zdenek2831
přečtené 182
Největší vesmírné drama od Apolla 13. Kniha o lidské vyznalézavosti a vůli žít. Autor si může odfajfkovat vše, co by napínavý thriller měl mít, od sympatického hrdiny v nebezpečné situaci po celý svět, který vše sleduje doma v televizi. Zaměřím se na pár drobností, kvůli kterým nedám pět hvězd. Mrzí mě, že se autor víc nezaměřil na psychiku Marka Watneyho. Situace si to přímo říkala. Přece jen máte člověka samotného přes rok a půl na Marsu, který ve stísněném jednotvárném prostředí v podstatě čeká na smrt vyhladověním. Nevěřím, že by i cvičený astronaut vše zvládal s jeho smyslem pro humor. Také bych ocenil rozvedení konce. Závěr mi přijde až moc utnutý, jakoby autor už už chtěl knížku dokončit. Opětovné shledání s posádkou, přílet na Zem a následky jejich činů (velitelka Hermesu prakticky unesla kosmickou loď) by si zasloužily pár stránek navíc. Přesto se můžete skrze deníkové záznamy od největšího odborníka učit, jak přežít na Marsu, takže knížku jednoznačně doporučuji. A taky konečně oceníte brambory...... celý text
Spáleniště: Zkouška
2014,
James Dashner
Zásadní rozdíl oproti prvnímu Labyrintu jsem zjistil hned v prvních několika kapitolách. V jedničce jsou hrdinové vhozeni na Plac bez jakýchkoliv vzpomínek a vše, včetně samotného smyslu labyrintu, je velkou neznámou. Ve Spáleništi jsou od začátku karty vyložené, postavy mají jasně vymezený cíl (dostat se přes Spáleniště) a jedinné pravidlo - žádná pravidla nejsou. Hra na záhady se tedy mění ve hru o přežití. Záhad nám ale autor i tak předhazuje dostatek. Bohužel je položeno až příliš mnoho otázek a málo odpovědí. Po dočtení jsem si uvědomil, že zase nedošlo k žádnému zásadnímu odhalení a celý druhý díl působí trochu jako výplň. Pokud se ale podaří v posledním díle vše uspokojivě vysvětlit (čemuž věřím), je to výplň více než příjemná. Pomalejší rozjezd na klaustrofobické Ubikaci bohatě vyváží napínavá druhá polovina knihy, kdy každou stránku čtete ještě rychleji než tu předchozí, jako by na tom závisel život hrdinů. Co se jich týče, přibyla celá nová skupina, ale kniha se přesto věnuje pouze těm několika zásadním postavám. Na jednu stranu škoda, na druhou stranu si k těm hlavním vytvoříte lepší vztah. Otázkou je, zda by se v tempu příběhu vůbec našel čas na vykreslení vedlejších postav. K dobru také přičítám, že se Thomas nechová jako superhrdina, spoléhá na své přátele, má hlad, žízeň, bolesti i obavy a když se někde ozve podezřelý zvuk, nejde "to" sám prozkoumat. Celkově je kniha fantasticky čtivá, stejně jako první díl, ale postrádá ten prvek úplného neznáma. Také trošku trpí syndromem prostředního dílu, kdy příběh v podstatě nemá konec ani začátek.... celý text
