Alinore Alinore komentáře u knih

☰ menu

Druhá šance Druhá šance Adam Pýcha

Když jsem knihu začala číst, byla jsem hned nadšená. Od začátku nabízí pěkně zamotaný děj, který pěkně odsýpá. Několik zdánlivě nesouvisejících dějových linek, mezi kterými se postupně odhalují souvislosti. Svět je hezky vybarvený, ani chvilku jsem se nenudila. Jenomže 360 stránek uteklo jako voda, najednou jsem byla na konci knihy a zůstala jsem dost rozpačitá. Na to jak složitá hra se rozehrála, podle mě rozuzlení prostě nebylo dostatečné a na spoustu mých "proč" byla odpověď "protože prostě proto".

13.08.2021 3 z 5


Vražedný chlad Vražedný chlad Louise Penny

Knihu bych stručně charakterizovala takto: poklidné městečko, spokojená manželství a laskavý detektiv.
Jsem člověk, který nemá rád zdlouhavé úvody, potřebuji akci hned od první stránky, tady se ale vražda stane až v deváté kapitole. Dostala jsem tak dostatek času na to se seznámit s obětí, vyšetřovatelem i Three Pines a neskutečně mě to bavilo. Řezala jsem se smíchy nad autorčiným sarkastickým humorem a přála jsem si, aby tu hroznou ženskou už konečně někdo odpravil (že zemře víme hned od první věty knihy).
Jde o povídací detektivku, žádné supermoderní laboratoře. Vlastně mi Gamache i se svým "madame" dost připomínal Poirota. Silácký Beauvoir mě také neskutečně bavil. Celkově autorčina práce s postavami byla nadstandartní. U mnoha nám dala nahlédnout za oponu a skrze krátké historky nebo myšlenkový pochod nám velmi dobře představila jejich charakter.
Jediné co bych vytkla (i když to asi pramení z mé hlouposti), jsou některé pasáže ve francoužštině. Pravděpodobně jde o fráze, které by měl asi každý znát, ale já francouzky neumím ani ťuk a byla jsem z toho občas zmatená.

29.01.2021 5 z 5


Balada o ptácích a hadech Balada o ptácích a hadech Suzanne Collins

Coriolanus je velmi zvláštní postava, kterou není jednoduché sledovat, protože se neustále mění. Lucy Gray mě taky mnoho neoslovila. Jediné pro mě zajímavé postavy jsou Sejanus a Tigris (ne nutně proto, že jsou klaďasové, spíš proto, že jsou stabilní a jejich chování dává smysl).
Pomalé tempo střídalo neúměrně rychlé v důležitých chvílích. Pravděpodobně to je záměrně pro určitou gradaci, ale prakticky to vypadá tak, že v knize je věnováno více prostoru údajnému přátelství mrtvého otce Snowa a děkana školy, než závěru her a bezprostředně následujícím událostem. Proč?
Romance byla taková nemastná neslaná rychlovka, ale musím autorce nechat, že právě v tomhle aspektu dokázala nejvíce ukázat náznaky Snowovy zvrácené mysli.
"Hluboká filozofie" v knize mi přišla neumělá a moudra ne zrovna moudrá.
Hladových her tam bylo celých 100 stránek a byla to asi nejnudnější část knihy.
Co pro mě knihu absolutně pohřbilo byl konec. Paní Collins opět přepnula z pomalého plácání na extrasuperturbo rychlost a nic z toho nedávalo smysl. Přišlo mi, jako by měla hodinu před uzávěrkou a musela rychle Snowa dostat z místa kde byl, na místo kde se nacházel v trilogii.

Abych knihu jen nehanila, musím uznat, že mě její čtení bavilo a uteklo to poměrně rychle, proto dávám 2* za příběh a 1* za nostalgii, že jsem se mohla vrátit do světa Hunger Games a dozvědět se něco o počátcích her. Ale samostatně bez trilogie by tahle kniha neměla šanci obstát.

26.01.2021


Skleněný trůn Skleněný trůn Sarah J. Maas

Osmnáctiletá hrdinka měla být dle autorky nejlepší nájemný vrah světa a projít si za svůj krátký život peklem. Podle vyobrazení to byla ale spíš byla třináctiletá puberťačka, která se hihňala na každého chlapa v okolí a největší katastrofa byla, když jí princ nepochválil šaty. Koncept samotný je zajímavý, ale bohužel místo turnaje sledujeme většinou prohlížení se v zrcadle, dvoření s princem a divný milostný trojúhelník.
Psaní samotné je taky špatné. Autorka neumí vyjádřit emoce postav jinak než tím, že se jim daná emoce "zračila v očích". Dialogy nepřirozené, postavy špatně vykreslené, o jejich povaze vám občas napoví jen to, že autorka přímo napíše, jací jsou.
Dočetla jsem to, protože jsem doufala, že se to zlepší, že se to rozjede. Nerozjelo a konec byl zklamání.

11.11.2020 2 z 5


Remade Remade Alex Scarrow

Po deseti stránkách jsem si řekla: "Nevím, to mě nějak nebere". A najednou jsem byla o 100 stran dál. Ano, je to docela jízda. Úplně nechápu proč je kniha řazena mezi literaturu pro děti. Ano, hlavní postavy jsou děti a knížka postrádá nějakou hloubku, je to prostě řežba, ale nemyslím si, že by to od knih pro dospělé nějak vybočovalo.
První část byla opravdu zábava, která nenechala člověka vydechnout, bohužel je dost ostře utnuta. Když jsem viděla druhou část, byla jsem tak naštvaná, že jsem knihu asi na dva dny odložila. Nakonec jsem se do ní pustila a nebylo to špatné, ale oproti první části to dost ztratilo dech. Za první část 5*, za druhou 3* - průměr solidní 4*. Do dalšího dílu se nemám v plánu pustit, vnímám to jako dobrý standalone.

11.11.2020 4 z 5


Úzkosti a jejich lidé Úzkosti a jejich lidé Fredrik Backman

Ačkoliv je to už pár měsíců, co jsem knihu četla, stále mě hřeje u srdce, když si vzpomenu na některé pasáže. Je to opravdu hezká kniha, občas vtipná, občas dojemná a rozhodně krásná.

11.11.2020 5 z 5


Divotvůrce Divotvůrce Sebastien de Castell

Ačkoliv mým YA dnům už pravděpodobně odzvonilo, tahle knížka mě zaujala. Přečetla jsem si dostupnou ukázku na Googlu a hned další den jsem běžela do knihkupectví. Hrdina, který není v ničem lepší než ostatní, naopak je horší, mě chytil za srdce a nepustil. Děj se sice vyvíjel úplně jiným směrem, než jsem myslela, když jsem knihu pořizovala, ale stejně to byla zábavná jízda. Není to vrchol literatury, ale díky bohu v tom není v hlavní roli nějaká špatně napsaná milostná pletka, nebo špatně napsaný hlavní hrdina, který se chová jako dvanáctileté děcko (jak tomu bohužel občas u YA bývá). Těším se na další díl.

11.11.2020 4 z 5


Deníček moderního fotra aneb Proč by muži neměli mít děti Deníček moderního fotra aneb Proč by muži neměli mít děti Dominik Landsman

Nečetlo se mi to moc dobře, protože to bylo do velké míry repetitivní, není to podle mě kniha na to, aby si člověk každý večer četl hodinu vkuse v posteli. Ale poslouchat jen tak jednu dvě příhody u práce bylo fajn. Po další knížce od autora určitě nesáhnu, ale tahle se mi ve finále docela líbila.

11.11.2020 3 z 5


Parte Parte Čou Chao-chuej (p)

Bála jsem se, že knížka nedostojí mým americko-severoevropským standardům, ale opak je pravdou. Jde o promyšlenou (a krvavou) detektivku se zajímavým sériovým vrahem, který si s policií hraje na kočku a myš. Ze začátku jsem se nemohla začíst, ale podruhé, když jsem knihu vzala do ruky, tak mě pohltila okamžitě. Zvraty jsou perfektní, dost šílené, ale když se nad tím zamyslíte, dojde vám, že k tomu celá kniha směřovala a že vás to mělo napadnout dřív. Strhávám jednu hvězdu právě za ty zvraty a velká odhalení, které jsou perfektně vymyšlené, ale podle mě dost suše podané.

23.10.2020 4 z 5


Ghostwriter Ghostwriter Alessandra Torre

Očekávala jsem psychologický thriller. Dostala jsem příběh o umírající ženě, která píše se svým ghostwriterem knížku. Koncept mě zaujal, ale provedení už ne. Styl psaní byl dost divný, hlavní hrdinka protivná, byl použit přítomný čas a rušily mě změny POV uprostřed scén. Veškerý styl psaní jsem ochotná tolerovat, pokud je to podložené silným příběhem, což v této knize neplatí.
Ze samotného vyprávěného (tedy psaného) příběhu, který má pravděpodobně tvořit tu psychologickou část, dostáváme roční updaty ve formě jedné vzpomínky na jeden odstavec (a tu a tam něco bonusového mezi řečí). A většinou to jsou blbosti typu: "Manžel na mě byl naštvaný, protože jsem poučovala čtyřletou dceru o análním sexu. Je to očividné, vůbec mi nerozumí a naše manželství je v troskách." A pak je tam spousta nevolnosti, bolesti hlavy a počítání slov.
Četla jsem dál, protože mě zajímalo, jak to dopadne - za to dávám dvě hvězdičky. Žádné jiné pozitivum nevidím.

04.09.2020 2 z 5


Tvůj stín Tvůj stín Jeffery Deaver

Je to určitě dobrá kniha, jen už si asi musím dát od svého oblíbeného autora pauzu. Žádný zvrat mě u něj nedokáže překvapit, protože ho očekávám víceméně už od začátku knihy. Mezi detektivkami hodnotím Tvůj stín jako nadprůměr, mezi knihami od Jefferyho Deavera spíš jako průměr, u kterého asi velmi brzo zapomenu o čem to vlastně bylo, podobně jako u předchozích dílů série s Kathryn Dance (ačkoliv mě čtení všech těchto knih velmi bavilo).

30.07.2020 4 z 5


Kaštánek Kaštánek Søren Sveistrup

Je pravda, že kniha je psaná prazvláštně, rychle se střídající krátké kapitoly, střídání minulého a přítomného času, které absolutně nedává smysl. Ale to nic nemění na tom, že jde o knihu nesmírně čtivou. Příběh mě okamžitě pohltil, i když jsem ze začátku nechápala, co se děje a jak dané postavy souvisí s příběhem. Vždy, když jsem knihu nečetla, musela jsem o ní přemýšlet. Popravdě mě ani tak nezajímalo, kdo je vrah, spíš mě zajímalo, jak spolu souvisí představené zločiny, včetně 30 let staré masové vraždy hned v první kapitole. Chvílemi mě opravdu mrazilo, ne při popisech vražd, ale při zlověstných scénách, kdy bylo jasné, že se něco hodně špatného stane. Přemýšlela jsem, že bych strhla jednu hvězdu za ten nelogicky používaný přítomný čas, ale jde o nejlepší detektivku, kterou jsem za hodně dlouhou dobu četla, takže si ode mě zaslouží 5* i přes drobné vady na kráse.

30.07.2020 5 z 5


Až na kostní dřeň Až na kostní dřeň Věra Nykodýmová

Obdivuji slečnu Kláru (tedy autorku), že se dokázala s nemocí poprat a projít léčbou sama. Bylo zajímavé vidět, jak to funguje, co se děje, že většina léčby je vlastně čekání v nemocnici. A hodně jehel. Ale bohužel styl psaní mi úplně neseděl. Uspořádání knihy je chvílemi matoucí, rozhovory nepřirozené.

16.04.2019 3 z 5


Muži, kteří nenávidí ženy Muži, kteří nenávidí ženy Stieg Larsson

Hodně pomalý rozjezd, takže to chce hodně trpělivosti a rozhodně to nečíst jako oddechovku. Za mě ale super.

20.11.2018 5 z 5


Sirotčinec slečny Peregrinové pro podivné děti Sirotčinec slečny Peregrinové pro podivné děti Ransom Riggs

Nesuď knihu podle obalu. Tolikrát jsem to slyšela a přesto to dělám stále znovu. Když jsem knížku objevila v knihovně a zběžně si přečetla obsah, těšila jsem se na děsivý horor/thriller, s chutí se do toho pustila a... Příšery se třemi jazyky? Vážně? Trochu mi to připomnělo Kingovu Holčičku, co měla ráda Toma Gordona, kde mi podobná potvora zkazila dojem z knížky. Na takovéhle věcičky prostě nejsem. Fotky pěkné, ale příběh mě nijak zvlášť nezaujal. Ta lovestory mi moc neseděla. Tímhle dílem jsem se prokousala, ale další do ruky brát jen tak nebudu.

12.02.2014 3 z 5


Hry o život Hry o život Suzanne Collins

První jsem viděla film, který mě doslova ohromil. Po půl roce jsem se konečně dostala ke knížce. Abych se vyhnula tak příšernému přítomnému času, sáhla jsem po anglické verzi. Samozřejmě, tam byla slovesa také v přítomném tvaru, ale tam to nevypadá tak šíleně a máte menší nutkání si vytrhat všechny vlasy, jen co přečtete první větu.
Knížku jsem s zdolala velmi rychle a naprosto mě okouzlila. Peeta, kterého jsem ve filmu vůbec nemusela, mi v knížce hodně přirostl k srdci. (Ale stejně... Gale...) Katniss, jejíž myšlenky z filmu prostě nevyčteme, je ten samý a ještě výraznější případ. Sice byla v aréně štěstěna až moc na její straně (na můj vkus), bylo tam i moc zamilovanosti, ale jelikož to bylo pod záminkou přežití, vzala jsem to i s úsměvem. Jistě, uvítala bych více bojovnosti z její strany, ale i to sezení na stromě a čekání, až se ostatní pozabíjí, je popsané tak záživně a napínavě, že člověku ani nevadí, že se neúčastní potyček, a luk, který si tak pracně vydobyla, jí nakonec slouží jen jako ozdoba (a dobře, i zdroj potravy). Za mě 5*.

16.08.2013 5 z 5


Rezistence Rezistence Veronica Roth

Myslím, že své pocity z knihy mohu vyjádřit dvěma slovy. Jsem zklamaná. Pokud bych chtěla ještě něco přidat, bylo by to zastesknutí nad tím, jak svět trilogie vypadal na začátku Divergence. Nad hrdinkou, která se už do druhého dílu nedostala, protože se asi někde zapomněla s Tobiasem. Nad tajemným Čtyřkou, který s Tris vstoupil do krajiny strachu, odkud se už nevrátil. Nahradil ho změkčelý Tobias. Nad dech beroucí realističností města a jeho systému, která z knížky postupně vyprchala. Nad neúprosnou logikou dystopického příběhu, kterou nahradila obyčejná love story v novém hávu. To všechno přestávalo fungovat už v Divergenci a já si myslela, že s Rezistencí se to vrátí zpět? Asi se na mě začíná podepisovat, že jsou prázdniny. Přestávám používat mozek.

12.08.2013 3 z 5


Divergence Divergence Veronica Roth

Když jsem poprvé otevřela knihu, otráveně jsem si odfrkla. Jak jinak... Další nadějná knížka psaná v přítomném čase. Nedalo se dělat nic jiného, než se s tím smířit a začít číst.
Tak nenáviděný přítomný čas nakonec plně vykompenzoval strhující příběh o dospívající dívce, která neví co chce. Přehoupneme se přes volení frakcí v Tris se něco změní. Možná ještě stále neví, do jaké frakce by chtěla patřit, ale už nemá možnost svůj výběr změnit. Musí se stát co nejlepší Neohroženou, jinak skončí na ulici. Musí zapomenout na strach. Ty, co na ní posměšně pokřikují "Škrobe" musí přesvědčit, že ona už není Odevzdanou, i když v hloubi duše cítí, že to není pravda. Ale výcvik z ní dělá jiného člověka. Neohroženého. Slabost vystřídá síla, strach odhodlanost.
Až do té chvíle to bylo neuvěřitelné, jenže pak přišel na scénu Čtyřka a s ním tucty stránek sladkých řečiček. Ještě jsem nečetla knížku, kam by se to nehodilo více, než sem. Děj se najednou posouvá až na druhou příčku v důležitosti. Hlavně, aby spolu vedli co nejvíce zbytečných a nikam nevedoucích dialogů. Dle mého skromného názoru by bylo lepší, kdyby tam ta love linka nebyla. Alespoň ne v takové míře. Kdyby si dali na pusu na konci, nic neřeknu, ale tohle bylo i na mě, jakožto holku, moc. Chtěla jsem strhující příběh o tom, jestli se probojuje mezi ostatními (s daleko lepšími předpoklady, než ona) na výsluní, a ne o tom, jestli není pro Čtyřku moc ošklivá. O nelogičnostech, nad kterými se člověk až drbal na hlavě, se ani nemá cenu zmiňovat. Byly tam, byly znát, ale nic, co by se nedalo přežít.
Konec mě trochu zklamal. Finální gradace tam byla, ale doufala jsem ve víc.
Celkově je to ale dobrá knížka, která nutí k zamyšlení nad lidskou povahou. Které vlastnosti jsou vlastně dobré, a které se jen tak jeví, než se obrátí proti Vám?

06.08.2013 4 z 5


Žena v černém Žena v černém Susan Hill

Musím říct, že styl psaní autorky se mi velmi líbil, ale příběh už byl o příčku níže. Její popis krajiny je minimálně obdivuhodný, ale co se dějové stránky týče, rozhodně by neuškodilo příběh více rozvinout a propracovat. Byl předvídatelný a mrazení v zádech jsem si moc neužila. Bylo trochu složité se do toho začíst a hned potom, co příběh začal, taky skončil. Musím říct, že jsem čekala daleko víc, což byla asi chyba. Mělo mě hned napadnout, že to svoje "víc" nemůžu očekávat od knížky, která nemá ani 150 stránek.

06.01.2013 3 z 5


Katedrála hrůzy Katedrála hrůzy Jeffery Deaver

Katedrála hrůzy je knížka, která má co nabídnout, o tom žádná, vždyť je to dílo pana Deavera. Stejně jako u jeho ostatních děl se mi líbí, že po přečtení jste o pár odborných znalostí bohatší. V tomhle díle se zabrousí do oboru psychických poruch a rečnictví. Mimo to má knížka poutavý děj a zajímavé zvraty. Jen na konci mi něco chybělo. Když jsem zjistila, že už čtu poslední stránku, nemohla jsem tomu uvěřit. Prostě bych čekala, že bude příběh ještě pokračovat, nepřipadal mi řádně ukončený.

24.04.2012 4 z 5