Ventimiglia
přečtené 317
Dokonalá kořist
2018,
Helen Fields
V tomto typu čtiva neočekávám, že příběh bude pravděpodobný, takže mi absurdita (zvláště akčního závěru, ale koneckonců i citových veletočů postav) nevadila a brala jsem ji jako součást žánru, u něhož oceňuji napínavost - a tu jsem dostala; ovšem příšerný, kostrbatý překlad a množství pravopisných chyb, to už bylo přes čáru.... celý text
Satyricon: Zbytky latinského románu
2023,
Gaius Titus Petronius
Tak mi zase jednou docvaklo, jak jsem nevzdělaná, kolik toho nevím o literatuře (a o filosofii teprve); bohužel neocením spoustu narážek. Znala jsem jen úryvky z Hostiny u Trimalchiona - takže překvapení velké. A hned mám velké plány, jak si znovu přečtu Zlatého osla, jak si osvěžím Epikúrovu filosofii (zaujal mě Putnův doslov - hypotéza: "Ono předporozumění, s nímž Petronius maluje svůj svět, je předporozumění epikúrovské. To proto se nad společností zištnou a chlípnou, hemživou a bezcílnou, nepohoršuje explicitně, jak činívají zejména stoici. Z mírného odstupu "zahrady Epikúrovy", nezúčastněnně a přitom zúčastněně, jsa venku i uvnitř zároveň, pozoruje, co vidí.", s. 176). "Jen si, smrtelníci, naplánujte velké věci! A abyste nic neriskovali, zabezpečte své podvodně získané majetky na tisíc let dopředu. Tady ten taky ještě včera kontroloval svoje účty a přesně věděl, který den se vrátí domů. Ó bohové a bohyně! A kde zůstal ležet? Jak daleko od svého cíle?" (s. 119) A ještě jedna nadčasová hláška: "Když nebudou dělat, co se dětičkám líbí, zůstanou, jak správně Cicero říká, ve škole sami." (20)... celý text
Černočerné srdce
2024,
Robert Galbraith (p)
Navzdory tomu, že poněkud nepřehledné chaty mě v první pětině knihy tak trochu obtěžovaly, že v postavách jsem se občas ztrácela a že text by skutečně zasloužil proškrtat, jsem přečetla s velkou chutí a zaujetím. Moje první zkušenost četby o toxickém prostředí sociálních sítí, kterému se (úspěšně?) vyhýbám, a dost mě to šokovalo. Kýble špíny, nenávisti, frustrace, na straně obětí agresivních útoků zase bezmoc, nemožnost ubránit se křivým nařčením (ať na svou obranu řeknou či napíšou cokoli, hateři to obrátí proti nim). Koncentrovaná zášť. Naivně se ptám: kde se to bere?... celý text
Děti Volhy
2020,
Guzel Jachina
Krásný jazyk, silný příběh, nádherné obrazy, jednou snové, jindy krutě realistické. Čtenářský zážitek roku. Pro mě zajímavé i proto, že jsem před lety navštívila Sareptu na Volze (tato kolonie sice byla založena moravskými bratry, nikoli Němci, ale způsob života v ní byl pravděpodobně dost podobný jako v Dětech Volhy).... celý text
