kloub. Nejprve je to vyhazování pojistek, poté podivné vzkazy vyryté po stěnách a stolech, odrazy v zrcadlech a klapání kostí. Aby toho nebylo málo, Adrienne kromě kocoura nemá internet, mobil, auto... Zkrátka nic, co by ji zachránilo při napadení děsivou zombií.
Musím uznat, že pasáž, kdy se mrtvola zakousla Adrienne do kotníku, mi přišla přitažená za vlasy. Já vím, duchařina, ale tohle bylo i na mě už moc. Posledních 30 stran to ale vygradovalo a i s koncem mě usvědčilo v tom dát plný počet hvězdiček, protože knize se nedá upřít dusná a tíživá atmosféra. Jediné, co mi vadilo, byly kapitoly navazující těsně za sebou (například začínaly na konci strany.) Zcela jistě si ale pořídím další knihu od této australské autorky a těším se, co děsivého si pro nás přichystá...

2 28.06.2019

Wilde je mým oblíbencem už jen kvůli všem těm paradoxům a slovním hříčkám... jemnou urážlivostí a pohrdáním vykresluje společenské chování, které ve své podstatě zůstává po staletí stejné.

4 17.06.2019

Pro většinu lidí jsou to jenom konspirace, protože jakmile se přikloníme k nějaké teorii, na něco sedí a na něco zase ne... UFO? ne. Zvíře? Možná. Tajná zbraň, infrazvuk, domorodci, kulový blesk... A tahle kniha uceleně podává a předkládá detaily o této tragédii z roku 1959. Seznamujeme se s devítičlennou výpravou, a den po dni se pročítáme až k jejich osudnému dni. Byli málo oblečení, stan si rozřízli zevnitř, ale neprchali, podle stop ve sněhu šli normální chůzí. Z nějakého důvodu se poté rozdělili a jejich těla byla nalezena v různé vzdálenosti. Dva pod cedrem, další pod sněhem, žena v potoce a navíc bez očí a jazyka...
Musím se přiznat, že jsem se u žádné jiné knihy tolik nebála. Četla jsem a hltala dál, i za bílého dne mně běhal mráz po zádech. A toto ani není fikce, jen fakta a domněnky. Spousta důkazů, zápisků a protokolů byla nejspíš zničena, v dnešní době s moderními vyšetřovacími metodami by to šlo možná snáz. Anebo to taky bylo ututláno, protože známe poměry v tehdejším sovětském svazu. Asi už se ale nikdy nedozvíme, kdo nebo co zavraždilo účastníky Djatlovovy expedice.

11 15.06.2019

K tomuto oceňovanému japonskému spisovateli jsem se dostala skrz ČV, čehož rozhodně nelituji. Avšak musím uznat, že jsem přese 70 stran nějak nepronikla do jeho umění, přestože je navrhovaný na Nobelovu cenu. Nezbývá nic jiného, než vyzkoušet něco delšího.
Birthday girl je o narozeninách; jednoduchými, ale přesto působivými větami podaný příběh o jednom večeru v restauraci. A co že si to hlavní hrdinka přála? Kdo ví...

3 13.06.2019

No tak tohle bylo něco!
Pokud jste si na zadním obale přečetli to, že zde autorka překonala vysoce nasazenou laťku z předchozího thrilleru, je tomu přesně tak. Od začátku do konce se potýkáme s nečekanými zvraty, ať už ze strany podivínské dívenky Ellie - její nehody ve škole, šikana, atd, anebo ze strany druhé, a to psycholožky Imogen, která se s manželem přestěhuje do malého města za novou prací. A celou knihu vás doprovázejí hlodavé otázky - opravdu je Ellie malá čarodějnice a má telekinetické a psychokinetické schopnosti, anebo je to opravdu souhra nešťastných náhod, ke kterým se dívka připlete a je na ni svalena vina?
Konec je opravdu překvapivý, skoro nevím, co si o něm myslet. Skvělé, 5* je málo, mám na této spisovatelce novou závislost, tak by mě potěšilo, kdyby se rychleji překládaly její další romány (2018 - The night she died, 2019 - Someone is lying)

10 12.06.2019

Tento soubor obsahuje 5 detektivních povídek - Vraždy v ulici Morgue, Záhada Marie Rogetové, Odcizený dopis, Vrah jsi ty!, a Zlatý brouk. Pro mě byly nejlepší právě vraždy v ulici Morgue, jelikož i po opětovném čtení mě překvapila zápletka a detektiv Dupin a jeho dedukční schopnosti.

3 05.06.2019

Tohle byl jeden z těch příběhů, od kterých se nedokážete po přečtení úplně odpoutat. Hlavou mi běhají Laureliny dopisy, které píše zesnulým lidem - (Kurtu Cobainovi, Amy Winehouse,...) a také některé výroky a moudra. Stephen Chbosky to vystihl celkem přesně - tahle kniha mi nejprve zlomila srdce a pak ho naštěstí zase složila dohromady. Po celou dobu čtení můžeme jen odhadovat, co tak hrozného se přihodilo, že Laurelina starší sestra May spáchala sebevraždu a proč si to Laurel vyčítá. Jako v každém moderním young adult románu se zde objevuje homosexuální pár, tentokrát jsou to kamarádky hlavní hrdinky a samozřejmě crush a idol - starší kluk Sky. Hádanka se rozplétá, věci se dávají zase dokopy a mně je z tohohle celého skoro do pláče. Doporučuji.

2 05.06.2019

Konečně maturita za mnou a můžu se na plno pustit do čtení a čtenářské výzvy! Na Clonu jsem se těšila dlouho, zprvu jsem moc nevěděla, co si o těch vraždách myslet, byly nejasné, nic neříkající. V minulém díle napojení na Muncha a nyní na Miu? Každopádně, vrah by mě asi nenapadl, byla jsem překvapená. Teď jen doufat, že pan spisovatel brzy vymyslí něco nového...

5 30.05.2019

Prodírám se světovou klasikou a Čechov nesměl chybět. Tato divadelní hra mi přišla bláznivá a úsměvná. Chci zkusit ještě povídky, uvidím, co bude nejlepší.

2 06.05.2019

Už konečně věřím tomu, proč je napříč staletími tato komedie tolik hraná a u lidí oblíbená. Truffaldino je prostě postava nad postavami. A brzy musím najít záznam z divadelního představení s Donutilem, škoda, že už jsem tuto mistrovskou práci v Národním divadle nestihla.

9 25.04.2019

Bohužel nebudu patřit mezi milovníky této knihy, hodně jsem se do ní nutila a vadilo mi velké množství postav.

2 17.04.2019

Wulf Dorn a jeho poutavý rukopis mi moc chyběl! Přečetla se skoro jedním dechem, kapitoly navazovaly hned na sebe, ještě na té samé stránce, takže se jednoduše nedalo přestat číst :D
Jak již avizuje přebal knihy, milující manželka Susan Bridgewaterová má pracujícího manžela a roztomilého syna. Manžel Stephen je často z domu, protože odjíždí na služební cesty. Sarah se ocitá na nebezpečné horské dráze, kterou jí připraví neznámý šílenec, který se převlékne do oblečení jejího manžela a vydává se za něj. Co víc, když se do jejich domu ani nevloupá, ale použije Stephenovy klíče a přijede jeho autem. Sarah chrání především syna a utečou z domu, nepozorovaně po nějakém čase i děsivý neznámý. Po manželovi není stopy. Sarah její historku policie nevěří a ona se necítí bezpečně. Do příběhu však vplouvá psychiatr z knihy Spouštěč Mark Behrendt a jako jediný Sarah podporuje a nasedají na kolotoč děsivých úkolů a překvapení, které pro ně šílenec nachystal, aby získali nějaké stopy po Susaniném manželovi.
Při určitých pasážích jsem zadržovala dech, např. když se Harvey schoval v koši na prádlo. Málokdo umí vykreslit hororovou scénu jako právě Dorn. Za mě nejde jinak než 5*.

3 22.03.2019

Na úvod musím říct, že nejsem vůbec fanoušek fantasy, vymyšlených tvorů a cestování časem. Myslela jsem si, že začínám i končím u Harryho Pottera. Ransom Riggs mi před pár lety v první knize o podivných dětech dokázal opak. Připadala jsem si jako malá, i já se cítila jako podivná a prožívala jsem díl za dílem dobrodružství podivných a jejich ymbryn.
V třetí části se ocitáme v rozbombardovaném Londýně a s Jacobem a Emmou se přesunujeme do Ďáblova akru, kde, jak později zjišťují, jsou uvěznění jejich přátelé společně se slečnou Peregrinovou a ostatními podivnými. Jacob objevuje svůj dosud skrytý dar - dosud dokázal vidět netvory, nyní si uvědomuje, že zná jejich řeč a může je tak ovládat. Odhalujeme tajemství knihovny duší a bratrů slečny Peregrinové.
A jak se na správný pohádkový smyšlený příběh hodí, končí to šťastně a já doufám, že Jacob a Emma spolu žili až do smrti.

4 19.03.2019

Bylo to úsměvné čtení. Plešatá zpěvačka měla tempo a spád, dialogy jsou absurdní, asociace naprosto absurdní. Divadelní zpracování musí být skvělé.
Židle byla o něco nudnější, ale o absurditu také není nouze, např. spousta neviditelných hostů a přidávání židlí. Nečekaný konec. Moc se mi líbila!)

1 18.03.2019

No, budu upřímná a řeknu, že se mi to nelíbilo tak, jak jsem čekala, že bude. Všichni na to pějí ódy, takže budu asi výjimka. V každé kapitole je popsáno Hančino zvykání na horské prostředí, místní zvyky a tradice. Její vztah k Jozovi jsem úplně nepochopila. Přečetla se lehce, ale zřejmě si z ní neodnáším to, co bych měla.

3 17.03.2019

Susan je žena srovnaná se svým osudem a s tím, co provedla a odpykala si trest. Jenže je doopravdy vinná? Její kamarádka a novinář Nick jí pomáhají pátrat po údajně mrtvém synovi. Vynořují se nová jména, důkazy a napětí vrcholí každou stranou. Ocenila jsem pasáže z minulosti, které nám pomalu pomáhají doplnit děsivou skládanku. Kdo je vrah? Žije Dylan? Pokud ano, kde je? To vše se postupně rozmotává a posledních sto stran uletí jako nic.
Jsem naprosto nadšená. Když jsem ji vzala poprvé do ruky, téma žena a ztracené dítě mě natolik neoslovilo, ale jak jsem se do příběhu ponořila a nechala unášet, už nešlo couvnout zpět. Musíte číst jako zběsilí až do konce. Doporučuji všemi pěti :-)

3 03.03.2019

Musím přiznat, že pokračovaní od Martyna Waitese mi přišlo o něco strašidelnější. Jistě, hlavní postava párkrát zahlédne ženu v černém, pak se houpe křeslo a z mlhy slyší hlasy. To ho donutí se do Domu u Úhořího močálu se už nikdy nevrátit. A konec? Nemůžu říct nesmyslný, ale uspěchaný a možná i hloupý.
(pozn. - film s Danielem Radcliffem se povedl - tam byla pomsta ženy v černém vylíčená o něco lépe.)

1 28.02.2019

Nevím, jestli je možné, že mě uchvátila Sova víc než první díl. Nejspíš ano, protože jsem ocenila rychlejší tempo vyšetřování, vynořující se důkazy a podivné podezřelé. Asi v půlce knížky už jsem měla jasno, jakým směrem se to bude ubírat a kdo zřejmě bude vrahem. Možná bych ocenila, kdyby se už v dalším díle pachatel nezajímal o Munchovu rodinu. Mia je skvělá, neměla v knize tolik prostoru na depresivní pasáže, což bylo fajn. Avšak poslední stránky zápasu a Miiny záchrany byly pro mě mírně zmatené. Těším se, co nám spisovatel zanedlouho naservíruje, určitě to zase bude něco hezky zvráceného.

2 09.02.2019