Ajrad1981 komentáře u knih

Pod slovem alchymie si představuji víc než jen proměnu kovů ve zlato, nicméně anotace jasně říká, čeho se povídky týkají, takže mě to zúžené pojetí ani nepřekvapilo. Základní kostra povídek je prý podobná. Podle mne je úplně stejná - to už se mi moc nelíbí, je to kapku stereotypní. Povídka Mnich Laskaris je nejdelší a nejvíc zamotaná, často se tam uhýbá z hlavní linie příběhu, myslím, že kolikrát zbytečně, jen to dost mate, klame, zhoršuje orientaci v postavách.

1 19.11.2016

Oskar je divnej. Jáchym je divnej. Je v téhle dvojknize někdo normální?!
Oskar mi na jednu stranu přišel jako logicky uvažující jedinec, který to má v hlavě v pořádku, ale mnohem častěji na mě působil dojmem magora, kterého měli zavřít do ústavu hned po narození. Na knize se mi ale líbil popis před- a válečných událostí, i těch následujících bezprostředně po válce, pak už jsem si tam nedokázala najít nic zajímavého.
Kočka a myš se mi četla sice líp, ale pochopila jsem ji snad ještě míň než Plechový bubínek. A jak jsem psala v úvodu, Jáchym mi přišel taky jako cvok.

2 19.11.2016

Jedna moje známá se snažila číst Švejka a stěžovala si, že to nejde, že u každé hlášky vidí Hrušínského a že dokonalá znalost filmu jí jaksi překáží. Já Švejka v podání Rudolfa Hrušínského znám taky, nicméně rozhodně ne zpaměti, takže jsem si mohla četbu užít.
Švejkovi průpovídky jsou nezaměnitelné, ale postupem času se mi začalo zdát, že jaksi pořád na jedno brdo. To bylo asi ve druhém díle, který mě moc nebavil, sáhodlouhé výklady jednoročního dobrovolníka Marka byly děsné. Ve třetím a čtvrtém díle to dostalo zase šťávu. A dostala jsem chuť mrknout na Poslušně hlásím :-D

7 06.11.2016

Úžasný! Vrátilo mě to do doby, kdy jsem čítávala dobrodružné knížky, a teď absolutně nechápu, proč jsem přestala!
Tak ještě jednou: Johoho, ať teče rum! :-D

9 28.10.2016

Je to pohádka. A když to zkusím hodnotit pohledem řekněme osmiletého dítěte, tak hodně dobrá pohádka.

4 26.10.2016

V knize jsou zmiňována různá tajemná místa Čech a Moravy, což je bezpochyby zajímavé. Nicméně jedná se pouze o soubor pověstí a různých teorií, z nichž prakticky žádná nedává uspokojivý výklad. Navíc je autor schopný v rámci jedné kapitoly změnit téma a posléze se k němu zase vrátit. Celkově to na mě působí jako psané ve spěchu, bez nějaké pořádné koncepce. Nicméně ještě autora úplně nezavrhuji, mám doma ještě jednu knihu, tak dostane druhou šanci.

2 23.10.2016

Kdybych četla detektivku nebo thriller, tak by mi pět mrtvých na nějakých 300 stránkách nepřišlo nijak divných. Ale tady mi vyvstává v hlavě otázka, jestli jsou ti Japonci normální. Nebo jestli je normální autor. Byla to první knížka, co jsem od něj četla, ale asi taky na dlouhou dobu poslední, přišlo mi to dost o ničem, ale takovým zvláštní způsobem. Ne blbost, v té knize něco je, ale to něco není pro mě, neumím a nechci to hledat.
A jak tak koukám na hodnocení, zase jdu proti proudu :-)

6 21.10.2016

Protože tuhle sérii čtu různě na přeskáčku, měla jsem za to, že Evinu minulost už znám - a ejhle, ukázalo se, že ne celou. Další dílek jejího neveselého dětství se objevil - a rovnou zavražděný.
Jinak tato kniha udržuje tuto sérii stále mezi mými oblíbenými :-)

4 16.10.2016

Kniha, do které jsem šla bez očekávání, bez tušení, co očekávat. A ejhle, jaký poklad se na stránkách objevil! Apeluji na učitele, aby tento román zmiňovali v hodinách literatury, nám to zůstalo zatajeno, k velké škodě mých spolužáků! (protože já už ten poklad našla...)

2 07.10.2016

Nevím, jak vypadá slovenský originál, ale v českém překladu se mi strašně líbila bohatost jazyka, krásné popisy, přirovnání... Prostě lyrizovaná próza :-)
Jenom ten obsah mi byl celkem dost cizí. Tři kaštanoví koně trošičku připomínali pohádku, kdy dobro a láska zvítězí a zlo je potrestáno. Ty bych jako jediné ocenila víc, ale ostatní příběhy mě neoslovily.

2 29.09.2016

Proč jsem si, proboha, vymyslela, že budu číst něco, co znám málem zpaměti? To byla první myšlenka, když jsem vzala knihu do ruky. Ale co to je? Takhle to přece nezačínalo! Na začátku je přece novinář Fandor unesen Fantomasem, protože si vycucal z prstu interview a udělal z Fantomase magora! Nebo se pletu? Já se na to snad budu muset podívat znova, taková skleróza!
Po pár stranách jsem pochopila, že moje paměť je v pořádku, že jen čtu něco úplně jiného, než jsem čekala. Že tady Fantomas má i civilní jméno, opravdu svoje, nejen jména lidí, za než se vydává. A Juve, žádný potřeštěný polda s dlouhým vedením, který vždy vše pochopí pět minut po dvanácté, ale policista, kterému to pálí. A na konci prvního dílu se objevuje i Fandor, byť už jsem ho tam ani neočekávala.
Druhý díl hned od začátku jaksi nenavazoval na konec toho prvního, což mě přinutilo hledat a zjistit, že se vůbec nejedná o díl druhý. Ale to nevadilo, to, co chybělo, bylo vysvětleno, aspoň natolik, že se člověk mohl zorientovat. A poněkud překvapení, doteď jsem netušila, že Fantomas má dceru.
Ve třetí části jsem se taky musela trochu srovnat s tím, že neznám předchozí díly, ale i tady to šlo. Fantomas ve vězení ovšem znamenal pro děj tak trochu útlum, napínavé to sice bylo, ale bez zloducha to nemělo šťávu. Naštěstí pro děj se tam moc dlouho neohřál. Konec je otevřený a to mě děsně štve. Chci vědět, jak to bylo dál! Fantomase asi nezabili, když následují další díly série, ale tahle otázka mě jaksi teď momentálně vůbec nezajímá. Zajímá mě Fandor! Bohužel tohle byl nejspíš poslední díl, který byl přeložen do češtiny, a ve francouzštině si opravdu nepočtu. Chjo.

A nejúžasnější části už dříve popsal Apache, já bych se jen opakovala.

7 26.09.2016

Přečetla jsem knihu a divím se anotaci. Jedna z nejlepších knih, které kdy byly napsány?! Tak v tom případě opravdu nechci číst žádnou z těch nejhorších.
Pročítám komentáře a divím se. Někdo tady bude mimo. Asi já, protože jdu proti většině. Možná jsem knihu jenom špatně pochopila - i když spíš jsem vůbec nepochopila, co tím chtěl básník říct.

Alex a jeho frendíci mi fakt lezli krkem a být jejich rodič, tak je asi řežu od rána do večera. Ti spratci nemají vůbec žádný hranice! A Alex, ten hlavně, i ke svým kámošům se chová, řekněme, nehezky a pak se diví, že ho podrazí, a ještě se cítí ukřivděně! (tím hraním si na chudáčka, kterému všichni okolo ubližují, mi připomněl taky jednoho, který se k lidem choval jak hovado, ale zlí a špatní byli ti okolo, ne on - možná proto jsem na Alexe tak vysazená).
Tudíž se tak nějak nedokážu pohoršovat nad tím jeho trestem. A že chudáček přišel o možnost volby? A co jeho oběti, těm snad tahle možnost zůstala?!

Ne, tahle kniha mě hodně zklamala. Dávám dvě hvězdičky, za originální jazyk.

3 20.09.2016

Dost nepěkná a nepříjemná představa, že by se tohle mělo někdy stát skutečností! Sice by se nás netýkal Big Brother, ale jestli ty mocnosti byly nastaveny stejně, tak bychom si v Eurasii moc nepomohli. Naštěstí rok 1984 jsme - myslím lidstvo - už prošvihli, takže se tato budoucnost posouvá do - do kdy? Do 2084? 2184?

"Vrcholem kacířství je zdravý rozum." - Jsem kacíř a jsem na to hrdá!! :-)

21 18.09.2016

Volné a nevázané courání sem a tam po Americe by mohl být úžasné - ale chtělo by to výrazně jinou společnost. Co je obdivuhodné na člověku, jehož život se skládá prakticky jen ze sexu, alkoholu, drog, aut, krádeží a pochybných mejdanů, na člověku, pro něhož je odpovědnost cizím slovem a který do tohoto bahna dokáže stáhnout i dost dalších lidí? Popisování toho, kde, jak, s kým a jak dlouho pařili, mě tedy opravdu nebere.

6 12.09.2016

Četla jsem a pochybovala. Je tohle opravdu Deaver? Četla jsem, četla - detektivku. Celkem slušně napsanou, ale celkem tak o ničem. Až skoro po čtyřech pětinách přišel onen obrat o sto osmdesát stupňů, který u Deavera tak miluju, ale pro mě dost pozdě na to, abych dala lepší hodnocení. A co se týče pachatele (ne vraha, ten byl zmíněný již ze začátku), stačilo položit si klasickou otázku: Cui bono? Byť přiznávám, že jsem střílela těsně vedle, ale zas až tak šokující odhalení to nebylo.

2 05.09.2016

Asi jsem tu knihu nepochopila, nebo nevím. Nezaujalo mě to, nebavilo. Žádná z těch žen mi není ničím blízká, nedokázala jsem si v tom nic najít. Ještě tak trochu zajímavý byl den Virginie Woolfové, ale to je asi vše.

2 05.09.2016

Pokud se člověk drží základního pravidla, že nejvíc podezřelý nebývá vrahem, tak se tady silně zúží okruh možných pachatelů, čili jsem poměrně brzy začala tušit.
Na úplném začátku jsem se lekla, že to bude prošpikováno nějakou romantickou lovestory, naštěstí se tak nestalo. V první polovině knihy se nic moc neděje, výslechy lidí, co odmítají mluvit, jsou nuda. Zápletka na konci je tam patrně proto, aby se vůbec něco dělo, nicméně bez ní by to byla děsná suchařina. Humorné hlášky příběh doplňují a krásně se tam hodí.

3 02.09.2016

Krev ve mně vřela jako ostatně vždy, když čtu o útlaku Čechů Germány, vzpoura Chodů a následná bitva byla napínavější než kdejaký thriller, polykala jsem slzy ponížení a vzteku nad tím, jak s Kozinou a s ostatními zacházeli, ale slzy lítosti nad potrestanými, jejich rodinami a celým Chodskem se už spolknout nedaly. Dostat se v tu chvíli na půl metru od pána z Albenreuthu, tak věz, Lomikare, že ne do roka a do dne, ale do pěti minut bys byl před božím soudem! Za šibenici by to stálo!

4 30.08.2016

Líbil se mi víc než první díl. Je to surovější, drsnější, napínavější, emotivnější.

3 25.08.2016

Místy dost drsný popis zacházení s vězni. Kniha je zajímavá, ale vypjaté momenty by šly popsat ještě akčněji (no jo, jsem zmlsaná svými oblíbenými thrillery), nicméně autor není spisovatel popisovatel, on ten příběh prožil, to se pak asi píše jinak, s jinými pocity. Už jen vzpomínat na to musel být mazec!

2 23.08.2016