Viwi Viwi přečtené 145

☰ menu

Beladona

Beladona 2023, Adalyn Grace
5 z 5

Tak tohle čtení jsem si maximálně užila, a řekla bych, že je veliká škoda, že to má štítek YA, protože prapůvodně jsem právě kvůli tomu do Beladony nechtěla moc jít. Řekla bych, že Beladona se bude líbit všem, komu se líbil Neviditelný život Addie Larue (achich), je to stejně kouzelně krásné a ano ~ lahodně temné! Už se těším na další díl!... celý text


Oppenheimer – Americký Prométheus

Oppenheimer – Americký Prométheus 2023, Kai Bird
ekniha 5 z 5

Jasných 5 hvězd za tu neuvěřitelnou práci, jakou musela tahle dokonale dopodrobna vyvedená kniha dát (autorům). Čtení pro mě bylo poměrně náročnější, protože na každé stránce je spousta informací a jmen, a je důležité dávat pozor, aby byly všechny souvislosti jasné. Na druhou stranu - autoři na této knize pracovali 25 let, není kam spěchat, a je lepší čtení si spíš užít a dávkovat, jak je potřeba. Zároveň je ale život Oppieho natolik zajímavý a jedinečný, že kniha nenudí, dozvěděla jsem se toho tolik a jediné co můžu říct: ten muž byl zajímavější a jednoduše lepší, než jak nám ho všichni prezentují. Autoři mají můj obdiv. To se ale nedá říct o české stránce: vydavatel & korektor & editor? Opravdu hodně mě mrzí tak velké množství překlepů, zdvojení slov, chyb atd. u takovéhle knihy. Nemohla bych ani na prstech spočítat, kolikrát jsem si řekla, jestli to vůbec někdo četl, než to pustili do oběhu? A co mě teda dorazilo totálně, tak ten fu*kup od strany 336, kdy vlastně dojde ke zdvojení textu a ten co tam má být, nikde není (jedná se o cca 30 stran).. jsem ráda, že jsem si knihu jen půjčila v knihovně, a s koupí jsem počkala, protože za tuhle cenu je to vážně mimořádně nedotažené.... celý text


Na antidepresivech o antidepresivech

Na antidepresivech o antidepresivech 2023, Kateřina Kudláčová
5 z 5

Tohle bylo nesmírně zajímavé čtení, je to náhled do hlavy lidem, kteří dlouhodobě berou nebo brali antidepresiva. Kniha je určena zejména lidem, kteří trpí nějakými psychickými poruchami a problémy, jako uvědomění, že každá cesta za duševním zdravím je individuální, různě dlouhá a různě komplikovaná, a že užívání antidepresiv není něco, co by někoho společensky jakkoli shazovalo. Byť je to bohužel stále takové tabu, o kterém se moc nemluví. Zase si s knihou člověk víc a víc uvědomuje, že být zdravý (po fyzické i psychické stránce) je to největší štěstí v životě, a měli bychom si toho vážit. Zároveň si myslím, že kniha je důležitá i pro lidi, kteří s antidepresivy zkušenosti nemají, protože si (samozřejmě ne úplně naplno) můžeme alespoň nějakou měrou uvědomovat rozsah utrpení lidí s psychickými potížemi. Zajímavé je, jak moc jsou tyto problémy ovlivněné i geneticky. Doporučuju přečíst!... celý text


XOXO

XOXO 2022, Axie Oh
4 z 5


Teorie býka

Teorie býka 2023, Magdalena Maxová
odpad!

No, kde začít.. velice akutně jsem potřebovala nějaké oddechové čtení a Teorie býka se svými 88% tady se jevilo jako ideální volba. Obálka je atraktivní a na první pohled zaujme, ale se samotným příběhem, zejména pak s textem - tedy způsobem vyprávění, jsem měla problém. Poměrně velký. Musím říct, že nejsem asi cílová skupina, byť mám humor všeho druhu moc ráda, tak tohle bylo na všechny pády prostě moc. Moc všeho, moc rádobyvtipné, moc na sílu.. a nejsem žádný knižní snob, ale co mi nejvíc vadilo, tak to, že je kniha doslova přeplněná explicitními výrazy bezprostředních myšlenek hlavní postavy.. jako když se bavíte s nejlepší kamarádkou (a leckdy ani to snad ne) u skleničky vína. A může se mnou kdokoli nesouhlasit, ale podobné výrazy jako: určitě zase žral kebab a psal šlapkám do Mostu.. nebo: holkám trčely z minisukní špeky to za mě prostě do knihy, kterou mám nějakým způsobem ocenit, nepatří. Nevím proč, ale když je kniha plná výrazů stylu: špeky, žrát, tlačenka, čuňata, škrábal se na prdeli, šmudly, atd.. už ji nedokážu brát vážně a jestli je něco, čeho si na knize vždycky cením, tak toho, když si autor dokáže vyhrát s textem a jednotlivé věty vás tak jako hladí po duši. Všechno se dá popsat nějak víc kultivovaně, a chápu, že právě o tu bezprostřednost jde a má to být (asi) vtipné a psané stylem: co na srdci to na jazyku.. ALE.. jak říkám - nejsem cílová skupina. Vlastně jsem si říkala, jestli to není určeno spíš pro náctileté? Samotný příběh je pak taková milostná klasika, kdy ona se zamiluje a opustí stávajícího přítele pro chlapa, který za to vůbec nestojí. Nevrátila bych se k této knize nikdy, proto jsem ráda, že jsem si ji jen půjčila z knihovny.... celý text


Malý život

Malý život 2017, Hanya Yanagihara
5 z 5

Malý život je velkolepá a strhující kniha, o které jsem předem věděla, že je těžká a traumatizující, a věděla jsem, že to bude bolet, protože mě na to (díkybohu!) kamarádka připravila. Po dočtení jsem nevěděla co říct, neměla jsem slov. Věděla jsem, že to bude opravdu hodně hrozné, ale taky nějakým nepopsatelným způsobem neuvěřitelně krásné a nezapomenutelné dílo. Všechno se ukázalo být pravdou, příběh mi soustavně lámal srdce na kusy a pak mi zase vyrážel dech, a jsem za to ráda, protože si nepamatuji, kdy bych příběh takhle moc prožívala s hlavní postavou. Pravda - místy byly chvíle, kdy jsem byla tak vnitřně rozlámaná, že jsem nemohla číst dál, protože jsem se bála, co mě (jeho) ještě čeká, a vždycky jsem tajila dech nad tím, jestli dokáže být osud ještě nemilosrdnější - a vždycky to dokázal a byl.. V jedné chvíli Juda milujete jako někoho blízkého, jako svého opravdového přítele a v druhý moment trpíte s ním, protože jeho utrpení je nezměrné, nevyčerpatelné, nekončící.. kdybych si nečetla, proč autorka vložila na jeden hrb tolik neštěstí, ptala bych se, jestli to bylo nutné, ale protože to už vím, tak se ptát nemusím.. vím, že bylo. Těžko se to vysvětluje, ale předpokládám, že kdo knihu prožije a protrpí společně s Judem, a jeho nejlepšími přáteli, bude k nim cítit něco víc, jako by je po těch 630 stranách opravdu znal, o to horší je některé osudy potom přijmout. Nikdy na knížku nezapomenu, a budu hlásat slova - že je to extrémní a depresivní a hrozná kniha - ale zároveň se mi tolik líbí, protože je svým způsobem nepopsatelně krásná a dechberoucí. Jestli to, že jen když na knihu pomyslím, mi hrne do očí slzy, není samo o sobě dostatečný důkaz síly příběhu, tak už asi nic.. U obrazů nebrečím, ale u knih už zjevně zase ano.... celý text