Barussat komentáře u knih

Za mě další skvělá kniha od autorky. Silný příběh a náročné téma ve mě rezonuje ještě teď, několik dní po přečtení. Upřímně nechápu, jak se tohle může dít a děsí mě to, že se to opravdu děje. Knihy od autorky se čtou sice těžce, ale vlastně hrozně rychle, protože Mornštajnová má neuvěřitelný dar pro psaní a pro češtinu. Mohu jen doporučit, i když je to opravdu náročné téma.

22 06.03.2024

Jedna z nejlepších knih? Rozhodně ano a souhlasím s komentáři, že by si jí měl přečíst opravdu každý. Jméno Jennette McCurdy jsem neznala, ale na knihu mě nalákal nejen její název, ale i kamarádka, která jí vychvalovala. Četla jsem jí docela dlouho, ale bylo to tím, že jsem jí často musela odložit a v duchu si říkala: "to snad není možný." Kniha je rozhodně zajímavě napsaná, Jennette je k sobě upřímná a přijde mi, že všechno popisuje opravdu velmi dobře. Nikoho nepřekvapí, že se objevují témata jako anorexie, bulimie a hlavně toxické vztahy. Člověk si říká "to přeci nemůže pokračovat dál.." a ono to pokračuje. Opravdu hodně doporučuji.

2 25.02.2024

Knížky od Julie Caplin alias Jules Wake jsou sice předvídatelné, ale krásné a oddechové. S láskou z Londýna byla ale i na mě dost jasná a musím říct, že se mi i hůře začítalo. Nicméně konec vše vynahradil. Byla to taková jednoduchá, ale milá jednohubka do předvánočního času.

09.01.2024

Všichni, kdo čteme knihy od Julie Caplin, víme, jak od začátku jak to skončí. A víte co? Ono to občas vůbec nevadí. Jednoduché, trochu nereálné příběhy, které jsou ale neskutečně pozitivní, milé, čtivě napsané a prostě milá a fajn oddechovka na léto. Občas proč ne.

7 10.09.2023

Moje první zkušenost s autorkou, takže nemám zatím s čím srovnávat, ale určitě vím, že to není poslední kniha, kterou si přečtu. Přiznám se, že prvních zhruba 50-80 stránek mi moc neutíkalo a i někdy ke konci jsem tušila, že přijde konec, který ale stále nepřicházel. Kniha je ale napsaná čtivě, určitě se bude dobře číst, i když někdy je hodně smutná, nevadilo mi ani skákání času ani osob. Za mě to bylo naopak velmi dobře vymyšlené. Jsem ráda, že jsem si o tak zajímavé ženě mohla přečíst a sama sebe se ptám, kolik takových existuje se zajímavým příběhem, ale nikdo o nich vlastně neví....

6 30.07.2023

Moje první setkání s autorem. Po jeho Vnučce jsem sáhla, protože jsem na ní četla samé pochvalné recenze. A i když byl příběh od začátku čtivý, musela jsem si k němu najít cestu a prvních cca 100 stránek sem četla opravdu šnečím tempem. Jakmile se ale příběh trochu rozjel a začal mít spád, začetla jsem se do něj i já.. A musím říct, že zhruba od poloviny jsem byla lapena a četla stále dál a dál. Zajímal mě konec a na druhou stranu jsem ho hrozně nechtěla. Rozhodně zajímavé téma, mám ráda, když se i v knihách ukazuje, že svět není černobílý a že jsou stále lidé, kteří by brali sjednocené Německo a uctívají názory, které většině přijde padlých na hlavu.. A nutno dodat, že to není vůbec lehké téma.. rozhodně to nebyla moje poslední Schlinkova kniha.

3 30.06.2023

Kdo miluje biatlon, musí milovat i tyhle bráchy. A pro fanoušky tohoto náročného, ale krásného sportu je to skoro až povinnost si to přečíst. Spousta zajímavých informací nejen o biatlonu, ale i o tom, jak vyrůstali, jak si našli své životní lásky, ale i jak prožívají úspěch i neúspěch. Biatlon miluji a tohle je skvělá možnost podívat se do zákulisí :) Moc doporučuju :)

2 09.03.2023

Joona Linna je můj oblíbený superhrdina. On tak z knih Larse Keplera občas působí, a i když to vypadá, že je minimálně nesmrtelný, tak mě to baví. Stejně jako mě baví knihy Larse Keplera a nejinak tomu bylo i tady. Pavouk je skvělá kniha; napínavá, často trochu nechutná a odpuzující, ale s každým dílem je Kepler lepší a lepší. Auto vás vtáhne do děje a nepustí. Na jednu stranu ji chcete mít přečtenou, co nejrychleji, na druhou vás štve, že už je konec. Co bych asi jako jediné vytkla, jsou některé zdlouhavé popisovací pasáže, které si myslím, že nejsou vždy úplně potřeba. Ale za mě jinak bomba a už se nemůžu dočkat dalšího dílu. Tak snad nám autoři udělají radost, co nejdříve

5 01.02.2023

Za mě je tohle jedna z nejlepších knih roku! A možná vůbec jedna z nejlepších, kterou jsem, kdy četla. Strašně silný příběh, nemohla jsem se odtrhnout. Jsem v knihách zvyklá na hodně, na hodně krve, občasné násilí a smutku, ale tady jsem někdy musela knihu odložit, nadechnout se, zatlačit slzu a zase pokračovat. Některé kapitoly trhají srdce, některé zase vyloudí občasný úsměv na rtu. Ale nutno říct, že veselé čtení to není. Hodně lidí si stěžuje na to, že příběh nejede chronologicky a skáče se po letech a po různých postavách. Mě to ale nevadilo, zvykla jsem si na to prakticky i hned. Naopak, udržovalo mě to v neustálém napětí a touze číst. Knihu bych doporučila všem, ale ... není to jednoduché čtení..

10 12.12.2022

U Julie Caplin to říkám pořád. Člověk nemusí číst pořád náročnou literaturu; občas potřebuje oddechovku a Julie ji vždy nabídne. Sice vždycky víte, jak to skončí, ale na dlouhé podzimní a zimní večery je to ideál. Děj hezky odsýpá, nutí vás pořád otáčet stránky. Je to taková milá knížka, která sice nemá s reálným životem nic společného, ale proč se občas nezasnít a neobjevit se na hradě ve Skotsku? Já jsem velmi spokojená :)

5 26.11.2022

Poutníka jsem začala číst zhruba 14 dní před svou cestou do Santiga a dočítala zhruba 14 po ní. Na jednu stranu chápu, proč se spousta lidí po přečtení této knihy tolik lidí rozhodla se na tuto jedinečnou cestu vydat. Já nelituju ani putování, ani přečtení knihy. Líbily se mi myšlenky, rozhovory s průvodcem i s vnitřními hlasy. Knihy je ideální podle mě pro ty, kteří jsou na podobné nastavení mysli nastavení a kteří věří v "to něco". A je jedno, jak to pojmenováváme. Za mě je to jedna z nejlepších Coeloho knih; musím říct, že jsem četla Alchymistu (a ještě jednu, na jejíchž název si nevzpomenu) a Poutník byl rozhodně lepší.

21.10.2022

Skvělá kniha na letní dovolenou. Žádné krváky, které mi sice nevadí, ale člověk to nemusí mít pořád, i přestože se děj knihy nachází na švédském venkově. Za mě moc fajn oddechová detektivka, která vám zpříjemní letní chvilky. Myslím, že i s tímto záměrem byla psaná. Sympatický detektiv, který je tak trochu nervák, ale i on má své slabé chvilky, což z něj dělá "normálního" člověka. Vůbec by mi nevadilo nějaké pokračování.

9 10.08.2022

Shari Lapena a její klasika. Napínavá detektivka z rodinného prostředí, kde se to sympatickými postavami nehemží. Vražda, ze které mají vlastně všichni radost a všichni by ji byli schopni spáchat. Ze začátku jsem vůbec netušila, kdo by ji mohl spáchat, ke konci už jsem si byla téměř jistá. Je to taková klasika od autorky. Kniha je napsaná lehce, chcete se dozvědět jméno pachatele, ale vlastně je vám líto, když otočíte poslední stránku. Někdy jsem si říkala, že už je to až moc natahované, ale i tak mě to moc bavilo. Za mě vede Nevítaný host, ale i tohle je kniha, za kterou jsem moc ráda, že ji mám v knihovně.

5 20.07.2022

Já vím, že tohle nejsou knihy, které vám změní život, ale někdy je prostě potřeba trochu té oddechovku, u které vypnete a nemusíte nic řešit. Jen se necháte unést do jiné země, kde si vychutnáváte příběhy hlavní hrdinky. Nechybí láska, trocha dramatu a hlavně šťastný konec. Miluji cestování a tohle jsou ideální knihy, mám vždycky potřebu někam odjet. Jsem moc zvědavá, kam nás paní Julia vezme příště :)

8 23.06.2022

Těžko popsat. Karin Lednická je výjimečná autorka a touto knihou to opět dokázala. Šikmý kostel mi někdy přišel až příliš natahovaný, ale tady, tady to bylo perfektní. Líbila se mi kombinace beletrie a literatury faktu. Ano, bylo tam hodně jmen a postav, v těch jsem se občas ztrácela, ale vzhledem k tomu, co se stalo je dobře, že se o těchto lidech mluví. Moc jsem ocenila fotografickou přílohu. Je to silné svědectví o nacistickém masakru v Životicích, co tomu předcházelo a jaké následky to mělo. Měla jsem husinu a často slzy v očích a nepochopení, jak se něco takového mohlo zapomenout. Jsem si jistá, že tuto knihu budu doporučovat dál a že jsem jí nečetla naposledy.

6 13.05.2022

Miluju seriál, takže když jsem zjistila, že vyjde i knížka na motivy (tudíž ne to co v seriálu bylo nebo třeba bude), musela jsem jí mít. Pak jsem sháněla pohodovou a lehkou knížku na cestování a tahle mi padla do oka, protože jsem chtěla něco oddechového a vtipného. A oboje mi knížka splnila. Tuhle partičku miluju a přesně takový, jaký jsou v seriálu, byli i tady. Opravdu je to taková pohodová knížka, u které vypnete :)

1 08.05.2022

Knihy Delphine de Vigan jsou pro mě zárukou kvality a perfektního čtení. Pokaždé si říkám, jak je možné, že má někdo takovou lehkost psaní. I Noc nic nezadrží je perfektní, ale.. strašně smutná. Tak smutná, že se vám bolest usadí na srdci a vy si říkáte, že přeci není možné, aby někdo tohle zažil. Ale zažil. Občas jsem si říkala, že nemůže přijít už nic dalšího a hle, zase mě to porazila. Delphine ale vše umí dávkovat tak lehce. Těžko se kniha hodnotí slovy, tohle prostě musíte zažít. Já knihu četla přes měsíc, musela jsem si ji dávkovat. Pronikla jsem do jedné francouzské rodiny, která zažila spoustu tragédií, ale i krásných a veselých věcí. Doufala jsem, že to všechno dobře dopadne, i když jsem od začátku věděla, že to tak nebude..

3 25.04.2022

Lars Kepler je můj oblíbený autor a toto není moje první kniha od něj. Proto vím, že to umí lépe. Na mě tam bylo málo severské krve a drsných pasáží, upřímně mám ráda když je to trochu krvavější. Některé pasáže na mě byly zbytečně zdlouhavé a zbytečné. Občas trvalo, než jsme se dostali tzv. "k jádru pudla". Brala bych více pasáží s Joonou, to je moje hodně oblíbená postava. Kepler ale umí psát čtivě, takže jsem knihu chtěla dočíst, zajímalo mne, jak to celé dopadne a těším se na další díl ze série.

1 06.03.2022

Říkala jsem to už u minulých knih Julie Caplin, protože tohle je pro mě pátá kniha autorky. Je to oddechová literatura, u které od začátku víte jak skončí, ale je velmi čtivá, stránky se obrací v podstatě samy a vy máte tendence neustále číst. Musím říct, že hlavní hrdinka Kate mi byla velmi sympatická a moc se mi vždycky líbí, že dotyčné hrdinky vždycky udělají nějaký posun. Takže opět, ideální kniha na odpočinek, krásně popsaná Kodaň a já mám zase tendence někam vyrazit. Moc doporučuju :)

7 18.01.2022

Dlouho jsem si říkala, že Tři sestry mají u mě čtyři hvězdičky. Byla jsem trochu překvapená poslední částí knihy, která mi přišla dost dlouhá, někdy moc podrobná, někdy zase tak klouzala po povrchu. Když jsem knížku ale v noci dočítala a kouleli se mi po tvářích slzy, věděla jsem že musím dát pět hvězdiček. Heather Morriss zkrátka umí skvěle popsat tématiku Osvětimi, přiblížit hrůzy, ale zároveň dát naději, což je u takových knížek hrozně důležité. Zároveň se mi líbilo propojení i některých postav z předchozích knih. Takže zkrátka Tři sestry musím velmi doporučit, i když je to opět hodně náročné a smutné čtení.

1 12.01.2022