Vegetariánka přehled

Nevím, co přesně jsem od Vegetariánky čekala, ale rozhodně to nebylo tohle. A myslím to v tom nejlepším i nejnepohodlnějším smyslu. Han Kang napsala knihu, která neleze pod kůži jemně – ona se tam prostě nastěhuje a odmítá odejít - minimálně pod tu mou. Je to text tichý, chladný, místy až odtažitý, ale právě v tom je jeho síla. Nic se tu nevysvětluje polopatě, emoce nejsou servírované čtenáři na lžičce, a přesto (nebo právě proto) bolí. Bez zbytečných spoilerů: kniha není „o vegetariánství“. Je o těle, kontrole, moci a o tom, jak snadno se individualita ženy stává problémem pro okolí. Patriarchát tu není vykreslen jako karikatura zlých mužů, ale jako všudypřítomný systém očekávání, norem a tichého nátlaku, který drtí každého, kdo se rozhodne vybočit. A vybočení – byť pasivní, tiché, nenápadné – je v tomhle světě neodpustitelné. Styl Han Kang, nebo snad překladatelky, je minimalistický, ale extrémně promyšlený. Každá věta má váhu, každé ticho něco znamená. Čtení je místy nepříjemné, zneklidňující, až dusivé, ale to není chyba – to je záměr. Tahle kniha se nečte pro potěšení, ale pro zkušenost. A ne každému se ta zkušenost bude líbit. Upřímně mě překvapilo nízké hodnocení, na které jsem po dočtení narazila. Nerozumím tomu, proč lidé sahají po literatuře, o které je zřejmé, že jim tematicky ani stylově nesedne, jen aby ji pak „potrestali“ špatným hodnocením. Vegetariánka není univerzální, není vstřícná a nechce se zalíbit. Ale to z ní nedělá špatnou knihu – naopak. Je to silná, inteligentní a znepokojivá próza, která klade nepříjemné otázky a nenabízí jednoduché odpovědi. A pokud od literatury čekáte víc než jen příběh, který se dobře čte, tahle kniha vám toho dá až nečekaně moc. Možná víc, než byste chtěli.