Guzel Jachina

ruská, 1977

Populární knihy

Nové komentáře u knih Guzel Jachina

Zulejka otevírá oči Zulejka otevírá oči

Prekrasna kniha. Zapusobila na me o to vice, ze jsem taky matkou syna, v tomto jsem se s hlavni postavou dokazala ztotoznit az moc (bylo to trosku nervydrasajici). Nejvic mi utkvela prekrasna scena asi v pulce knihy, kdy za svitu ohne dochazi ke zrozeni noveho zivota.... celý text
LizzyBennet


Zulejka otevírá oči Zulejka otevírá oči

Skvělý napínavý příběh, na konci velmi dojemný. Nesouhlasím s tím, že je vyprávění příliš zdlouhavé či extrémně mnohomluvné, za mně má každá věta svoji úlohu, někdy téměř básnické popisné obraty drnkají na nejhlubší struny v duši a umožňují si vše co nejlépe představit. Díky právě tomuto stylu psaní jsem knihu po dočtení ještě chvíli držela v ruce a nedokázala ji odložit a celé vyprávění si v duchu ještě zpracovávala. Asi bude nutné, aby každý do knihy nahlédl... celý text
viperaberus20


Děti Volhy Děti Volhy

Děti Volhy byly mým prvním setkáním s autorkou a opravdu hluboce smekám. Dostalo se mi do rukou skvostné dílo světové úrovně psané vybroušeným a nesmírně bohatým poetickým jazykem, okouzlujícím slohem, který tento mistrovský kousek pozdvihuje na krásnou báseň v próze. Nepřekonatelnou roli zde sehrál i překlad Jakuba Šedivého. Mám ráda silné příběhy o osudech prostých lidí, kteří se ocitli v soukolí velkých traumatických dějin. Vychutnávala jsem si barvité popisy, hru se slovy, symboliku, podmanivé metafory, magický realismus, dostalo se mi "v jednom balíčku" všeho, co mám u knih ráda. Dílo je opravdu jen pro ty, kteří rádi věnují čas a úsilí náročné literatuře. Pro mě samotnou vrchol spisovatelského umění a silný čtenářský zážitek.... celý text
julifox3



Vlak do Samarkandu Vlak do Samarkandu

Miluju ruskou klasickou literaturu, takovou tu co se požaduje mít načtenou k maturitě. Ale k současným ruským autorům jsem si ještě cestu nenašla. Guzel Jachina má ale svojí reputací kterou začíná mít (nejen) na české literární scéně skvěle nakročeno to změnit. První kniha, která se mi do rukou od této autorky dostala je Vlak do Samarkandu. Je to srdcervoucí čtení, které vás velmi rychle vtáhne do děje a nepustí až do samotného konce. Celý příběh se točí kolem dlouhé cesty vlakem a problémů, které na pasažéry z vlaku během této jízdy čekají. Rozhodně je to jízda dost emocionální, a věřím, že slabší povahy si budou muset dělat přestávky a knížku aspoň na chvíli odložit. Bída, hlad, nemoci, boj o zachování zbytků lidskosti. A tím, že téměř všichni cestující jsou malé děti,  tomu dává ještě o to větší grády. Jazyk autorky je v kontextu s hrůzou, kterou popisuje dost poetický, což třeba já v literatuře úplně nevyhledávám. Chvílemi jsem se v některých pasážích i nudila, protože mi přišlo, že vyprávění na úkor toho ztrácí náboj. Kdyby byla kniha o 100 stránek kratší, nezlobila bych se. Nicméně ani to nemění nic na tom, že ta kniha je opravdu silná, a ukazuje sílu jednotlivce. A za největší přínos celé knihy považuju to, že tenhle příběh pomáhá přiblížit zapomenuté nebo potlačené hrůzy historie Sovětského svazu. Díky za to!... celý text
Burák


Vlak do Samarkandu Vlak do Samarkandu

Gusel Jachina je mistryně vyprávění. Nečtete, to žijete. Je vám zima, nemáte obuv, nemáte oblečení. O jídle se vám jen zdá, jedete nekonečnou pouští... Nekonečný je Sovětský svaz, světová válka skončila, ale zuří v této zemi válka občanská, všichni jsou proti všem, všeho je nedostatek. Bože, ty nebohé děti - co to je za vstup do života? Taková beznaděj. Při četbě vás napadne, zda něco takového se může vůbec srovnat. Nešťastná země, nešťastní lidé.... celý text
Prateri