Bigluska komentáře u knih

Mně se to líbilo. Přečetla jsem to téměř jedním dechem. Konec nebyl nic moc extra, ale do 2/3 to bylo hezky. Jako oddechové čtení dobré. Klidně si to přečtu znovu.

1 14.08.2019

Jsem unesena. Úžasná knížka. Přečetla jsem to jedním dechem.

3 12.01.2018

Přečteno jedním dechem.

1 15.06.2017

Bylo to prima čtení. Detektivky jsou v poslední době moje oblíbená četba a tato knížka nezklamala. :)

Film nic moc, ale kniha je napsaná úžasně. Nedalo mi to ani chvilku, přečteno skoro na jeden nádech. Luxus.

2 08.03.2017

Úžasná knížka. Četlo se to prakticky samo. Takové příběhy mám ráda, nezklamalo mě to. Do hlavní postavy se nelze nezamilovat. Konec byl zajímavý, toužím po pokračování, co se stalo potom??

Stoletý stařík byl zajímavější, nedočetla jsem.

Příjemná oddechovka. Žádná náročnější zápletka. Nevtíravý, sympatický humor. Procházka dějinami. Doporučuji každému. Nadsázka.

2 07.11.2016

Od samého začátku mě to strašně bavilo. Kéž tu je hvězdiček alespoň 6! :3

3 07.11.2016

Tuto knihu jsem četla o velkých prázdninách a vůbec se mi nelíbila. Uznávám... zajímavý náhled, líbí se mi, jak se do toho autorka dokázala vcítit atd, ale jinak mě to neoslovilo. Zajímavý experiment.

Četla jsem to před velkými prázdninami... Četlo se mi to pěkně. Okolo sebe jsem slýchávala, že nedokázali občas rozeznat, o kom z těch 12 žen čtou. Mně se to tedy rozeznávalo hezky. Bavilo mě to. Kdybych měla čas, přečetla bych to na 100% jedním dechem. Těžko se mi od toho odcházelo, jak mě to pohltilo. Jediné a dle mě zásadní... konec. Ty se mi nelíbili ani u jedné z knih, co T. napsala...

1 07.11.2016

Nebyla tak dobrá, jako dvě předešlé, ale stále patří mezi špičky. Díky za ní. Těším se na další

3 08.10.2016

Byla to bomba. Nemám slov. Nemám co vytknout. Ještě teď, den po dočtení, jsem z toho trochu jako v tranzu a těším se na poslední díl.

3 29.09.2016

Od R. Třeštíkové jsem četla všechny její knížky (Dobře mi tak, To prší moře, Bábovky). Ani u jedné mě neuspokojil konec. Ale u To prší moře si nejsem jistá jestli to brát jako nedostatek nebo úmysl. Bylo to úžasné. Celou knihu jsem přečetla na jeden nádech, ale přitom jsem musela občas zadržovat dech a odvracet zrak, protože jsem s hrdinkou cítila po celou dobu až do konce. Její pocity jsem přijala za své. Pocit zoufalství atd jsem měla ještě další půl hodinu po dočtení knihy.
R. Třeštíková bude jeden z mála spisovatelů u kterých si dokážu představt, že knihy čtu víc než jednou (u mně dost nevídané). Ale nevím, zda ten nápor emocí zvládnu znovu. Jestli nevybouchnu.

2 20.09.2016

Úžasná knížka. Nikdy jsem na detektivky nebyla, ale konečně vím, že to není pravidlem. Těším se na pokračování.

3 20.09.2016