Bergerac16
komentáře u knih
Nádherně krutý
J. T. Geissinger
Nemohla jsem se od knížky odtrhnout, protože jsem se o Tru upřímně bála. Autorka obklopila postavu Liama Blacka neskutečně silnou aurou nebezpečí a bylo jasné, že se Tru právě setkala se svým osudem a může to dobře dopadnout leda zázrakem.
Já mafiánské téma nemusím, odpuzuje mě. Zvládnu si o něm číst jen v případě, že postavy chtějí z tohoto temného světa vystoupit na světlo.
V čem se mi autorka strefila do noty, je vzájemná otevřenost, postavy si nelžou, ani neuhýbají před otázkami. Jak ta Truvyina otevřenost dojímala Liama, fungovala i na mě, tohle se mi zadírá pod kůži, pokud je to dobře napsané – a tady do dobře napsané bylo.
Plán
Elle Kennedy
(SPOILER) Stále nechápu, kde vzala Sabrina tu sílu. Žasnu, jak Tucker zvládl na ni netlačit, nevnucoval jí svůj názor (např. na setrvání v domácnosti s Rayem a babi) a respektoval její vlastní tempo, které potřebovala na to, aby mu mohla naprosto důvěřovat.
Chytlo mě to, byla jsem upřímně napnutá. Vzbudilo to ve mně silné emoce – Raye bych vlastnoručně vykastrovala a chování budoucí tchýně mi zvedalo krevní tlak – takže to muselo být dobře napsané!
Trochu mi vadila ta sladká klišé, že Garrett s Loganem navštívili kurz péče o dítě (zase nám ty slaďouše hokejisty tak necukrujte, paní autorko, netlačte tolik na pilu, abyste čtenáře dojala a rozesmála) a po tisící omleté klišé „nevíme, jak postavit postýlku“.
Návrh
Elle Kennedy
Garrett i Hanna jsou naprosto skvělí. Oba si nesou neskutečnou nálož svinstva ze své minulosti. Upoutávka na přebalu slibuje young adult jednoduchoučký slaďák, ale oba hrdinové mají svou třináctou komnatu, kterou se snaží ukočírovat, a autorka obojí pěkně rozpracuje.
Pro mě to bylo poměrně slow-burn, což vůbec nevadilo, protože jejich vzájemné hašteření bylo sexy, šťavnaté a výborně jsem se bavila.
On je se sebou tak neskutečně spokojenej, že je to vysloveně zábavný a dechberoucí . Hannu vytáčí jeho sebevědomí, jeho výrazy, jeho neodbytnost, i to, že ho nejde urazit, jejím ostrým a urážlivým komentářům se on jenom culí. Sedm kapitol to trvá, než ji rozesměje.
Silně mi to připomnělo vzájemné kroužení mezi Kate a Dougem v Ledovém ostří.
K prvnímu polibku dojde až v 16.kapitole, a je to nejlepší a nejzábavnější první pusa, o které jsem kdy četla.
Omyl
Elle Kennedy
Kouzlo se nekonalo. :-( Jakkoli se mi moc líbil první díl, tenhle druhý nebyl prostě ono, nevytáhl ze mě žádné emoce, kromě soucitu s Jeffem a Loganem.
A nevím, jestli se ze mě stává cynik, ale když se ze začátku Grace tak rozhorlila, že Logan v posteli couvnul, napadlo mě, že to chlapi nemají zrovna jednoduchý - nemůžou prostě cuknout a říct ne :-), jelikož je to prý ponižující pro již svlečenou slečnu. Máme to my holky s tou rovnoprávností nějak naruby :-)
Jediná šance
Kendall Ryan
Takhle mladí chlapi nemluví, některý dialogy jsou hrozný... Je to celé takové povrchní, nedopracované, začátečnické...
Rozvodové hry
C. D. Reiss
(SPOILER) Tyhle 2 díly nejsou primárně o bdsm, ale o tom chaosu, o tom mixéru emocí, které s cestou k bdsm můžou vzniknout, celé okořeněné tím, že jsou hrdinové v rozvodovém řízení. Jenomže autorka ten mixér zapíná na příliš vysokou rychlost. Nezvládám pochopit absolutně rozhárané emoce hrdinky a nyní se k tomu ve druhém díle ještě přidaly Adamovy emoce ode zdi ke zdi.
Možná to byl záměr autorky, že tak rozjitřuje čtenáře. Asi chce, aby to pro čtenáře bylo obdobně k nevydržení jako pro hlavní postavy. :-)
Diana s Adamem tak strašně šíleně spěchají, aby už už věděli rozhřešení svého vztahu, nejpozději zítra aby věděli, co dělat. Jsou na zabití Nechtějí žádné flow, jen nějakou dobu být, odžít a prodýchávat si své emoce, než se uspořádají, a budoucí cesta začne sama nabývat nějakých obrysů. Ne, oni svou situaci napínají až téměř k samému prasknutí.
Manželské hry
C. D. Reiss
Uff. Tohle je síla. Tentokrát nespoileruji, protože vůbec nejsem schopná vyprávění shrnout do pár vět. Nemohla jsem se odtrhnout, text mi před očima promítal úchvatný intimní příběh.
Některé obraty, které autorka použila k vykreslení pocitů, mi naprosto vzaly dech. Nevadí mi zakončení, jelikož mám druhý díl již stažený ve čtečce – nemít to tak, zblázním se.
Drahá Avo
Ilsa Madden-Mills
(SPOILER) Ukázková kapitola mě zatraceně chytla, potřebovala jsem vědět, jak se příběh vyvíjí dál, hlavní téma je vybrané skvěle. Z oběti násilí je mezi vrstevníky viník, čtenářsky sakra citlivé.
Čím dál jsem četla, tím víc ze mě nadšení opadávalo. Postavy se nechovají jako náctileté. Autorka se silnými tématy (trauma, drogová závislost, zjizvení dítěte vlastní matkou) dál nepracuje, takže jsem získala dojem, že je tam prostě dala na „efekt“. Stejně tak „atraktivní“ asi měla být ukájecí scéna v koupelně; anebo to, že kde se vzal tu se vzal homosexuální kamarád Wyatt (milé, ale tak strašně nadužívané v mnoha románech).
Originální mi přišlo zakončení příběhu, rozehrané pod taktovkou Knoxova otce (který najednou znenadání projevuje o syny zájem). Bod autorce za to, že jsem vážně uvěřila, že po skoro dvou letech je vztah obou postav pasé, zase jsem na to skočila.
Epilogy byly hrozné, zvlášť ten druhý. Druhá nejhorší na knížce je potom obálka (nicméně převzatá z originálu, takto ji nejspíš schválila sama autorka).
Já jsem si prostě po přečtení připadala podvedená.
Třetí zahrada
Sarah Parsley (p)
(SPOILER) Jako první pracovní verze by to snad bylo ucházející. Obálka krásná, téma poutavé, nicméně autorka prostě neumí vyprávět. Jako by to už už chtěla mít za sebou, vůbec nezásobuje moji fantazii žádnými obrazy prostředí a postav, snad jen nějakými detailními popisy plesových rób.
Málo dialogů, spousta nepřímé řeči. Klíčové scény, ze kterých by dobrý autor vytřískal maximum a vyždímal ze čtenáře emoce, jsou jaksi nemastně neslaně vykresleny na pár řádků. Žádná dobová mluva, z ničeho nedýchá atmosféra konce 18.století.
Pitomosti typu „Isabello, řeknu ti tajemství, na podzim budeš mít sourozence“, nebo „při anulaci došlo k nějakým nepřesnostem“.
Podmanivý
Jodi Ellen Malpas
Facky, provokace, hrozby, emoce obou hrdinů neustále na doraz, stále jsou napnutí jako kšandy. Takže je třeba číst tento příběh v rozpoložení, kdy ten neustálý napnelismus snesete a vítáte. :-) Jak jsem cynická, tak zakončení mě dostalo!
Manželství pro jednoho
Ella Maise
(SPOILER) Slow burn? Jo, ale fakt hooodně slooowly. Vzájemné sbližování je velmi pozvolné. Manželství vzniká za okolností, které jsou nevěrohodné (nespecifikované jméno v závěti), ale budiž, téma sňatku z rozumu se do současnosti zasazuje těžko. Milé, bez kdovíjakých dramat. Postupná přitažlivost dvou naprosto protichůdných povah. Konec lehce přeslazený. Že by se nemluvný chlapík až takhle vyznával? :-)
Ano, pane řediteli
Lucie Srňánková
(SPOILER) Vykrádání motivů z Božského bastarda ve velkém stylu, autorka v prvních kapitolách nekompromisně okopírovala spoustu prvků, přičemž styl psaní je spíš jako pro teenagery, některé dialogy byly až dětinské.
Bennett se jako pako choval jen ke Chloe, Adam se jako zpovykaný idiot chová i k ostatním ve firmě, včetně bratra, ve vztahu s Míšou se jako mávnutím proutku změní.
Je to celé takové začátečnické, plné podivných slovních obratů, nevěrohodných dialogů, případně říznuté předsmrtným setkáním se zesnulou rodinou v momentě, kdy hrdinka nebojuje o život.
Tři hříšná tajemství
Nikki Sloane
(SPOILER) To se dalo čekat, že po třech Dom/sub vztazích přijde změna. Mně se čte trochu hůř, když hlavní hrdinka je vyzývavá prostořeká tvrďačka, právě v sobě objevující dominu. Shodou okolností před Silasem ukáže všechny své slabší stránky – obnaží jizvu po průstřelu, který předcházel sebevraždě někdejšího partnera, přizná, že byla podváděnou partnerkou, že má hrůzu z injekcí, dojde i na naprostou bezbrannost během migrény.
Je zmíněn zajímavý motiv sklonů k drsnému sexu jako trest za Paulovu smrt, dál už s ním ale autorka nepracuje. Celé vyprávění je z pohledu Regan, chyběly mi kapitoly líčené také mužským hrdinou, jak tomu bylo ve třetím a pátém díle. Je mi jasné, proč empatický charismatický Silas je to pravé pro Regan, zůstalo mi ale záhadou, proč je Regan ta pravá pro Silase
Tři něžná slůvka
Nikki Sloane
(SPOILER) První kapitoly se poměrně táhly, měla jsem na ně málo trpělivosti. Od silvestrovské scény v bazénu to potom ale dostalo neskutečné grády. Tento díl mi ze všech pěti sedl nejvíce, protože mezi oběma aktéry bylo nejsilnější citové pouto, silná dávná bolest, přes níž se k sobě namáhavě dostávali. Přijde mi, že jejich Dom/sub vztah dostává velký prostor, ale stejně důležitou roli tam tentokrát hrají i jejich bouřlivé emoce a zranitelnost
Střídají se kapitoly psané Ruby s pasážemi vyprávěné Kylem, podobně jako ve třetím díle, a je to velké plus. Použití těch asi 5 opakujících se vulgárních výrazů mě rušilo, překladatelka mohla klidně ubrat, síla těch slov byla úplně zbytečná a jejich použití laciné.
Potom do příběhu vstupuje scéna s Noemi a Josephem, autorka se asi rozhodla, že jsme se láskou mezi oběma hlavními hrdiny dostatečně namlsali, a nyní je čas na šok a další posouvání hranic osobního vkusu. Dělá to tak v každém díle záměrně, jakoby se bála, že by příběh jinak zapadl mezi obyčejné romance. Pro mě tato pasáž byla trochu na sílu, ale respektuju autorčin koncept.
Celou tuhle sérii je potřeba číst v pravou chvíli, za správného rozpoložení, a ne v rychlém sledu za sebou jeden díl za druhým.
Nečtete to, co byste na vlastní kůži potřebovali sami zažít, ale líčení toho, co dělají svobodomyslní lidé absolutně si jistí svým partnerem, a s naprosto zdravým sebevědomím, což většině obyčejných smrtelníků není vlastní.
Otrokyně lásky
Bertrice Small
(SPOILER) První část odehrávající se ve Skotsku mě opravdu vtáhla do děje, bylo to hezky postavené a sotva 15letá hrdinka překvapuje svou duchapřítomností, s jakou se potýká se vším, co jí příbuzní připravili.
Není dobrou křesťankou, ani oddanou dcerou, ani zavilou mstitelkou svého rodu, takže se nehroutí, a čelí s otevřenou myslí nové realitě, která jí otevírá nový svět - islámský, a uplatnění, o kterém neměla ani tušení.
Některá místa trochu dřela, ale jinak se to četlo dobře. Regan-Zaynab měla ve svém údělu konkubíny vysloveně štěstí na muže.
S troškou nadsázky: je to dobře napsaná pohádka o „Zlatovlásce Regan“ odehrávající se k reálných kulisách Córdobského chalífátu v 10.století. „Islámský Jiřík-Karim“ chalífovi Zlatovlásku „obstará“, zaškolí a doveze, ale jejich vztah dojde naplnění víceméně zázrakem.
Opravdu děsivá obálka knížky - na odplivnutí si :-)
Tři drobné chybičky
Nikki Sloane
(SPOILER) Na začátku druhého dílu jsem si říkala, že mě bohužel osudy Payton nijak moc nezajímají – a autorka mi vyrazila dech tím, jak setkání s Dominikem pojala. Na začátku třetího dílu jsem si říkala, že mě osudy pasáka Josepha jsou celkem ukradené – a po chvíli mě ty kapitoly psané jím neskutečně vzaly. Není to vůbec typický pasák (jestli vůbec), Noemi vlastně balí jeho , nechal by ji jít, jakkoli ji chtěl a říká věci zcela narovinu. Jeho myšlenkové pochody mě fakt zaujaly a definitivně jsem ho přijala v dalších dílech, kde vyšlo najevo, jak nesnáší slovo „děvka“ a bezduché ponižování společnic jako takové.
Hranice toho alternativního a vzrušujícího se čtenáři už zase posunují, autorka ho táhne zase o kousek dál, a něco z toho bylo na mne prostě moc, anebo jsem si prostě neudržela otevřenou mysl. :-)
Maličko mě pobavilo, že se z Klubu zavázaných očí stává seznamka, již tři zde praktikující páry vytvořily mileneckou dvojici. :-)
Hadí princ
Elizabeth Hoyt
(SPOILER) Tak pozvolné v prvních 6 kapitolách, že jsem se musela fakt obrnit trpělivostí. Od návratu z Maiden Hillu je to zase naopak plné zvratů, úkladů, soubojů – samé dramatické scény.
Simon svůj život zasvětil pomstě. Lucy se teprve krátce před svatbou dozvídá, že si bere nelítostného mstitele, který souboji zároveň ničí sám sebe, a ani v manželství nechce sejít ze své cesty.
Zvláštní milostný motiv: Simon je Lucy dojemně posedlý, považuje ji za éterického čistého anděla (ačkoli je to normální zralá žena), a při prvních intimnostech si neustále připadá jako prznitel svého nevinného ideálu.
Originální zpodobnění přátelství mezi Simonem a Christianem, idolem a jeho obdivovatelem, zvratem jejich vztahu dala příběhu pořádnou dávku napětí.
Já jsem si víc užila tento díl, než první, který se těší více hvězdičkám.
Havraní princ
Elizabeth Hoyt
(SPOILER) Autorka umí psát, ten příběh je vysloveně dobrý, zápletka poutavá. Je to líčené očima hrdinky i hraběte, je příjemné vědět, co se v obou z nich odehrává. Davis byl boží, skvělé oživení příběhu, je prima, když autor myslí i na nějaký komický prvek.
Nicméně: pokud je vyprávění zasazeno do roku 1760, měly by být ctěny nějaké reálie, a tak tomu v Havraním princi není, což by se kvalitnějším autorkám historických romancí (Kleypas, Quick) nestalo. Série Maiden Lane od stejné autorky je v tomto už dál.
... a pak ji políbil
Laura Lee Guhrke
Je to velmi pozvolna plynoucí příběh bez kdovíjakých vyumělkovaných dramat, připomínal mi Nezkrotnou touhu od L.Kleypas, v méně divoké verzi :-). Hlavní hrdinka se stává jakousi influencerkou a je lehounce méně věrohodné, jak by se to zaměstnané ženě bez čilého společenského života a s tím souvisejícího nadhledu mohlo povést. Vadilo mi překládání jmen Emmaline nebo Josephine na Emmalínu a Josefínu, koneckonců Harry taky není přeložen jako Jindřich. Taky byl zmatek ve střídavém titulování Harryho jako mylorde, pane, sire a lorde..
Nebezpečná láska
Amanda Quick (p)
Znovu témata, kterými se autorka ráda zabývá, přičemž nepřinesla vůbec nic nového. Žádný nový motiv, zajímavá obměna, tenhle příběh je čiré řemeslo...