babsi66 komentáře u knih

Pokaždé mě překvapí, jak si Murakami vystačí s málem a téměř vždycky mu to vyjde. V podstatě úplně jednoduchý námět, typický Murakamiho hrdina, který je tak trochu ve vleku okolního dění a působí, jak název napovídá, opravdu poněkud bezbarvě, a opět několik motivů prolínajících se příběhem, ať už je to význam jména hlavního hrdiny v kontrastu právě s jeho pocitem "bezbarvosti" nebo skladba Le mal du pays. Ve výsledku skvěle napsaný, citlivý příběh s atmosférou.

2 10.01.2016

Komiks už není jen o superhrdinech v podivných kostýmech honících padouchy, i když tento vzorec koneckonců najdeme i tady. Ale celé je to pojaté jinak. Abberline není superhrdina, je to obyčejný chlap se svými slabostmi, který se jen snaží odvést dobrou práci a který se nakonec nedokáže vyrovnat s tím, že se celá kauza na příkaz z vyšších míst zamete pod koberec. A Sir William zase jako ukázkový příklad zloducha dostatečně vyšinutého na to, aby byl přesvědčen o tom, že účel světí prostředky, působí poněkud zlověstněji se všemi svými medicínskými i okultními znalostmi. Nevěřila bych, že i v komiksu mohou být takto dobře vyprofilované postavy a děj ztvárněný a vystavěný tak, že jeden obrázek dokáže vystihnout podstatu, aniž by si čtenář připadal ochuzený. Zkrátka komiks, který posouvá hranice žánru.

4 09.01.2016

I přesto, že se děj opět odehrává v Kingsbridge, neměla jsem dojem, že by šlo o druhý díl Pilířů. Příběh na Piliře nijak nenavazuje, postavy jsou úplně jiné, občas se sice objeví zmínka a narážka na nějakou drobnost z Pilířů, ale toť vše. Potíž je samozřejmě v tom, že 200 let, jež uplynulo od děje Pilířů, není ve středověké Anglii zas taková doba, aby se nějak výrazně změnil chod města a způsob života jeho obyvatel, tudíž se nelze ubránit srovnávání s Pilíři.

Follet je výborným vypravěčem a umí udržet čtenářovu pozornost i u historické ságy popisující osudy hlavních postav i rozvoj Kingsbridge v průběhu několika desetiletí. Avšak i přes vypravěčský um autora si nemůžu odpustit pár výhrad, a to zejména pokud jde o prostředky, jimiž se Follet snaží udržet napětí a zájem čtenáře.

Těch více či méně nečekaných (a hlavně uvěřitelných) zvratů je tam na mě trochu moc. Stejně tak některé dějové linky připomínají elpíčko, které hraje pořád dokola, protože ho někdo zapomněl vypnout. Nemohla jsem se ubránit pocitu, že je to taková telenovela v knižní podobě - největší padouši se několikrát ocitnou (málem) mimo hru, aby se mohli opět vrátit a dál škodit, ústřední dvojice se stále schází a rozchází a každý s každým tak trochu intrikuje pod různými záminkami, poháněn nejrůznějšími motivy a tužbami. Jistě, nikdy nevíte, co se stane dál a tak pořád čtete a čtete, až se prokoušete tím šíleným množstvím stránek. Ale ve výsledku to celé působí trochu jako křečovitá snaha zaujmout čtenáře za každou cenu, kterou by šlo charakterizovat heslem "čím neuvěřitelnější zvrat, tím lépe."

Na druhou stranu, čte se to výborně (i v angličtině), děj není natahován nepotřebnými popisy, pořád se něco děje, pokud máte dlouhou dovolenou, určitě není ztráta času zpříjemnit si ji touto knihou.

1 03.01.2016

Snová povídka, po jejímž přečtení si nejsem jistá, jestli někdy půjdu do knihovny, aniž bych si na ni nevzpomněla. V podstatě jednoduchý námět se zajímavě vystavěným dějem, kdy není zřejmé, v jakém okamžiku se realita plynule překlápí do snu a naopak. Tedy možná. Možná také ne. Tahle hra autora se čtenářem, kdy nevíte, co je skutečné a co je jen výplod fantazie nebo snu, mě hodně bavila. A to, že na konci příběhu nejste v tomto ohledu o nic chytřejší než v jeho průběhu, k tomu tak nějak patří. Dojem pak ještě umocňují skvělé ilustrace.

2 31.12.2015

Je až k neuvěření, jak někteří autoři dokáží přenést čtenáře do příběhu několika řádky a Faber mezi takové nepochybně patří. Ačkoli jsem očekávala spíš vysvětlení či popis dalších osudů hlavních postav "Kvítku", rozhodně jsem nebyla zklamaná z poněkud jiného pojetí této sbírky. Jak píše autor v předmluvě, povídky představují spíše jakási další nahlédnutí do života některých postav a nabízejí čtenáři vodítka, na jejichž základě může fantazírovat, kam se asi ubíraly jejich další kroky. Čtenáři očekávající jasné závěry tak mají smůlu. Přestože se tedy jedná spíše o taková okénka, střípky, více či méně banální příhody ze života Sugar, Williama a dalších postav, sbírka nevyznívá jako nějaké nepovedená snaha přiživit se na úspěchu "Kvítku".

S každou povídkou se totiž vrátíte zpět mezi do viktoriánské Anglie a budete s postavami prožívat jejich rozhořčení, sebelítost, lásku i odpor a budete mít pocit, že nejste pouhými čtenáři, ale že stojíte v rohu Williamovy pracovny, že spolu s Sugar procházíte Silver Street nebo jste svědky průvodu odhodlaných sufražetek. Každá z povídek je vlastně takovým malým klenotem bez ohledu na top, jak "obyčejný" je její námět. Škoda, že jich sbírka obsahuje pouze sedm, ale jak se říká, dobrého pomálu.

8 29.12.2015

Myšlenka s vyjádřením vývoje vztahu matematickým vzorcem je vcelku nápaditá, ale celou knihu tedy neutáhla. Hlavní dějová linka je předvídatelná, až to hezké není. Pořád čekáte, jestli se stane něco zajímavého a ono pořád nic.Dialogy mezi Colinem a Hassanem vyznívají spíš trapně než vtipně. Jistě, jsem už pár let mimo cílovou skupinu čtenářů, ale tohle by mě nebavilo ani kdybych do ní spadala.

5 29.12.2015

Skvělé napsáno, pěkná práce s detaily, autorka nic neponechala náhodě co se týče jednotlivých souvislostí v příběhu. Jediné, co bych vystřihla, byla linka vztahu Ellie a Coopem. V kontextu celého děje působí totiž trochu šablonovitě. Od počátku se dá tušit, jak se to asi mezi nimi vyvine. Nemohla jsem se zbavit dojmu, že autorka tuto linii zapojila jen, aby dostála nějakému "receptu" na úspěšnou knihu, v níž přeci trable s láskou hlavní postavy nemohou chybět. Nicméně tenhle kiks vyvažuje ten zbytek, který je velmi povedený.

5 24.12.2015

Na tuhle knížku jsem se hrozně těšila. A k mé lítosti nenaplnila má očekávání. Gaiman pracuje se spoustou prvků, které samy o sobě jsou výborné, a to ať už jde o samotný námět války nových a starých bohů, prvky z mytologie, způsob, jakým se různí bohové dostali do USA, celkové rozuzlení... je toho opravdu spoustu a Gaimanovi nelze upřít fantazii. Nicméně propojování těchto prvků do jednoho celku nějak nefungovalo a celkově tak příběh působí nevyváženě a chaoticky.

A je velká škoda, že postava Stína působila mrtvě už od počátku. Přitom s ohledem na závěr vysvětlující jeho původ má Stín obrovský potenciál být výraznou postavou, s níž příběh stojí a padá.

Takže za mě jen 3 hvězdičky.

3 19.12.2015

Je vidět, že Murakamimu sluší i kratší literární útvary než je román. V příběhu toho soustu zůstává nevyřčeno a vznáší se kdesi pod povrchem, což vzhledem k tématu jen dokresluje kontrast mezi každodenní rutinou hlavní postavy, která je podrobně popsána, a mysterióznem odehrávajícím se v době, která by měla být věnována spánku. Pořád jsem však čekala nějaké vysvětlení, závěr, díky kterému by umně vystavěný příběh do sebe zapadl jako puzzle. Bohužel nic takového Murakami neuchystal, takže Spánek zůstává "jen" sondou do mysli ženy žijící zcela obyčejný život a jejích pocitů z toho pramenících.

1 19.12.2015

Skvělá kniha. Autorovi se povedlo výborně vystihnout charakter obou hlavních postav. čemuž přizpůsobil i vypravěčský styl jednotlivých částí knihy. První část je vyprávěná z pohledu psychopatického Clegga, který strohým jazykem popisuje své pocity a touhy od těch pozitivních až po ty, z kterých normálnímu člověku běhá mráz po zádech. Druhou část pak líčí unesená Miranda, jejíž myšlenky se upínají pouze k jedinému - utéct, přičemž pomocí deníkových záznamů nechává čtenáře nahlédnout do svého pestrého života před únosem.

Nicméně jestli se na tomto příběhu autorovi skutečně něco více než povedlo, tak je to závěr, díky kterému celá kniha vyznívá podstatně děsivěji.

1 08.12.2015

Tak že bych z knížky byla kdo ví jak u vytržení, to tedy ne. Na druhou stranu po záplavě detektivek á la severská krimi, kde se to jen hemží mrtvolami a autoři se předhánějí v tom, čí nebožtík bude ze světa sprovozen brutálnějším způsobem a čí vrah bude zajímavější případ pro psychiatra, to byla příjemná změna.

České prostředí, pár vražd souvisejících s uměleckými díly, na první pohled nesourodá dvojice hlavních postav. Vlastně proč by to nemělo fungovat. Některé hlášky byly docela povedené, děj pěkně odsýpal. Výhrady mám k popisu "detektivní práce" hlavních postav a k rozuzlení.

Co se týče toho, jak Štolba s Weissovou přicházejí věcem postupně na kloub, nějak jsem se nemohla zbavit dojmu, že je to celé nevěrohodné a že v podstatě nic moc neudělali. Rozuzlení mi také připadalo odbyté a uvařené na poslední chvíli, aby to tedy do sebe nějak všechno zapadlo.

Každopádně jako experiment v rámci žánru a jako oddechovka před spaním, proč ne.

4 08.12.2015

Poetický příběh o poznávání vlastního otce a hledání pravdy v množství historek, které mohou, ale také nemusí být pravdivé. Autor si pěkně hraje s odkazy na mytologii a nabízí tak zábavné paralely s příběhy Herákla nebo Odyssea. Doporučuji přečíst i doslov - pak teprve do sebe skutečně všechno zapadne.

1 29.11.2015

Tak literárně to tedy žádný zázrak není. Jediné, co je na knize zajímavé, je prostředí Keni a popis toho, jak se Evropanka potýká s místním způsobem života. Jinak je to totiž jen o další příběh, kdy se ona zamiluje do něj a udělala by pro něj první poslední. Autorka bohužel nevyužila potenciál příběhu a hlavně prostředí. Jazykově je pak vyprávění dosti chudé a jednoduché, v podstatě se celé omezuje jen na popis událostí, bez nějakého hlubšího vysvětlování. Zkrátka, čekala jsem podstatně víc.

3 29.11.2015

Moderní pokračování tradice klasického ruského románu v tom nejlepším slova smyslu. Propracované postavy, s nimiž prožíváte každou emoci - milujete, nenávidíte, chcete se mstít, cítíte lhostejnost i rozhořčení. Květnaté popisy s množstvím odkazů na ruské reálie pak zprostředkovávají obraz Ruska a jeho proměn ve 20. století. A k tomu svým způsobem překvapivý závěr. Stojí to za přečtení.

9 22.11.2015

Nečtu humoristické knihy, protože mi málokdy připadají vtipné. Avšak zdá se, že Aristokratka je onou výjimkou potvrzující pravidlo. Ne, že bych se řezala smíchy od první do poslední stránky, ale několikrát jsem se rozesmála nahlas a ve chvílích, kdy jsem se zrovna neřehtala na celou tramvaj, jsem pobaveně sledovala počínání hlavních postav.

Otec panikařící kdykoli má pustit korunu, maminka, která se stále ještě nesmířila s faktem, že být zámeckou paní v Čechách není totéž jako být princezna Diana, byť máte americké občanství, kastelán vymýšlející všemožné způsoby, jak zámek uzavřít veřejnosti, kuchařka s více než kladným vztahem k alkoholu a devatenáctiletá dcera Marie, která snahy rodiny vypořádat se s nově nabytým majetkem, komentuje. Dohromady příjemný mix charakterů zaručující celou řadu neotřelých situací, které zvednou náladu, když máte den blbec.

3 21.11.2015

Nejslabší článek z celé série a po Muži z ostrova Lewis trochu zklamání. Zatímco první dva díly na sebe navazují, co se týče postav a jejich vývoje, v Šachových figurkách se vše točí okolo, jak sám Fin v knize několikrát zdůrazňuje, jeho "nejlepšího přítele" z mládí, přičemž v prvních dvou dílech o něm nepadla ani zmínka. Stejně jako o celé řadě dalších postav, u nichž by to čtenář očekával, vzhledem k tomu, že ve Finově životě sehrály ne zcela pominutelnou epizodu.

Nicméně, ani tento nedostatek nemění nic na tom, že May stejně jako v předchozích dílech umně mixuje detektivku s románem a pasáže z Finova mládí tak střídá pátrání po vrahovi muže z vrtulníku. Stejně tak May opět dokázal na čtenáře přenést atmosféru skotského ostrova Lewis a pozvat ho mezi jeho obyvatele.

3 21.11.2015

Román o střetu kultur, kdy proti sobě stojí drsný způsob života Gróňanů ovlivněný nutností žít v nehostinných podmínkách, kdy je na denním pořádku, že lidé v zimě umírají hlady, a proti tomu zhýčkaní dánští kolonizátoři žijící v přebytku, kteří se místním snaží vnutit své hodnoty.

Přestože Falkův pobyt v Grónsku je spíše znouzectnost, než že by byl jej chápal jako své poslání, brzy pochopí, že v krutých zeměpisných podmínkách nelze trvat na šíření křesťanství v podobě, jež je známá v Evropě. Kontrast dvou protikladů na čtenáře dýchá z každé stránky.

Poutavě napsáno, neotřelá kompozice, děj, mapující osudy misionáře Falka, jiných kolonizátorů i samotných Gróňanů. Výborný čtenářský zážitek, ideální pro sychravé podzimní večery. Celkem pět hvězdiček.

3 21.11.2015

Působivá obálka s ještě působivějším obsahem. Osobně mě příběh bavil víc než mnohé z Kingových knih. A vůbec mi nevadí, že mi knížka od základu zpřeházela režim tří dní, protože ji jednoduše nešlo jen tak odložit.

10.03.2014