13werka
komentáře u knih
Ostrov
Samuel Bjørk (p)
Zatímco v Cloně i v knize V lese visí anděl se autor hodně věnoval docela dost místa soukromému životu obou hlavních protagonistů - Mii a Holgera, tentokrát prim hraje policejní vyšetřování, což mi vyhovovalo. Má totiž spád a i když někdy vede do slepých uliček, tak je vidět, s jakým úsilím se mu všichni členové týmu věnují. Samozřejmě jsou tu i vedlejší linky - příběh Hanny, sestry zmizelého Jonathana a současně Jessičiny kamarádky, tajemná loď, kterou viděla Sophie, milionářská rodina žijící na ostrově, která zrovna chystá svatbu a má mezi sebou i takovou trochu černou ovci . Autor nám díky nim nabízí další možné motivy i pachatele ( i když v případě svatby je tato linka zbytečně rozvláčná a popisy pocitů nevěsty s příběhem vůbec nesouvisí). Musím říci, že tenhle příběh se mi ze všech tří četl nejlépe.
Nejsem jenom sestra
Hana Šlechtová
Knihu ocení zejména ti, kdo mají podobný sen jako autorka - může jim pomoci se zorientovat v požadavcích na tuto práci a ukáže jim alespoň trochu, co je čeká, aby mohli zvážit, zda za tímto cílem chtějí jít. Ale zajímavá je samozřejmě i pro ostatní, protože poskytuje pohled do arabského světa, kam se řada z nás nepodívá (a pokud ano, tak nejspíš do turistického resortu, kde toho ze skutečného života zas tak moc neuvidí)
Hrob
Yrsa Sigurðardóttir
I druhý příběh ze série Černý led má dvě linie, které se ke konci protnou. Tato koncepce se mi líbí a nedělá mi při sledování děje problémy. Na druhou stranu musím říci, že mi vlastně nikdo ze členů party bývalých vysokoškoláků nebyl sympatický a nepřirostl mi nijak k srdci a zatím jsem si moc nenašla ani vztah k týmu vyšetřovatelů. Samotná zápletka se mi zdála lehce překombinovaná a jednání některých postav trochu nelogické. A chybělo mi tu mrazivé napětí, které minulý příběh Není úniku podle mne nesporně měl. Ale špatně se to nečetlo.
Anděl smrti
Robert Bryndza
V knize se potkáme opět s Eričiným týmem (i když tentokrát je Erika víc sólistka než obvykle) a dozvíme se další střípky z Eričina soukromí, pokud jde o její pokračující vztah s Igorem. Kromě vlastního pátrání má kniha ještě jednu linku, která sleduje osudy pachatele – jeho vzpomínky sahají až do dětství a jsou více než neutěšené. Díky tomu z obrazu vraha vystupují důvody, kterého k brutálním vraždám vedly, a čtenář s ním v určitých chvílích skoro soucítí. Prim v knize hraje samozřejmě pátrání po pachateli, ale nakusuje i tematiku sexuálního násilí, politických pletich a nedotknutelnosti některých lidí. I když Erika s ostatním při vyšetřování dlouho tápou, tak má kniha celkem spád. Kdo má rád knížky tohoto autora, tak myslím, že nebude novinkou zklamán. A přečíst si knihu mohou i ti, který řada s Erikou zatím unikala - jde o samostatný příběh, takže si jej lze užít i bez znalosti těch předchozích.
Musím říci, že ze všech Eriččiných případů se mi tahle kniha líbila snad nejvíc
Černá lilie
Vlastimil Vondruška
Další případ Oldřicha z Chlumu je podle mého taková Vondruškovská klasika posledních let. Oldřich je autorita, jeho pomocník panoš Ota stále záletník, který pátrá hlavně v ložnicích sličných sklepnic, a velitel hradní posádky na Bezdězu, který je doprovází, je snaživý, ale zbrklý. Stejně jako některé předchozí knihy trpí i tento příběh některými neduhy – příliš mnoho postav (a jmen), ve kterých není jednoduché se zorientovat, trochu zašmodrchanou zápletkou a rychlým, ne zcela dobře vyjasněným rozuzlením na samém konci knihy. Ale i když mám výhrady, tak pokud se mi další Vondruškova kniha dostane do ruky, stejně po ní zase sáhnu, protože jak už jsem psala, mám pro Oldřicha z Chlumu prostě slabost.
Astrid Lindgrenová
Susanne Lieder
Příjemné milé čtení, které nám umožňuje trochu nahlédnout do života jedné z nejznámějších spisovatelek knih pro děti. Kniha se četla úplně sama.
Závod s časem
Lisa Regan
Myslím, že ani v této knize autorka nezaostala za svým standardem. Příběh se rozvíjí v krátkých kapitolách, takže má docela spád. Postava Jossie se stále rozvíjí, dokáže se více spoléhat na svůj tým a pokračuje i její vztah s kolegou Noahem. Jestli jste četli některou předchozí autorčinu knihu a líbila se vám, tak myslím, že ani tato vás výrazněji nezklame. A je ji myslí možné číst i bez znalosti těch přechozích – v průběhhu pátrání ty klíčové okamžiky potřebné pro pochopení souvislostí, autorka zmíní. Ale samozřejmě je lepší číst celou sérii od prvních knih (zejména ty první dvě je lepší přečíst v pořadí, ve kterém vyšly).
Připoutaná
Adele Parks
Pokud nechci, aby hodnocení bylo spoiler, tak toho o dějí moc prozradit nemohu. Snad jen to, že jednotlivé kapitoly knihy jsou psané z pohledu téměř všech postav, které se v příběhu objeví, a některé z nich se vrací několik let do minulosti. Neměla jsem ale velký problém se v nich po chvíli zorientovat - každá kapitola je označena jménem postavy, z jejíhož pohledu je psána i časem, kdy se odehrává.
Knihu bych hodnotila jako dobře napsaný psychothriller, který mne při čtení dokázal udržet v napětí, byť možná lehké zkrácení by mu prospělo. Nicméně má zajímavou a velmi dobře vystavěnou zápletku a navíc autorka pro čtenáře nachystala několik zvratů a nečekané rozuzlení. Pokud vám vyhovují spíše thrillery, ve kterých není přehršel násilí a neodkapává krev z každé stránky, tak vám knížku myslím mohu s klidným svědomím doporučit.
Když zmizela
Alex Dahl
Příběh se mi dobře četl - i když se ze začátku rozjížděl trochu pomaleji, tak nakonec nabral spád. Je dostatečně napínavý a zajímavé je i prostředí módního průmyslu, ve kterém se částečně odehrává. Zajímavá je i zápletka a nechybí některá překvapivá rozuzlení. Musím říci, že knížka se mi líbila. Myslím, že těm, kteří mají rádi napínavé příběhy, ji mohu s klidným srdcem doporučit.
Vánoce na skotském hradě
Donna Ashcroft
Asi nejvhodnější je tento příběh na předvánoční čas, kdy by podle mne dokázal navodit opravdu vánoční atmosféru, ale dobře se mi knížka četla i v prvních březnových dnech. Není to žádná velká složitá literatura, ale prostě milé nenáročné romantické čtení, které by mohlo oslovit zejména milovníky Julie Caplin (však se taky na obálce kniha pyšní jejím doporučením).
Pojízdná čajovna splněných snů
Rebecca Raisin
Jde o nenáročnou romantiku, která se stylem podobá knížkám Julie Caplin. I tady je hodně místa věnovaného popisu prostředí a také vaření a jídlu. Sice tak trochu víte jak to bude probíhat, protože to určitě není první příběh, který začíná rozchodem a pokračuje snahou zapomenout v jiném prostředí a restartovat svůj život. Ale hlavní hrdinka je sympatická, děj tak lehce plyne... Já jsem vzala navíc knihu do ruky ve chvíli, kdy mi nenáročné čtení fakt sedlo a tak jsem si knížku docela užila. Pokud máte rádi trochu romantiky a líbí se vám knížky Julie Caplin, tak se vám nejspíš bude líbit i Rossiino putování s pojízdnou čajovnou.
Zahrada dávných tajemství
Kelly Bowen
Kniha je sice fikcí, ale byla napsána na základě inspirace skutečnými událostmi a osudy reálných lidí. Výsledkem je velmi čtivý příběh, který na jedné straně odhaluje hrůzy války i to, jak dokáže lidi měnit, na druhé straně přináší i trochu romantiky. Musím říci, že se mi knížka opravdu líbila a asi se brzo podívám po autorčině předchozí knize Byt na Seinou, který rovněž kombinuje současnost s příběhem francouzského odboje.
Kult
Camilla Läckberg
V druhé knize ze série Mentalista tentokrát Mina s Vincentem řeší případ únosů malých dětí. Navíc se tu dozvíme i něco ze soukromí všech vyšetřovatelů a zejména tajemství z minulosti Miny. A i přesto, že jsem trochu tušila, kdo by mohl za případem stál, dokázali mne autoři na konci i překvapit. Ale knize by slušel větší spád, zejména popisy toho, jak Mina vše dezinfikuje, Vincent rozkládá na čísla a jak se všichni vyšetřovatelé v parném létě potí, jsou poněkud otravné.
Vinice ve Francii
Julie Caplin
Romantická linka je tu jasná snad od první kapitoly. Na pozadí romatického příběhu se pak čtenáři jako ve všech knihách Julie Caplin dostane popisu vinařského kraje kombinovaného s ochutnávkami vína a nahlédnutím do místní kuchyně (při čtení se mi na některých místech sliny jen sbíhaly). Na knize mi trochu vadila linka související s tajemným nálezem ve sklepích pro zrání vína, která byla jen tak nahozená a neukončená. Trochu si myslím, že nebyla v příběhu úplně nutná, ale když už ji spisovatelka použila, tak ji měla více dotáhnout Jinak je ale knížka příjemné, nenáročné oddechové romantické čtení.
Tíživé ticho
Robert Bryndza
Musím říci, že knihy s Erikou nebo Kate se mi líbily víc a na některých místech mi přišla zápletka trochu přitažená za vlasy a jednání Williho i Maggie malinko nelogické, ale kniha má napětí a místy i docela dobře vystiženou atmosféru, kdy se budete buď bát spolu s Maggie nebo o ni. Takže myslím, že tenhle autorův úkrok stranou od jeho předchozích sérií špatný určitě není. Ale těším se, až se zas potkám s Erikou :)
Není úniku
Yrsa Sigurðardóttir
Příběh má dvě linky, které se pravidelně střídají po kapitolách. Ta první se odehrává v současnosti a popisuje pátrání kriminalistů po vrahovi. Soustřeďuje se právě na Týra. Ten kromě vyšetřování (které trochu komplikuje fakt, že on a jeho parťačka Karóline nejsou na své domácí půdě, ale byli místním vyšetřovatelům vysláni pouze na pomoc) řeší i problém se svou dávnou minulostí, která vyplula na povrch v souvislosti s jednou, vlastně nevinnou, poznámkou patoložky.
Druhá linie se odehrává ve velmi nedávné minulosti a sledujeme v ní studentku Soldís, která se po rozchodu s přítelem rozhodne přijmout místo vychovatelky a pomocnice v domácností právě u rodiny Ásy a Reyniho. To, co původně vypadalo jako skvělá práce, se jí postupně začne měnit v noční můru, protože na farmě se dějí podivné věci. Pán domu má sklony k poněkud zvláštnímu chování, v domku, kde Soldís bydlí, se ozývají podivné zvuky a někdo jí přemisťuje věci, na sklo jídelny někdo napsal znepokojující vzkaz. A tato linie se pomalu přibližuje do bodu, kdy ta první začala
Musím říci, že se mi víc líbila ta linka z minulosti. Ačkoliv jsem věděla, jak tato linka vlastně skončí, tak mne dokázala udržet v napětí a nechyběla jí tajemnost a mrazivá atmosféra. Linie sledující vyšetřování je podle mého názoru trochu slabší, vyšetřovatelé hodně tápali a občas mi přišli nesystematičtí. A musím říci, že jsem si k hlavnímu hrdinovi úplně cestu nenašla (i když to nebylo tak, že by mi lezl příšerně na nervy, jak už se mi u některých knížek stalo). Rozhodně jsem ale zvědavá na další díl této série. Už proto, že zatím nevím, proč se jmenuje Černý led.
Vražda za trest
Catherine Shepherd
Knížku považuji za takovou nekomplikovanou detektivku se zajímavým motivem vražd. Jen je asi trochu škoda, že v jinak celkem logickém příběhu je část způsobu, jakým se pachatel snaží zamést stopy, včetně chování vyšetřovatelů trochu přitažená za vlasy. A Florian mi přijde v příběhu docela upozaděný. A možná ještě stojí za to dodat, že ačkoliv se jedná o sedmý příběh série, tak ho lze bez velkých problémů číst i bez znalosti těch předchozích. Možná po nich mrknu, až budu mít na něco nekomplikovaného chuť
Horké vafle a ledové koupele
Karin Härjegard
Příběh je vyprávěn v i-formě z pohledu Heleny a je členěn do krátkých kapitol, což přispívá k tomu, že se dobře čte. Svým charakterem se trochu podobá knihám Julie Caplin - ostatně i obálka má podobný charakter jako její knihy a tak tento dojem evokuje. I tady si užijete krásné přírody i vaření nejrůznějších dobrot. Jen nespěje k romantickému konci, kde si ti dva přes všechna protivenství padnou do náruče (i když nebojte - o šťastný konec ani tady nepřijdete). Trochu obtížně jsem si hledala ze začátku vztah k hlavní hrdince Heleně. Na můj vkus se příliš utápěla ve svých pocitech a především ublížeností z nevěry manžela. Ale postupně začínala působit sympatičtěji - hlavně díky tomu, že začala snažit vzít svůj život do vlastních rukou. Z mého pohledu je to pěkný, nepříliš náročný příběh o tom, že i když se člověku zboří život jako domeček z karet, je třeba se tomu postavit čelem a jít dál. Příběh, který se hodí do dlouhých zimních večerů, kdy si uvaříte horké kakao, rozsvítíte si svíčku a zachumláte se do deky... (a možná si dáte i tu vafli).
Zmiz, dokud můžeš
Rebecca Zanetti
Kniha je docela vyváženým mixem detektivního pátrání po vrahovi a zmíněné romantické linky rozvíjející se mezi Laurel a Hughem, který ještě doplňují trochu znepokojivé otázky související s Laurelinou sestrou (protože Hugh má pravdu - jaká je statistická pravděpodobnost, že v malém mestěčku typu Genessis Valley budou v krátké době po sobě řádit dva sérioví vrazi...?). Pokud jste četli první knihu této řady - Uteč, dokud můžeš, tak se vám nejspíš bude líbit i tato - je napsaná ve stejném stylu. Laurel a Hugh tvoří sympatickou hlavní dvojici doplněnou několika dalšími neméně sympatickými spolupracovník a jejich vztah se zajímavým způsobem posunuje. Jen na pachatele jsem měla tentokrát podezření (do značné míry správně) už v půlce knihy, což se mi běžně nestává. Ale nebojte se - zůstanou tu otevřená i některá tajemství, abyste se mohli těšit na to, zda a kdy vyjde díl s dalším případem. A plus u mne kniha má i za pěknou obálku.
Dívka v mlze
Barbora Bernátová
Moje pocity z knihy hodně ovlivňuje fakt, že jeden z hlavních hrdinů - vyšetřovatel David Meizner je z mého pohledu sebestředný arogantní macho, který nesnáší lidi, včetně včetně žen, které v posteli střídá častěji než ponožky. Potřebuju, aby mi vyšetřovatel byl alespoň trochu sympatický - což tedy David Meizner rozhodně nebyl a nevylepšila to ani romantická linka, která se začala rozvíjet mezi ním a kolegyní Emou. Jinak samotný příběh není špatný - má silné a dost drsně podané téma sexuálního zneužívání, postupně odhaluje jednotlivé podezřelé i možné vazby do minulosti, včetně těch nečekaných a odhalení pachatele je poměrně překvapivé. Jen mi prostě vadilo, že jsem se při čtení musela prokousávat sexuálními i opileckými eskapádami i sebestřednými komentáři hlavního hrdiny.