amejzlík
komentáře u knih
Hra na vraždu
Agatha Christie
Aghátu Christie mám velmi ráda ale, tohle byla podle mého názoru jedna ze slabších knih autorky. Musela jsem se bohužel do knihy velmi nutit. A nezachránil to ani to ani můj velmi oblíbený Hercule Poirot. Děj byl nudný a zdlouhavý. Dialogy postav mi občas přišli zbytečné a nikdo se stále nemohl dopátrat k vrahovi...
Na Autorku však určitě nezanevřu protože, knihy které jsem od ní četla před Hrou na vraždu se mi moc líbily.
Rozum a cit
Jane Austen
Moc krásná kniha, ale nemohu se ubránit dojmu, že autorka si nevěděla rady s tím jak má dílo ukončit. Pýcha a předsudek byl podle mne daleko lepší.
V zajetí zimy
Naomi Novik
(SPOILER) Z románu Ve stínu hvozdu jsem měla daleko lepší pocit. Připadal mi více originální než Vichry zimy. Evokovaly mi hodně jiné fantasy, které už jsem četla. Hlavně jsem měla takový pocit, že kniha hodně špatně vykrádá Martinovu Hru o trůny. Originální byla jen postava lichvářky Mirjem. Změna stříbra ve zlato mi přišla taky tuctová. Milostný vztah raději nechci komentovat vůbec. Za mne hodně velké NE.
Opilý koráb
Arthur Rimbaud
Dekadence nejspíš mým šálkem kávy nebude…Měla jsem problémy se ztotožnit s básníkovým pohledem na svět. Hodně mi pomohl doslov Aleše Pohorského, který mi trochu umožnil nahlédnout do umělcova života. Stejně jako přečtení si životopisu Rimbauda na Wikipedii. To jakým způsobem Rimbaud témata uchopil na mě působí dost depresivně. Překlad Nezvala je výborný.
Císařské fialky
Vladimír Neff
Vladimír Neff píše o osudech postav velmi poutavě. Born a Váchovi mě tentokrát bavili víc než Martin Nedobyl. Popisy staré Prahy byly skvělé. Jen politické promluvy mě tolik nezaujaly. U této pentalogie potřebuji mít časové odstupy, protože mě některé postavy (například Hana) vyloženě iritují svou povýšeností. V seriálu, pokud se pamatuji dobře, byla Hana Bornová daleko snesitelnější. Náramně si užívám češtinu, kterou je dílo psáno.
Povídky A-Ž (Encyklopedie Jiřího Suchého, 1. sv)
Jiří Suchý
U většiny povídek jsem se opravdu skvěle bavila. Humor pana Suchého je mi neskutečně blízký a jeho hrátky s češtinou jsou pro mne úžasným pohlazením po duši. Nejvíc jsem se smála snad u povídky nejveselejší pohřeb ale, příběhů u kterých jsem procvičila bránici bylo daleko víc. U pana Suchého opravdu platí a funguje jeho moudro: ,,Ten kdo se řechce, mračit se nechce, ten bude lehce s životem se prát!”
Sto sonetů Lauře
Francesco Petrarca
Moc krásné verše, které mne pohltily. Některé byly až dojemné. Oceňuji i vysvětlivky některých metafor a jiných básnických pojmenování na konci knihy. V poezii se někdy ztrácím a hodně mi pomohly.
Převorství u pomerančovníku
Samantha Shannon
Nemyslím si, že bych po dočtení tohoto fantasy příběhu objevila něco nového…svět mi připadal takový otřepaný a popsaný v mnoha podobných fantasy knihách. Z toho jaký vztah utvořila autorka mezi dvěma hlavními postavami se mi dělalo nevolno…Kniha by bez zdlouhavých popisů různých věcí, historie a míst mohla být o dobrou polovinu kratší. Nejvíce mě zajímalo Převorství v němž jsme se paradoxně jako čtenáři mohli ocitnout jen na pár stránkách. O dracích není evidentně schopen psát pořádně, krom Tolkiena, vůbec nikdo. Nejvíce se mi líbila bitva na konci. S tou se autorka vypořádala z celého děje nejlépe.
Úchvatná! Odhalte tajemství ženské duše
John Eldredge
Nebudu lhát, občas jsem u čtení pochybovala jsem-li vůbec žena... Některé myšlenky se mi líbily moc. Jiné mi přišly nerealizovatelné. Líbila se mi upřímnost autorů, kteří nelakují nic na růžovo a popisují život takový, jaký je. Nedávají Vám návod jakou ženou byste měla být. Snaží se Vás povzbudit abyste byla takovou, jakou chcete být. Snaží se Vám pomoci nahlédnout do hloubi Vaší duše a vyznat se v ní. Mají obrovskou víru v Boha a jeho pomoc. To se mi moc líbí. Knížku mi doporučila moje dobrá přítelkyně a mám velikou radost, protože mě Úchvatná velmi povzbudila, pomohla mi najít jistotu v sobě a posunula mě zase o kousek dál v mé víře.
V zajetí
Kathryn Lasky
Hezká fantasy pro mladší děti. Příběh je takový jednodušší a je to jen jedna linka, která vede k jednomu konci. Kdybych si knihu přečetla v deseti letech úplně by mě pohltila. Teď už mi nepřipadá tak náramně zajímavá ale, zřejmě si přečtu i další díly, abych měla sérii kompletní.
Sofiin svět
Jostein Gaarder
Kniha, jež se mi dostala si rukou díky mé tetě byla velice poučná. Ohromně mne bavilo účastnit se filosofických setkání Alberta a Sofie. Zhruba posledních dvě sta stran mne však velmi pobouřilo. Postav mi bylo líto a byla jsem z vývoje děje zklamaná. Už vůbec se mi nelíbilo jak příběh skončil...
Avšak seznámení s dějinami této exaktní vědy bylo velice užitečné a provedené zajímavou formou.
Hamlet
William Shakespeare
Opět povinná četba na SŠ. Děj této knihy byl velmi zajímavý, ale měla jsem trochu problém se v něm orientovat. Jazyk byl docela těžký a postavy mi nebyly nijak sympatické. Takže takový zlatý střed.
Ledový drak
George R. R. Martin
Knížečka na jedno odpoledne pro fanoušky Hry o Trůny. U George R.R Martina mám pocit že, co napíše nemá šťastný konec a ani Ledový drak není výjimkou. (Dětská pohádka) S knihou jsem jinak ale velmi spokojena. Hlavní hrdinka mi byla velice sympatická a příběh byl také velmi hezký. Živě si dokážu představit jak ho stará chůva na zimohradě vypravuje dětem.
Brisingr
Christopher Paolini
Autor umí velmi dobře vystihnout pocity postav, popsat děj a prostředí, ale nijak se nemohu zbavit pocitu že knihu píše ,,mládě’’. V příběhu jsou trhliny a když autorovy dojde inspirace vymyslí něco co naprosto neodpovídá tomu co napsal v předešlé knize série.
Ovšem
Karel Kovy Kovář (p)
Musím se přiznat ,že jsem ještě nikdy žádnou knihu o youtuberovi nečetla. Kovyho sleduji pravidelně, a tak mi přišlo velmi zajímavé dozvědět se něco víc o jeho osobním životě. Jediné co se mi na knize moc nezdálo byly básničky. Ale já nejsem ten typ co by jim zrovna holdoval. Nejvíce se mi líbily kapitoly o cestování.
Herbář prapodivných potvorů pro dospělé děti
MaComix
Komiks s nápaditými kresbami a vtipnými slovními hříčkami. Obrázky se mi líbily moc. Některé veršovánky více, jiné méně.
Zápisky malého tyranosaura: dalších 77 fejetonů z týdeníku Sedmička
Pavel Tomeš
Fejetony mi doporučila moje češtinářka. Skvěle jsem se během uplynulých čtrnácti dnů pobavila. Je to ze života, velmi vtipně a trefně napsáno.
Škola rodičů
Zdeněk Matějček
Knihu jsem četla v rámci psychologie na SŠ. Pan Matějíček dává rodičům a i ostatním rodinným příslušníkům cenné rady jak s různými dětmi komunikovat a vychovávat je tak, aby z nich v budoucnu vyrostli milí a příjemní lidé. Mnoho rad z této knihy se mi bude jednou hodit a to nejen u maturity ale, snad i při výchově vlastních potomků.
Země příběhů – speciální průvodce
Chris Colfer
Doplňková kniha, která vám objasní vše, co se chcete o Zemi příběhů dozvědět. Jsou zde shrnuty věci, které již známe z celé série. Těm, co milují Zemi příběhů tahle kniha v jejich sbírce nesmí chybět. Přečtena během jednoho večera.
Nejvíce mne zaujalo když autor vysvětloval jak napsal postavy. Má dle mého názoru neuvěřitelné nadání vytvořit takové charaktery, ke kterým si vybudujete vztah. Ať už kladný, či záporný. Jeho postavy nejsou takzvaně ,,papírové” Jako například v Eragonovi. Tam mi bylo ukradené co se s jakou postavou stane - nebylo k nim z mé strany vázáno citové pouto. V Zemi příběhů jsem hltala každou další stránku abych věděla co bude. A díky této doplňkové knize jsem si pouze utvrdila proč to tak bylo. Lidsky napsané charaktery. To je pro každý příběh naprosto nezbytné. A to Colferovy knihy rozhodně mají, ačkoliv jsou pro děti.
Srážka světů
Chris Colfer
Epické zakončení této, mé zamilované, pohádkové série. Knihu jsem z rukou takřka neodložila a četla jsem ji jedním dechem. Poslední díl byl ,,nadupaný’’ akcí jak jen to šlo. Moc se těším, až tyto knihy budu jednou číst vlastním dětem před spaním. A ze srdce si přeji, aby si pohádku užily tak moc, jako já. O hvězdu méně dávám pouze za prolog a epilog. Tyto kapitoly mi totiž tak trochu pokazily mou představu o tom, jak hlavní hrdinové žijí dál...