babyboar komentáře u knih

Kniha je velmi čtivá a srozumitelná i někomu, kdo Minecraft nikdy nehrál. Moderní námět, kde se otec snaží najít cestu k svému autistickému synovi pomocí společného hraní videoher je zajímavý. Kniha dodá sílu každému, kdo má zkušenost s péčí o postižené, nejen o autisty.

1 14.08.2017

Nejedná se o žádný sofistikovaný humor, ale já jsem se bavila a klidně bych se i v metru smála nahlas. Vtipy se možná lehce opakují, ale rozhodně ne tak trapně jako v Aristokratce. Chvílemi připomíná Lukáše Pavláska, chvílemi humor Šimka či Krampola.

1 28.02.2017

Tři hvězdičky s přimhouřením oka. Co mě během čtení napadalo nejčastěji bylo "kravina" nebo "ať už je to za mnou". Knihy neodkládám. Příběh je dost nekonzistentní, místy je cítiti jak autorka vaří z vody. Místo zaplňuje názvy módních značek a světových restaurací. V poslední čtvrtině se kniha lehce blíží tomu, čím chce být, tj. thrilleru. Ovšem ve scénách, které mají působit dramaticky a šokovat, se čtenáři chce spíše smát.

1 17.02.2017

Hartl nevybočil ze svého standardu. Nejdříve jsem četla Veroniku a jsem ráda. Jáchymův příběh končil časově o něco později. Nápad s oboustrannou knihou mne zaujal, ale chtě nechtě, čtení v pořadí druhého příběhu postradá kouzlo napětí a čtenář čeká, kdy se která situace objeví. Příběh plný "hartlovských" neuvěřitelných náhod je čtivý a pobaví. Snad jen toho hulení tam mohlo být méně.

1 05.02.2017

I přes podivný konec a odstavení nejsympatičtější postavy v půlce knihy, hodnotím maximem. Knihu jsem si vybrala protože mě zajímají knihy reflektující dopad IT technologií na život současné společnosti. Grombířovi se povedlo upozornit na problém ztráty soukromí a vlastní identity vlivem nezodpovědného používání sociálních sítí a internetových aplikací. To vše v knize vyplouvá na povrch v průběhu života hlavního hrdiny, kterého potkáváme jako nesmělé dítě nadané na práci s prvními osobními počítači a opouštíme jej jako miliardáře. Trenýrky název "Jedničky a nuly" tak neodkazuje pouze k binární soustavě, ale také k úspěšným a neúspěšným. Jaká je hranice úspěchu a co je jeho zdrojem? A je úspěch zárukou štěstí? Průvodce milníky IT posledních 30 let, místy humorné, místy až příliš peprné kontakty mužů se ženami, přechod zlatých 90. do prvních let nového milénia, privatizace, mafie, obrovské peníze, drogy, touha po moci, úspěchu i lásce. A pokud někomu přijde chování některých postav přehnané, tak se obávám, že se mýlí.

1 14.01.2017

Vánoční jednohubka. Doják pro náctileté, pro zasloužilou třicátnici už jen oddechovka s nádechem americké naivity. Zápletka trochu podivná (i psychciky labilní hoch si zaslouží odpuštění a velkou lásku na tisícikilometrovou vzdálenost). Čte se to ovšem samo a jako bonus se dozvíte něco o životě pěstitelů a prodavačů vánočních stromků.

1 30.12.2016

Tahle kniha má jistě hluboké myšlenky a ušlechtilé poselství. A má také velmi krásný jazyk. Určitě však není četbou pro mládež. Přílišná lyričnost většinu (mladých) čtenářů může odradit.

1 13.10.2016

Narozdíl od mého švédského oblíbence Backmana nemají Jonassonovy knihy vzestupnou tendenci. Jonasson používá stále tentýž mustr, do kterého zasazuje své příběhy. Je to nudé, chvílemi až otravné, takže jsem se několikrát přistihla, že je mi vlastně jedno, co čtu. Pobavila jsem se spíše až v závěru. Kladné body snad jen za snahu trochu odlehčit tolik závažnou náboženskou otázku a téma uprchlíků, které současná Evropa jistě potřebuje. Za mě stále vede Nombeko a nejsem si jistá, jestli ještě chci nějakého Jonassona do budoucna číst.

1 29.09.2016

Pěkně udělaná příručka o výcviku pejsků nejen pro zaneprázdněné páníčky. Zatím jsem jen přečetla vypůjenou a nevyzkoušela v praxi, ale uvažuji o tom, že si ji koupím. Navíc tak trochu boří mýtus, že "starého psa novým kouskům nenaučíš."

1 06.09.2016

Kniha mne zaujala tématem, ale bohužel mne poněku zklamalo její zpracování a o chybách v překladu a překlepech nemluvě. Oparvdu si překladatelka myslí, že někdo pojídá kalamáře? Proč se kniha jmenuje Tymiánové dopisy, když v celé knize není o tymiánu ani prd, zatímco leitmotivem celé knihy je krabička na koření. Zprvu jsem se do knihy ani nemohla začíst a mám takový dojem, že i zde bude na vině překlad. Ovšem s Gabrielovým vyprávěním se to zlepšilo. Konec byl teda pořádnej prvoplánovej doják, ale málem i mně slza ukápla.

1 07.05.2016

Kvítek to není, no. :-( Ale jako příjemné připomenutí té atmosféry je to taky fajn. Některé povídky se mi líbily více (ty s Sugar), některé méně. Opěvovaná závěrečná mě zaujala spíše souvislostmi s Kvítkem než historickými událostmi. Asi kdybych Kvítek nečetla, neměla by pro mne kniha to správné kouzlo. Nejraději bych si teď Kvítek přečetla znovu! :-)

1 22.04.2016

Velmi povedená dětská kniha s krásnými ilustracemi. Flouka bych si podle obrázků hned chtěla pohladit! Příběhu nechybí vtip, nápad i lehké didaktično. Navíc se jedná o moderní příběh z kancelářského prostředí, který potěší nejen děti kancelářských "krys". :-)

1 16.12.2015

Autorku si představuju jako totální blonďatou Barbínu. Jazyková stránka příšernost, přínost knihy 30 %. Rady typu kupte si svetr za tři litry a na nákupy a úklid skříně si pozvětě mě, specialistu za dva tácy na hodinu, fakt se to vyplatí, mě tedy nepřesvědčily. Krom Módního pekla doporučuje i Mimibazar. Nu, vydělat peníze se dají různě.

1 02.12.2015

Moje první kniha od JM. Souhlasím, že je velmi čtivá,ale tak nějak to té paní nevěřím. Zpracovala velké téma, zajímavý příběh. Člověk, který má alespoň minimální zkušenost s pečovatelstvím se v něm najde. Bohužel styl psaní se mi zdá nepřesvědčivý. Nápad s kapitolami z pohledu jiných postav je dobrý, ale bohužel jej autorka neumí příliš využít. Při čtení jsem chvílemi i zapomněla, že teď vypráví např. Trina, protože její projev byl stejný jakou Louisy. Možná je to však pouze problém českého překladu. Na téma péče o ochrnutého člověka doporučuji nádherný film Nedotknutelní (respektive knižní pdoobu Druhý dech). K tématu asistované sebevraždy pak romám 100 dní štěstí.

1 23.11.2015

Po přečtení Analfabetky a Himmlerovy kuchařky už to asi člověka tolik nepobaví. Chvílemi jsem se nemohla začíst (zpočátku mi některé ty politicko-historické popisy lezly na nervy), chvílemi bylo poznat, že Analfabetka využívá stejnou kompozici i kontrukci některých vtipů a témat. Stále se však jedná o humor, který baví a už se těším na film.:-)

1 25.09.2015

Něžná a romantická americká lovestory pro dívky. Nechybí sociální aspekty a kontrast mezi rodinami obou hlavních hrdinů. Zaujalo mě, že děj se odehrává v roce, kdy jsem se narodila a v Americe všichni sledovali seriály, které jsme tu pak hltali na začátku devadesátek. :-D Čtvrtá hvězda je za to, že poslední věta není "Padli si do náruče a žili spolu šťastně až do smrti." Zůstala ve mně zvědavost, jak se to asi mohlo odvíjet dál.

1 16.06.2015

Paul West je pro mě už odpočinková klasika. A ačkoli mě třetí díl tolik nenadchl jako první, bavila jsem se velmi dobře. Karikování národních stereotypů rozšířené z Angličanů a Francouzů i na Američany je poměrně povedené. Ovšem hláška, že důvěryhodnost realitních makléřů je v žebříčku hned za masovými vrahy je nezapomenutelná! :-D

1 24.04.2015

Ač nerada, odebírám jednu hvězdu za pokřivené historické a technické reálie. Moc se mi líbil naivní dětský pohled na válku a holocaust, který vystihuje jejich nesmyslnost a naopak ukazuje na sílu přátelství bez ohledu na původ. Stáhla jsem si i film a vypadá, že se drží knihy velmi přesně. Jen mne mrzí, že si ji v knihovně půjčují spíše dospělí než mládež. Ještě se těším na srovnání s knížkou Veroniky Válkové Terezínské ghetto a na její podání holokaustu dětem.

1 09.03.2015

Sborník aktualizovaných statí a článků naší přední lingvistky a lingvodidaktičky. Je rozdělen do třech částí, v první se věnuje jazykovým jevům, ve druhé části vyučování češtině a v závěrečné části představuje význačné osobnosti české bohemistiky minulého století. Nezbytná výbava knihovny lingvisty i pedagoga.

1 03.03.2015

Neodolala jsem masovému nátlaku a kolegyně, která všem našim čtenářům neustále opakuje, že pokud si chtějí přečíst něco na zasmání, musí si nutně přečíst toto. Já jsem tedy neřízeným záchvatům smíchu nepropadla, spíše jsem trochu skřípala zuby při neustále se opakujících pseudovysvětlivkách v závorkách. Po straně 100 jsem si řekla, že jestli se tam ještě nějaká objeví, knihu zavřu a už nikdy neotevřu. A skutečně už se žádná nevyskytla, asi to přišlo hloupé i samému autorovi. Z tohoto důvodu uvažuju i o čtvrté hvězdičce. Pokud to srovnám s poměrně kritizovanou Analfabetkou, musím říct, že mne Nombeko pobavila daleko více. Domnívám se, že zábavnější musí být knížka v audio podobě a při čtení mi hlavou taky běžela myšlenka na sitcom. Něco jako Život na zámku kombinovaný s Plným domem či Krokem za krokem. :-))

1 26.01.2015