Amitiel76

Příspěvky

Mrtvé městoMrtvé městoCamilla Sten

Malé hornické městečko Silvertjärn kdesi ve Švédsku, se jednoho srpnového parného dne roku 1959, promění v město duchů. Téměř devět set obyvatel, zmizí beze stopy. Zůstanou tu po nich opuštěné domy, včetně všeho vybavení, na stolech prostřené talíře. Jakoby všichni někam narychlo odešli. Jenže kam? Co se tu stalo? Ani po šedesáti letech, není známá odpověď.... Babička dokumentaristky Alice, v tomto odlehlém městě vyrostla. A ztratila tu matku, otce, i milovanou sestru. A právě její vzpomínky a vyprávění, donutí Alici se na toto místo vydat, a podniknout vlastní pátrání po neobjasněné záhadě. A při té příležitosti, chce natočit se svými přáteli o tomto místě v pustině dokument.
Skvělý děj. Ponuré, strašidelné místo. Tlení a rozklad dýchá z každého kousku zdiva. Perfektní kulisy pro stoprocentní horor....Ale. Bohužel. Tu skvěle vybudovanou atmosféru mi kazila jedna věc. A tou je, že vlastně v celé knize nenajdete jediný "wau" moment. Téměř od začátku jsou vám odkryty karty. To, co v jiných knihách přichází šokovaně na konci, vy víte skoro celou dobu. Když začínáte něco tušit, přijde kapitola "minulost", a tam vám je vše naservírováno přímo pod nosem. Žádné místo pro vaši fantazii. Vaše domněnky a teorie. O to jste bohužel ochuzeni. Tak že za to jedna hvězda dolů. Jinak jsem spokojena.

předevčírem


Peklo z AraratuPeklo z AraratuChristopher Golden

Takový průměrný béčkový horor, co nenadchne ani neurazí.
Dobře podaná anotace nám slibovala noční můru biblických rozměrů... Odkrývání tajemného vraku Noemovi archy, ukryté v turecké hoře Ararat. Skryté zlo, které tu po tisíce let dřímalo, je znovu probuzeno. Tým badatelů, uvězněný v trupu archy ve sněhové bouři. Boj o život.
V první polovině knihy autor dobře buduje napětí. Ledová a mrazivá atmosféra, pomalu se plížící strach, který vám dýchá na záda. Čekáte, že děj bude gradovat. Napětí se zvyšovat, a úzkost nabere na síle.... Jen že ve druhé polovině, se to všechno náhle vypaří do ztracena. Děj se změní v klasickou, tuctovou vytloukačku. Únik z hory za záchranou, už navíc působí doslova trapně. Škoda.
Od knihy jsem čekala více mystična. Více z onoho biblického příběhu. Více archeologického bádání a odkrývání příběhu z počátků lidstva. Z toho jsem bohužel nedostala téměř nic.
Za mě průměrná kniha, po které po druhé asi nesáhnete.

předevčírem


Ti druzíTi druzíC. J. Tudor

"Když se někdo pohřešuje, je to jiné, než když zemře. Svým způsobem horší. Smrt nabízí konečnost. Smrt vám dává svolení truchlit. Uspořádat poslední rozloučení, zapálit svíčky, položit květiny. Pustit.
Když se někdo pohřešuje, zůstanete v předpeklí. Uvíznete na divném bezbarvém místě, kde se na obzoru slabě mihotá naděje, a zoufalství a utrpení kolem vás krouží jako sup."

Noční můra všech rodičů, kterou nikdy nechcete prožít. Opět čtivé, a s gradujícím napětím. Propletenec několika osudů, několika smrtí a rodinných tragédií, které jsou vzájemně propojené. Mysteriózní linka, která prochází jako vlákno pavučiny celým příběhem. Z představy, že někde existují "Ti druzí", vám bude přebíhat mráz po zádech.
Pro mě to byla kniha o naději. O rodičovské lásce. O velkém a nezlomném odhodlání to nevzdat. Plná silných a hlubokých myšlenek. Mám pocit, že každá další autorčina kniha je lepší a lepší. Jen tak dál!

"Nemyslel si, že se všechno děje z nějakého důvodu. Když se stane nějaká tragédie, lidé se pokouší pochopit její smysl. Ale podstatou tragédie je, že je nesmyslná. Zlé věci se nedějí pro větší dobro. Prostě se dějí."

09. května


JámaJámaC. J. Tudor

Opět nechápu to nízké hodnocení, protože autorčiny knihy jsou naprosto perfektní.
Poutavý styl psaní, napětí, mystičnost... Úplně cítíte jak se struna utahuje a napíná. Kniha se prostě nedá odložit. Díky krátkým kapitolám, se čte doslova sama.
Baví mě i hrdinové jejích knih. Protože to nejsou žádné kladné, úspěšné osobnosti. Naopak. Většina z nich jsou ztroskotanci. Alkoholici, gembléři, notoričtí lháři. Poznamenaní minulostí, nesoucí na bedrech svá prožitá traumata. Démoni minulosti, jim nedovolují prožít šťastnou budoucnost. Ničí ji, a rádi se vrací.... Člověk sleduje jejich vnitřní boj o napravení starých křivd. Nebo alespoň snahu o to, aby se minulost už nikdy neopakovala.
Joe byl svědkem šikany, zrady, smrti... a ještě něčeho horšího, než je smrt. A to "něco" vás bude mrazit až do morku kostí. I když na konci vás odpověď nečeká....
Bez debaty pět hvězdiček.

09. května


Aristokratka ve varuAristokratka ve varuEvžen Boček

Tak ani druhý díl "Aristokratky" mě nezklamal. Opět plné skvělého humoru, a komických situací, které jen tak nevymyslíš :-)
Miluji scény s Josefem a paní Tichou, které v Mariině podání působí naprosto reálně. Úplně je vidím!! Skvělé čtení v podobě deníkových zápisků.
Dlouho jsem nečetla nic tak zábavného, jako jsou tyto knihy. A obzvlášť, že jsou od českého autora. Za mě opět plný počet hvězdiček....

02. května


Poslední aristokratkaPoslední aristokratkaEvžen Boček

Poslední aristokratku jsem viděla několikrát v televizi a nutno říct, že se zařadila mezi moje oblíbené české komedie. Filmové zpracování je ale jen začátkem knihy, a navíc dost upravené. Ovšem knižní předloha, to je zcela jiná káva!
Je napsaná s milým humorem, lehkou nadsázkou, ironií a plná tak komických situací, že se při čtení culíte od ucha k uchu. Vypravěčské umění Marie III., vás prostě dostane!
Zkrátka když vám vrátí v restituci šlechtické sídlo, je to jakoby jste dostali "danajský dar". A je celkem jisté, že cizí neštěstí, vždy zaručeně pobaví :-))
Aneb "Když se dva perou, tak se třetí směje".
Určitě dávám plný počet bodů, a vrhám se na druhou část.

02. května


Řbitov zviřátekŘbitov zviřátekStephen King

Tak tohle byla moje úplně první "Kingovka". Úmysleně jsem zvolila "Řbitov zvířátek", protože znám jeho zfilmovanou verzi z roku 2019, která je dost hustá :-) Byla jsem zvědavá na její knižní předlohu, jelikož psaná podoba je téměř vždy to nej. A tahle opravdu byla... Nutno ale říct, že film se s předlohou v dost podstatných věcech rozcházel....
Začátek knihy je možná trochu pomalý, a možná plný omáčky okolo, ale ve výsledku zjistíte, že to tam prostě patří. Uvede vás do děje. Seznámí s postavami, a nechá vás k nim pocítit sympatie. Aby to vámi pak otřáslo v samém základu vaší existence....
Autor skvěle buduje tu hutnou atmosféru děsu, hrůzy a marnosti. A ve finále zjistíte, že "To" co se nachází za bariérou porostu na hřbitově zvířátek, vlastně ani není tím, co vás ve skutečnosti k smrti děsí.
Dávám plný počet hvězdiček, i když autora si asi do "oblíbených" neuložím.

27. dubna


Když padne nocKdyž padne nocJenny Milchman

Díky poutavé anotaci, jsem měla asi přílišná očekávání, a samotná kniha pak pro mě byla spíš zklamáním. Dost dlouho mi trvalo, než jsem se začetla. Ani jedna z postav mě nijak neoslovila, bohužel ani hlavní hrdinka. Naopak mi chování všech zúčastněných připadalo strašně umělé. Často až nelogické, neodpovídající dané situaci. To jak byl "záporák" vždy o krok před nimi, jako by jim dokázal číst myšlenky ještě dřív než se jim v hlavách zrodily, to mě doslova vytáčelo.
Za mě byla kniha až příliš rozvláčná, a místy až zbytečně natahovaná. Možná kdyby měla o pár kapitol méně, nepůsobilo by to na čtenáře tak křečovitě. Naopak bych uvítala více stránek o Nickově dětství a dospívání. To bylo rozhodně zajímavější, než situace odehrávající se v domě na samotě.
Hodně slabý průměr, tak že jen tři hvězdičky.

21. dubna


Její třešničkyJejí třešničkyPenelope Bloom

"Nejdřív jsem jí zaplatil za koláček, vzápětí jsem ji připravil o věneček. A potom? Nechal jsem jí vizitku a odešel odtamtud jako král."
Tak já půjdu asi proti proudu, ale mě se spíš více líbil první díl než tento. I když jsem nad banánem brblala, že je to pořád téma na jedno kopyto. Ale rozhodně to mělo větší náboj a jiskru, než třešně. A také víc pobavil. Holt milionářský kleptoman a panenská pekařka, mě moc neoslnili.
Na "Jeho zákusek", si teď chvíli nechám zajít chuť. Mezi těmito eroticko-romantickými dílky, prostě musím nutně dělat pauzy, a zabrousit zas do trochu jiných vod :-)
Třešničky u mě mají za tři body, jakože takový lepší průměr.

05. dubna


Jeho banánJeho banánPenelope Bloom

"Můj nový šéf má rád pravidla.
Nesmí se mu sahat na banán.
A já si na něj sáhla, strčila ho do pusy...
sežvýkala a polkla. Pěkně zlobivá holka."
Aneb, šéf a stážistka - po stopadesáté. Copak se už nedá vymyslet nic jiného? U těhle erotických romancí, je to všechno jak přes kopírák. Včetně děje, a všech hlavních zápletek. Tak že dokážete téměř dopředu odhadnout, kdy přijde okamžik prozření, že to jeden z nich podělal, pak si projdou několikadenní vztahovou krizí, která je zákonitě vystřídána velkou usmiřovací scénou. A v závěru nám zacinkají prstýnky. A to i navzdory tomu, že se v začátcích vlastně nenáviděli, a po pár týdnech zjišťují, že bez sebe pomalu nemohou ani dýchat.... Naivní, sladké, mimo realitu ;-)
Ale přes to se to četlo hezky. Slovní potyčky a dvojsmyslné řeči mi dokázaly vyvolat úsměv na tváři. Ty žhavé sexy scény bohužel působily spíš trapně, a klidně bych je oželela. Holt erotická četba není můj šálek kávy :-)
Z knihovny jsem si ze zvědavosti přinesla hned tři části, tak uvidím, jestli je úspěšně zdolám, nebo raději sáhnu po jiném žánru.

02. dubna


VýzvaVýzvaElle Kennedy

Taková milá, jednoduchá knížka pro chvíle, kdy potřebujete něco na odlehčení. Není to nic úžasného, z čeho si sednete na zadek, ale kupodivu vás rychle vtáhne do děje. Příjemně se čte, postavy si oblíbíte, a dokonce přejdete i fakt, že je kniha plná všemožného klišé, a že jste něco podobného četli už nejmíň dvacetkrát.
Vůbec mi nevadilo že už se jedná o čtvrtý díl série. Prostě jsem po ní na regále v knihovně sáhla. Ale že bych nutně musela vyhledat další části, tak to asi určitě ne. Přesto dávám čtyři hvězdičky, protože v žánru romancí, to bylo více méně fajn počtení.

01. dubna


Hájovna: Příběh o ztrátě svobody a mateřské lásceHájovna: Příběh o ztrátě svobody a mateřské lásceKarla Kubíková

Jak tu už často zaznělo, kniha je psaná takovým jednoduchým stylem. Přímočaře, bez zbytečných omáček, kudrlinek a zdlouhavých popisů krajiny nebo toho, co měl kdo na sobě a jak se mu střídaly výrazy ve tváři. Přesto vás příběh přišpendlí, a nedovolí vám odejít dokud nejste na konci. Přes jednoduchý styl, velmi silný příběh.
Děj knihy se odehrává v letech 1985 -89. Tou dobou jsem byla dítě na základní škole, a moc dobře si ji vybavuji. Včetně "Sametové revoluce", kdy jsme chodili s rodiči na demonstrace cinkat klíčema. Člověk tedy chápal, o čem autorka píše. Fronty na banány? Nastříhané noviny místo toaleťáku, fronty před obchody, pořadníky na kočárky i podpultové zboží pro děti? Taková byla opravdu realita...
Příběh mladinké Lindy začíná velice optimisticky. Nečekané těhotenství, svatba, stěhování do hájenky v blízkosti Ruského vojenského prostoru, narození malé Aničky. Všední realita, odlehlost místa, i první manželské neshody, však začínají hezkou idylku nahlodávat. A pak dojde k neskutečné tragédii. A Linda je odsouzena k pěti letům vězení. Doma zanechává muže, a čtyřměsíční holčičku....
Druhá část knihy se odehrává ve vězení, a vypráví o přerodu mladé nezkušené dívky, v silnou a odhodlanou ženu. Ženu, která se nenechá zlomit systémem, ani ostatními vězenkyněmi. Rozhodne se vydržet za každou cenu, a sílu čerpá ze vzpomínek na domov, své dítě a manžela. Touží se k nim vrátit zpátky.
Třetí část, je o jejím návratu. Ale návratu kam? Náhle je tu jakoby navíc. Její místo manželky a matky, už zabral někdo jiný....
Kniha má u mě jen jediné mínus. A tím je zpackaná anotace, která vám vlastně dopředu vyzradí celý děj příběhu. Tak že už od prvních stránek víte, co se stane, i jak to asi skončí. Přesto dávám plný počet hvězdiček.

28. března


KříďákKříďákC. J. Tudor

Tak v prvé řadě nechápu to nízké hodnocení. Kniha byla naprosto skvělá. Vtáhla mě od první stránky, a nedala se odložit. Bylo to napínavé, tajemné a místy mě až mrazilo v zádech. Prolínání dvou časových rovin, které od sebe dělilo třicet let. Přesto vyprávěno jednou osobou. V roce 1986 bylo Edovi dvanáct let. O tři desetiletí později, je to již muž ve středních letech. Jeho vyprávěním jsou nám zprostředkovány vzpomínky na události konce jednoho léta, které odstartovaly několik tragédií. Události, které poznamenaly životy party děcek na malém městečku.
Konec knihy jsem někde v hloubi duše tušila. Přesto ve mě zanechal takový divný pocit smutku a hořkosti ....
Rozhodně se poohlédnu po dalších autorčině dílech. Za mě plný počet hvězdiček!

25. března


Její konecJejí konecShari Lapena

No, tak tohle byl nejspíš "Můj konec" s touto autorkou. Další její knížka, kterou jsem se nedokázala prokousat až do konce, a vzdala ji v polovině. Dál pokračovat odmítám. Číst knihu u které se vysloveně nudíte, není asi žádné hrdinství.
Její první dvě knížky které u nás vyšly, jsem hodnotila nejvyšší počtem. Ale pak až to šlo od desíti k pěti. Bohužel. Nedočteno, tak že raději ani nehodnotím....

23. března


Temné vábeníTemné vábeníLoreth Anne White

Sarah Bakerová byla unesena, sexuálně zneužívána a několik měsíců vězněna. Zažila ten nejhorší druh týrání. Přesto se jí podařilo utéct a přežít. Traumatizující zážitek ji však připravil o daleko víc. O rodinu. Manžela, dítě, a život který vedla. O dvanáct let později, je tu Olivie Westová. Žena se změněnou identitou, která nalezla útočiště na ranči v horách. Pokouší se znovu začít žít. Ale jak se zdá, její děsivá minulost ji opět začíná dohánět.
Tak přesně takhle, by měl podle mého vkusu vypadat perfektní thriller. Vůbec bych se nerozpakovala, nalepit na něj štítek "Světový bestseller". Protože většina knih které zdobí, mi přijde vedle této dost slabých . Tady nemám co vytknout. Čtivé, perfektně zpracované do nejmenšího detailu, napínavé, a strhující. Kapitoly uvádějící nás do Oliviiny minulosti, za pomocí rozepsané knihy, vás skvělým způsobem nechají nahlédnout do hrůzy a traumatu, jímž byla vystavena. Postavy reálně vykreslené, a k srdci vám přirostou od prvních stránek. Knihu určitě doporučuji, a hodnotím plným počtem..

23. března


Bílý kůňBílý kůňAlex Adams

Kniha je fikce. Vykreslení jakého si postapokalyptického světa, který nám v době svého vydání přišel nejspíš hodně přitažený za vlasy, a těžko uvěřitelný. Dnes, o deset let později, už se na příběh člověk dívá úplně jinak. Po "našem" setkání se s virem, už to zas jako příliš přehnaná utopie vůbec nepůsobí. Protože člověk nikdy neví, co bude na pořadu dne zítra....
Bílý kůň měl trošku pomalejší začátek a chvíli mi trvalo, než mě příběh dostal. Na první pohled žádný složitý děj. Cesta z bodu A do bodu B. Cesta za záchranou a za nadějí. Boj o poslední zbytky lidskosti ve světě, kde už skoro žádná nezbyla. Kde boj o holé přežití je to jediné, co vám ještě zbývá. Obzvlášť, když pod srdcem ukrýváte to nejcennější, co vás dosud drží na nohou, a nutí vykřesat v sobě poslední zbytky sil.
Kniha je velmi čtivá, a mezi řádky se ukrývá mnoho hlubokých myšlenek. Kapitoly dělené na "Tehdy" a "Teď" vytvářely dokonale ucelený děj.

23. března


Pravda, nebo ležPravda, nebo ležColleen Hoover

Od autorky už mám něco přečteno. Ale tenhle kousek, se opravdu vymykal jejímu běžnému stylu. A musím říct, že tenhle směr, mi u ní sedí daleko lépe. Za mě paráda!
Psychothriller s romantickou linkou, rodinná tragédie a skrývané tajemství. Děsivá autobiografie, která všechny šokuje, a odstartuje zběsilý roj událostí. Kde se vlastně ukrývá pravda, a co je bohapustá lež?
Nutno říct, že od samého počátku vám je naservírováno, kdo je viník. Která postava, je ten Černý Petr. Směřuje k tomu vše, co je vám předkládáno. A pak přijde finále, poslední kapitoly, které vám totálně zamíchají kartami. Tak že nakonec stejně nevíte, jak se to ve skutečnosti celé odehrálo. A opět jen zůstává otázka: Pravda, nebo lež?
Čtení jsem si užila, a určitě ještě zkusím nějakou další autorčinu knihu z komínku "pro dospělé" :-)

03. března


PropastPropastJozef Karika

Díla Jozefa Kariky, to je pro mě vždycky zaručená jízda. Jen tahle kniha měla pro mě trochu pomalejší start, a do cílové rovinky už člověk doslova supěl. Škoda. Prostředek byl fajn. Pokud opomineme, že se skoro celé dějství odehrává na jedné skalní plošině, s jedním protagonistou, který má totální psycho cirkus v hlavě. Ta přemíra filozofování a zběsilý roj myšlenek, otupoval celou atmosféru příběhu. Místy to nudilo, a kazilo dramatičnost. O tom, že bych zažívala nějaké pocity strachu nebo mrazení, tady nemůže být ani řeč. Ale přesto vás to nutí číst pořád dál a dál, protože máte pocit, že teprve na konci přijde to očekávané "Wau". No, jenže ono nepřišlo....
Z mého pohledu asi nejslabší autorova kniha, kterou jsem doposud četla.
"Strach" u mě zaručeně vede, a hned v zápětí za ním "Trhlina".

03. března


Jeden z násJeden z násShari Lapena

No, já tedy nevím. Moje třetí kniha od autorky, ale pro mě spíš zklamání.
Taková klasická sousedská detektivka. Klidná, prominentní čtvrť, jejíž stojaté vody rozvíří nečekaná smrt mladé ženy, kterou tu všichni znali. Na povrch začnou vyplouvat skrývané lži, tajnosti, manželské problémy a nevěry. Každý se náhle stává podezřelým, protože kdokoliv z nich, mohl mít nějaký motiv. A každá rodina má co skrývat. A jak už to tak v životě bývá, nic není ve skutečnosti takové, jak se na první pohled zdá.
Autorka nám tu bohužel nic nového nenaservírovala. Knih s téměř podobným obsahem jsem četla již několik. Tahle mi navíc přišla neskutečně zdlouhavá, rozvláčná, chybělo ji to správné tempo a dynamika. Dala jsem ji do půlky, a pak přečetla poslední dvě kapitoly. Tam jsem se dozvěděla vše podstatné, a ušetřila si čas na lepší knihy, které tu už mám nachystané :-)
Za mě slabý průměr.

23. února


Noční návštěvaNoční návštěvaCarol Goodman

Když pominu těch posledních pár kapitol, které se mi zdály už hodně přitažené za vlasy, tak to byl skvělý thriller. Dobře napsaný, rychle ubíhal, měl tu správnou dynamiku a nikde nestagnoval. Pohltil mě od první stránky. Téma domácího násilí, mě jako ženu pochopitelně nenechalo chladnou, a obracela jsem stránky se zatajeným dechem v očekávání, jaké hrůzy minulosti se tu ještě odkryjí. A jelikož miluji příběhy s mysteriózní linkou, tak mě i zde ta trocha duchařiny potěšila.
Mattie mi byla od první chvíle velmi sympatická, ovšem s Alicí jsem měla od začátku problém. Neseděla mi. A jeden nevěděl, co od ní očekávat. Byla obětí domácího násilí, nebo bylo všechno úplně jinak? Jaké tajemství skrývá před světem? A co samotný malý Oren? Oběť svého otce, nebo malý, narušený delikvent?
Za ten překombinovaný a těžko uvěřitelný konec jednu hvězdu dolů. Jinak fajn čtení.

15. února


SkrýšSkrýšJohan Theorin

Po "Smršti" moje druhá kniha od autora. A s lítostí musím říct, že předešlá kniha nastavila laťku hodně vysoko, a tudíž jsem z této už tak nadšená nebyla. Děj se rozjížděl hodně pozvolna, a místy byl hodně rozvleklý. Možná bych uvítala více kapitol které sahaly do minulosti, protože ty příběhu dodávaly šťávu a budovaly skvělou atmosféru. Člověk pak lépe chápal to, co se děje v současnosti.
Přesto se mi ale kniha líbila, a jsem spokojená. Téma psychiatrické léčebny se školkou pro děti pacientů, bylo zase něco nového. Labyrint opuštěných, tajemných chodeb pod ústavem a zaměstnanci, z nichž mnozí skrývají nějaké tajemství. Téměř celou knihu si lámete hlavu, kdo z postav příběhu je vlastně ten "narušený", a jestli by správně on neměl být na druhé straně zdi. A ten konec? Tak ten zůstal hodně otevřený.... A jelikož je kniha už nějaký ten rok stará, nejspíš pokračování mít nebude. Tak že je na každém z nás, jak si závěr přebere, a jaký si ho udělá.

15. února


SmršťSmršťJohan Theorin

Tak tohle bylo opravdu chladné, a ponuré, jak slibuje anotace. Severský thriller s mysteriózními prvky, a doslova mrazivou atmosférou. Drsná, nehostinná krajina, sněhové bouře, a nemilosrdné Baltské moře, které bere i dává. Led, sníh, kruté mrazy a a odlehlá samota. Starý statek na samém konci světa postavený pro strážce majáků, které se tu jako dva prsty tyčí k nebi. Místo opředené mnoha pověstmi a legendami. Místo pro nový začátek mladé rodiny , nebo pro její tragický konec? Skvělý popis prostředí, při kterém vám běží příběh před očima jako film. Vtáhlo mě to od první stránky, a já četla se zatajeným dechem. Nedalo se odtrhnout. Perfektní byly také vsuvky ze starého deníku, přibližující tragédie které se v minulosti na statku odehrály. Dodalo to knize tu správnou, tajemnou atmosféru. Více jak čtyři sta stran mi doslova zmizelo pod rukama, ani nevím jak. Určitě ještě zkusím další autorovu knihu. Tahle mi opravdu sedla.

07. února


Žena v našem doměŽena v našem doměAndrew Hart

Nenadchne, ani neurazí. Podle anotace, jsem měla asi trochu jiné očekávání, a byla knihou více méně zklamaná. První polovina se mi strašně táhla, a já se nemohla vůbec začíst. Na můj vkus tu byla spousta nudných dialogů, a rozvláčných popisů, které knize ubíraly na tempu. Četla jsem se zaťatými zuby, a sama sobě dodávala odvahu, abych se tím prokousala... Druhá půlka už se trochu rozhýbala, ale pořád to bylo takové nemastné neslané. Konec nás měl asi šokovat, a nechat s pusou dokořán, ale nějak se to míjelo účinkem. Žádné "Wau" se nekonalo. Už někde za půlkou jsem totiž tušila, jakým směrem se to bude ubírat.
Podtrženo, sečteno, takový hodně průměrný thriller, po kterém bych nejspíš znovu nesáhla.

07. února


Ledové sestryLedové sestryS. Tremayne (pseudonym)

Psychologický thriller o jednom z nejbolestnějších témat, a to o ztrátě dítěte. O tragédii, kterou nechce projít žádný z rodičů.
Mladý manželský pár Angus a Sarah Moorcroftovi se těší ze dvou krásných holčiček, jednovaječných dvojčat. Jejich manželství si prošlo těžkou krizí, ale zdá se, že ji úspěšně zvládli. Pak však přichází pro ně ta nejtěžší rána. Jedno z děvčátek umírá při tragické nehodě. Zbylá dcerka nese ztrátu svého dvojčete obzvlášť zle. Rodiče se topí v depresích a sebeobviňování. Celá rodina se tedy rozhodne pro velkou změnu. Odstěhují se do Skotska, na malý ostrov, kde Angus zdědil po své babičce starý dům s majákem. Doufají, že změna zahojí rány a zaplaší bolestné vzpomínky. Že začnou znovu a že je to stmelí dohromady. Ale nic není takové, jak si plánovali. Naopak. Zdá se, že je to opuštěné místo úplně rozložilo. Napovrch vyplouvají staré křivdy, lži a podezírání. A do toho všeho zmatku náhle dcera prohlásí, že vlastně není tou za kterou ji považují. Že ona je ta druhá. Že ji nazývají jménem její mrtvé sestry.....
Knihu jsem četla se zatajeným dechem, a musím říct, že jsem vlastně do poslední chvíle netušila, jak to vlastně s dvojčaty je. A ten konec, jsem opravdu nečekala.
Druhá kniha od autora, a opět šťastná volba.

31. ledna


Fantom z BlackwooduFantom z BlackwooduDarcy Coates

No páni! Tleskám!! Po velkém zklamání ze Záhady domu Marwicků, a totálního fiaska Hlasů v bouři, si u mě autorka spravila reputaci. Naše stará dobrá Darcy je zpět!! :-))
Z tohohle příběhu jsem stejně nadšená, jako kdysi z Duchu domu Ashburnů. Napětí a mrazení v zádech od začátku do konce. Kniha vás tak vtáhne, že máte problém ji odložit, a jít normálně fungovat. Je napsaná tak uvěřitelně a reálně, že tomu prostě musíte věřit!! :-)
Hlavní hrdinka omezená nedostatkem financí, kupuje starý zchátralý dům mimo civilizaci. Dům obklopený lesy, má děsivou minulost. A hned první noc, kterou zde stráví, o sobě duše tragicky zemřelých dávají vědět.... Mara ale dlouho odolává, a neustále hledá nějaké racionální vysvětlení pro úkazy kterých je svědkem. Odmítá rady a pomoc svého přítele, který se ji snaží chránit. Čím víc na ní působí energie domu, tím víc se stává zatrvrzelejší, a propadá jeho vlivu. A smyčka se pomalu utahuje, až už se zdá, že je na záchranu skoro pozdě.
Perfektní děj, a navíc kniha doplněná o ilustrace, vztahující se k příběhu. Paráda!! Za mě plný počet hvězd !

27. ledna


Hlasy v bouřiHlasy v bouřiDarcy Coates

Perfektní anotace, která vás skutečně naláká. I prvních pár kapitol vás udrží v příjemném napětí, a strhne vaši pozornost. Říkáte si, že se to opravdu rozjíždí dobrým směrem, a jste napjatí jak kšandy, co přijde dál. Lehce romantická linka, tomu nijak neškodí. A pak najednou přichází polovina knihy, a první opravdová akce. Clare nám utíká z domu na zasněženou pláň.... A vy nestačíte zírat. Nevěřícně krčíte čelo, a v hlavě vám běží jediné.... Kam se jako poděla Darcy? Copak ji někdo praštil přes prsty, a v další tvorbě pokračoval sám? Jinak si to neumím vysvětlit. Přečetla jsem od ní už všechno co vyšlo. Ale tohle? Dobře. Odklonila se od běžného stylu. Ale takhle brutálně? Aby se vytáhla s takovouhle fantasmagorií? Styl patnáctileté puberťačky, zmítané pod vlivem hormonů. Jinak se to nazvat nedá. Zcela nesmyslné dialogy, a scény plné nereálných, nedotažených nesmyslů. Dočetla jsem se zaťatými zuby. A tohle že má mít skutečně pokračování? Jako že celá série? No nazdar!!!
Na podobné téma, a s podobným "problémem" (nechci spoilerovat), jsem před časem četla knihu "Červený vrch". A to byla úplně jiná káva!!! Tady bych dala tak dvě hvězdičky. Ale že je to prostě moje oblíbená Darcy, tak jednu hvězdu přidám :-)

27. ledna


Válka s láskouVálka s láskouWinter Renshaw

Mé první setkání s autorkou, a bohužel musím říct, že z knihy nejsem nijak nadšená.
Anotace zněla slibně. Ale samotné zpracování, bylo spíš takové průměrné. Žádné to očekávané "wau" se tu nedostavilo, ani ve mě příběh neprobudil žádnou škálu emocí. Přišel mi takový hodně plochý. Žádná velká hloubka, ačkoliv podle tématu se z toho dalo vytáhnout víc. Dočetla jsem ho před několika dny, a dnes už marně zápasím s pamětí, o čem vlastně byl. Je to škoda. Za mě tak tři hvězdičky, víc bohužel ne.

25. ledna


Děvčátko a nacistaDěvčátko a nacistaFranco Forte

Tento příběh je fikce. Není to autentické vyprávění, podle skutečného příběhu...
Přesto všechny hrůzy, které jsou na stránkách knihy popsány, se skutečně děly. O zvěrstvech spáchaných nacisty, už bylo napsáno spousty knih. A já jich už spousty četla. O pekle koncentračních táborů, určených k likvidaci. Tato však byla opravdu jiná... Příběh o německém důstojníkovi, který se rozhodne milovat a zachránit jednu malou židovskou holčičku, která mu tolik připomíná jeho vlastní dceru, kterou tragicky ztratil.
Celou knihu přemýšlíte, zda se toto mohlo opravdu stát. Zda někdo takový, mezi těmi zrůdami opravdu existoval. Někdo, kdo neváhal riskovat vlastní život, pro cizí dítě. Přemýšlíte, zda i mezi nimi, se našla alespoň jedna dobrá duše... Nevím. Kniha byla místy hodně přitažená za vlasy. A místy hodně nerealistická. Ale zachovejme si tu víru. A věřme autorům, že i někdo takový tenkrát existoval....
Kniha byla dobře napsaná, a hezky se četla. Pokud nehledáte autobiografii, pak mohu s klidným svědomím doporučit.

15.12.2021


Sběratel přáníSběratel přáníMia Sheridan

New Orleans, město záhad a kouzel, tajemství, snů a historie, utopené v lásce a nejkrutější bolesti.....
Krásné, dojímavé, něžné. Pohádka pro nás velký holky. Vyprávění pro chvíle, kdy vaše duše potřebuje pohladit, a zapomenout na to ošklivé co se děje kolem nás. Příběh o síle lásky, která dokáže bořit zdi a vrací do životů naději. Příběh o tom, jak důležité je odpustit sám sobě.
Kniha je krásně a poutavě napsaná. Hlavní hrdinové vám přirostou k srdci od prvních stránek. Pro mě dokonalé čtení v tento adventní čas ....

15.12.2021


KlíčKlíčKathryn Hughes

Přišlo mi, jako by se autorka tak trochu inspirovala od Ellen Marie Wisemanové, a její knihy "Tmavé stěny Willardu". I tady se prolínaly dvě časové roviny. Tajemství ukryté v zapomenutých kufrech, ve zrušené psychiatrické léčebně. Opět příběh mladinké dívky, odložené vlastní rodinou, na toto šílené místo... Ta podoba obou příběhů mě bila přímo do očí. A bohužel nutno napsat, že kvalit Willardu, tato kniha nedosáhla ani náhodou. Přestože se to četlo dobře, autorka má pěkný styl psaní, tak zá pár dnů už nejspíš nebudu vědět o čem příběh byl. To co se dělo za zdmi ústavu Ambergate, je jen slabounký odvar druhé zmiňované knihy, ze které mi běhal mráz po zádech, a vháněl slzy do očí. To byl ten správný příběh, na který nezapomenete. Kdo jste ji ještě nečetl, doporučuji všemi deseti. Tato mě bohužel nenadchla....
Za mě tak 3,5 hvězd

03.12.2021


1 ...